Jak na Nový rok, tak po celý rok

Tak a je to tady, dneska opět máme poslední den tohoto roku, tedy roku 2018... šíleně ten čas utíká, někdy si ani neuvědomuju, jak moc rychle, rok vždy začne a než se naděju, je zase u konce a já jen zírám a nechápu to, stejně jako dnes. Dalo by se říct, že já osobně jsem se zasekla v roce 2012 a od té doby mi přijde, že mi můj život utíká napřed a já se ho všemožně snažím dohnat😄. Když se však za rokem 2018 ohlídnu, musím říct, že byl super, nebyl nejlepší, to rozhodně ne, měla jsem svoje problémy, boje a věci, se kterými jsem se musela v tomto roce porvat, ale stalo se i spoustu věcí, za které jsem šíleně ráda a proto dnešní den oslavím, co nejvíc to půjde a s úsměvem vstoupím do roku 2019 v naději, že mě další skvělé věci čekají🙂. A Vám všem přeji to samé, pořádně to zapijte a hodně štěstí do Nového roku!🥰

VAROVÁNÍ 12+

Justin's POV

Přípravy na večer byly v plném proudu, já s Emmettem jsme byli nastoupeni u Debbie už v poledne, abychom se mohli vrhnout na všechno potřebné - lépe řečeno na chlebíčky a celkově hostinu, která musela být "trošku" větší vzhledem k tomu, jak početná jsme rodina. Holky, které dorazily včera a zůstávají těch pár dní u Debbie, nám naštěstí pomohly, ačkoliv děti, které nám ujídaly, zajišťovaly, že jsme musely přidělávat další a další. Začínal jsem pochybovat o tom, že Gus je Brianův, protože zatímco on se cpal o sto šest, od dob, co znám Briana vím, že si striktně hlídá, co jí a když sní něco nezdravého, pomalu týden ho nevidím, protože čas tráví v tělocvičně, divím se proto, že Gus po něm tento rozum nezdědil, ale asi bych měl být rád.

Melanie: "Kde máš vůbec svoji drahou polovičku, Justine? Vyhýbá se zuby nehty tomu, aby se nějak podílel na přípravách?"

J: "Povím ti to takhle - vzal si na starosti alkohol. Takže asi vykupuje všechny krámy s nejlepším pitím, které jen může. Stojí si za tím, že když už nemůže být v Babylonu, chce se aspoň dobře napít."

Debbie: "Jen ať nakupuje, aspoň se dobře napijeme všichni - z jeho peněz," ďábelsky se zasmála a my se k ní museli přidat.

Lindsay: "Přeci jen nám je Brianova potřeba žít si jako král nějak prospěšná."

Zatímco jsme se dobře bavili na Brianův účet, tak se náhle rozrazily dveře, ve kterých právě můj pan dokonalý stál. V ruce nesl snad milion tašek, které všechny cinkaly a ve tváři měl klasický výraz umučení, protože dělal něco, co ho absolutně nebavilo.

Debbie: "My o vlku a vlk..."

B: "Copak, zase jste mě pomlouvali?" vrhl po mně přísný pohled.

J: "Tebe? Nikdy!" přitančil jsem k němu a vtiskl mu polibek.

Gus: "Ewww," ksichtil se a smál nad naším polibkem.

B: "Copak, sonnyboy?" šel k němu a zvedl ho do náruče.

A já si tak mohl užít pohled na otce a syna, kteří jsou si věrnou kopií. Nevím proč, ale vždycky roztávám jako zmrzlina, když tyhle dva vidím spolu. Představa, že bychom jednou s Brianem taky měli naši malou kopii... zpátky na zem, Justine!

Lindsay: "Kolik si toho koupil, ty blázne?"

Melanie: "Asi se nás chystá zabít."

B: "Jo, stejně jako vy mě... tím jídlem... kolik toho je, pro Krista?"

J: "Je nás hodně, nezapomeň."

B: "Myslím, že jsme si měli rezervovat celou tělocvičnu jenom pro sebe, abychom se tam všichni vešli, až tohle budeme shazovat."

J: "Mlč už prosím tě."

Raději jsem mu zacpal pusu polibkem, na který Gus reagoval úplně stejně jako předtím. Následně jsem šel s holkama a s Emmettem dodělat zbytek chlebíčků a poté jsme s Brianem zamířili do loftu dát se trochu do gala, ale klasicky jsme ty přípravy začali společnou sprchou.

J: "Nemůžu uvěřit, že končí další rok..."

B: "Ehmmm," zasypával můj krk polibky.

J: "Ten čas tak šíleně letí."

B: "Hmmm," začal líbat můj hrudník.

J: "Než se nadějeme tak..."

B: "Justine?" zvedl ke mně svůj pohled.

J: "No?"

B: "Sklapni konečně a líbej mě."

A přesně v tu chvíli jsem zapomněl na všechny myšlenky týkající se toho, jak ten čas pekelně utíká a jen jsem se soustředil na Briana - na jeho rty, tělo, chloubu, všechno, stejně jako on se soustředil na mě.

Hned po sprše jsme si vzájemně pomohli vybrat oblečení a nějakou chvíli jsme si skládali komplimenty na to, jak ten druhý vypadá, bylo to celkem komické, ale roztomilé - vlastně miluju, když vidím, jak moc Briana přitahuju.

A jakmile bylo na čase, tak jsme sedli do auta a zamířili k Debbie, kde už všichni ostatní s naším překvapením byli, až když jsme se podívali na hodiny, tak jsme zjistili, že jsme se "malinko" zdrželi...

J: "Ups, to už je tolik?" výmluvně jsem se usmál.

Maikey: "Doufám, že jste si aspoň užili."

B: "My vždycky, Miky," zasmál se a následně mě vzal kolem ramen.

Jen, co jsme si odbyli náš klasický pozdní příchod a vražedné, i když spíš pobavené výrazy ostatních z toho, kvůli čemu jsme se asi tak zdrželi, tak jsme se s Brianem hned vrhli po skleničce pití a chlebíčkách, teda po těch jsem se vrhnul spíš já, Brian opět dělal cavyky... ale klasicky mu to dlouho nevydrželo.

J: "Koukám, že už se láduješ," neodolal jsem výsměchu.

B: "Ochutnávám, to je rozdíl."

J: "Ahaaa."

Emmett: "Eh-eh," najednou stál u nás s podivným výrazem.

B: "Co je, Honeycutte?"

Ted: "Myslím, že vám chce říct, že byste se měli podívat nad hlavy."

B: "Huh?"

S Brianem jsme oba nastejno zvedli hlavy ke stropu a k našemu překvapení bylo přímo nad námi jmelí. A jak jistě všichni víte, jmelí znamená jenom jednu jedinou věc...

J: "Ou."

Podíval jsem se po Brianovi, který se netvářil zrovna nadšeně. Bylo mi z toho celkem úzko, Brianovi nedělá problém před ostatními mě políbit, ale věřím, že líbání pod jmelím, je pro něj další věc na seznamu, která ho děsí, protože by tím mohl dát najevo něco, co dává najevo nerad, i přes to, že už mi dávno řekl, že mě miluje.

Maikey: "Aby to jmelí dřív neuschlo," popoháněl nás.

Debbie: "Šup, šup, vy dva."

S Brianem jsme se vzájemně podívali do očí a jeho výraz ve tváři plný zhrození najednou začal zjemňovat a na rtech se mu pomalu začal objevovat úsměv. Vzápětí mě najednou chytil za zátylek a pomalu se ke mně začal přibližovat, skoro mi to připomínalo nějakou scénu z romantického filmu a když se naše rty setkaly, byl to polibek tak krásný, že jsem měl pocit, že se téměř vznáším, Brian byl tak něžný jako snad nikdy v životě. A nebyl jsem tím zaskočen pouze já, ale i všichni ostatní, kteří z toho snad oněměli.

Emmett: "To... to bylo... tak krásný," vzal si kapesníček, aby si mohl utřít slzu dojetí - prostě klasický Emmett.

Všichni jsme se museli okamžitě začít smát a díky tomu jsme se probudili zpátky do reality a tenhle Silvestr jsme pořádně rozjeli. Pití teklo proudem, jídlo mizelo ve velkém a hudba hrála na plné pecky. A než jsme nadáli, zbývalo už jen několik minut do Nového roku...

Ben: "Rychle, všichni k televizi, bude odpočítávání."

Každý jsme si vzal skleničku se šampaňským a společně jsme si sedli nebo stoupli k televizi, kde se začalo ukazovat odpočítávání posledních 10 vteřin. U třetí vteřiny jsme začali odpočítávat nahlas a když zazněla vteřina poslední, Brian mě pevně chytil za ruku a následně jsme všichni na celý dům možná i celou ulici začali křičet slavnostně "Šťastný Nový rok!" a vzájemně se objímat.

Hned poté jsme si vzali bundy a boty a vydali se na Debbiinu verandu, abychom mohli být svědky novoročního ohňostroje, který byl zkrátka doslova magický, nemohl jsem od něj odtrhnout oči, až když mě Brian chytil zezadu a pevně se na mě natiskl, tak jsem začal vnímat i něco jiného. Jeho prsty najednou přistály na mé bradě a mou hlavu si k sobě jemně otočil, jeho nádherné oči se zadívaly do těch mých a než jsem se nadál, tak mě Brian vášnivě, ale přitom tak něžně políbil. A v momentě, co se naše rty zase rozdělily, jsem se na něj jen zaskočeně díval.

J: "Za co to bylo?" vydechl jsem.

B: "Říká se přeci 'Jak na Nový rok, tak po celý rok' musel jsem si to pojistit."

V tu chvíli jsem se musel zkrátka zasmát, ale následně jsem se na něj podíval asi tím nejzamilovanějším pohledem, jakým jsem jen mohl a svůj pohled jsem vzápětí i slovně potvrdil. "Miluju tě."

Brian se usmál a do ucha mi zašeptal, že i on miluje mě. V ten okamžik jsem nemohl být jednoduše šťastnější, stát po boku muže, kterého nade vše miluju a mít vedle sebe rodinu a přátelé, kteří pro mě znamenají naprosto všechno a společně oslavovat vstup do Nového roku, bylo zkrátka doslova kouzelné.