Miracle Herbs

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Nebudu lhát, kdybych ho nemiloval, tak to tu snad vyzvracím. Prý nějaké čínské bylinky, jako kdyby mi to snad mělo pomoct k erekci, Justin snad nemůže být tak naivní! Ale pokud si myslí, že se stane zázrak, tak už jen z principu, že je to blbost, to prostě vypiju, abych mu dokázal, že tohle je vážně k ničemu, i když se mi fakt zvedá žaludek. Ale Justin se tváří tak pyšně, je doslova hrdý na to, že šel a našel něco, co mi zajistí plnohodnotný sexuální život s jednou koulí. Ha, to je snad vtip. Já jsem vtip, doslova. Před několika týdny jsem šukal jako králík všecko, co se hýbe a teď tu piju zázračné čínské bylinky, protože mi nestojí. Můžu být víc ubohý? Ale fajn, aspoň můžu tvrdit, že jsem porazil rakovinu, jedno pozitivum to má, ačkoliv bych byl radši, kdybych jí nikdy nedostal. Nemusel bych tak pořád zvracet jako nějaká těhulka, nepřipadal bych si jako nějaký mrzák, o kterého se každý stará jako by měl každou chvíli zkolabovat a především bych se nemusel bát toho, že mě Justin opustí.

J: "Dobrý?"

B: "Myslím, že po tomhle přijdu i o tu druhou kouli."

J: "Briane, věř tomu trochu."

B: "Rád bych, víš, že pokud si hodně rychle nevrznu, tak se rovnou můžu zabít, ale..."

J: "O tomhle nevtipkuj!"

B: "Já nevtipkuju, bez sexu žít nebudu. Takže věř, že pokud tohle zabere, tak ti jako poděkování vyšukám mozek z hlavy."

J: "Tak v tom případě se už teď nemůžu dočkat."

Skousl jsem si ret. Bože, jak rád bych si ho teď hned vzal. Tady na zemi, na kuchyňské lince, ve sprcháči... všude! Ale ne, já čekám na to, zda mi pomůžou bylinky k erekci. Na tohle se budu muset napít.

J: "Kam jdeš?"

B: "Dát si skleničku."

J: "Nemůžeš ty bylinky míchat s alkoholem, třeba to tím nějak pokazíš..."

B: "Chceš říct, že jsem právě teď vypil kýbl toho hnusu a nemůžu to zapít ničím víc, než obyčejnou vodou?"

J: "Chceš sex?"

B: "Aaaaahhh, já se snad poseru."

J: "Budeš v pohodě,"...Líbl mě na tvář a vydal se do kuchyně.

Po chvíli se vrátil se sklenicí vody a já na obličeji vyprodukoval jakýsi znechucený úšklebek. Člověk by řekl, že když tu rakovinu porazí, život se mu začne navracet do normálu a ne naopak.

J: "Netvař se jako by to bylo otrávené a pij."

B: "Rozkaz, mami."

J: "A teď mi slib, že budeš hodnej a nebudeš dělat psí kusy, zatímco tu nebudu."

B: "Ty jdeš pryč? Budu mít párty!"...Začal jsem se na oko radovat.

J: "Briane! Jdu do jídelny, mám šichtu, nabídl jsem se, že pár hodin Debb pomůžu, o půlnoci jsem ale doma."

B: "Měl si mít volno."

J: "Nechci, aby se udřela."

B: "Ty si mi ale miláček."

J: "Ooohooh, miláček jo?"...Pověsil se mi na krk.

B: "Nemysli si zase."

Neodolal jsem těm jeho plným rtům a začal jsem jej líbat, vím, že jsem se tím akorát tak mučil, ale pokud je šance, že mi ztvrdne, lepší lék, než Justin neexistuje. Zatím jsem se ale aspoň mohl postarat o to, aby se dostavila Justinova erekce a tak jsem ho začal třít přes kalhoty, snažil se krotit, ale nakonec neodolal a začal zrychleně dýchat.

J: "Bri... já-já musím jít."

B: "Debb si poradí,"...Líbal jsem ho na krk.

J: "Hmmmm... ne, ne, já fakt musím,"...Odstrčil mě od sebe a vyhoupl se nahoru.

Povzdychl jsem si, nejen, že mě mučí má neschopnost mít sex, on mě mučí i Justin, poněvadž mi brání, abych se ho dotýkal. Zabít ho by bylo málo. Ale nakonec jsem ho přeci jen nechal jít s příslibem, že budu vážně moc hodný... je jedno, že jsem lhal a po chvíli se vydal k Woody's.

Emmett: "Koho nám to čerti nesou?"...Přispěchal ke mně a svojí pusou oslintal mou tvář.

B: "Je ti jasný, že jsem neumřel, takže tyhle polibky nejsou třeba?"

Emmett: "Říkal jsem si, že je to blbý nápad."

B: "Aspoň, že to víš. Kde jsou ostatní?"

Emmett: "Hrajou kulečník. Kde máš Justina?"

B: "Konečně něco, kde se zabavím. Ten je v jídelně a dobrovolně otročí."

Emmett: "Neměl mít volno?"

B: "Mě se ptej."

Už jsem se jím nenechal zdržovat a šel jsem se k Maikeymu, Benovi a Tedovi přidat na kulečník, vážně jsem potřeboval rozptýlení a to doslova jakékoliv, takže když na mě začal mluvit Ted, normálně jsem se zájmem poslouchal, zoufalost patří mezi mé nové charakteristické rysy.

Maikey: "Jsi v pohodě?"

B: "Proč?"

Maikey: "Jen tak."

B: "Jsem v pohodě, Maikey, nemusíš se o mě bát."

Maikey: "Já vím, že ne, jen... dal ti Justin ty bylinky?"...Raději změnil téma, když viděl můj výraz, jenže touhle otázkou tomu moc nepomohl.

B: "Jo, byla to mňamka... a pořád mi nestojí. Ještě nějaké otázky, otče Maikey? Jsem snad u zpovědi?"

Maikey: "Fajn, už mlčím."

B: "Díky!"

Já chápu, že se o mě jenom stará, je to můj nejlepší přítel a být to naopak dělám asi to samý, i když asi ne tak okatě jako on, ale prostě chápu ho, to však neznamená, že mě to baví hrát si na chudáka, já jsem v pohodě, tečka! Jen chci sex a mám z toho nervy!

Nebudu lhát, nějak jsem se zapomněl, takže když jsem zjistil, že je chvíli před půlnocí, rychle jsem to s nimi zabalil a šel domů, nechtěl jsem riskovat, že mě Justin sprdne jako malýho.

B: "Sakra,"...Ulevil jsem si, když jsem otevřel dveře loftu a našel v něm Justina.

J: "Jsem rád, že jsme si rozuměli, když si souhlasil, že nebudeš dělat psí kusy."

B: "Byl jsem jen u Woody's, v loftu bych sám asi zešílel."

J: "A našel si někoho, kdo ti pomohl s tvým problémem?"...Tvářil se uraženě.

B: "Sunshine, jestli se mi ještě někdy postaví, budeš to ty, za kým půjdu,"...Přitáhl jsem si ho k sobě a políbil ho.

J: "Ehm... nemysli si... že... že... tímhle sis to vyžehlil,"...Rozpouštěl se mi v náruči.

B: "A tímhle?"...Zajel jsem rukou do jeho kalhot, slastně přivřel víčka.

J: "Bri,"...Vydechl.

Jenže Justin mě vzápětí zase odstrčil se slovy, že má rozkoukaný film a vydal se na pohovku. Stál jsem tam jako opařený, ale po chvíli jsem šel rovnou k němu, začínal jsem tomu asi rozumět... tomu, že kdykoliv se k němu přiblížím, líbám ho, dotýkám se ho - on uteče.

B: "Heleť?"

J: "Hm?"

B: "Proč přede mnou pořád utíkáš?"

J: "Neutíkám."

B: "Utíkáš,"...Přisunul jsem se k němu blíž a jazykem jsem začal laskat jeho ušní lalůček.

J: "Mám žízeň, dojdu si pro pití,"...Opět to udělal, zvedl se a vydal se do kuchyně, prostě zdrhnul.

B: "Mohl bys mi taky donést, je mi nějaké horko,"...Začal jsem ze sebe postupně sundávat oblečení.

Justin se snažil, jak jen mohl, ale jeho oči nakonec spočinuly na mém těle, byl úplně rudý, jeho dech byl zrychlený a neustále se kousal do spodního rtu.

J: "Myslím, že si půjdu dát sprchu."

Div se u toho nepřerazil, rychle vyrazil do koupelny a zabouchl za sebou dveře. Musel jsem se pousmát a vydal jsem se za ním, stál ve sprše a nechával na sebe dopadat provazce vody, vklouzl jsem proto k němu a už jsem toho litoval, ta voda byla ledová!

B: "Bože můj, jsi blázen?"...Rychle jsem nastavil vodu teplou, ne-li vařící.

J: "Jen se potřebuji shladit."

B: "Jsi nadrženej."

J: "Co?"

B: "Jsi nadrženej a proto přede mnou pořád utíkáš... protože já nemůžu a ty jo."

J: "To není pravda... možná je,"...Přiznal se sklopeným pohledem, když viděl můj obličej, který mu nevěřil.

B: "To, že si to nemůžu dopřát já, neznamená, že to nemůžu dopřát já tobě, zvlášť když to tak potřebuješ,"...Uchechtl jsem se.

J: "Vlastně myslím, že si to dopřát můžeš i ty... ty bylinky nebyly úplně k ničemu."

B: "Co?"...Podíval jsem se dolů a uviděl zázrak, doslova zázrak!

S Justinem jsme se na sebe podívali s výrazy naprostého vítězství a radosti a v další chvíli jsme se vášnivě líbali. Je mi jedno, že jsem chtěl Justinovi dokázat, jak k hovnu ty bylinky jsou a že jsem prohrál, protože teď si konečně můžu užít to, co tak moc potřebuju - my oba!