VAROVÁNÍ 15+
Brian's POV
Ne, že bych se chtěl cítit znova, jako dnes ráno, kdy jsem měl pocit, že mi hlava kvůli kocovině exploduje, ale jednoduše jsem se nedokázal ovládat a skončil jsem u Woody's. Narazil jsem tam na Maikeyho, Teda i Emmetta a vzhledem k tomu, že Maikey tušil, proč jsem sem zavítal, snažil se mě při každé skleničce přibrzdit a nakonec, když už jsem byl za limitem, přidali se i ti dva, jenže mě to nezajímalo, nevnímal jsem je, zkrátka jsem jen pil a prohraboval se v mé minulosti, hledal jsem důvod toho, proč je to mezi mnou a rodiči takové, snažil jsem si přijít na moment, kdy mě začali nenávidět, co jsem udělal špatně, že se tak stalo, jenže všechny mé teorie měly jen jediný závěr - nenáviděli mě už od chvíle, co věděli, že se mám narodit, ještě než mě poznali, viděli, dotkli se mého drobného tělíčka, vsadím se, že mě matka po porodu nějakou dobu nechtěla ani vidět a otec zapíjel svou "radost" ve všech barech, ve kterých se dalo, nechápu, proč si mě tenkrát nechali, kdyby ne, mohli jsme se všemu tomuhle vyhnout, nemusel jsem žít s tím pocitem, že mě nenávidí, mohl jsem si třeba myslet, že mě nemohli zaopatřit a takhle mi chtěli zajistit lepší budoucnost, kdyby mi našli jinou rodinu, místo toho si mě však nechali a každým dnem mi připomínali, jak moc jsem jim zničil život, což stále trvá!
Nakonec, když jsem cítil, že mám dost, zvedl jsem a oznámil jsem jim, že jdu do Babylonu, což se mi také všichni snažili zatrhnout a Maikey se asi 3x nabídl, že mě odveze domů nebo k sobě, ale když nakonec pochopili, že já se nikam jinam než do Babylonu nechystám, šli alespoň se mnou, aby na mě nejspíš dávali pozor! Hned u baru jsem se od nich odtrhl a zamířil na parket, netrvalo dlouho a natiskl jsem se k jednomu sexy kousku, který měl ve svých kapsách k tomu všemu mé oblíbené éčko, takže jakmile jsem ho polkl, nic už mi nebránilo v tom se plně oprostit od reality a užívat si života!
Po chvilce jsem s ním zamířil do zadní místnosti, našli jsme si pěkné místečko úplně vzadu, ihned se začal starat o mou erekci a za chvilku se k němu přidal další trick, užíval jsem si jejich konání, sténal jsem, vzdychal, propadal naprosté slasti... Nebo jsem si to alespoň myslel! Jenže když jsem nakonec asi na pár vteřin otevřel oči, střetl jsem se s těmi Justinovými...
J: "Ahoj, máš se?"...Provokativně se usmál.
B: "Just... Co tady děláš?"
J: "Pokud tě ti dva olizovači pustí, možná ti to i vysvětlím."
B: "Mně to tady s nimi vyhovuje,"...Zaklonil jsem hlavu, abych mu dal jasně najevo, že nemám v plánu odejít.
J: "Briane, prosím."
B: "Běž pryč."
J: "Bri..."
B: "Říkám ti, abys vysmahnul!"
J: "Jak chceš,"...Otočil se a odešel.
Možná jsem to přehnal, ale potřeboval jsem, aby odešel, pořád si stojím za tím, že nemám zíjem o jeho poslouchací a utěšující schopnosti, to se rovnou můžu jít zahrabat, pokud uvidí, že jsem stejnej jako všichni ostatní - citlivka!
Opět jsem se ponořil do nevnímání okolí, a jen jsem se oddával té rozkoši, kterou mi tyhle dvě nadané pusy poskytovaly, sice nebyly tak dobré jako ta Justinova, ale pro teď to stačilo! A když jsem nakonec vyvrcholil, zapnul jsem si rifle a vrátil se na parket. Bylo čím dál tím těžší pro mě stát, vše kolem mě se motalo a měl jsem pocit, že vidím minimálně dvojitě, okamžitě jsem si musel jít sednout na barovou židličku, protože jinak bych asi skončil na zemi, jenže když jsem se následně podíval vedle sebe, málem jsem z té židle zase nadskočil!
J: "Tak jaké to bylo?"
B: "Sakra, co tady pořád děláš? To tě navedli ti tři?"...Pohlédl jsem na druhou stranu baru, odkud nás pečlivě pozorovali.
J: "K tomu mít o tebe starost mě nemusí nikdo navádět."
B: "To už nemůžu nikam ani odejít, abys o mě náhodou neměl starost?"
J: "Choď si, kam chceš, pokud ovšem nebudeš mít plány se mnou."
B: "My měli plány?"
J: "Šel jsem nakoupit, což se rovná společné večeři, což se rovná společným plánům."
B: "Páni, matika ti jde."
J: "Ale chápu."
B: "Chápeš co?"
J: "Že si potřeboval vypadnout."
B: "Nejsi ty náhodou všeználek?"
J: "Vím, že ses viděl s rodiči."
Musel jsem zavřít oči a zhluboka se nadechnout, miluju Debbie a vy víte, jak moc, ale za tu nevymáchanou pusu bych jí opravdu někdy zabil! Teď mám na krku přesně to, čemu jsem se chtěl tak urputně vyhnout!
B: "To ti přeju a teď, pokud mě omluvíš, odcházím."
J: "Briane,.."
B: "A nesleduj mě!"
Rychle jsem odtamtud zmizel, dalo by se říct, že jsem snad i utekl a když jsem následně dorazil k autu, kterým jsem doufal, že se mi odtud ještě rychleji podaří ujet, zjistil jsem i po pečlivé prohlídce kapes, že nemám klíče!
B: "Do hajzlu!"
J: "Hledáš tohle?"...Ozvalo se za mnou.
B: "Kde si je...?"
J: "Ukradl jsem ti je z bundy, bylo mi jasné, že mi budeš chtít utéct."
B: "Výborně, pro jednou jsi krok přede mnou a teď mi je naval,"...Chtěl jsem mu je vytrhnout z ruky, ale on si jí schoval za záda.
J: "Tak za prvé, není tu ani malá šance, že bych ti dovolil v tomhle stavu řídit a za druhé, ještě menší, tudíž žádná šance, že bych ti dovolil odjet beze mě."
B: "A tím chceš říct co?"
J: "Aby sis sedl na místo spolujezdce, odvezu nás domů."
B: "Tak to ani omylem!"
J: "Nehodlám s tebou diskutovat, ty zabedněnče!"
Tohle jsem vážně potřeboval, dohadovat se o tom, kdo z nás bude řídit moje milované auto, obzvlášť když právě před ním jsem chtěl ujet! Ale měl jsem snad jinou možnost, než ho poslechnout? Jak už jsem říkal, on si vždycky prosadí svou a opravdu se mi tu nechce stát celou noc a čekat než vystřízlivím, aby mi dal moje klíče, tudíž jsem si s opravdovým odporem sedl na místo spolujezdce a nechal se jím odvézt domů, ráno budu muset zkontrolovat, zda jé mé auto naprosto v pořádku!
Jakmile mě dotáhl až nahoru, povalil mě do postele a svlékl, přesně, jako to dělá Maikey, následně mě donutil si vlézt pod peřinu a i sebe svlékl, aby si následně mohl vlézt za mě a pevně mě obejmout. Po chvilce ticha z jeho úst vyšlo téměř neslyšitelně "Miluju tě," ten pocit, který mnou v tu chvíli proběhl, se nedá skoro nijak definovat, byl prostě nádherný! Nemohl jsem odolat a svou rukou jsem chytil tu jeho, následně jsem usnul s vědomím, že i když jsem nemilovaným synem, tak jsem alespoň milovaným přítelem!
No comments:
Post a Comment