Tuesday, March 15, 2016

I'm still yours(6)

Nový díl. - 12+

JUSTIN

I když jsem to udělat nechtěl, tak jsem se nakonec stavil u Maikeyho v krámu, abychom spolu probrali nějaké nové nápady na RAGE, ale především jsem se potřeboval někde zašít, nevěděl jsem, jestli už můžu domů a nerad bych si zase hrál na bratrance... Sakra, nebýt Daphne a Debb a především Briana, tak jsem se do takové šlamastyky nikdy nedostal - Brian to zařídil a díky holkám si teď uvědomuji, že to opravdu nebude nic snadného, vlastně to bude přímo nesnesitelný, člověk by řekl, že po tom, čím jsem si prošel s Brianem, tak bych měl být už navyklý na to, že jsem tajemství, no s Brianem jsem tak úplně tajemství nebyl, o nás věděli všichni, jen mě zkrátka nepředstavoval jako svého přítele, za to s Ethanem o mně nesmí vědět nikdo a vyhlídky na to, že se to někdy zlepší, jsou v nedohlednu.

Maikey: "Jsi v pohodě?"
J: "Jasně,"...Snažil jsem se usmát tím nejzářivějším úsměvem, jaký je vůbec možný, jen aby mě neprokoukl, ale spíš jsem zářil temnotou.
Maikey: "To vykládej někomu jinému, já to na tobě vidím."
J: "To je nějaký Novotny radar?"
Maikey: "Takže máma už tě taky vyslýchala?"
J: "Jo dneska, přímo před Brianem... I když ona dělala, že o ničem neví, ale nevěřím jí... Promiň."

Maikey: "V pohodě, je to moje máma, ale u ní člověk nikdy neví. Takže ta tvoje nálada se týká Briana?"
J: "Ne! Ethana... A vlastně i Briana. Kdyby Ethana nepřiměl podepsat tu smlouvu, tak bych teď nebyl bratranec."
Maikey: "Co?"
J: "Ethan mě představil jako bratrance a já teď nemůžu myslet na nic jiného."
Maikey: "Ouch."
J: "Jop. A zdá se, že to teď bude na denním pořádku."
Maikey: "Víš, cítím se tak trochu zodpovědný."
J: "A to jako proč?"
Maikey: "Narazili jsme s Brianem na Ethana v parku, když tam hrál a já jsem tak nějak tušil, že Brian chce udělat něco hloupého, ale i tak jsem ho nezastavil a šel pryč."

Zvláštní to takhle slyšet a představovat si, co všechno se v tu chvíli muselo Brianovi honit hlavou, proč došel k závěru, že musí udělat zrovna tohle, když věděl, jak nadšený jsem, že to Ethan odmítl, jako by mi chtěl bodnout kudlu do zad stejně jako jsem jí já bodl jemu, když jsem ho opustil... Zároveň mám ale pocit, že je v tom něco víc, kdyby se mi chtěl jen pomstít, udělal by to jinak a vím, že on by si způsob našel, jenže dumat nad tím, co, proč a jak Brian dělá, už mě vážně nebaví.

J: "Není to tvoje vina, víš, že Brian když chce něco, tak to taky dostane, kdybys ho zastavil, tak by si našel jiný způsob."
Maikey: "To je asi pravda."
J: "Měl bych jít domů, snad už mi to bude povoleno."
Maikey: "Víš, Brian sice..."
J: "Jestli mi teď řekneš, že Brian je sice idiot, ale nikdy mě nenutil procházet si něčím takovým, tak tě snad praštím."
Maikey: "Už mlčím,"...Zasmál se.
J: "Měj se."
Maikey: "I ty."

Byl jsem fakt rád, že vstup domů už mi byl povolen, protože představa, že by teď ze mě udělal třeba sestřenici, by mě fakt asi zabila. Ale popravdě mezi námi bylo napětí, které směřovalo především z mojí strany, hlavně když mi oznámil, že odjíždí na vystoupení do Harrisburgu a že já tam s ním nesmím, ale Ethan se tvářil normálně, vlastně jako vždy a zasypával mě romantickými slovy, dokonce zapálil svíčky a byl pozorný, ale já jsem se zkrátka nedokázal uvolnit a to ani, když se svými rty začal sunout po mém břiše k mému rozkroku...

Ethan: "Jsi v pohodě?"
J: "Jasně,"...Jo to fakt znělo přesvědčivě!
Ethan: "Opravdu?"

Přesunul se od mého rozkroku vedle mě a já věděl, že je to tady - povedeme ten rozhovor, ke kterému se schylovalo od chvíle, co to podepsal... Vlastně od chvíle, kdy se ze mě stal bratranec.

Ethan: "To to interview, že jo?"
J: "Ne, to je mi úplně ukradený. Ale Daphne byla fakt naštvaná - představovat mě jako svýho bratrance."
Ethan: "No tak, něco jsem vymyslet musel."
J: "A tak to od teď bude? Lhaní, předstírání... Teď ještě odjíždíš."
Ethan: "Do Harrisburgu na jednu noc... Není to jako bych jel na světové turné."
J: "To bude další."
Ethan: "Kéž by. Podívej, kdo ví, co se stane? Můžu vybouchnout a bude konec. Ale když to vyjde, mohli bychom mít úžasný život. Přemýšlel jsem, že bychom si mohli koupit farmu se studiem a místností na zkoušení."
J: "Huh, máš velké sny,"...Neodolal jsem přihlouplému úsměvu, tohle byl důvod, proč jsem se do něj zamiloval.
Ethan: "Proč ne? Nic to nestojí."
J: "Bože, ty si tak romantický."
Ethan: "Nesnáším, že tam nebudeš se mnou."
J: "Ne tak moc jako já."
Ethan: "Jak budu moct vystupovat bez svojí múzy?"
J: "Zvládneš to v pohodě. Navíc si říkal, že tě rozptyluju."
Ethan: "Nevíš, že jsem hrál jenom pro tebe?"

V ten okamžik už jsem to nedokázal vydržet, musel jsem ho políbit a on mi polibky oplácel, bylo to jako bych najednou věděl, že to všechno spolu překonáme, věřil jsem tomu, protože jsem nechtěl ztratit to, co mezi sebou máme. A následně jsme se spolu pomilovali, pomalu a nádherně, byl tak něžný, že se to nedá ani popsat!
Když jsem Ethana ráno doprovázel k taxi, měl jsem okolo žaludku takový zvláštní pocit, věděl jsem, že to je jen na jednu noc, ale i tak se mi už stýskalo, když jsem ho líbal na rozloučenou, tak jsem myslel, že ho snad nepustím a když následně nastoupil do taxi a odjel, bylo mi fakt mizerně, v tu chvíli jsem si řekl, že nebudu sedět jen tak na zadku a čekat na to až se vrátí, proto jsem si běžel sbalit několik nutností, zavolal jsem Daphne a s velkým prosíkem jsem jí požádal o její auto, což mi díky bohu nakonec půjčila a následně jsem se vydal do Harrisburgu.
Ethan byl úžasný, štvalo mě, že se k němu nemůžu hlásit, protože když měl následně potlesk ve stoje, chtělo se mi křičet, že patří ke mně, byl jsem na něj tak hrozně pyšný. A když jsem ho následně viděl, jak se se všemi seznamuje, chtěl jsem za ním jít, jen jako fanoušek samozřejmě, ačkoliv jsem toužil po tom ho přede všemi políbit, ale tím bych mu zadupal kariéru, ale fanoušek jsem být mohl. A tak v momentě, co ho přestal pronásledovat ten jeho agent, jsem chtěl jít rovnou k němu, když v tom se to stalo - přišel k němu nějaký kluk, ale nebyl to jen nějaký obdivovatel houslové hudby, něco mi na něm nesedělo, to, jak se na sebe dívali, ty jejich gesta a úsměvy... A pak mu Ethan něco pošeptal, nacož spolu odešli... Měl jsem pocit jako by se mi srdce rozletělo na miliony kousků!

No comments:

Post a Comment