Vyčerpání(3)

Nový díl. - 18+

BRIAN

Měl jsem rozhodnuto - Justin musí z domu! Nebo alespoň jsem měl rozhodnuto, dokud jsem neotevřel dveře loftu a neuviděl spát jeho dokonalost na pohovce u zapnuté televize, za což bych ho taky opravdu někdy s chutí zabil, on přeci platí elektřinu, pan milostivý, že?! Každopádně jakmile jsem spočinul pohledem na jeho bezchybném, andělském výrazu, naprosto jsem roztál a jediné, na co jsem mohl myslet, bylo, jak moc ho chci! Přistoupil jsem tedy k pohovce ještě blíž, abych jej viděl detailněji, byl tak šíleně roztomilý, až jsem tomu téměř nemohl uvěřit, tomu, že zrovna mně přijde něco spíš dokonce někdo - roztomilý, ale on takový zkrátka je a naprosto mě tím odrovnává!

---

Chybělo tak málo a skoro jsem ho políbil na čelo, chtěl jsem to udělat tak automaticky, jako by to bylo něco normálního, něco, co dělám pořád, ale těsně než jsem přitiskl své rty na jeho kůži, zarazil jsem se a jen jsem se na něj díval, snažil jsem se přijít na důvod toho, proč se ho tak moc nechci vzdát a zároveň bych byl rád, kdybych ho nikdy nepoznal, je to tak sporné, až z toho jde hrůza!

Ještě, než jsem se od něj vzdálil, přikryl jsem jej dekou a následně jsem se vydal do sprchy, potřeboval jsem se nějak odreagovat a nabrat energii, protože moje vyčerpání je už opravdu za hranicí mých možností!

B: "Pro Krista!"...Otočil jsem se, když jsem se osoušel a Justin stál mezi dveřmi.

J: "Promiň,"...Zašeptal.

B: "Jsi jak přízrak."

J: "To ty taky, vůbec jsem tě neslyšel přijít."

B: "Nechtěl jsem tě vzbudit."

J: "Aha,"...Pousmál se.

B: "Teď už můžeš jít zase spát,"...Chtěl jsem mu dát jasně najevo, že o jeho přítomnost nestojím, ale myslím, že jsem zněl přesně opačně.

J: "Briane?"...Přistupoval ke mně blíž, což mě dohánělo k šílenství, byl jsem nahý a on mohl být každou vteřinou taky!

B: "Co?"...Začal jsem zrychleněji dýchat.

J: "Jsi hodně naštvaný?"...Přiložil své dlaně na má ramena.

B: "Já..."...Nedokázal jsem odpovědět, nešlo to, potřeboval jsem jej cítit - cítit jeho rty!

Přitáhl jsem si jej za zátylek k polibku a jazykem jsem pronikl do jeho úst, líbal jsem jej vášnivě, ale zároveň tak něžně, že jsme se mohli oba dva leda tak vznášet a vychutnávat si vzájemnou chuť, ta jeho byla bezchybně sladká!

Začal jsem mu rolovat triko nahoru a následně jsem mu ho přetáhl přes hlavu, neodolal jsem a políbil jej na hruď a následně jsem jazykem obkroužil jednu jeho bradavku - zasténal. Poté jsem mu začal pomalu rozepínat kalhoty, které mu ihned sklouzly až ke kotníkům a on z nich vzápětí vystoupil. Stačilo mu sundat už jen trenky a byl zcela nahý, tu krásu jsem si vychutnával očima, zatímco má ruka svírala jeho erekci a ta jeho tu mou.

J: "Udělej mi to,"...Zasténal mi do ucha.

V ten okamžik jsem jej chytil pod zadkem a zvedl ho, on si své nohy omotal kolem mého trupu a následně jsem s ním zamířil do ložnice, kde jsem ho položil na postel a zalehl jeho tělo celou svou vahou, měl jsem ho naprosto ve své moci a ten pocit jsem si vychutnával!

Mé polibky začaly být čím dál tím naléhavější, když v tom jsem mu zvedl nohy na svá ramena, nechal jej mi navléknout kondom a následně jsem do něj plnou silou pronikl, ihned se prohnul v zádech a hlasitě zasténal. Chvíli jsem zůstal bez pohybu, aby si na mne zvykl, a poté jsem začal rychleji přirážet, potřeboval jsem nás dostat až na samotný okraj blaha a rozkoše a po pár přírazech toho bylo docíleno, oba jsme se svíjeli v obrovské vlně orgasmu!

Svalil jsem se na jeho tělo a zrychleně oddychoval, zatímco jsem byl stále v něm, on se mi prohraboval ve vlasech a také se snažil vydýchat to vyčerpání.

J: "Briane, tohle celý se mi strašně líbí... Ale už tak nějak nemohu dýchat."

Musel jsem se zasmát, člověk se jednou chová trochu romanticky a objímá se s ním po sexu a on pro to má hned nějaké výhrady, každopádně jeho smrt jsem mít na krku nechtěl, takže jsem z něj vystoupil a lehl si vedle něj.

J: "Promiň."

B: "Za co? Za to že si chtěl dýchat?"...Ušklíbl jsem se.

J: "Ne, za to před tím... Že jsem ti nic neřekl a pozval Daphne a taky za ten bordel."

B: "Pokud vím tak ten už je pryč."

J: "Jo, s Daphne jsme nad tím málem umřeli, ale uklidili jsme to."

B: "Tak je všechno v pořádku."

Ani nevím, jak mě napadlo něco takového říct, vždyť v pořádku není naprosto nic, měl jsem ho vyhodit a ne se s ním po sexu objímat a tvrdit mu, jak je vše v naprosté pohodě, protože to prostě není pravda, líbí se mi tohle soužití, ale vím, že se mi líbit nesmí... Prostě nesmí! Protože, proč? Protože mě i přes to, jak jsem si na něho již zvykl, naprosto dohání k šílenství a to je to, čeho se musím za každou cenu držet, nesmím si připouštět ty dobré, vlastně skvělé části, ale jen ty naprosto nepřijatelné!

J: "To se mi ulevilo... Já se bál, že se mě budeš chtít zbavit."

Nic jsem neřekl, za prvé vyhazovat se mi ho uprostřed noci nechtělo, nevím sice, o co lehčí to bude přes den, ale prostě jsem to nedokázal a za druhé, kdybych něco řekl, byla by to jen další planá naděje, která by ho udržovala v tom, že u mě zůstane bydlet už navždy a to jsem taky nedokázal!

J: "Dobrou,"...Zašeptal.

B: "Dobrou."

Justin ihned vytuhl, ale já jsem nemohl, musel jsem přemýšlet nad tím, jak mu to řeknu, jaký důvod použiju, kdy přesně mu to řeknu a jak budu reagovat, kdyby to neprobíhalo dobře a čím víc jsem se v tom pitval, tím horší to bylo, nedokázal jsem si ani představit tu celou situaci, natož, abych to někdy v blízké době udělal, ale věděl jsem, že nemám na vybranou, protože pokud ho tu nechám nechám žít nadále, je tu dost velká pravděpodobnost, že i přes ten fakt, že jsem bezcitná svině, se do něho zamiluju a už teď cítím, že k tomu nemám daleko, takže čím dřív zmizí, tím líp pro nás oba, já se nebudu muset strachovat o své ego a on bude mít šanci na lepší život!