Narozeniny(2)

Nový díl. - 18+

BRIAN

Po noci strávené s Justinem v náruči by probuzení do nového dne měla být příjemná záležitost, místo toho to pro mě však představuje jen čím dál tím víc zkracující se čas do toho 'slavného data' nazývající se mé narozeniny, pod kterými si nedokážu představit nic jiného, než blížící se seschlou, vrásčitou kůži a všechny ty úžasné doplňky související se stářím a následnou smrtí! Člověk by řekl, že už mě tahle paranoia přešla, jenže se zdá, že jen tiše dřímala a má starost o to, kolik mi je nebo spíš za dva dny bude, tedy celých 37 let, je větší, než kdy dřív, opravdu mám pocit, jako bych byl každou minutou starší asi tak o dvě stě let... A co mě trápí mnohem víc je to, jak dlouho ještě budu pro Justina dost dobrý, než vezme nohy na ramena a půjde za někým mladším, pevnějším, krásnějším? Ano, už dokonce přemýšlím i takhle uboze, jenže já se toho pocitu zkrátka nemůžu zbavit!

Pokud ale pominu to, že je ze mě v podstatě chodící mrtvola, tak probuzení se s Justinem v náruči je opravdu příjemná záležitost, ovšem do doby, než se vám začne chtít na záchod a máte pocit, že vám snad praskne močák, pokud s tím něco neuděláte, jenže s omezením, jaké právě teď zažívám, což je uvězněná a ve značné míře dost zdřevěněla ruka pod Justinovým tělem, je dost pravděpodobné, že se pomočím přímo v posteli... Paráda, inkontinence za rohem!

J: "Hmmm,"...Má snaha se osvobodit, aniž bych jej vzbudil, nešla zrovna podle plánu.

Justin ale naštěstí hned zase vytuhl a dokonce se překulil na druhou stranu postele, tudíž jsem si konečně mohl odběhnout na záchod a s neskutečným pocitem úlevy se vymočit! Když jsem si však následně šel umýt ruce a pohledem jsem zavadil o zrcadlo, měl jsem pocit, jako bych se ani nepoznával... Kde je, sakra, ten mladej, krásnej chlap, co šukal jako králík, ve dne v noci, bez sebemenšího náznaku vyčerpání? Co se mu, do hajzlu, stalo, že teď vypadá takhle? Bez života? Jako by mu mládí proklouzlo skrze prsty? Kurva, kde je?!

---

J: "Briane?"...Zjevil se ve dveřích koupelny.

B: "Co?!"...Nadskočil jsem a snažil se dělat jako by nic.

J: "Co to děláš?"

B: "Co asi? Myju si ruce, to tě maminka snad nenaučila?"

J: "Naučila,"...Se zvláštním úsměvem se zase vytratil do ložnice.

Měl jsem z toho divný pocit, Justin, který se místo vyzvídání a šťourání se ve věcech, otočil na patě a s úsměvem odešel, není ten Justin, co ho znám, miluju a potřebuju! Tohle je Justin, který má něco za lubem a to něco se mi rozhodně nebude líbit!

B: "Justine?"...Vešel jsem do ložnice a nikde ho neviděl.

J: "Jsem v kuchyni."

Pootočil jsem hlavu a uviděl jej tam stát, musel jsem se usmát, tak nějak ho vidím rád v kuchyni, sluší mu to tam, ne, že by mu to jinak neslušelo, ale prostě Justin v kuchyni je něco, čeho se nemůžu nabažit!

Když jsem za ním dorazil, zjistil jsem, že je stále zcela nahý - prostě pohled pro Boha! Byl opřený o linku, zády ke mně, zrovna si naléval kafe a já jednoduše neodolal, musel jsem ho obejmout a svým nahým rozkrokem se natisknout na jeho nahé pozadí, kůže na kůži, lepší věc neznám!

J: "Co to vyvádíš?"

B: "Netuším, jak to nazvat, nemáš nějaký návrh?"...Hrál jsem si s ním a přitom jej hladil na bocích.

J: "Svádění, možná?"

B: "To zní dobře,"...Sjel jsem dlaní k jeho rozkroku.

J: "Bri,"...Nejspíš to mělo být vzdorování, ale nakonec to znělo přesně naopak, chtěl mě stejně moc, jako já jeho!

B: "Shh,"...Otočil jsem ho čelem k sobě a začal jsem mu slíbávat tu úžasnou chuť z jeho rtů.

Následně jsem ho začal líbat na krku a postupoval jsem až k jeho bradavkám. Líbal jsem je, sál, dráždil zuby, Justina to dostávalo do varu. Poté jsem jazykem začal klesat k jeho pupíku, který jsem náležitě zvlhčil svými slinami, které mu stékaly až k rozkroku, což ho přivádělo k ještě většímu šílenství!

J: "Myslel jsem, že narozeniny budeš mít ty,"...Uchechtl se a následně slastí zaklonil hlavu.

Tahle věta by mi popravdě dokázala shladit erekci, připomínky na mé narozeniny si opravdu mohl nechat pro sebe, to je to poslední, co bych v téhle chvíli - nadržené chvíli - potřeboval! Ale naštěstí jsem to dokázal přejít a dál se plně oddávat té rozkoši!

Začal jsem ho tedy kouřit a jemu se téměř podlomila kolena, musel se zapřít o má ramena, tak moc ho mé počínání přivádělo do ráje! Vědomí, že můj dávicí reflex je pořád na stejné úrovni a není nijak omezován mým věkem, mě nesmírně těšilo... No Justina asi ještě víc, podle zvuků a vzdechů, co vydával!

Když jsem ucítil, jak v Justinovi zaškubalo, věděl jsem, že je jen kousek od svého vrcholu a to jsem mu nemohl dovolit, chtěl jsem jej se vším všudy a tak jsem přestal a stejnou cestou, jakou jsem se dostal k jeho rozkroku, jsem se zase vracel zpátky k jeho rtům, do kterých jsem mu po polibku zašeptal "Otoč se."

J: "Milé rád,"...Hříšně se usmál a následně udělal, oč jsem žádal.

Zapátral jsem očima po kuchyni v naději, že zahlédnu kondom, a když se tak stalo, rychle jsem pro něj sáhl, za pomocí zubů roztrhl obal a navlékl si ho. Justin už byl připravený na to, až do něj proniknu, jeho zadek se proti mně vzpínal nedočkavostí, tolik k tomu, že se chtěl nejdřív sexu se mnou bránit! Celý on!

Chytil jsem ho pevně v bocích, nechtěl jsem, aby měl moc velkou možnost pohybu, potřeboval jsem stoprocentní kontrolu nad situací, tak nějak jsem si chtěl připomenout doby, kdy jsem byl já ten, co vedl, teď je to v našem vztahu tak padesát na padesát, jenže já teď potřebuju 100% a jak se zdá, Justin není ani trochu proti!

Tvrdě jsem se tedy vnořil do Justinových útrob a bez čekání jsem začal přirážet, vím, že tak to má Justin rád, kdyby ne, tak bych to neudělal, ale on to rád má, tudíž mi nic nebránilo v tom divoce nás dovést k našemu prvnímu, dnešnímu a zatraceně bouřlivému orgasmu, po kterém jsme měli co dělat, abychom stáli na nohou!

Když jsme se dokázali sesbírat, vydali jsme se za stálého líbání do postele, kde jsme se k sobě přitiskli a jednoduše si vychutnávali vzájemnou blízkost, moje starosti jako by najednou zmizely, byli jsme tu jen já a on, žádné narozeniny, obavy, nechutenství k životu, jen on a já!

J: "Tak co budeme dělat?"

B: "Jsem pro to strávit celý den v posteli, je sobota, takže si to můžeme dovolit."

J: "Já jsem vlastně Debb nabídl, že jí dneska pomůžu pár hodin v jídelně."

B: "Paráda! Ještě nějaký báječný nápady se skrývají v té tvojí blonďaté hlavičce?"

J: "Jo, plno."

B: "Jaký třeba?"

J: "Třeba na tvou narozeninovou oslavu."

B: "Pro Krista! Jdi se obléct, jdeme do jídelny,"...Zvedl jsem se a vytratil se do koupelny.

Zůstat v jeho blízkosti o pár vteřin déle, tak ho asi uškrtím, nevím sice, jak jsem si pomohl tím, že s ním půjdu do jídelny, když tam mi moje narozeniny může připomínat mnohem víc lidí, ale v ten moment se mi to zdálo jako dobrý nápad, potřeboval jsem ho nějak zarazit v tom jeho plánování! Jenže teď, při pohledu do jídelny, mám pocit, že budu muset zarazit hned několik mých přátel a to nejspíš do země!