Nový díl.
BRIAN
Nevím, co jsem si myslel! Že najít Maikeyho bude snazší, než to zprvu vypadalo? No tak podle všeho je to naopak mnohem horší! Vegas je zatraceně velké město a já mám po pár hodinách pocit, že jsme ho prolezli snad celé a tak nějak nám docházejí možnosti! Ti dva si neustále na něco stěžují, jednoho bolí nohy, druhej chce na záchod, to je tamto to je támhleto a mně už pomalu začíná opouštět trpělivost, ještě chvíli si budou na něco stěžovat, tak utíkám, jak nejrychleji to půjde! Už mám zkrátka všeho dost a po Maikeym ani památky... Zatraceně, kde si Novotny?!
Ted: "Nemůžeme si na chvíli sednout?"...Zněl tak žalostně, že by mi ho i bylo líto, kdybych ho měl rád.
Emmett: "Skvělý nápad! A já si zatím dojdu na ten záchod."
B: "Víte co, dělejte si, co chcete, já pokračuju v hledání!"
Ted: "Proboha, Briane, pět minut tě nezabije, už hledáme několik hodin, potřebuješ si taky trochu odpočinout."
Ačkoliv to opravdu nerad přiznávám, i já už melu z posledního, jen jsem to nechtěl dávat najevo, já jsem autorita proboha a ne nějakej ubožák, jenže právě teď si budu muset připustit, že ani já nedokážu všechno, i když bych chtěl!
B: "Fajn... Pět minut."
Emmett: "Díky, Bože,"...Doslova utíkal do první restaurace, kterou viděl, na záchod a my se zatím posadili.
Ted: "Super, mám pocit, že mi upadnou nohy."
B: "Tak si je drž, za chvíli zase vyrážíme."
Ted: "Co budeme dělat, Briane?"
B: "S čím?"
Ted: "S čím asi? Pokud Maikeyho nenajdeme?"
B: "Na to ani nemysli, protože my ho najdeme, jasný?"
Ted souhlasně přikývl. Chtěl jsem znít výhružně a dát mu jasně najevo, ať ho ani nenapadne myslet na něco takového, jenže tahle slova nepřesvědčila ani mě samotného a Tedovi to spíš mohlo znít jako, že mu snažím dávat naději a ať se nebojí, že bychom ho nenašli... Zněl jsem zkrátka, jako soucitnej kamarád, což nejsem! Vlastně jsem, ale to jen v případě Maikeyho, s ním dokážu být sám sebou, s ním se tolik nesnažím předstírat, on mě vždycky nechá se vyzpovídat, když jsem nejvíc na dně a už zkrátka není jiného zbytí, než to ze sebe dostat... Je to můj nejlepší přítel a já ho jednoduše najdu!
Emmett: "Ani nevíte, jaká úleva to byla,"...Přiřítil jsem k nám jako hurikán.
B: "Doufám, že ta nejlepší v tvém životě, teď to zase pár hodin budeš muset držet."
Emmett: "Tyrane!"
B: "Počůránku!"
Emmett: "Já ti dám..!"
Když pochopil, že si z něj jen dělám legraci nebo lépe řečeno, že se snažím chovat mile po tom, co jsem k němu předtím choval jako kretén, se jeho kamenný výraz změnil a jeho ústa začala vydávat příjemný zvuk smíchu.
B: "Měli bychom pokračovat v hledání,"...Přerušil jsem tuhle příjemnější chvilku.
Ted: "To měli, jenže kde... Nějak nám docházejí možnosti."
B: "Nedocházejí, protože jsme ho stále nenašli, možnosti nám dojdou, až bude stát před námi."
Emmett: "Co když se mu něco stalo?"
B: "Emmette!"...Okřikl jsem jej.
Emmett: "Co? Tu možnost si musíme taky připustit."
B: "Ještě ne, slyšíš? Ještě ne,"...Zvedl jsem se ze svého místa a vydal se dál.
Ti dva jakoby zůstali zmrazení dál na místě, ale po pár vteřinách se také zvedli a vydali se za mnou. Nevěděl jsem, jestli mě to má těšit nebo naopak, ale právě teď jsem se musel soustředit na hledání, ve kterém nám už bohužel opravdu docházely možnosti!
Emmett s Tedem se neustále někoho ptali a při popisu Maikeyho se snažili být opravdu struční, čekal jsem jen už na to, až se svěří s délkou jeho penisu, jako kdyby to něčemu mělo pomoct a ti místní domorodci by ho zčistajasna vykouzlili! Ani si nedokážu představit, co by Maikey v těchto částech Vegas dělal, ale jak jsem řekl musíme prozkoumat všechny možnosti i včetně této místní tržnice, podle všeho, kde se jako to nejkvalitnější jeví drogoví dealeři se značkovým zbožím... Proč mám pocit, že se začínáme ztrácet i my?
B: "Hoši, nevíte, kde jsme?"
Emmett: "V dobičárně?"...Rozhlížel se kolem sebe s odporem a já byl rád, že ho nikdo kolem neslyšel, nemuselo by to pro něj dopadnout dobře.
B: "Nechceš to říct víc nahlas?"
Emmett: "Pardon... Ale je to tu opravdu odporné,"...Tentokrát se snažil mluvit tišeji.
Ted: "Všimli jsme si, Emme, to ale neznamená, že nás kvůli tobě musí zavraždit."
Emmett: "Bože, co když tady třeba byl Maikey a taky řekl něco špatného, oni ho kvůli tomu zabili a teď se to snaží ututlat?"
B: "A co by tady asi tak sháněl, detektive? Konopný krém na nohy?"
Ted: "Emmette, si blázen, víš to?"
Emmett: "Jo, asi jsem."
Všichni tři jsme se začali křečovitě uchechtávat a snažili jsme se jevit optimisticky, ve skutečnosti bylo na každém z nás patrné, že Emmettova teorie nemusí být třeba tak mylná... Sakra, už i já si začínám připouštět tuhle možnost, tohle vůbec není dobré!
B: "Radši jdeme dál, než nás tu fakt někdo zabije... Lépe řečeno vás."
Ted: "Copak, prošukal by sis cestu k životu?"
B: "S těmahle? Ani já nejsem tak nadrženej, abych se zahazoval s touhle spodinou."
Emmett: "Briane?"
B: "Co?"
Emmett: "Nechceš to říct víc nahlas?"...Dal mi pohledem najevo, že mě někdo slyšel a ten někdo stál za mnou.
B: "Ou, dobrej večer,"...Zazubil jsem se, jak nejlépe jsem dokázal, ale pan dotyčný se tvářil, jak... No, popravdě nemám definici, každopádně jsem se rychle otočil k odchodu, chytil ty dva pitomce za zápěstí a táhl je za sebou pryč.
Následujících pár hodin jsem se snažil dávat si pozor na jazyk, zdálo se totiž, že míříme do samotného pekla a necítil jsem se zrovna bezpečně... Vegas, ve kterém jsme se ráno probudili, se nedalo srovnávat s tím, ve kterém jsme se ocitli teď, už jen čekám, že tu někde objevíme marihuanové pole! Anebo ne, protože já už, kurva, nemůžu!
B: "A dost, já se vzdávám!"...Posadil jsem se na obrubník, bylo mi to jedno, zkrátka jsem si musel sednout, na nohách bych se už neudržel!
Emmett: "Mi povídej,"...Sesunul se vedle mě a následně i Ted.
Ted: "Měli bychom se vrátit a..."
Emmett: "A?"
Ted: "Oznámit to."
B: "Oznámit co a komu?"...Věděl jsem nejspíš, co má na mysli, ale nechtěl jsem, aby to tak bylo, protože pak to všechno bude skutečné.
Ted: "Oznámit na policii, že se pohřešuje... A taky zavolat Debbie a Benovi."
Emmett: "Ted má pravdu, Briane, už to zašlo příliš daleko."
B: "Já vím, i když se mi to ani trochu nelíbí, tak nemáme na vybranou... Zkrátka půjdeme zpátky na hotel a zavoláme na policii a těm dvěma."
Ted: "Dobře."
Šouravým krokem jsme se vraceli k hotelu, pořád jsme tak nějak asi doufali, že když půjdeme pomalu tak se stane zázrak a my se vyhneme nevyhnutelnému, to se však nestalo a my se nakonec ocitli v hotelu. Výtahem jsme se dopravili téměř do posledního patra a odporoučeli jsme se ke svému apartmá a zrovna, když jsme otevřeli dveře, nejen, že nás zarazila hlasitá hudba, ale především ten menší detail, že Maikey tu na ní tancoval a vedle něj nějaký modrooký blonďák... Co to, do prdele, má znamenat?!
No comments:
Post a Comment