Teď anebo nikdy!(2)

Nový díl.

JUSTIN

varování: 12+

postavy: Justin Taylor, Brian Kinney

Zdálo se, že moje taktika vyhýbání se tématu skrze polibky úspěšně zabírala, alespoň to tedy nevypadalo, že by Brian měl větší zájem o má slova, než o můj zadek, proto jsem si mohl v klidu oddychnout a nechat se líbat jeho šťavnatými rty! Po chvilce dokonce propustil moje ruce z jeho sevření a já se ho tak konečně mohl dotýkat, byl to báječný pocit, který jako bych snad nezažil celé věky a ne jen minuty! V momentě, co jeho dlaň začala pomalu klesat od mé hrudi, přes moje bříško až k mému rozkroku, mi tuhla krev v žilách, byl jsem tak vzrušený, že jsem myslel, že tohle už dál přeci nemohu vydržet, tak moc jsem ho chtěl, stačil tak malý kousek a jeho ruka se mě tam dotkla, tak malý kousek...

B: "A teď, když jsem tě dostatečně rozdráždil, je na čase, abys mi to řekl,"...Pošeptal mi do ucha.

J: "Co?"...V ten moment se mi zježily chlupy na těle z představy, že nic nebude, pokud mu nedám vysvětlení a to jestli udělám, tak pak stoprocentně nějakou dobu nic nebude!

B: "No nekoukej na mě jak na zjevení a mluv."

J: "Od kdy radši mluvíš, než šukáš?"...Zkoušel jsem na něj jeho vlastní metody.

B: "Od té doby, co mě vytáčíš tím, jak mě vodíš za nos a kuješ na mě lsti."

J: "Nic takového jsem...!"

B: "Nejsem slepej a blbej už vůbec ne, poznám, když se mě snažíš svést, protože chceš něčeho docílit."

Brian ze mě v tu chvíli slezl a já měl pocit, že se na mě snad naštval, ale to jsem věděl, že je blbost, on není nikdy naštvaný, on vždy vše úspěšně ignoruje a dělá, že ho to netrápí, ale i tak mi bylo jasné, že pokud mu nedám přijatelné vysvětlení, sebere se, odejde a vrátí se, až si zašuká s dalším z mnoha tricků!

---

J: "Víš, jak jsem dneska přišel později, než obvykle?"...Začal jsem opatrně.

B: "Stalo se to dneska, alzheimera ještě nemám, Justine... Říkal si, že tě zdržela Debbie v práci."

J: "No to nebyla tak úplně pravda."

Brianův vražedný výraz se najednou změnil na velmi zvědavý s trochou žárlivosti, pokud si tedy dovolím být nadmíru naivní, zdálo se totiž, že ho znepokojovala představa toho, kde a s kým jsem asi tak mohl být skoro hodinu a půl!

B: "A co si dělal?"...Zeptal se, když jsem se neměl k vysvětlení.

J: "Byl jsem u mámy."

B: "Cože? A proč si mi to neřekl?"...Vrátil se ke svému vraždícímu výrazu s velkou dávkou nepochopení, proč jsem mu o něčem takovém lhal.

J: "Já ani nevím, když ses zeptal, tak jsem zpanikařil a řekl tuhle ptákovinu místo pravdy... Máma mi totiž něco dala, pro nás pro oba, no a já jsem s tím chtěl počkat na vhodnou příležitost, proto jsem zalhal, byla to blbost, já vím."

B: "Pokud ti nedala minimálně dvou patrový dort, který bych ti mohl hodit na hlavu, tak mě nezajímá, co to je,"...Zvedl se tím svým brianovským způsobem a vydal se do kuchyně.

Musel jsem si povzdychnout, přesně takové reakce jsem se obával a to jsem mu prosím vás ještě ani neřekl, o co se jedná, on mě vážně zabije, až to zjistí! I když právě teď začínám pochybovat, že se někdy odvážím to vyslovit!

J: "Nemohl bys alespoň jednou předstírat zájem, když si tak dobrý v předstírání nezájmu?"...Přišel jsem za ním do kuchyně.

Brian mě v ten okamžik zničehonic zaskočil a natiskl mě k lednici, aby mě mohl vášnivě políbit, při čemž si sáhnul na můj stále roztoužený rozkrok schovaný pod ručníkem!

B: "Tohle je jediný zájem, který ti mohu nabídnout,"...Ještě jednou mě políbil a poté mě odstrčil stranou, aby si z lednice mohl vyndat láhev vody.

Zůstal jsem tam stát naprosto beze slov a snažil jsem se vzpamatovat, čím víc mi pak docházelo, co vlastně řekl, tím víc se mi chtělo ho tou láhví přetáhnout po hlavě!

J: "Tím chceš říct, že po těch letech jsem pro tebe pořád jen sex?"...Jediná věta, kterou jsem v ten moment dokázal vytvořit a podat ji nejostřeji, jak to šlo!

A Briana to očividně dost zarazilo, přísahal bych, že jsem snad i viděl, jak ztuhl, stál u linky a byl ke mně zády, ani se nepohnul a jen se díval před sebe, bylo mi jasné, že vymýšlí strategii, jak z toho ven, jenomže to jsem mu nehodlal dovolit!

J: "Odpovíš mi nebo budeš jen tupě zírat do blba?"

B: "Asi jen tupě zírat do blba."

J: "Tak to by sis měl najít zrcadlo, hned to půjde líp."

B: "Díky za radu!"

J: "Nemáš vůbec zač!"...Použil jsem největší dávku ironie, kterou mi můj hlas dovoloval!

Otočil jsem se a nasupeně jsem odešel, ono ani jinak odejít nešlo, opravdu mě vytočil, člověk by řekl, že po 4 letech budeme alespoň o trochu blíž k normálnímu vztahu, ale někdy mám pocit, že od něho jsme ještě dál než kdy dřív!

Vrátil jsem se zpátky do ložnice a posadil jsem se na postel, při čemž jsem měl skvělou příležitost k tomu studovat strukturu podlahy, byl to opravdový zážitek, který se nenaskytne jen tak někomu, dokonce jsem do toho byl tak zažraný, že jsem si ani nevšiml, že za mnou dorazil Brian...

B: "Tak co to je?"

J: "Co co je?"...Jedovatě jsem prskl.

B: "Co asi? To, co ti dala máma!"...Zakoulel očima.

J: "To tě to vážně zajímá nebo si chceš jenom zajistit sex?"

B: "Justine, kdybych chtěl sex, nemusím si ho zajišťovat u tebe, od toho tu mám celý Pittsburgh."

J: "Budu dělat, že si tohle neřekl."

B: "Radši mi konečně řekni, o co jde."

Rozhodl jsem se, že nemá smysl mu to dál tajit a zašel jsem pro to do svých věcí, kde jsem to měl schované, abych to následně mohl předat Brianovi do ruky a sledovat jeho kyselý obličej!

B: "Co to, sakra, je?"

J: "Poukázka na večeři... Pro dva... Na pozítří."

B: "Nekecej! Já umím číst! Ale co to má, kurva, společného se mnou?"...Jak se zdá hra na hodného je v tahu!

J: "Máma to vyhrála v nějaké soutěži či co... No a dala to mně, lépe řečeno nám."

B: "To jako myslí vážně?"

J: "Podle mě je to od ní hezký, ona nemůže za to, že nemáš smysl pro romantiku."

B: "Nemám potřebu jít do nějaké nóbl restaurace, škrtit se tam v obleku a předstírat, že jsme pár, před povrchníma heterákama... To ti radši objednám čínu domů."

J: "Takže to mám brát jako ne?"

B: "To si, sakra, piš, že ne!"

J: "Jak jinak,"...Vytrhl jsem mu to z ruky a šel si s tím sednout na pohovku, ani dívat se mi na něj nechtělo!

Ten kus papíru se mi chtělo vzteky roztrhat, kdybych si neuvědomoval, že to je od mámy, která spoléhá na to, že to nějak využiju, ale nejradši bych to nacpal Brianovi do chřtánu!

B: "Jdu do Babylonu, jdeš taky?"...Vyšel po pár minutách z ložnice, vyfintěný jako obvykle, s výrazem, že se vůbec nic nestalo!

J: "Dneska zůstanu doma,"...Odpověděl jsem chladně.

B: "Jak chceš,"...Nijak ztrápený mou odpovědí odešel.

Jakmile se za Brianem zaklaply dveře, chtělo se mi zařvat z celých plic, ale raději jsem to zadržel a jen jsem pěstí bouchl do pohovky! Zprvu jsem si myslel, že bude lepší, když to nechám být, ale vzápětí jsem v sobě našel Justina, který tohle Brianovi jen tak nedaruje!