Nový díl.
BRIAN
Spal jsem jak zabitý s Gusem v náruči, nedokázalo by mě probudit absolutně nic... Tedy to jsem si alespoň myslel, dokud jsem z kuchyně nezaslechl rámus, který mě donutil otevřít oči a začít pátrat po tom, co se děje. Gus se mě pořád držel, takže zvednout se pro mě bylo prakticky nemožné nebo alespoň do té doby, než se ozvala hlasitá rána, která probudila i jeho a my oba vystřelili z postele. Gus se po celou dobu držel za mnou a opravdu potichu jsme se začali blížit ke kuchyni, nic a nikoho nebylo vidět a pak najednou vykoukla Justinova hlava a já měl málem zástavu srdce!
B: "Co tu, kurva, děláš?!"
J: "Překvapení,"...Usmál se tím svým úsměvem alá 'jsem v tom nevinně'.
B: "Ptal jsem se, co tu děláš? Vyděsil si nás k smrti!"
Gus: "Strejdo, kde ses tu vzal? Táta říkal, že přijedeš až za dva dny a byl smutnej."
B: "Co?! To není pravda! A odpovíš mi už konečně?"
J: "S Maikeym jsme to stihli dřív, než jsme mysleli a v noci jsme se vrátili."
B: "V noci? To mi chceš říct, že jste řídili uprostřed noci?"
J: "Věděl jsem, že se ti to nebude líbit."
B: "To si věděl dobře!"
J: "Promiň, jen jsme vás chtěli překvapit."
B: "Nás?"
J: "No Maikey Bena a já tebe."
B: "Vsadím se, že Ben je překvapený stejně jako já a právě teď Maikeyho visí za koule z okna."
J: "Fajn, pochopil jsem, nejsi rád, že jsem doma! Víc říkat nemusíš,"...Odvrátil se ode mě a šel se věnovat svým kulinářským dovednostem.
Že nejsem rád? Zbláznil se ten kluk nebo co? Já uvnitř skáču radostí tři metry do vzduchu a nebýt tu Gus, okamžitě bych se na něho vrhl a na té lince bych mu vyšukal mozek z hlavy, ale takhle nemůžu, takže to, že bych neměl být rád, opravdu není pravda! Ale jestli jsem naštvaný za to, že mi nic neřekl a s Maikeym takhle riskovali? Jo, to se vsaďte, že jsem, nepřežil bych, kdyby se jim něco stalo!
B: "Gusi, běž si vyčistit zuby."
Gus: "Chci být se strejdou!"
B: "Nejdřív zuby."
Gus: "Ale..."
B: "Mazej!"
G: "Fajn!"...Můj syn se opravdu nezapře!
Počkal jsem až se Gus vzdálí do koupelny a já uslyším tekoucí vodu, následně jsem se začal pomalu ploužit k Justinovi a když jsem byl u něj, tak jsem jej chytil za ruku a přitáhl si ho k sobě...
B: "Neřekl jsem, že nejsem rád, že si doma,"...Pošeptal jsem mu do ucha.
J: "Ale ani si neřekl, že si rád, takže..."
B: "Můžeš už zmlknout a dát mi pusu?"
J: "Nemyslím si,"...Začal roztávat.
B: "Fajn, vezmu si jí sám!"
Vjel jsem mu prsty do vlasů a za zátylek jsem si jej přitáhl k polibku, který byl vesměs vášnivý, jemný a něžný, jeho ruce se mě automaticky chytily kolem krku a tím pádem se ke mně natiskl ještě víc, v ten okamžik jsem si přál, aby si Gus čistil zuby alespoň hodinu, tak moc jsem Justina chtěl, že chyběl jen kousek a já bych ho ošukal!
J: "Gus!"...Zastavil mou ruku, která mu třela přes kalhoty rozkrok.
B: "Tohle mě zabije,"...Zoufale jsem mu složil hlavu na rameno.
J: "Na jak dlouho ho tu máš?"
B: "Do dnešního večera."
J: "Tak to si ještě počkáš."
B: "Myslel jsem, že bychom ho mohli zavřít do skříně."
J: "Anebo vyklidíme ten můj kufr a dáme ho do něj?"
B: "Pak už ho jen stačí poslat do Číny a bude to."
Gus: "Co je s Čínou?"
Oba jsme se na sebe s Justinem podívali a dostali nezastavitelný záchvat smíchu! Nadržený jsem sice jak peklo a pokud se má nadrženost ještě k tomu týká Justina, je to tak milionkrát horší, ale ani to by mě nepřimělo se Guse nějakým způsobem zbavit, prostě si počkám do večera a pokusím se touhou po Justinovi nezcvoknout!
B: "Vůbec nic. Vyčistil sis je pořádně?"
Gus: "Jo!"
B: "Šikula."
Gus: "Už si se mnou budeš povídat, strejdo?"
J: "A co bys rád věděl?"
Gus: "Všechno! Jak si se měl, co si dělal, co strejda Maikey a tak."
J: "Co kdybys mi nejdřív pomohl s tou snídaní a pak ti všechno povyprávím?"
Gus: "To bude super!"
B: "Ale pozor, nezraň se."
J: "Dám na něj pozor."
B: "Já vím, že dáš,"...Políbil jsem jej a vydal jsem se do sprchy.
Po celou dobu, co jsem se sprchoval, jsem z hloubi duše doufal, že by se Justin mohl objevit ve dveřích, ale když jsem nakonec pochopil, že se tak nestane, vrátil jsem se k nim a vychutnával si pohled na to, jak jim to skvěle funguje... Byl to pohled pro boha!
J: "Jak moc velkej hlad máš?"
B: "Střední... Ale vím o něčem, na co mám obrovský hlad,"...Olízl jsem si rty.
Gus: "Na co?"
J: "To bys nepochopil, Gusi tvůj, táta je blázen."
Gus: "To mamky říkají taky."
B: "Skvělý vědět!"
Jakmile to ti dva blázínci dokuchtili, tak jsme se na to všichni vrhli a poté skončili opět v posteli naprosto přežraní! A Guse to zmohlo natolik, že zase usnul a my dva jsme měli více méně trochu soukromí... Okamžitě jsem se k němu natiskl, líbal jsem jej a hladil... Tak moc mi ty doteky chyběly!
B: "Měl si mi dát vědět, že přijedeš,"...Šeptal jsem mezi polibky.
J: "To ty si nezavolal,"...Začal být vyčítavý.
B: "A ty si snad ztratil telefon?"
J: "Ne... Ale nechtěl jsem být ten, kdo opět dává najevo, že mi chybíš, chtěl jsem..."
B: "Abych ti zavolal a říkal ti, jak moc se mi stýská?"
J: "Nedělej si ze mě srandu!"
B: "Nedělám! Jen si čekal moc."
J: "Jako obvykle... No nic měl bych jít,"...Začal se zvedat.
B: "Kam?"
J: "Do jídelny."
B: "Vždyť ses měl vrátit až zítra, tím pádem máš pořád volno."
J: "A k čemu by mi bylo dobré vzhledem k tomu, že jsem ti ani nechyběl? V tom případě nemusíme být spolu."
B: "Fajn, tak běž."
Jak se tohle stalo? Protože já se v tom ztratil! Prakticky ještě před deseti minutami jsme byli jak zamilovaní puberťáci, kteří bez sebe nevydrží ani vteřinu a najednou se zdá, že by mě nejraději zabil, protože mi údajně nechyběl vzhledem k tomu, že jsem mu ani jednou nezavolal... No hádejte co, chyběl mi tak moc, že ani volat jsem mu nedokázal, protože kdybych slyšel jeho hlas, nejspíš bych se stoprocentně zbláznil!
No comments:
Post a Comment