Hádka // 3 //

BEZ VAROVÁNÍ

Brian's POV

Ještě chvíli jsem zůstal v jídelně a to především proto, abych tu jejich debilitu vydýchal, poněvadž bych jinak cestou mohl dostat nějaký panický záchvat, který bych nemusel přežít! Oba jsou to naprostý hovada, jeden větší, než druhej a já nemám nervy na to dávat tu jejich romanci pořád dohromady, ale bohužel nic jiného mi nezbývá, protože se to až moc týká i mně, můj mozek už jede na záložní generátor a strávit s jedním z nich ještě nějaký čas mluvením o tom, jaký je ten druhý idiot, fakt nemám v úmyslu! Jak už jsem řekl, pokusím se o to ještě jednou a dám do toho naprosto všechno a jestli se to ani tak nepodaří, tak slibuji na cokoliv mi blízkého, že končím a stěhuji se dobrovolně do cvokhausu nebo líp na Bahamy!

Debbie: "Tak tohle se ti vážně povedlo,"...Odchytila mě, když jsem odcházel.

B: "Ty si mi najednou chytrá... Že si to nezkusila sama?!"

Debbie: "Na tebe oba dají spíš... Nebo spíš dávali,"...Uchechtla se.

B: "Je skvělé, že ti to přijde zábavné."

Debbie: "Ani ne, Briane, spíš už jsem zoufalá, ty jejich natažený ksichty a hnusný poznámky na druhého vídám teď každý den a už mě to nebaví!"

B: "No ani mě ne, ale oni jsou debilové, co s tím mám jako udělat?"

Debbie: "Ty na něco přijdeš, jako obvykle."

B: "Jo já všemohoucí, Brian Kinney vždycky každého dostane z nesnází... Samozřejmě!"...Použil jsem velkou dávku sarkasmus i ironie.

Debbie: "Já ti věřím,"...Ukázal mi vztyčené palce a zubila se jak víla Amálka... Nesnáším víly!"

B: "Paráda, hned je mi o něco líp,"...Utekl jsem dřív, než zase stihla něco utrousit.

Kdyby nebylo teprve dopoledne, tak bych si nejspíš šel k Woody's vytvořit závislost na alkoholu, po tom, co se to teď tady děje, by to nebyl vůbec žádný problém, ale ještě jsem alespoň trochu při smyslech a taková šílenost by už byla asi trochu mimo mou mimořádnou inteligenci! Tudíž jsem se vydal domů rozhodnutý se pořádně odreagovat, než nastane doba usmiřování pod nadvládou mě samotného, takže jsem se uvelebil v posteli, vzal si pivo a kouřil cigarety a to doslova jednu za druhou, už ani nevím, kdy naposledy jsem si takhle skvěle užil odpoledne!

Justin dorazil někdy kolem 4 a já v tuhle hodinu bývám hodně nadržený, takže to bylo přímo omezování sebe sama, když jsem se snažil zabránit tomu, abych ho neošukal, potřeboval jsem totiž mít čistou hlavu na tu mou tajnou misi!

J: "Tak co dneska podnikneme?"

B: "Máš snad nějaký návrh?"...Sakra, zase myslím na sex... To ne, to ne, to ne!

J: "O něčem bych určitě věděl,"...Začal se na mě sápat, ale já jeho rtům uhýbal.

B: "Justine..."

J: "Co se děje? Hrajeme něco?"

B: "Já jen... Mám opar víš a nechci, abys ho měl taky,"...Shodil jsem ho ze sebe a vylezl z postele.

J: "Briane, vážně? Opar? Já ho přežiju, pojď ke mně,"...Hrábnul po mně rukou.

B: "To nejde já... Jednoduše něco mám a musím to jít zařídit... Hned teď!"

J: "A co to je? Půjdu s tebou!"

B: "V pořádku! Zvládnu to sám!"

J: "Ale já chci být s tebou!"

B: "Budeš jen ne teď, ale čekej na mě tak v 7 u Woody's, dobře?"

J: "Ale to..."

B: "Justine!"

J: "Dobře, budu tam."

Tohle bylo tak strašně trapné, ale jediné možné východisko! Protože kdybych podlehl tomu jeho úžasnému tělu, nemluvě o té jeho šikovné puse, která mě vždy dovede do sedmého nebe, tak by se můj plán naprosto sesypal a to nejde, dnes se to všechno musí uskutečnit a já už přesně vím jak, jen musím zařídit ještě jednu věc... A přísahám, že pak se mi oba nějakým způsobem odvděčí, i kdyby mi měli dělat pedikúru a večerní líčení!

B: "Ahoj, Maikey,"...Zavítal jsem k němu do krámku.

Maikey: "Copak, Briane, máš pro mě ještě nějaké připomínky?"...Štěkl.

B: "Vím, že vytahovat Bena byl blbý nápad a omlouvám se za to."

Maikey: "No aspoň, že tak... Ale nepřišel si snad rozebírat svýho kluka?"

B: "Mého co? Prosím tě, ten přiživenec nás nemusí zajímat,"...Hrát hloupého fakt umím.

Maikey: "Tak dobře, s tím se spokojím."

B: "Pro tebe všechno,"...Políbil jsem jej.

Maikey: "Dáš si kafe?"

B: "Tvoje neodmítnu."

Maikey: "Hned ti ho udělám."

B: "Díky."

Mezitím, co se Maikey věnoval mému občerstvení, tak jsem se jako obvykle když jsem zde uvelebil do křesla a vzal si nějaký komiks na čtení, když v tom mě něco napadlo...

B: "A jak se vůbec vyvíjí Rage?"

Maikey: "Šlo to skvěle, dokud mi Justin neřekl, že mé nápady stojí za hovno a..."...Zarazil se, došlu mu totiž, že jsem ho nachytal.

B: "A?"

Maikey: "Ty si vážně prevít... Musel si to ze mě dostat že?"

B: "Promiň, jen se snažím porozumět obtížné situaci."

Maikey: "Že se nezeptáš jeho."

B: "Je víc tvrdohlavý, než ty."

Maikey: "Paráda, takže bonzák jsem já."

B: "Museli jste si něco udělat vzájemně, to mi neříkej, že ne?"

Maikey: "Jen jsem mu řekl, že poslední dobou maluje jak pětiletej."

Musel jsem se zhluboka nadechnout, tohle na mě vážně bylo moc! Oni jsou na ostří nože jen kvůli takové ptákovině, jen proto, že Maikey má nápady na hovno a Justin kreslí jak pětiletej! Proto?! Já myslel, že někdo někoho zavraždil nebo že si zničili nějaký majetek nebo co já, kurva, vím, ale tohle? To jako vážně?!

Maikey: "Co je?"

B: "Vy jste totální magoři."

Maikey: "No to je skvělý vědět a teď už můžeš jít, ať si mezi námi nemusíš vybírat!"

B: "Co to, kurva, meleš? Děláš mi snad to kafe ne?

Maikey: "Kafe došlo a teď jdi!"

B: "Maikey!"

Maikey: "Musím se vrátit do práce, pokud dovolíš."

B: "Mohl bys aspoň večer přijít k Woody's, řekněme v 7?"

Maikey: "To asi..."

B: "Prosím?"...Hodně jsem se přemáhal.

Maikey: "Uvidím a teď už jdi, musím obsloužit zákazníka."

B: "Jasně, zatím."

Tak tohle nešlo tak dobře jako s Justinem, myslel jsem, že dostat je oba k Woody's nebude žádný problém, ale zatímco Justin souhlasil, jen aby mohl pokračovat v mém pronásledování tak Maikey naopak vypadal že "souhlasil", jen aby se mě co nejrychleji zbavil, tudíž není vůbec jisté, že dorazí, ale to už budu muset nechat na osudu, víc toho teď už nejspíš nesvedu!