Nový díl.
BRIAN
Nechápu, proč Justin tak moc potřebuje romantiku, aby mu to dokázalo, že mi na něm záleží a že mi není lhostejný, to mě opravdu musí podřizovat takovýmto zkouškám, abych ho o tom přesvědčil, nebo o co mu vlastně vůbec jde? Do teď jsme si žili celkem slušně, respektovali jsme jeden druhého a v ničem si nebránili a on si teď zničehonic chce hrát na zaláskovanou domácnost, ačkoliv ví, že to je naprosto proti mé srsti i existenci a že přistoupit na to je pro mě doslova nemožné a hlavně by to bylo leda tak z donucení, já prostě nejsem typ, který se na jeden den zavře do bytu a bude jíst, meditovat a milovat se - to prostě nejsem já! A vážně netuším, jak jinak bych mu to už měl vysvětlit, než odháněním ho od sebe, ale bohužel už i tohle je pro mě nepříjemné, vzhledem k tomu, že jsem spíš rád, pokud ho mám na blízku, než naopak, kdy nemůžu kontrolovat to, kde je a s kým je, a v takových chvílích, ačkoliv bych neměl a už vůbec se tak cítit nechci, mám uvnitř sebe takový ten pocit nejistoty.
Maikey: "Kde si nechal Justina?"
B: "Vím já."
Ted: "Copak, zase jste se neshodli?"
B: "Ty si tu taky?"
Ted: "Už to tak vypadá, ale jako obvykle budu předstírat, že neexistuji."
B: "A nebude ti to dělat moc velký problém."
Maikey: "No tak Briane."
B: "Co?"
Maikey: "Uber trochu páru."
B: "Klidnější už být snad ani nemůžu."
Ted: "To je vidět."
B: "Ty ještě existuješ?"
Ted: "Myslím, že radši půjdu."
Maikey: "Ale Tede..."
Ted: "V pohodě, nebudu tady pánovi znečišťovat ovzduší."
Maikey: "To jsi nemusel dělat."
B: "Nemůžu za to, že se chová jako pako."
Maikey: "A ty se chováš jak?"
B: "Jako já! A teď pokud mě omluvíš - vidím objekt svého zájmu."
Strávit v Maikeyho přítomnosti ještě minutu tak asi zešílím, on dokáže do mé hlavy vyklovat doslova díru a ta jeho neustálá potřeba mě krotit a kontrolovat už mi začíná lézt na nervy, jako kdyby mě ani on a ani Justin neznali, to, co jsem, čím vždycky budu a kým být chci, pokud oba chtějí, abych byl někdo jiný, budou se muset smířit s tím, že se jim to nikdy nesplní anebo si jednoduše musí najít jiného obětního beránka, já na tohle nehodlám přistupovat! Chtěli, abych se začal konečně chovat jako dospělý tak to mají mít, budu se chovat podle svého úsudku.
Okamžitě jsem se vydal do zadní místnosti i se svým trickem, našel jsem si kout a natiskl ho čelem ke zdi, chtěl jsem mu rozepnout kalhoty, stáhnout mu je a okamžitě se oddat tomu, co tak zbožňuji, ale zničehonic mě moje svědomí zastavilo a raději jsem se jen sám opřel o zeď a nechal si ho vykouřit, jenže po celou tu dobu jsem měl pocit, jako kdyby mi už tohle dávno nestačilo, být s někým, o něhož mám zájem leda tak sexuální, jako kdybych měl v hlavě naprostý zmatek, který nemám šanci vyřešit.
Vrátil jsem se zpátky na bar a Maikeyho všudypřítomnost už mě naštěstí nepronásledovala a tak jsem si mohl v klidu o "samotě" vychutnávat panáky svého oblíbeného pití, ale nějak se mi to po chvíli začalo vymykat z rukou a z jen dobré nálady vzniklo, že jsem se začal motat a moje ponětí o světě se začalo vytrácet, stěží jsem se doplazil do svého auta a hned na to jsem upadl do hlubokého spánku... Spíš do bezvědomí!
B: "Kurva!"...Probudila mě ostrá bolest hlavy.
J: "Jsi v pohodě,"...Zaznělo jakoby z dálky, ale přitom to bylo hodně blízko.
B: "Co se stalo?"
J: "To řekni ty mně."
B: "Já jsem byl v Babylonu a... A..."
J: "Opil ses, doplazil ses do auta, a když ses dlouho nevracel, šel jsem se po tobě podívat no a zbytek už si domyslíš."
B: "Ty jsi mě dotáhnul domů?"
J: "Jo s Maikeyho pomocí."
No skvělý! Dva moji momentálně úhlavní nepřátelé mě zastihli jaksi indisponovaného a byli nuceni mě odtáhnout až do postele a vsadím se, že během svého počínání vedli velmi záživný rozhovor na téma romantika a změna chování, že já se radši neodplazil někam na pole, tam by mě hledali dost těžko.
B: "Úžasný."
J: "Můžeš mi říct, cos to vyváděl?"
B: "Sám si mi to teď dokonale popsal."
J: "Jen by mě zajímalo, proč si se tak opil?"
B: "Prostě jsem pil, pil, pil a najednou jsem se opil."
J: "Skvělé vysvětlení."
B: "Co víc bys chtěl slyšet?"
J: "Třeba proč si pil, pil, pil a najednou ses opil?"
B: "Jestli čekáš, že ti řeknu, že kvůli tobě, nejspíš tě zklamu."
J: "S touhle představou jsem se už dávno rozloučil, proč bys měl pít kvůli někomu, kdo je ti naprosto u zadku?"
B: "Tak vidíš a teď pokud mě omluvíš, jdu se vysprchovat."
J: "Užij si to a nezapomeň, že dnes hlídám Guse."
B: "To už je pátek?"
J: "Včera byl čtvrtek tak bych to tak nějak tipoval a být tebou trochu zrychlím nebo přijdeš pozdě do práce, já jdu do jídelny, takže zatím."
Jo, nejspíš jsem si zasloužil to, jak se ke mně choval, za to jak já se choval k němu, ale aby mi nedal ani ten náš známý polibek na rozloučenou, to už mě trochu mrzelo, ale tentokrát jsem opravdu neměl sílu na to, abych si pro něj došel stejně, jako jsem to udělal předtím, takže jsem se musel smířit s tím, že ho snad dostanu za těch několik hodin večer, kdy už tady bude Gus a atmosféra se tak snad trochu zklidní.
Po delší uklidňující sprše jsem se vydal do práce, kde jsem doufal, že toho ze sebe vydám víc než včera a moje myšlenky se snad nebudou jak šílené neustále vracet k Justinovi a k té jeho představě o klidném večeru ve dvou... Sakra, proč mi to vlastně místo pocitu na zvracení zní docela pěkně? Snad není nic špatného na tom s ním strávit jeden večer doma a chovat se aspoň jednou jako člověk, vždyť on je srdcem naprostý romantik a i přesto se mnou každou noc tráví v Babylonu, i když by určitě občas rád uvítal to, co po mě žádá tentokrát, tedy - nějaká dobrá večeře, následné uvolnění u dobrého filmu a na závěr pěkné pomalé líné milování... Řeknu vám to takhle - leda ve snu! No, i když...
No comments:
Post a Comment