Thursday, May 14, 2015

Hříšná hra(4)

Nový díl. - Zítra s největší pravděpodobností díl nebude, vůbec tento týden nestíhám a mám spoustu učení, pokusím se ho napsat, ale počítejte spíš s tím, že vám ho sem dám možná v sobotu, ale spíš až v pondělí, tak se nezlobte Usmívající se

JUSTIN

Mohl jsem vybírat pouze mezi dvěma možnostmi vysvětlujícími to, proč Brian přišel, první - je to prostě Brian, který se nevzdává bez boje a tím bojem samozřejmě právě teď je znejistění mě, zahnání mě do úzkých a provokování mě svým propalujícím pohledem, který bez přestání praktikuje už několik dlouhých minut a já se jej ne moc úspěšně snažím ignorovat, což ho očividně hodně baví a ta druhá možnost, která když se to tak vezme se vlastně prolíná i s možností první, znamená, že i přes to, na jak bezcitného a ignorantského parchanta si hraje tak ta část, které dovolil ke mně něco cítit ho přiměla zvednout zadek a dojít sem, aby si ohlídal, co dělám a aby na mě dával pozor... Já si z tohoto vlastně vybrat ani nemohu, protože všechno je to pravda, ale i přes tu pravdu je to pořád způsob Brianovy hry, on v podstatě dokáže udělat hru naprosto ze všeho a myslím, že tahle hra se ani zdaleka neblíží ke svému konci!


Emmett: "Víš, že tě právě pozoruje vysoce výbušné zařízení?"...Přitančil ke mně, aniž bych to čekal.
J: "Jop."
Emmett: "Ty se nebojíš?"
J: "Čeho?"
Emmett: "Toho, že tebe nebo tady Romea zabije holýma rukama?"...Smál se.

Musel jsem se nad tím pousmát, je vážně milé slyšet od jednoho z Brianových nejlepších přátel, že i on vidí, jak moc Brianovi na mně záleží a že by kvůli mně byl schopný i zabíjet, jasně ta představa je hrozná, ale pochopte, nad tím se nejde neusmívat! To se ovšem netýkalo mého tricka, který jak rychle se objevil tak stejně rychle zmizel, jakmile se začalo mluvit o zabíjení... Poseroutka!

J: "Díky, Emme!"
Emmett: "Zlato, být jím vzal bych nohy na ramena a odstěhoval se na Aljašku."
J: "Přeháníš!"
Emmett: "Možná, ale co když ne? Pokud sis nevšiml, Brian si hlídá, co mu patří."
J: "Já mu patřím?"
Emmett: "Sakra, že jo! A pokud to nevíš, tak si vážně hlupák."

Nejde o to, že bych to nevěděl, spíš jde o význam těchto slov, který mi trochu dělá problém, přeci jen patřit někomu může například majetek a to není moc romantické přirovnání, pokud ovšem ale jde o ten druhý význam, kdy patříte člověku, který vás miluje a on patří vám tak to je mnohem lepší představa, které bych se nebránil!

Emmett: "Přesně o tom mluvím!"
J: "Nic jsem neřekl."
Emmett: "Ale usmíváš se, jak ten nejvíc zamilovanej pitomec, takže ti asi došla pointa toho, co jsem tím chtěl říct."
J: "Jo jenže ví to on?"
Emmett: "Nejspíš ne."
J: "No právě."
Emmett: "Justine, nemůžeš žádat od toho největšího mezka na světě, aby sám sobě přiznal, že mu patří tvoje srdce a že to jeho, pokud tedy existuje, on dal zase tobě."
J: "Jo to dává smysl."
Emmett: "Tak vidíš a měl bys jít za ním."
J: "Proč? Mám tady něco trochu rozjetého."
Emmett: "To jsem si všiml... Vlastně myslím, že si toho tady všiml každý, jelikož za těch několik měsíců, co sem chodíš tě tady nikdo neviděl tancovat s nikým jiným, než s Brianem, takže jakmile si byl s tamtím, došlo mi, že tohle bude nějaká krutá hra určená k pomstě, ale z toho, co vidím, Brian se zdá být vyzbrojený na protiútok,"...Ukázal mi prstem přes rameno.

Jakmile jsem se otočil a očima zapátral k baru, pochopil jsem, o čem Emmett mluví, Brian se vážně vyzbrojil k protiútoku... Nenabaloval si pouze jednoho polonahého tricka, ale hned rovnou dva, kteří mu ty jeho klasické fráze žrali i s navijákem, nešlo si nevšimnout toho, jak každý z jedné jeho strany se starají o to, aby jeho krk byl dostatečně zvlhčený jejich slinami, zatímco on jim tam cvrlikal, jak už jsem říkal - jeho klasické fráze... On je vážně neskutečně proradnej! Kdo má s tímhle jako bojovat?! Nemůžu si teď jen tak nabrnknout tři a ne proto, že bych si myslel, že na to nemám, ale proto, že bych se nenadál a u Briana by stáli čtyři a tak dále a tak dále a to by asi nemělo konce! Musím zkrátka přijít s něčím lepším!

Maikey: "Brian se rozjel,"...Připojil se k nám.
Emmett: "Právě jsem Justinovi říkal, že je připravený k protiútoku."
Maikey: "Jo a k pořádnému. Myslím, že se ti to chystá oplatit dost tvrdě."
J: "Jak to můžete vědět?! Vždyť je to Brian, není to první a ani poslední večer, co balí dva najednou, třeba to se mnou nemá vůbec nic společného."
Emmett: "Zlatíčko, s tebou to má společného naprosto všechno."
Maikey: "A to každý večer."
J: "A co mám asi tak dělat? On si nikdy nepřizná, co ke mně cítí, pokud to vůbec ví, tak já ho mám asi přimět k tomu, aby se vzdal a pro jednou byl normální?"
Maikey: "Sám si to řekl - musíš změnit pravidla."
J: "Jenže já už si ani nejsem jistý tím, jaká pravidla to jsou."
Emmett: "Tak vytvoř nová... Nebo prostě jen udělej něco, čím si získáš jeho pozornost a přiměješ ho k tomu, aby přišel on k tobě a ne ty k němu."
Maikey: "Ty něco vymyslíš, jsi génius... Malý Brianův zázrak, jak ti s oblibou říká."

Mám pocit jako bych začínal dočista bláznit, jako bych se připletl do něčeho, čemu můžu říkat s jistotou - nebezpečného - prostě něčeho, co pro mě nedopadne dobře, jenže mohl bych pak se sebou žít, kdybych se tak lehce vzdal a dal Brianovi to, po čem tak očividně touží? Chce si dokázat, že ho nikdo nedokáže porazit a to ani osoba, kterou miluje, kvůli které by se byl schopný vzdát, ačkoliv na to nechce ani pomyslet, jenže já musím dokázat jemu, že ne vždy všechno musí být podle něho, že ne vždy musí být vítěz on, že jsem pro něho víc, než si chce přiznat a to bude ten důvod, pro který se vzdá! Tohle všechno začalo jako nevinná hra o sex a nakonec mě to dostalo až do úrovně, která představuje něco mnohem většího... Jen my dva umíme vždycky všechno tak skvěle zkomplikovat!

J: "Máte pravdu, musím něco udělat!"
Emmett: "Držíme ti pěsti."
Maikey: "Jo jdi na to!"

Už jsem se ani na vteřinu nezdržoval, zhluboka jsem se nadechl a šel jsem si pro svoje vítězství... Sice ještě nevím, jak přesně to udělám, ale vím, že pro to udělám cokoliv!

No comments:

Post a Comment