Thursday, October 1, 2015

Something wrong(7)

Poslední díl. - 18+

BRIAN

Začínal jsem nabývat dojmu, že se toho kluka snad nezbavím, tedy v tento moment, to, že se ho nezbavím už nikdy, jsem začal pomalu přijímat, protože jsem si stihl všimnout, že na něj jednoduše žádná moje taktika nezabírá, i kdybych udělal cokoliv on mě snad za to bude milovat ještě víc, lépe řečeno - on si myslí, že mě miluje, ale já jsem prostě jen chlap, co ho ošukal, udělal mu rim a nechal ho spát ve své posteli do rána a tomu já říkat láska nebudu, to je prostě jen další noc a další sex v mém životě a to všechno uvnitř mě, co mě z nějakého zvláštního důvodu zrazuje a dává mi to pocit toho, že jsem s ním vlastně rád a že kdykoliv ho vidím pociťuji zvláštní mravenčení okolo žaludku, je jednoduše jen přechodné období, kterého jsem se i já jednou musel dožít, ale to končí jednou pro vždy, on si musí najít kluka nebo holku, co já, sakra, vím, svýho věku a nechat mě jednou pro vždy na pokoji s těma jeho řečičkami o lásce a podobných kravinách!

B: "Mám ti snad vyčistit uši? Řekl jsem, ne!"
J: "Proč ne?"
B: "Proč ne? Hmm, nech mě přemýšlet... Už to přichází... Už to přichází... Protože jsem to, kurva, řekl! Nejsem tvůj přítel, tvůj milenec, tvoje zatracená matka a ani tvůj kámoš, nejsem pro tebe nic, tak kolikrát ti to mám, sakra, opakovat?"
J: "Už jsem ti říkal, že být na mě hnusnej nezabírá."
B: "A co kdybych tě jednoduše zabil?"
J: "Můžeš to zkusit, ale pak budeš po zbytek života žít s vědomím, že si zabil to nejlepší, co tě potkalo."
B: "Bolest hlavy? Tomu se dá těžko říkat to nejlepší."
J: "Musíš se tomu přestat bránit."
B: "Nee, to je to jediné, co chci dělat - bránit se tomu, protože cokoliv jiného by znamenalo mou smrt."
J: "Stejně mi nakonec neodoláš,"...Odpochodoval s tím svým naivním, vševědoucím, namyšleným úsměvem jako nějaký král!

Jeho odchod jsem musel zapít sklenkou Jima Beama, bylo to jako vítězství, sice jsem se ho nezbavil na dobro, ale alespoň na tuhle chvíli mi to stačilo, protože jsem o pár chvil později objevil někoho, koho si dnes vezmu s sebou domů, a něco mi říká, že zažiju divy!


Ted: "Tak co Justin?"...Zjevil se s těma dvěma v momentě, co jsem se zvedal k lovu.
B: "Pro Krista!"
Emmett: "Copak nedařilo se?"
B: "Líp to ani nešlo."
Maikey: "Říkal jsem jim, ať tě nechají."
B: "Oooh, Maikey, jsi můj zachránce... Ale úplně k ničemu, stejně mě nenechali."
Maikey: "Jen se o tebe zajímají a já taky."
Ted: "Jo, jsme tví věrní přátelé."
Emmett: "Navždy, Bri."
B: "No, jsem vážně dotknutý, asi se tu rozbrečím... Anebo pozvracím, jestli, sakra, nezavřete ty svoje huby."
Maikey: "Briane..."
B: "Kurva, kde je?"...Rozhlížel jsem se na všechny strany po svém objevu.
Maikey: "Kdo?"
B: "Ten, koho jsem chtěl dneska ošukat, kdo asi!?"
Ted: "No, ať už je kdekoliv, není s tebou."
B: "Páni, Tede, máš fakt postřeh."
Emmett: "Určitě najdeš někoho jiného jako vždy."
B: "Jo a začnu tím, že se zbavím vás, nazdar."

Mohl by být tenhle večer ještě horší? Pochybuji! Fakt někdy jsou dny, kdy bych měl raději odolat pokušení a zůstat doma, jako třeba dneska, proboha!
Tohle jsem ale o chvíli později přehodnotil, když jsem svůj objev opět našel, bylo to jako Vánoce, jednoduše když něco chci tak to prostě dostanu, děj se co děj a tohohle já dostanu a myslím, že se ani nebudu muset nijak zvlášť namáhat, v podstatě už po mně slintá!
Přesně, jak jsem říkal, stačilo mu pošeptat pár slov, ohmatat jeho rozkrok a vrazit mu jazyk až do krku a mohli jsme vyrazit ke mně domů! Jakmile jsme se dostali do výtahu, natiskl jsem ho na stěnu a začal jsem se dobývat do jeho kalhot a vášnivě ho líbat, pomalu kňučel slastí, opět jsem se cítil jako Bůh, co opravdu získá všechno, co si jen zamane, jak já tenhle svůj život miluju!

B: "Fuck!"

To se mi snad jenom zdá! Co tu, do prdele, zase dělá?! Sedí si mi tu u dveří jako nějaký ztracený štěně! Jestli ho nezabiju tak ho rozhodně alespoň přizabiju!

B: "Co tady, do hajzlu, děláš?"
J: "Myslel jsem, že tu na tebe počkám."
B: "Abys mě co? Dostal do blázince?!"
Trick: "Kdo to, kurva, je?"
B: "Prezident mého fanklubu."
J: "Jsem Justin a kdo si, sakra, ty?"
Trick: "Ten, kterýmu dnes vyšuká mozek z hlavy."
J: "Jo, leda tak ve snu."
B: "Nerad vám ruším to sbližování, ale můžete toho, kurva, nechat?!"
Trick: "Stačí, aby tenhle malej zmetek vypadnul, a můžeme na to skočit."
J: "Prosím?"

Nevím, co mě to najednou popadlo a jsem si jistý tím, že se za to budu proklínat do konce svých dnů, ale jednoduše jsem to řekl...

B: "Nebo líp, co kdyby si ty vypadnul?"
Trick: "Fuck you!"
B: "Jo, nápodobně."

Jakmile se ten sexy, ale přes to dementní trick zdejchnul, začal jsem vážně uvažovat o tom, že si nechám sehnat soudní zákaz na milion metrů, ale něco mi říká, že ani to by Justina nezastavilo!

J: "Díky."
B: "Nemáš zač... A teď se vydej kamkoliv, do prdele, chceš."

Odemknul jsem loft a vklouznul rychle dovnitř v naději, že stihnu zavřít dveře dřív, než vejde i on, ale je mrštnej jako nějaká podělaná fretka!

B: "Promiň, ale myslím, že pozvánku jsem ti nedal."
J: "Ale dal... V den, co si mě poznal."
B: "Asi oba máme jinou představu o pozvání."
J: "Řekl si 'Jdeš anebo odcházíš?' 'Jdeš a potom odejdeš?' 'Anebo jdeš a zůstaneš?' Zůstal jsem."

Nemohl jsem uvěřit, že si tohle pamatuje, já sám nemůžu uvěřit tomu, že si to pamatuju vzhledem k tomu, že jsem si ani nemohl zapamatovat jeho jméno, ale... Já to fakt řekl a teď, když nad tím tak přemýšlím, já mu tu pozvánku fakt dal!

B: "Bylo to pozvání na jednu noc a ne na několik posraných měsíců... Nebo hůř - na celý život."
J: "Říkej si, co chceš, stejně vím, že to tak není, ty mě chceš,"...Přiblížil se ke mně tak blízko, že jsem mohl slyšet, jak mu tluče srdce a cítit jeho dech odrážející se od mého krku.
B: "Chci, aby si zmizel,"...Těžkl mi dech.
J: "Chceš mě ošukat,"...Zkousl si spodní ret a já málem zešílel!
B: "Chci, aby si zmizel,"...Zopakoval jsem poněkud složitěji.
J: "Chceš mě kouřit... Líbat... Osahávat... Chceš mě do toho nejmenšího detailu,"...Doslova se rty otíral o ty mé a rukou mi začal hladit rozkrok.
B: "Justine..."
J: "Udělej mi to!"

To pro mě byla konečná, nedokázal jsem se ovládnout a přisál jsem se na jeho šťavnaté rty, zatímco jsem jej pomalu násilím svlékal, tak moc jsem ho chtěl, že jsem se z toho málem zbláznil! Jakmile jsem sobě i jemu stáhl kalhoty, natiskl jsem jej na kuchyňskou linku zády ke mně, on se předklonil, já si natáhl kondom a prakticky během vteřiny jsem v něm byl až po kořen, zasténal tak hlasitě, že to musel slyšet celý Pittsburgh! Přirážel jsem rychle, intenzivně a drsně, Justin byl v naprosté extázi a o sobě ani nemluvím a během několika dalších okamžiků jsme oba bouřlivě vyvrcholili!
Nevím, proč to tak je, nevím, kurva, vůbec nic, vím jen to, že je se mnou něco asi dost špatně, ale jednoduše já tomu klukovi nedokážu odolat, ať už se snažím sebevíc a něco mi říká, že jednoho dne si na jeho přítomnost už ani nebudu stěžovat!

No comments:

Post a Comment