Nový díl. - 18+
BRIAN
Nikdy v životě by mě nenapadlo, že bych se mohl dočkat dne, kdy mě milovaná osoba zradí, kdy mi zlomí srdce, kdy mi bude chybět tak moc, že mi z toho bude až špatně... Proto jsem vždycky žil v tom svém malém přesvědčení "I don't believe in love, I believe in fucking!" a věřil jsem tomu víc, než čemukoliv jinému, láska pro mě prostě neexistovala, byl jsem zásadně proti tomu se zamilovat a šlo mi to... Dokud se v mém životě neobjevilo to blonďaté štěně, které mi momentálně trhá srdce na kusy jak na běžícím páse! Zrovna když už jsem si myslel, že je pro nás ještě nějaká naděje a dovolil jsem si být naivní, tak Justin udělal přesně to, čeho jsem se tak obával, opět mi bodl kudlu do zad, jako by mi tím, že toho svýho fidlana líbal přímo přede mnou, chtěl říct, že na něj mám už konečně zapomenout a já se v tu chvíli cítil snad ještě víc mizerně, než když mě kvůli němu přede všemi opustil v Babylonu, byl jsem v tu chvíli naprosto v háji a když se ještě k tomu ten zmetek, co mi ho ukradl, posadil vedle mě, to už prostě byla poslední kapka, potřeboval jsem odtamtud vypadnout za každou cenu, ale těsně u východu mi to nedalo, musel jsem se ještě vrátit a Justinovi nějak zavařit, nějak mu to vrátit a tak jsem to udělal a odcházel jsem s úžasným pocitem, který mi však dlouho nevydržel a zbytek mého dne v práci byl naprostý propadák, proto jsem fakt rád, že jsem právě teď prošel dveřmi Babylonu a udělám vše pro to, abych na Justina zapomněl, přesně tak, jak si přeje!
Maikey: "Jsi v pohodě?"
B: "Neměl bych být?"
Maikey: "Já jen, že už tady asi hodinu jen sedíš, piješ jednu a tu samou skleničku a nemluvíš... To je totiž fakt divný."
Díky, Maikey, fakt moc díky za to upozornění! Ach jo, dělá jako bych si toho snad nebyl sám vědom, copak si myslí, že mně tohle přijde normální? Jasně, že ne! Jenomže já nějak nejsem schopný dělat cokoliv jiného, pouze tohle a to, čemu jsem se chtěl za každou cenu vyhnout - přemýšlím o Justinovi - ze mě se fakt začíná stávat naprostý ubožák!
B: "Fajn, tak jdeme,"...Hodil jsem do sebe tu skleničku, jejíž obsah už chutnal jako chcanky a vzal jsem Maikeyho za ruku.
Maikey: "Kam, ty blázne?!"...Smál se.
B: "Tancovat!"
Nebyl jsem sice ještě úplně připravený na to se přes Justina přenést, ale věděl jsem, že nemůžu jen tak čekat na to až se to stane, ale že pro to musím i něco udělat a co dělat jiného, než si zablbnout se svým nejlepším kamarádem?
Maikey: "Brian a Maikey show... To jsme dlouho nedělali."
B: "Můžeme s tím zase začít."
Maikey: "Myslím, že z toho už jsme oba vyrostli."
B: "Tak o tom nic nevím."
Maikey: "Je nám přes 30, máme úspěšnou práci, větší rozum, vztah a..."
Maikey se okamžitě zarazil a já udělal to samé, to slovíčko vztah opravdu nebylo nic, co bych právě teď potřeboval slyšet obzvlášť, když já už ho dávno nemám!
Je ale až k smíchu, že až teď jsem ochotný přiznat si, že jsem někdy vůbec nějaký měl, dokázat to, když jsme s Justinem ještě byli spolu, tak by mě nejspíš nikdy neopustil.
B: "Tak to už se mě naštěstí netýká."
Maikey: "Promiň, já..."
B: "Neřeš to."
Zastavil jsem ho polibkem dřív, než stihl cokoliv říct, nechtěl jsem prostě slyšet ani slovo o Justinovi, potřeboval jsem za ním udělat tlustou čáru, jinak bych se pravděpodobně zbláznil!
Jenže v momentě, co jsem odlepil své rty od těch Maikeyho, jsem právě Justina zahlédl přes jeho rameno, stál u baru a díval se na nás, bylo to zvláštní, ten pohled byl... Já ani nevím, jak to definovat, jako by snad žárlil nebo... Fakt nevím! Každopádně jsem měl následně problém s tím spustit z něj oči, jako by mě snad magneticky přitahoval... Kinney, ty si fakt v hajzlu!
Maikey: "Co ten tu dělá?"
B: "Vím já,"...Až teď jsem s ním dokázal přerušit ten oční kontakt a snažil jsem se předstírat, že mě jeho přítomnost vůbec nezajímá... Kéž by to taky byla pravda.
Maikey: "Jsi v pohodě?"
B: "Ty sis na tuhle otázku udělal patent nebo co?"
Maikey: "Promiň, jen vím, že to asi není nic snadného."
B: "Přijde ti, že se hroutím?"
Maikey: "Nic takového jsem neřekl, ale chybí ti, to je vidět a..."
B: "A nic, vybral si, tím to pro mě končí, život jde dál."
Maikey: "Fajn, jak chceš... Kdyby sis ale někdy chtěl promluvit tak..."
B: "Tak si seženu terapeuta, ale díky."
Maikey jen zakroutil očima a když následně zahlédl Emmetta s Tedem tak se za nimi vydal, za to já jsem čekal na to, až mi zmizí z dohledu a pak jsem pohledem rychle zapátral u baru, jenže Justin už tam nebyl, v ten okamžik se mi zhoupl žaludek, ale zároveň jsem věděl, že takhle je to lepší, čím míň ho budu vídat, tím snazší nakonec bude se přes něj dostat... I když zatím se mi to zdá jako něco naprosto nemožného!
Proto jsem došel k závěru, že si dneska užiju jako za starých časů a vydal jsem se na balkon, odkud je lepší výhled, byl jsem odhodlaný ošukat toho nejvíc sexy kluka, jakého uvidím!
Maikey: "Tak sem si zmizel,"...Objevil se u mě po chvíli.
B: "Já zmizel?"
Maikey: "Nemusíš být pořád tak protivnej."
B: "Nejsem protivnej, jen nadrženej... A myslím, že už vím, kdo mi s tím pomůže. Měj se, Maikey."
Maikey: "Bri..."
Ignoroval jsem ho, bylo mi jedno, co mi chce říct, právě teď jsem potřeboval jen jediné a to najit toho kluka, kterého jsem právě díky němu právě ztratil z dohledu!
A jelikož jsem ho nikde na parketu neviděl, tak jsem se vydal do zadní místnosti, po dlouhé době jsem cítil ten starý, známý, uspokojivý pocit, který jsem znával ještě před tím, než jsem potkal Justina a fakt mi bylo dobře, musel jsem se usmívat a rozhlížet všude kolem, zatímco jsem pátral po tom klukovi a pak jsem ho zahlédl - zahlédl jsem Justina. Měl jsem pocit, že jenom sním, ale čím víc jsem z něho viděl, tím víc jsem byl přesvědčený o tom, že je to skutečnost - Justin zrovna šukal nějakého tricka a vypadal při tom tak sexy a smyslně, způsob, jakým se pohybovaly jeho boky a... To snad ani nejde popsat! Musel jsem se opřít o stěnu a sledovat ho, to, co jsem cítil byl pocit naprostého blaha a radosti zároveň a pak když mě jeho oči zahlédly, spojily se s těmi mými a neuhnuly... Měl jsem za to, že snad exploduji! V tom ke mně přišel nějaký trick a začal mě kouřit, ale já i přes to dál sledoval Justina a on mě, nedokázal jsem odolat pár nepatrným úsměvům, poněvadž jsem věděl, že kapitola ETHAN je uzavřena, musela být, Justin by tu jinak nebyl a nedával by mi najevo to, po čem jsem tak moc toužil od chvíle, kdy mě opustil - to, že mě pořád chce úplně stejně jako já jeho!
No comments:
Post a Comment