Hříšná hra(2)

Nový díl. - 18+

JUSTIN

Z pohledu, kterým mě Brian sjel od hlavy až k patě, se mi na chvíli zastavilo srdce a snažilo se neexplodovat mi v hrudi - koukal na mě s takovou touhou, která značila pouze jedinou věc a to tu, že by mě nejraději ušukal k smrti, přímo u těchto dveří s mou tváří přitisknutou na nich, až jsem to měl doslova před očima, to, jak divoce se ve mně Brian pohybuje, jak mi vzdychá do ucha, jak slastí šeptá moje jméno, jak mi jeho dlaně pevně svírají boky a zabraňují mi v pohybu, jak ovládá celou situaci, jak má nade mnou absolutní kontrolu, jak i ta malá bolest, kterou mi způsobuje, mě přivádí blíž a blíž k mému bouřlivému orgasmu, jak uvnitř mě vrcholí, aniž by měl kondom, jak...

---

B: "Slyšíš?!"

J: "Co?"...Probudil jsem se ze své fantazie.

B: "Ty sis něco vzal?"...Teď se jeho pohled z touhy změnil na starost, ale zároveň pobavení, on vážně umí zkazit situaci.

J: "Prosím? Krom extra silného kafe, abych nad tím učením neklimbal očima, jsem nic neměl."

B: "To měl být vtip, ale divně se chováš."

J: "Chovám se normálně, to ty nechceš šukat."

B: "Já chci šukat pořád."

J: "A proč ne teď?"

B: "Protože se musíš naučit, že nemůžeš mít všechno, co chceš - konkrétně mě."

J: "Takže tím, že se mnou nebudeš mít sex, mi jako dáváš lekci o tom, že pro mě si přístupný jenom, když TY chceš?"

B: "Líp bych to neřekl."

J: "Co je tohle za ujetou hru?"

B: "Žádná hra, prostě jen pravidla."

J: "Hry mají pravidla."

B: "Přeber si to, jak chceš."

J: "Takže si pořád mám jít někoho hledat?"

Sakra, proč mám pocit, že Brian je z téhle situace zmatenější víc, než jsem já sám? On podle mě ani neví, co říká nebo, co by říkat měl! Chce se mnou sex, ale chce mi dát lekci, že ho nemůžu mít jen proto, že ho chci, zároveň mi však nechce bránit v tom, abych šel za někým jiným, protože by to značilo žárlivost, ale i tak jsem se místo odpovědi dočkal jen mírného pokrčení ramen a pohledu, který značil nelibost! Já se v něm už fakt začínám ztrácet a přestávám si být jistý tím, že tohle je jen nějaká jeho proradná hra a pokud je, začíná se mu to vážně vymykat z rukou!

J: "To je jako všechno?"

B: "Co myslíš?"

J: "Jen pokrčíš rameny a prostě se zase půjdeš věnovat cvičení?"

B: "Chybí mi sto kliků."

J: "Dej si jich sto padesát, ty kuřecí křidélka neudělaly dobře tvým břišním svalům, vidím malej špek."

Doufal, jsem že ho tím aspoň trochu znejistím o jeho dokonalém těle, vlastně jsem ho chtěl vytočit za ten jeho odmítavý postoj, jenže on je tak sebejistý, že to s ním ani trochu nezamávalo a pouze se mým směrem ironicky pousmál... A to má znamenat jako co?!

J: "Teď se mi jako vysmíváš?"

B: "Je roztomilé vidět tě vytočeného."

J: "Co kdybys rovnou řekl, že je to zábavné?"

B: "Pukám smíchy,"...Protočil panenky.

J: "Pukni!"

B: "Radši se už konečně rozhodni, jestli půjdeš hledat někoho na sex anebo tu zůstaneš, doděláš si úkoly a půjdeš spát."

J: "Co bys mi navrhoval ty?"

Chtěl jsem ho alespoň jednou přimět k tomu, aby přiznal, že chce, abych tu s ním zůstal, za těch několik měsíců, co tu s ním žiju toho nebyl ani jednou schopný, buď mi na rovinu řekl, ať si dělám, co chci anebo mě k sobě připoutal sexem a až po něm situaci využil k tomu, aby se ke mně přitulil, držel mě v náruči, hýčkal mě a vychutnával si mou přítomnost, to by nikdy neudělal bez toho divadla kolem, bez té hry, kterou teď buď hraje anebo prohrává a vymýšlí novou strategii!

B: "Já? Nic. Jsi dost starý na to, aby ses rozhodl, co chceš, jestli šukat, s kdo ví kým nebo to se školou dotáhnout daleko."

Jo tohle je přesně ta strategie, o které jsem mluvil! Teď mě přímo parádně zahnal do kouta a vložil mi brouka do hlavy, když půjdu, vyhraju tím tuhle hru, protože Briana tím vytočím do běla, ačkoliv bude jako obvykle předstírat nezájem, ale snížím tím tak o trochu svou šanci na to to v životě někam dotáhnout, jenže když si vyberu školu, dám Brianovi to, co chce - pravdu, výhru a větší sebejistotu, pokud je to vůbec ještě možné, zkrátka bude vědět, že mě může ovládat kdykoliv, jakkoliv a čímkoliv!

J: "Myslím, že dva neudělané úkoly mě nezničí."

Jeho zvednuté koutky do nepatrného, ale i přesto zřetelně proradného úsměvu najednou sklesly do přímé linky a jeho oči se zuřivě přivřely, ale i přes to si dál dokázal udržet pohodlnou tvář, tohle jeho sebeovládání je až úctyhodné, ale i tak mu to nepomůže, jelikož teď už nemůže zapírat, že se mu nelíbí představa mě s někým jiným a to, že zahazuji kousek po kousku školu, teď už je to zkrátka jasné jak facka, jenže on je Brian Kinney a on nic neudělá ani, kdyby to mělo znamenat, že tak zabrání mému odchodu!

B: "Tvoje rozhodnutí,"...Otočil se ke mně zády a vydal se směr koupelna.

J: "Takže já jdu,"...Nevím, proč jsem to řekl, ničeho jiného, než sebe ponížení jsem tím nedosáhl, ale jako bych snad doufal, že ho tím přiměju něco říct.

B: "Pozdravuj,"...Přiměl jsem se ho... Ale k totální ironii!

J: "Budu!"...Zakřičel jsem za ním těsně než si zavřel dveře a podotýkám, že dost hlasitě nimi bouchl.

Zůstal jsem tam stát, jak nějakej šašek, kterej neví, co má dělat! Jak jsem se sakra dostal od pozorování Brianova božského zjevu a touze po něm až k mému rozhodnutí vytočit ho tím, že půjdu ven hledat někoho na sex, tohle je hra, kterou obvykle praktikuje on, když se mi snaží dát jasně najevo, že jsem mu putna a že může mít kohokoliv chce místo mě, jenže já v tomhle nejsem tak dobrý jako on, já tím umím vyhrožovat, ale neumím to dělat, protože já nedokážu jako on oddělit city a činy, já se pak budu cítit určitě špatně, zatímco Brian by se cítil jako král, který mi dal zřetelně najevo, že až mě bude chtít tak mě bude mít ne naopak, jenže pokud se mám naučit hrát s jeho pravidly, musím mu i já dokázat, že ne vždy musí být objektem mého zájmu on, ale že to může být i někdo jiný, což pro něj asi nebude mít dobré následky!