Významný den // 3 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Asi jsem byl hodně naivní, když jsem se domníval, že v Kinneticu přijdu na jiné myšlenky, protože jsem za svým stolem seděl už celou hodinu a místo toho, abych vyplnil tu kupu papírů, jsem se neustále ztrácel v té hromadě nápadů, které by se mohly týkat Justinovo zákeřné pomsty a z toho mi bylo celkem úzko! Civěl jsem skrz ty skleněné dveře a vypadal, jak naprostý pitomec, moji zaměstnanci si museli myslet, že na něčem, jedu protože můj výraz, aniž bych ho viděl, tomu určitě odpovídal, ale já je ani nevnímal, byl jsem myšlenkami naprosto jinde nebo alespoň do chvíle, než se před sklo postavil Ted s tím svým vtíravým úsměvem, mávající na mě jak debil...

Ted: "Jsi v pořádku?"...Vešel dovnitř.

B: "Teď už ne,"...Oznámil jsem zcela upřímně.

Ted: "No za tím sklem ses tvářil... Jak na drogách,"...Utrousil tiše, jako by snad věřil, že opravdu v něčem jedu a on nechce, aby to někdo slyšel.

B: "Jedinej, kdo tady fetuje, seš možná tak ty."

Ted: "Pane Bože!"...Zničehonic vykřikl.

B: "Co?"

Ted: "Ty si zapomněl, že ano?"

Jestli myslí to, co si myslím, že myslí, tak už mě opravdu omejou, to v tomhle městě všichni kromě mě vědí, že jsme včera s Justinem měli výročí?! Je tohle vůbec normální?!

B: "Co máš na mysli?"

Ted: "Přece tvoje a Justinovo výročí!"

B: "Pro Krista!"...Zabořil jsem hlavu mezi ty papíry na stole.

Ted: "Takže zapomněl,"...Konstatoval pro sebe.

B: "Snad nejsi překvapený?"...Ptal jsem se sarkasticky.

Ted: "A co Justin?"...Ignoroval mou otázku.

B: "Co je s ním?"

Ted: "Pravda, stačí si představit, jak musí být naštvaný... A zklamaný."

B: "Nejsi ty nějakej chytrej?!"

Ted: "Nevylévej si vztek na mně! Spíš mi řekni, co hodláš dělat?"

B: "To kdybych věděl,"...Vzpomněl jsem si na Justinovo zatajování ohledně jeho pomsty.

Ted: "Aha... Takže..."

B: "Ne, Tede! Nic neříkej! Už takhle mi mozek sotva drží v hlavě, nepotřebuju ještě tvoje pitomé poznámky, takže mlč!"

Ted: "Dobře... Radši půjdu,"...Konečně vymyslel něco chytrého!

Jakmile se za ním zavřely dveře, tak jsem se musel opřít do křesla, bylo mi z toho fakt na nic, Justin si někde plánuje svojí velkou pomstu, o které nemám vůbec žádný náznak, abych si mohl alespoň představit, co se za tím skrývá a místo toho tu musím trčet s otravným Tedem, který jak se zdá, ví o našem "vztahu" víc, než já... Zbláznil bych se!

Raději jsem se zhluboka nadechl a pustil jsem se do práce, protože jinak bych se odsud nejspíš nikdy nedostal! Strávil jsem nad tím celý den a před šestou jsem to zabalil a poslal všechny domů, já sám jsem však raději ještě chvíli zůstával ve své kanceláři... Věděl jsem, že Justin musí být už dávno doma a já z toho měl popravdě dost nepříjemný pocit, ani bych se nedivil, kdyby po mně chrstnul kýbl ledový vody mezi dveřmi anebo mi do postele nastrčil pasti na krysy... Vlastně u něj je možné prakticky cokoliv a toho se bojím! Bože a já blbec si o to sám řekl!

Nakonec jsem se však překonal asi v půl sedmé a vydal jsem se domů, autem to bylo bohužel až moc rychlé a tak jsem se ještě pár minut zdržel před barákem, ale když jsem si nakonec v duchu řekl svou oblíbenou povzbudivou větu... Jsi Brian Kinney, kurva fix, ty přežiješ všechno! tak jsem se sebral a vydal jsem se nahoru!

Jenže co jsem nečekal, byla loftem se linoucí pomalá hudba a vůně jídla, která by omámila i mrtvého a následně ho i probrala... Bože, ten Justin je vážně úžasný kuchař! Ale nehodlá mě snad otrávit, že ne? Já bych tomu věřil! Vlastně bych si to i zasloužil a...

J: "Ahoj,"...Překvapil mě u dveří a vlepil mi pusu.

B: "Ahoj,"...Odpověděl jsem zaskočeně.

J: "Ukaž, pomůžu ti,"...Stoupl si za mě a pomohl mi sundat kabát.

B: "Díky,"...Usmál jsem se dost nechápavě.

J: "Běž se posadit, večeře bude za chvíli."

B: "Jasně."

Opravdu jsem nechápal to, co se tady právě teď dělo a proto jsem nijak neprotestoval, stačí, že za pár minut budu pravděpodobně požívat jed na krysy, nepotřebuju ještě před tím dostat lampičkou do hlavy... On by toho byl asi schopný! Vidím, jak se uvnitř svíjí smíchem... Ďábelským smíchem!

J: "Tady to máš, zlato,"...Postavil přede mě obrovský talíř s hromadou špaget s extra sýrem navíc.

A já se zděsil, ne toho jídla, ale toho oslovení! Do háje, co tohle má znamenat?! Ještě ráno v jídelně vypadal, že mi nakope zadnici a teď mi říká zlato! Chce mě snad zabít laskavostí?!

B: "Páni, voní to báječně."

J: "Já vím,"...Sebejistě nebo spíš zlověstně se na mě usmál, když se posadil naproti mě se svou porcí.

B: "Určitě to tak i bude chutnat."

J: "Tím jsem si zcela jistý."

Justin zvedl svou sklenku vína a já udělal to samé, hned na to se napil a koukal na mě při tom takovým tím zákeřným pohledem, chvíli jsem váhal, zda se mám taky napít a riskovat tak svůj život, ale přemohl jsem se a udělal to... Zatím žiju!

J: "Tak se do toho pustíme."

B: "Souhlasím... Umírám hlady."

J: "V to doufám!"

Trochu jsem se zarazil, víte ono to má dva významy, buď to doufá v to, že mám hlad anebo, že umírám... Nebo spíš, že umírat budu, ale pokud jde o mě, já první jíst nezačnu!

Oba jsme na sebe hleděli s vidličkami v ruce a pomalu jsme si namotávali špagety, zdálo se jako bychom se předháněli v tom, kdo bude pomalejší a ano, šlo mi to dost úctyhodně! Jenže pak už to začínalo být opravdu zdlouhavé a nezdálo se, že Justin si dá své sousto do úst...

B: "Na co čekáš?"...Snažil jsem se jej popohnat.

J: "Na tebe,"...Usmál se... Zákeřně!

B: "To není třeba."

J: "Chci, aby si tu chuť pocítil první."

B: "Chuť smrti?"...Zašeptal jsem neslyšitelně.

J: "Říkal si něco?"

B: "Nic!"

J: "No tak papej!"

Jo tak v tenhle okamžik bych smrt i přivítal, papej mi naposledy řekli, když mi bylo... No vlastně nikdy! On asi opravdu dočista zešílel!

Ale zdálo se, že on to jen tak nevzdá a že bude čekat ,dokud si tu vidličku nepíchnu minimálně do krku, ale pokud mám umřít, tak to bude alespoň stylový... Takže hurá do toho!

Chvíli jsem své sousto převaloval na jazyku a pak jsem ho se vším odhodláním spolknul a zapil i tím zajisté otráveným vínem a čekal jsem na to, co se stane!

J: "Tak co, chutná?"...Olízl si rty.

B: "Je to vynikající!"

J: "Jako poslední jídlo určitě."

B: "Co?"...Pomalu jsem se zadusil.

J: "No vždyť po sedmé už nejíš,"...Ďábelsky se usmál.

B: "Já tě zabiju!"

J: "A já se snad počůrám,"...Začal se smát na celé kolo.

Ten prevít jeden, on to celé naplánoval a já tupec blbej mu to sežral i s navijákem, klidně bych i věřil tomu, že mě otráví... Ne, já tomu věřil, když jsem polykal, jak ty špagety, tak to víno! A ještě teď se klepu!

B: "Ty si mě nepřej!"

J: "Ale byl si k sežrání! Myslel jsem, že vybuchnu smíchy, už když si přišel... A mimochodem, zasloužil sis to!"

B: "Zasloužil? Infarkt z toho, že pravděpodobně umřu?!"

J: "Přesně tak!"...Zvedl se a pomalu se blížil ke mně.

B: "Co to děláš?"

J: "Tohle není všechno."

B: "Jak všechno?"

J: "Ještě chci jednu věc,"...Sedl si mi na klín tak šikovně, že se mi otřel o můj rozkrok a to zcela záměrně!

B: "Jakou?"...Můj dech těžkl.

J: "Chci tě ošukat,"...Zašeptal mi do ucha a následně mi přejel jazykem přes lalůček.

Nevím, co se to se mnou stalo, ale tentokrát místo toho, abych zařval to důrazné "NE!" tak jsem ho chytil kolem pasu a Justin mě začal vášnivě líbat na krk a pak i na klíční kosti...

J: "Chci tě kouřit a pak tě šukat... Celou noc!"...Vzdychal.

B: "Tak to udělej!"...Chtěl jsem to... To se zkrátka nedá zapírat!

Justin se zvedl, chytil mě za ruku a pak se se mnou za stálého líbání přesouval k posteli! Chtěl jsem mu stáhnout tričko, ale v momentě, co jsem se k tomu chystal, mě zastavil a vyhýbal se mým dotykům, což bylo velice frustrující, ale já věděl, že Justin to dělá zcela záměrně a že já s tím momentálně nic nezmůžu!

Jakmile jsme se dostali do ložnice, tak jsem se posadil na okraj postele a Justin si mi klekl mezi nohy, ihned mi začal pomalu rozepínat poklopec a při tom mi intenzivně hleděl do očí... Bylo to tak vzrušující a smyslné, že jsem myslel, že se snad neudržím! Následně mi začal stahovat nohavice a hned na to celé kalhoty i se spodky. V další okamžik, kdy se dotkl špičky mého penisu jazykem, jsem musel opravdu hlasitě zavzdychat! Mé prsty se zabořily do jeho vlasů a jeho ruce se přemístily na mou hruď a mírným tlakem mě donutil si lehnout na záda! A pak už jen stačilo, aby si mou chloubu zasunul do úst až po kořen a začal mě nejprve pomalu a pak rychleji a rychleji kouřit!

B: "Justine,"...Zasténal jsem.

Pro něj to bylo jasné znamení, že se můj vrchol blíží a tak ustal a nakonec se přemístil za mnou na postel... Začal mě líbat na hruď, bradavky a břicho, byl jsem jak v sedmém nebi a užíval jsem si každý dotek a každý polibek! A hned na to se přemístil k mým rtům, začal mě velmi vášnivě líbat a rukami pečoval o mé tělo! Následně mi začal pomalu třít penis a já zase cítil, jak se pomalu blížím ke svému vyvrcholení a tak jsem Justina těsně před ním zarazil.

J: "Vážně to chceš?"

B: "Chci,"...Natáhl jsem se pro polibek.

Justin mě pomalu přetočil na břicho a sundal si oblečení. Následně si vzal ze stolku kondom a natáhl si ho, ale ještě před tím, než do mě pronikl, mě připravil... Svým jazykem přejel od mých lopatek, až mezi mé půlky, kde se chvíli zdržel a já návalem vzrušení v rukách mačkal peřinu a pomalu jsem šílel! A pak už jen stačilo, aby si natáhl kondom a pomalu do mě pronikl a já cítil tu neuvěřitelnou plnost, kterou mi poskytl ten úžasný pocit cítit někoho uvnitř sebe... Cítit jeho uvnitř sebe, to se nedá ani vyjádřit! Slastí jsem přivíral víčka a neustále jsem sténal a vzdychal, užíval jsem si každý pohyb, který ve mně udělal a po pár dalších přírazech jsme oba bouřlivě vyvrcholili!

Po tom, co se nám to podařilo vydýchat, jsme se vrátili k naším vystydlým špagetám, které i tak chutnaly výtečně a následně jsme se vrátili zpět do ložnice, kde jsme se zas a znova oddávali Justinovo představě pomsty... Myslím, že na ten významný den budu zapomínat pokaždé!