Nový díl.
JUSTIN
Věřili byste tomu, že mám nutkání nakopnout ho do rozkroku? Protože mám a to přímo nesnesitelné! Skoro jsem to i udělal nestát mezi námi nejprve moje křeslo a následně Maikey překecávající ho k Babylonu. Za to jsem myslel, že budu vraždit a to přímo dvakrát! Zabil bych je oba, za tu jejich bratrskou romanci, ale stejně mám ten pocit, že Brian s ním šel jen proto, aby nemusel zodpovídat mou otázku ohledně mého stěhování! A ačkoliv všichni dobře známe Briana a víme, že mele hovadiny celkem pravidelně, tak tentokrát nevím, bojím se, že to myslel vážně, že mě opravdu vykopne a to nebude jednoduché... Možná přímo děsivé!
Brian nebyl pryč ani půl hodiny a já už začínal panikařit, představa toho, že se doma neukáže ještě pár hodin a to nejspíš takových pět, pokud chce dodržet naší třetí hodinu, mě dost nervovala. Nejen, že jsem chtěl znát odpověď a zbavit se toho příšerného pocitu okolo žaludku, ale taky jsem ho jednoduše chtěl mít u sebe a nějak to s ním napravit. Dneska jsem totiž opravdu vyvedl jednu katastrofu za druhou a vsadil bych se, že i ten výtah přičítá na seznam mně jak ho tak znám, ale i tak... Chci být s ním právě teď! A mám ten pocit, že mi nikdo a nic nedokáže zabránit!
Stačilo se jen obléknout do něčeho více nositelného a vydat se rovnou do Babylonu, sice jsem nevěděl, co přesně mu řeknu na svou obhajobu, že jsem se tam tak najednou zjevil, ale já za ním zkrátka potřeboval!
J: "Ahoj!"...Pozdravil jsem Emmetta a Teda na baru.
Ted: "No, že se taky ukážeš!"...Ihned mě pokáral... Klasický účetní!
Emmett: "Mysleli jsme, že nepřijdeš... Brian z toho byl trochu nesvůj."
J: "Nesvůj? Ten tak!"...Uchechtl jsem se, ačkoliv se mi ta představa líbila.
Ted: "Emmett má pravdu, jen jsme se zeptali, kde jsi a on jen odsekl, že doma a dál se nebavil, měl takový ten svůj výraz..."
J: "Jaký výraz?"
Emmett: "V překladu 'Chci Justina u sebe, ale nemůžu, poněvadž jsem si to u něj zase posral' přesně ten."
J: "On takový má, jo?"
Ted: "Používá ho nejčastěji."
Emmett: "Taková jeho značka."
J: "Kde vůbec je?"
Ted: "Přímo támhle,"...Ukázal na parket.
Jakmile jsem ho spatřil v davu, tak jsem měl takový pocit úlevy, ale zároveň mě pohltil strach, hned na první pohled jsem věděl, že s ním není něco v pořádku...
J: "Co si vzal?"
Emmett: "Jeho oblíbené éčko."
J: "Já ho snad...!"
Emmett: "Nech to být, Justine... Víš, že to nemá smysl. Pokud to musí dělat, aby se cítil líp, nemůžeš mu v tom bránit,"...Na uklidněnou mě pohladil po paži.
Ted: "Maikey taky nevypadá nejlíp."
Až když jsem se tam podíval po druhé, tak jsem si všiml, že hned vedle Briana tancuje i Maikey a má úplně stejný výraz - zfetovaný! Dřív jsem tohle tolik neřešil, Brian to dělal rád, jenže teď už mě to děsí, pokaždé když si něco vezme, tak se o něj bojím, vždyť ho to může klidně zabít! A nebojím se jen o něj, ale o všechny, o Maikeyho, který vypadá stejně mizerně a vzal si to jen proto, že si to vzal Brian, ale nemůžu s tím nic dělat, za prvé - jsou oba dospělí a za druhé - neposlouchali by mě... Brian teda určitě ne!
Emmett: "Pojď, koupíme ti drink."
Ted: "Potřebuješ ho!"
J: "Díky."
Měli pravdu, potřeboval jsem ho a to přímo urgentně. Nejen kvůli Brianovo stavu, ale taky kvůli tomu, co se odehrálo a ještě odehraje, rozhodně vím, že s rájem to nebude mít vůbec nic společného, obzvlášť pokud bude Brian pod vlivem drog říkat mnohem větší hlouposti, než říká za střízliva a to už je co říct!
Otočil jsem se zase jejich směrem, tentokrát už na sobě byli natisknutí v těsné blízkosti a tancovali spolu nějaký velmi zajímavý ploužák a ačkoliv se mi tohle v případě těch dvou nikdy nestalo, tak dneska jo... Žárlil jsem! Chtěl jsem mít Briana jen pro sebe, mluvit s ním, cítit ho a ne sledovat, jak se lepí na svého nejlepšího přítele, který k němu chová "tajné" city!
Emmett: "Pojď se mnou,"...Chytil mě za ruku a mířil se mnou na parket.
J: "Emmette, co to děláš?"
Emmett: "Jdeme tančit!"
J: "Ale..."
Emmett: "Žádné ale! Nehodlám dál koukat na ten tvůj žárlivý, zdrcený pohled, zatímco Brian předstírá, že tě nevidí, protože se s tebou bojí mluvit, jednoduše ho přinutíme k činu... A věř, že i já budu stačit k žárlení!"
Připadal jsem si jak panic, s Emmettem jsem v životě netancoval a popravdě jsem momentálně ani nevěděl, jak se to dělá! Ale Emmett se toho ujal velice obstojně, mé ruce si položil kolem svého krku a ty své omotal kolem mých boků, přesně nad zadkem, téměř to překračovalo hranice, ale jen téměř, on věděl přesně, co dělá! A taky měl pravdu, i přesto, jak moc jsem si to nechtěl připustit, Brian jen předstíral, že mě nevidí, jen aby se mnou nemusel mluvit, no tak mu dám důvod, pro který se svým předstíráním určitě přestane!
Emmett: "Hýbej trochu boky, stojíš tu jak solný sloup... Připadám si jak striptérka u tyče,"...Jeho slovní pochody nemají konkurenci!
J: "Děkuju, Emme, to potěší! Já mám jen blbej pocit..."
Emmett: "Z čeho? On smí tančit se svým kamarádem a ty musíš žárlit, zatímco ty se svým kamarádem tančit nemůžeš, aby on nemusel žárlit?"
J: "A nebojíš se...?"
Emmett: "Že mi nakope prdel? On mě má rád, Justine, a neublížil by mi, jen se mnou pár dní nebude mluvit! A teď už se hýbej!"
J: "Tak dobře,"...Zakoktal jsem.
Sebral jsem v sobě veškerou odvahu, kterou jsem jen našel a k Emmettovi jsem se natiskl, jak nejvíc jsem dokázal, dokonce jsem poprvé za celé kamarádství s ním měl možnost cítit jeho mužství... Bylo mi trochu trapně a měl jsem divný pocit, ale... Jo tak nějak mě to vzrušilo, viděl jsem v tom něco nového, něco nepoznaného a... Nikdy by mě nenapadlo, že budu o Emmettovi přemýšlet sexuálně! Ale přiznejme si, že Emmett je kus, sice ztřeštěný a doslova královnička všech teploušů, ale kus, sexy kus! Ale o to teď nejde, náš cíl je jasný - připomenout Brianovi, jaké místo v jeho životě zaujímám a to ve zkratce znamená, že mi nemůže jen tak v mezi řeči říkat, ať se odstěhuju a předstírat, že neexistuji!
Po pár dalších minutách jsem se do toho opravdu dostal, Emmett mě pevně držel v pase a já jeho kolem krku, byli jsme přímo tělo na tělo a vychutnávali jsme si hrající hudbu, bylo to tak živelné a sexy, měl jsem tak zvláštní pocit a užíval si ho, až dokud jsem nezjistil, že můj, tedy náš plán selhal! Brian totiž už dávno netancoval s Maikeym, ale seděl sám na baru se skleničkou, hádám něčeho silného, a propaloval nás pohledem!
J: "Emmette... On je na baru,"...Odstrčil jsem jej od sebe.
Emmett: "Sakra!"
J: "Tohle mu přece nevysvětlím!"
Emmett: "Běž za ním a řekni mu, proč si to udělal."
J: "Vysměje se mi."
Emmett: "Pokud tě miluje, tak nevysměje, alespoň ne vnitřně, navenek je to jen jeho maska... Věř tomu,"...Políbil mě na tvář a vzdálil se ode mě.
Nabral jsem si opravdu hodně vzduchu do plic a svoje ztracený ego jsem trochu naplnil sebevědomým a s myšlenkou, že tohle dopadne dobře, jsem se rozešel přímo naproti němu, ale stačil jeden jediný pohled do jeho očí a věděl jsem, že mezi námi to dobré teď nějakou chvilku určitě nebude a hned na to se sebral a odešel pryč... Zdálo se mi to jen nebo se všechny vyhlídky na ráj právě vypařily?!
No comments:
Post a Comment