Wednesday, January 14, 2015

Vyčerpání(5)

Nový díl.

BRIAN

Dneska jsem nejspíš vstal levou nohou anebo spíš mé podvědomí, rozhodnuté se ho zbavit, se ukvapilo k tomuhle chování vůči němu. Prostě jsem měl špatnou náladu, blbě jsem se vyspal, protože jsem se snažil vymyslet způsob, jak ho vyšoupnout a zkrátka mi to začalo lézt na nervy, protože cítím, že se začínám měnit, moje staré já by ho prostě klidně vytáhlo za vlasy na ulici, ale tohle se snaží jednat šetrně, což vůbec není v pořádku a mému egu se to ani trochu nelíbí a ani mu to neprospívá a nejspíš proto jsem se rozhodl s ním jednat jako moje staré já! Ale jakmile jsem na něj zařval, že mám důležitější věci na práci než je on a práskl dveřmi od koupelny, musel jsem se o ně opřít, a poté se sesunout k zemi, nevím, čím to bylo, ale cítil jsem se naprosto pod psa a jediné, co jsem chtěl, bylo, vrátit se za ním a omluvit se, ale nakonec jsem se překonal a šel se raději vysprchovat.

Když jsem se vrátil zpět, Justin byl pryč a popravdě jsem to tak nějak předpokládal, i přes to, jak se snaží být silný, je hodně citlivý a moje hnusné chování ho vždy vykolejí a on pak utíká a pro tentokrát jsem za to byl rád, na to, abych se s ním hádal, jsem neměl pomyšlení, protože jsem věděl, že by to končilo jediným - jeho vyhazovem!

Debbie: "To jsou nám ale hosti."
B: "Máš s tím problém?"
Debbie: "Ani trochu, bručoune... Myslím, že ti donesu kafe, vypadáš hrozně."
B: "Díky."

Ano, kafe je přesně to, co jsem bez pochyby potřeboval, jinak bych z té barové židličky snad vyčerpáním spadl, takhle unavený jsem nebyl opravdu hodně dlouho!

Debbie: "Proboha, co si dělal celou noc?"
B: "Hledal koule,"...Zakňoural jsem si pro sebe, nemusela vědět, že jediný důvod, proč jsem nespal, byl, že jsem se snažil najít odhodlání k tomu Justina vyhodit.
Debbie: "Prosím?"
B: "Nemohl jsem spát."
Debbie: "Justin ti dával zabrat?"
B: "Dával a ne v tom dobrém slova smyslu."
Debbie: "Podle mě vám to společné soužití skvěle funguje."
B: "Jo, to nebude trvat dlouho."
Debbie: "Cože?"
B: "Už ho mám dost, jasný? Jsem z něho vyčerpanej, neustále ho mám na krku, prostě končím!"
Debbie: "A proč ho máš asi na krku?"
B: "Ošukal jsem ho, ano jsem si toho vědom, z té chyby jsem se poučil, je čas se posunout v životě dál, počínaje tím, že mi z něho zmizí."
Debbie: "Ty si vážně zmetek, Briane."
B: "Nemám s ním nic společného, nejsem jeho přítel, rodina ani kamarád... Je to jen přiživenec, kterého se právě zříkám."
Debbie: "Doufám, že si uvědomuješ, jak moc toho budeš litovat... Pitomče."

Vím, že jsem totální idiot, ale kdybych to neudělal, neřekl jí to, nejspíš bych ho nevyhodil, ale díky tomu, že jsem jí tím obeznámil, mám teď důvod dokázat někomu, respektive jí, že jsem to myslel smrtelně vážně a vy víte, že výzvy jsou moje hobby a vždy v nich exceluji!
Jakmile jsem do sebe dostal celé kafe, vrátil jsem se domů, kde to pořád zelo prázdnotou, zůstal jsem tam až do večera a čekal na to, zda se vrátí, abych to měl konečně za sebou, jenže to se nestalo a tak jsem se nakonec asi v deset večer vydal do Babylonu a jediné, co jsem chtěl, bylo někoho najít a vyšukat si mozek z hlavy, jenže dnes jsem měl pocit jako by se tu snad nenacházel nikdo alespoň minimálně přijatelný!

Maikey: "To tu budeš celej večer jen sedět a napájet se?"
B: "A ty?"
Maikey: "Mám přítele!"
B: "Jo, já zapomněl - doktor s prostatou."
Maikey: "Budeš si na něj muset zvyknout."
B: "Nic nemusím."
Maikey: "Hele, já si musel zvyknout na toho tvýho zázraka, ty bys to mohl taky alespoň zkusit."
B: "Ten není nic mého, skončil jsem s ním... Takže si zase klidně odvykni."
Maikey: "Takže si ho vyhodil?"
B: "Mám to dnes v plánu."
Maikey: "Seš si jistej, že to uděláš?"
B: "Víc než to, nemusíš se strachovat... Nemám o jeho blízkost ani ten nejmenší zájem!"

Jakmile jsem to dořekl, zahlédl jsem Justina stát na druhé straně baru v davu a naprosto jsem oněměl! Byl tak zatraceně sexy, že jsem i zapomněl dýchat, na sobě měl černou, napůl rozepnutou košili a pevně obepnuté džíny, jeho vlasy byly nagelované do skvělého rozcuchu a já z něj zkrátka nemohl spustit oči! Až po chvíli mi došlo, že vedle něho stojí jeho kamarádka Daphne, ale na tu jsem se zkrátka tolik soustředit nemohl, horší to bylo, když jsem si uvědomil, že na něj doslova zírám, zatímco Maikey tomu přihlížel!

Maikey: "Jistota je pryč, co?"...Vysmíval se mi.
B: "Co?"...Vrátil jsem se zpátky na zem.
Maikey: "Ty ho nevyhodíš."
B: "To se budeš ještě divit,"...Vyklopil jsem do sebe obsah skleničky a zamířil jsem za ním.

Jakmile si mě všiml, začal mi upřeně hledět do očí, bylo to takové zvláštní napětí a ta vzdálenost, která nás dělila, byla doslova nekonečná!

B: "Ahoj."
J: "Ahoj."
Daphne: "Ahoj, Briane."
B: "Rozhodla ses přidat do gay komunity?"
Daphne: "Justin mě přinutil... Au!"...Justin jí pevně stiskl ruku, což jsem bral jako, že Daphne se mnou nesmí mluvit.
J: "Musíme jít."
B: "Jít kam?"...Divil jsem se.
J: "To není tvoje věc."

Zůstal jsem tam stát jak přikovaný, téměř s pusou dokořán, naprosto jsem nerozuměl tomu, co se právě stalo, a měl jsem pocit, že tohle je jen začátek!

Maikey: "Co se stalo?"
B: "Co by se mělo stát?"
Maikey: "Jsi divnej."
B: "Je tady on, to člověku zkazí náladu."
Maikey: "Aha,"...Myslím, že mi nevěřil ani nos mezi očima.

Objednal jsem si další drink a tentokrát silnější, byl jsem z toho naprosto vykolejený, ale snažil jsem se nedávat nic najevo. Po chvíli se mi Justina i Daphne opět podařilo najít, tancovali spolu na parketu a já si přál jednu jedinou věc - být tam místo ní... Horší to ovšem bylo, když se k němu zezadu přilepil jeden trick a on se tomu ani trochu nebránil, v ten okamžik jsem tiskl zuby k sobě a svíral ruce v pěsti!

No comments:

Post a Comment