Wednesday, November 18, 2015

Jsem tvá slabost, ne samozřejmost!(5)

Nový díl. - 15+

BRIAN

Kdybych si nepamatoval, že jsem v noci vypil tak polovinu baru v Babylonu, tak bych si teď nejspíš myslel, že mě přejel náklaďák a to minimálně aspoň dvakrát! To sluneční světlo mi prakticky vypalovalo oči a tělo se mnou nechtělo téměř spolupracovat, nemluvě o tom, jak vyprahlo jsem měl v ústech a pokud pominu ten fakt, že mě bolela hlava, jako kdybych v ní měl tak milion malých střepů, tak se se mnou točila snad celá planeta... Opravdu bych se měl nad sebou příště zamyslet dřív, než zase udělám takovou pitomost, i když vlastně ani nevím, proč jsem to udělal tentokrát, nějaký zásadní důvod k tomu, abych se zřídil a cítil se jako troska, jsem opravdu neměl, ale hádám, že nějaký důvod, o kterém sám nevím, to mít nejspíš muselo, jenže právě teď mě hlavně zajímá to, abych se alespoň částečně zbavil mého dnešního stavu... A s tím by mi z velké části mohl pomoct ten, jenž podle toho, co si pamatuju, ležel na druhé straně postele, když jsem usínal, tím jsem si jistý, jenže teď po něm není ani památky a stejně tak po Gusovi...

B: "Tady jste,"...Dobelhal jsem se z posledních sil do kuchyně.
J: "Gus měl hlad."
B: "A nenašlo by se tady náhodou i něco pro mě?"
J: "Tohle,"...Natáhl ke mně ruku s hrnkem, kdo ví čeho.
B: "Prosím, řekni mi, že to zase není recept tvojí babičky s tajnou chcankovou přísadou?"
J: "Můžu tě uklidnit, že je to pouze kafe."
B: "Díky bohu,"...Převzal jsem ho od něj a začal jsem jím zprovozňovat svoje tělesné funkce.
J: "A za chvíli bude omeleta se slaninou, tak se běž posadit."


Nejsem si jistý, jestli se Justin prostě přenesl přes ten fakt, jak jsem s ním včera vytřel podlahu anebo je tohle nějaký způsob, jak mě připravuje na svou odvetu, ale osobně si nestěžuji, takový luxus bych si nechal líbit pořád.
Ještě jsem se šel mrknout na Guse, jak se mu daří, chvíli jsem ho choval, což mělo za následek, že mi usnul v náruči, tudíž jsem ho odnesl do jeho postýlky a následně jsem se přemístil ke stolu, jak mi Justin nakázal a čekal jsem na tu dobrotu, co mi voněla celým loftem.

J: "Tady to máš."
B: "Díky. Ty jíst nebudeš?"
J: "Nemám hlad a navíc půjdu."
B: "Kam?"...Zarazil jsem se, ale naštěstí to nebylo moc zřetelné.
J: "Domů nebo spíš k Debb pro věci a pak mám šichtu."
B: "Aha."
J: "Můžu si tu dát sprchu?"
B: "Co je to za blbou otázku?"
J: "Fajn."

Dobře, už ty špatné vibrace začínám pociťovat, zas tak v pohodě Justin asi nebude, myslím, že jsme právě teď ve fázi, které se říká ticho před bouří... Jenže ještě jsem se tak nějak nerozhodl, zda mi to vadí anebo nevadí, přeci jen Justin si mě už svým způsobem získal a čas s ním trávím opravdu rád, i když on to neví, vzhledem k tomu, že jsem dobrý v tom to skrývat, ale na druhou stranu není tohle přesně to, co jsem chtěl už od začátku, aby se ode mě Justin odpoutal a našel si někoho jiného, kdo bude středem jeho vesmíru? Sakra, tohle je vážně dilema!
Jakmile se za Justinem zaklaply dveře koupelny tak se mi k tomu přidalo další dilema a to zahrnovalo to, zda se dokážu ovládnout a zůstanu přikovaný k téhle židli anebo se na to vykašlu a půjdu si pro to, co tak moc chci už několik dní a to je ON! Nemusím vám asi říkat, že to, co jsem zvolil, nemohlo být jasnější!

J: "Bri,"...Zaskočeně se ke mně otočil, když jsem otevřel dveře sprcháče a následně vstoupil.
B: "Co?"...Přitáhl jsem si jej k sobě.
J: "Co to děláš?"
B: "Jak bys to nazval?"...Zkousl jsem mu spodní ret.
J: "Já nechci."
B: "Ale chceš... Chceš mě a já chci tebe,"...Dlaní jsem mu začal klesat od hrudi až k rozkroku.
J: "Jak si tím můžeš být tak jistý?"...Začal mu těžknout dech.

Kousek jsem od něj odstoupil a pohledem jsem od jeho očí začal pomalu klesat až k jeho rozkroku, který mi nemohl dát víc najevo to, že mě chce stejně jako já jeho.

B: "Myslím, že je to dost zřetelné,"...Usmál jsem se a opět jsem se k němu natiskl.
J: "Nemysli si ale, že ti všechno odpouštím."
B: "Nemyslím,"...Líbal jsem ho jak smyslů zbavený.

Vzápětí jsem ho k sobě otočil zády a trochu drsněji jsem jej natiskl na stěnu sprcháče, párkrát jsem ho políbil na záda a do vlasů a následně jsem si z poličky vzal kondom, jehož obal jsem roztrhl zuby, natáhl jsem si ho a...

Maikey: "Briane?! Jsi doma?!

Doslova jsem se zoufalstvím svalil na Justinova záda a snažil jsem se ovládnout, abych Maikeyho nešel uškrtit, ale nemělo to moc velký účinek.

B: "Měli bychom se naučit zamykat dveře."
J: Myslím, že pokračování bude zase příště."
Maikey: "Tak kde jsi? Ou, sakra... Já se omlouvám!"...Našel nás s Justinem ve sprše ve velmi zajímavé poloze.
B: "Maikey, vypadni!"

Tohle není poprvé, co Maikey viděl mou obrovskou erekci, ale co se týče Justina, tak to poprvé bylo a doufám, že i naposled, Maikey by se měl vážně naučit klepat a nejlíp i volat, než se rozhodne někomu vlézt domů!

Maikey: "Kluci, já fakt nechtěl,"...Začal být dolézavý hned, jak jsme vyšli z koupelny.
J: "V pohodě."
B: "Ne, to není v pohodě... Co tady, sakra, chceš, Maikey?"
Maikey: "Kluci mi v jídelně řekli, že si se včera trochu víc zřídil, chtěl jsem se ujistit, že si v pohodě... Ale myslím, že už jsem se o tom ujistil,"...Uchechtl se.
B: "Já je fakt jednou zabiju."
J: "Nedělej to ale v jídelně, nerad bych to uklízel... Mějte se."
B: "Ty už jdeš?"
J: "Jo, musím nebo se Debb zjančí."
B: "To chápu... Tak v jídelně."
J: "Jo, zatím."
Maikey: "Měj se."

Uznávám, že jsem čekal aspoň nepatrný polibek na rozloučenou, ale jak už Justin říkal to v té sprše, pokud pominu, že to nebylo ani zdaleka dokončené, ho nepřinutilo mi všechno odpustit, mám tedy dojem, že tohle bude ještě těžší, než bych si kdy mohl myslet!

No comments:

Post a Comment