Omlouvám se, Sunshine // 4 //

Poslední díl

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Nemohl jsem tam s ním v té sprše zůstat, ne když vím, že mě nenávidí a ještě se mě ohledně toho rozhodl začít zpovídat, myslel jsem, že když mu řeknu, že si nic nepamatuju tak to nechá být, jenže já si to pamatuju... Pamatuju si naprosto všechno i do toho nejmenšího podělaného detailu, na to se ani zapomenout nedá, to, jak mě bodlo u srdce, když to vyslovil, se nedá vůbec s ničím srovnat, v ten moment mi připadalo, jako bych ztratil něco nenahraditelného něco, co nade vše miluji... Miluju ho! A proto mě ničí představa, že život se mnou byl pro něj jedno velké utrpení, že jsem pro něho neudělal nikdy nic dobrého, že by mě nejraději nikdy nepoznal! Já už si život bez něho ani nedokážu představit, já nechci, on je jeho součástí víc než cokoliv, on mi jediný rozumí, on jediný může naplnit mé touhy a očekávání, on jediný mi ukázal, co slovo láska ve skutečnosti znamená, ačkoliv jsem to nejprve nechtěl vidět, natož slyšet, ale teď? Po tom, co se stalo, co mi řekl přímo do obličeje? Už se tomu dál nedokážu bránit... Nechci! Protože vím, že pokud to udělám tak ho ztratím a to nadobro a to jednoduše nemůžu riskovat, on dal mému životu něco, co nejde ani slovy vyjádřit a vím jedno určitě... Pokud mi není nablízku, opravdu by mi nevadilo, kdyby zrovna byl a nejlépe už napořád!

J: "Briane?"...Otočil jsem se k němu a uviděl ho stát ve dveřích koupelny.

Byl jsem, jak paralyzovaný, nevěděl jsem, co mám dělat, co mám říkat... Prostě nic! Jeho výraz mluvil za vše - čekal na odpovědi, kterých jsem se bál, ale které on potřeboval slyšet, ať už se mi je chce vyslovit anebo ne! Nikdy už asi nebudu mít tak velkou odvahu jako teď, abych alespoň něco dokázal vyjádřit prostě, pokud se téhle šance nechopím, je to úplně stejné, jako kdybych mu řekl "Jdi a už se nevracej!"

B: "Pa-pamatuju si to... Pamatuju si všechno,"...Nedokázal jsem se mu ani dívat do očí, musel jsem sklopit pohled k zemi... Jak zbabělé!

Čekal jsem na to, co se bude dít, měl jsem snad úplně stejný pocit, jako když jsem byl kluk a táta se vrátil domů opilý, ten pocit, že mě zbije a já se nebudu moct bránit a stejně tak je tomu teď, bojím se, že Justin to se mnou vzdá a já to nebudu moct nijak změnit! Najednou se ke mně přesunul, přiložil mi dlaň k bradě a donutil mě se na něj podívat...

J: "Já vím,"...Políbil mě - něžně, skoro nepatrně na rty.

B: "Nechtěl jsem to už jednoduše rozebírat a prostě zapomenout."

J: "Ale to nejde, já nemůžu..."

B: "Zvorám, na co sáhnu, já vím."

J: "To není pravda, Briane!"

B: "Ale s tebou to nechci podělat... Záleží mi na tobě."

Ani nevím, kde se to ve mně vzalo, bylo to tak spontánní a tak... Chtěl jsem to říct už od první chvíle, co jsem pochopil, že ten pocit uvnitř mě znamená, že ho miluju a teď jsem to jednoduše nevysvětlitelně dokázal vyslovit... Já vážně nechápu, co to se mnou ten kluk dělá!

J: "Nepoděláš! Slyšíš? Já tě neopustím a to, co jsem řekl... Byla to blbost a nikdy jsem nic takového říkat neměl, ani si to nemyslím, ty si totiž to nejlepší, co mě mohlo potkat, udělal si toho pro mě tolik, že to ani nejde vyjádřit... Já tě miluju!"

B: "Hlavně mě nikdy nesmíš nenávidět... Omlouvám se ti za všechno, Sunshine,"...Vtiskl jsem mu na čelo polibek.

J: "Nikdy! Nikdy bych tě nedokázal nenávidět... Jsi můj život!"

Tohle bylo něco tak... Nepoznaného! Nikdy jsem nezažil moment, kdy by mi někdo vyjadřoval lásku a já jemu naoplátku, vždycky jsem toho bál, a i když už nejspíš i navždy budu, vím, že s ním se nemám čeho bát, je to, jako bych zrovna procitl, jako bych teď v tento okamžik teprve začal žít! Jako by jedna část Briana Kinneyho byla vyměněná za novou a ani nevím, jak se to stalo... Vlastně vím, odpověď je jednoduchá - Justin!

Jednou rukou jsem jej chytil kolem pasu a tu druhou jsem mu zabořil do vlasů a následně jsem ho začal vášnivě líbat, jazykem jsem se dobýval dovnitř a následně jsme si je proplétali, tak moc jsme se chtěli! Chtěl jsem cítit jeho kůži, chtěl jsem se ho dotýkat naprosto všude a stejně tak cítit jeho dlaně klouzající po mém nahém těle!

Má ústa se přesunula na jeho krk, rameno a klíční kost, okamžitě zakláněl hlavu a sténal, zatímco mi nehty kroužil po zádech a tiskl se svou erekcí na tu mou. Pomalu jsme se blížili k posteli a následně si na ní lehli - on na záda a já na jeho dokonalé polibků dožadující se tělo. Líbal jsem jej, kam jsem jenom mohl... Na ústa, krk, paže, hruď, bříško, nad linií jeho chloupků a přesně v ten moment vzdychal nejhlasitěji, byl plný očekávání!

J: "Bri,"...Zasténal, bylo to jako rajská hudba pro moje uši!

Sjel jsem jazykem přesně až k jeho penisu a obkroužil jeho špičku a hned na to jsem jí vsál do úst a nepřestával, Justin byl okamžitě prohnutý v zádech a vzrušením mě tahal za vlasy a celkově si s nimi hrál. Po chvilce jsem s tím přestal a od špičky až ke kořeni jsem přejel jazykem a následně jsem mu začal laskat varlata, sál jsem je jemně, tiskl zuby a olizoval, pro Justina to byla naprostá slast a já si užíval jeho reakce... Měl jsem radost, že on má radost!

Když jsem si s ním dostatečně pohrál a skoro ho přivedl k orgasmu, tak jsem přestal a od jeho penisu jsem se stejnou cestičkou zase vrátil k jeho rtům. Nejprve jsem mu spodní ret stiskl zuby a trochu zatahal a následně jsem se jazykem dostal až dovnitř a Justin mi to vášnivě oplácel! Hned na to jsem si vysadil jeho nohy na ramena, Justin mi navlékl kondom a já do něho opravdu šetrně pronikl, nechal jsem jej, aby si na mě zvykl a já mu tak nezpůsobil žádnou bolest a následně jsem se začal pohybovat, postupem času jsem začal zrychlovat a mé tempo nás následně přivedlo k bouřlivému orgasmu!

Justin mi hned po té vyčerpáním usnul v náruči, ale já nemohl, potřeboval jsem si vychutnávat ten pohled na jeho nádhernou klidnou tvář a líbat ho do vlasů a nakonec jsem pošeptal téměř neslyšitelně "Jsi můj, Sunshine!"