Something wrong(5)

Nový díl. - 18+

BRIAN

Když jsem se ráno vzbudil, první, co jsem ještě před otevřením očí udělal, bylo, že jsem se po Justinovi začal shánět rukou, ale ať už jsem sáhnul kamkoliv, místo vedle mě zelo prázdnotou, na chvíli jsem si myslel, že se mi to celé jen zdálo a abych pravdu řekl, možná by to tak i bylo lepší a především snazší, ale i přes to si část mě přála, aby tady doopravdy byl a proto když jsem nakonec otevřel oči a uviděl ho sedícího na kraji postele, s papírem a tužkou v ruce, jsem se musel pousmát, ale samozřejmě tak, aby to on neviděl a nemyslel si, že jsem, kdo ví, jak šťastný z toho, že mi tady oxiduje, i když jsem vlastně trochu byl!

B: "Zase kreslíš mýho ptáka?"

J: "Vadilo by ti to?"...Smyslně si olízl rty.

B: "Kreslíš ho na jedničku, takže ani ne.

J: "Dobře... Protože kreslím,"...Zasmál se.

B: "Ukaž mi to,"...Přesunul jsem se blíž k němu.

J: "Ještě to není hotové, navíc si teď zkazil svojí pózu!"...Schoval si to záda.

B: "Prosím tě, ty mě máš tak detailně nastudovanýho, že bys mě nakreslil i poslepu."

J: "To je pravda,"...Věnoval mi jeden ze svých sladkých úsměvů.

B: "Mimochodem, není ti nějak moc dobře?"

J: "Třeští mi hlava jako blázen, ale relativně jsem v pohodě."

B: "Hádám, že v tvém věku se můžeš opít do bezvědomí a stejně budeš fungovat jako zbrusu nové hodinky."

J: "Výhoda mládí,"...Vysmívavě na mě mrkl.

B: "Za tu drzost by ti měl někdo dát na holou."

J: "Yeah,"...Jeho dech ztěžkl a za ním i můj.

---

Natáhl jsem se k němu a začal jej líbat, byl to tak zatraceně báječný pocit, do teď jsem popravdě nevěděl ani, jak moc dobrý pocit to vlastně je - líbat jeho mladá, šťavnatá a nadaná ústa!

B: "Co kdybychom se odporoučeli do sprchy?"

J: "Čteš mi myšlenky!"

Chytil jsem ho za ruku a zamířil jsem s ním rovnou do sprchy, pustil jsem na nás vodu a mýdlem jsem začal pečovat o jeho záda i pozadí, doslova se mi rozplýval pod rukama!

Poté jsem si ho k sobě otočil čelem a podmanil jsem si jeho rty, Justin mě vášnivě líbal zpátky, zatímco rukou klesal od mé hrudi k mému roztouženému rozkroku! Vzápětí mě pevně stiskl a já musel hlasitě vzdychnout přímo do jeho úst, hned na to mě začal třít a dráždit mi bradavky... Naučil jsem ho to očividně dobře, on ví, jak člověka dostat tam, kam chce - do ráje plného rozkoše!

Po chvíli užívání si jeho slastných doteků a polibků, jsem mu to chtěl oplatit stejnou péčí, proto jsem jazykem začal vlhčit jeho krk, poté hruď, pupík a následně i jeho tvrdý rozkrok, netrvalo dlouho a sál jsem ho jako blázen, doslova se mi musel dlaněmi zapírat o ramena, jinak by se snad zhroutil vzrušením! Když jsem nakonec v ústech pocítil, jak v něm zaškubalo, přestal jsem a vrátil se zpět k jeho rtům, které na mě už čekaly a začaly mě dravě líbat!

B: "Chceš to?"...Zašeptal jsem.

J: "Ošukej mě,"...Zvrátil mi hlavu potažením za vlasy a vášnivě mě políbil na krk.

Ihned jsem si ho k sobě otočil zády, trochu jsem jej předklonil, on se opřel dlaněmi o stěnu sprcháče, z poličky jsem sundal kondom a navlékl jsem si jej, poté jsem do něj najednou pronikl, hlasitě zakřičel a já mu dal chvíli času, aby si na svou plnost zvykl, vzápětí jsem cítil, jak se uvolnil a tak jsem mohl přirážet, nejprve pomalu a nakonec rychle, vzdychali jsme a sténali slastí jako šílení, líbal jsem jej přitom do vlasů a na záda a vychutnával jsem si ten pocit být uvnitř něj, najednou jako bych snad věděl, že tohle mi žádné jiné tělo nikdy nemůže vynahradit! Jenže to za mě určitě mluvil blížící se orgasmus! Netrvalo dlouho a oba jsme pak náhle současně vyvrcholili!

B: "Však to říkám - nakreslil by si mě i poslepu,"...Chválil jsem jeho výtvor, když jsme se vrátili zpět do ložnice.

J: "Hele, to si neměl vidět!"...Snažil se mi to vzít z ruky, ale já se nedal.

B: "Ale viděl a je to dobrý, s tímhle talentem to dotáhneš daleko."

J: "Díky,"...Natáhl se pro polibek a já mu nedokázal odolat.

B: "Ale možná by ses mohl zaměřit na něco jiného... Co není můj penis."

J: "Neboj, nemám v plánu se živit kreslením tvého penisu. Jen jsem využil inspirace."

B: "Prosím?"...Zdvihl jsem obočí.

J: "Nějak mi to poslední dobou nešlo, všechno bylo takový suchý, divný a nebyl jsem schopný dotáhnout nic do konce, tak jsem vzteky všechny svoje výkresy hodil do popelnice... A Debbie je našla."

B: "Takže proto si se posledních pár dnů a především včera tvářil, jako kdyby si snědl kilo citrónů?"

J: "Asi jsem měl depresi, všechno to na mě začalo dopadat, rodiče, škola... Ty. A když jsem pak ani nebyl schopný nakreslit pomalu ani kolečko, bylo toho už jednoduše příliš. A pak, když Debbie našla ty výkresy..."

B: "Rozhodla se ti udělat přednášku."

J: "A já vyletěl a řekl, ať mi dá konečně pokoj, potom jsem šel do jídelny a tam si byl ty a já... Jednoduše..."

B: "Chtěl si mi vrazit, všiml jsem si."

J: "Ale ty si pak řekl, že se uvidíme v Babylonu a to bylo... Jako Vánoce a narozeniny v jednom... Jenže ty si potom zase neodolal a poslal si mě do hajzlu."

Nějak jsem nevěděl, co mu na to mám říct a to se mi nestává často, ale jednoduše jsem věděl, že pokud něco řeknu, bude to stát za to a ne v tom dobrém slova smyslu!

J: "A pak přišel Maikey."

B: "Co?"

J: "Připomněl mi, že ty na kluky nehraješ a že bych se měl jednoduše sebrat a vrátit se tam, odkud jsem přišel... Usoudil jsem, že má pravdu, že bych možná měl a další, co vím je, že jsem držel několikátou skleničku v ruce a vzápětí si držel ty mě, pak jsem se probral tady a v momentě, co jsem tě viděl, jsem chtěl kreslit a kreslit,"...Usmál se.

B: "Koukám, že Maikey měl svůj večer. Takže ty si nepamatuješ, že si včera závodně zvracel a... Jiné věci?"...Zarazil jsem se dřív, než jsem se ho zeptal na jednu konkrétní věc - 'Pamatuješ si, jak jsme se sobě tiskli a objímali se?' Fakt si totiž nemyslím, že tohle je zrovna vhodná a chytrá otázka!

J: "Mám naprosté okno, proč?"

B: "Jen tak, nic co by sis potřeboval pamatovat."

J: "Je mi jasný, že jsem se choval jako pako."

B: "Mohlo to být horší."

J: "Takže se nezlobíš?"

Dobrá otázka! Zlobit bych se měl, já bych měl být přímo vytočenej za to, že mi zas a znova zkazil plány a večer, ale z nějakého mně neznámého důvodu se mi zdál tenhle večer lepší, zábavnější a... Já nevím, nějakým způsobem se mi to líbilo!

B: "Ne,"...Připustil jsem.

J: "To jsem rád."

V jeho výrazu bylo zřetelné, jak moc rád vlastně je a to mě vyděsilo, znamenalo to totiž, že si v hlavě opět vyfantazíroval, že jsme jeden krásný, šťastný pár a to nebylo dobré!

B: "Ale už je ti dobře, takže myslím, že je na čase, abys šel."

J: "Nemohl bych tu ještě zůstat?"

B: "Nemohl, já musím do práce a ty by ses měl jít omluvit Debbie, jestli chceš někde bydlet."

J: "To bych asi měl... Ale ty mě jednoduše zase vyhazuješ, co?"

B: "Nemyslel sis snad, že jsme teď pár, když jsem ti dal nocleh a mísu na zvracení?"

J: "Ne to by mě ani nenapadlo, Briane."

B: "Tak v tom případě klidně můžeš jít."

J: "Jako vždy."

Uznávám, zachoval jsem se jako kretén, ale vždycky je lepší něco utnout dřív, než to vůbec začne a v tomhle případě to něco je má náklonnost k tomuhle klukovi, která jako by se snad po dnešní noci začala zvětšovat a to je jasné znamení, že je na čase vrátit se k intenzivnímu ignorování jeho perfektně tvarovaného těla... A něčeho, co mi na něm jaksi nedá spát, i přes to, že by to tak být nemělo!