Wednesday, June 4, 2014

Den s ďáblem(1)

Nová povídka. - 18+

BRIAN

Já se snad fakt poseru! Proč zrovna mně musí náležet přijmení Kinney a už vůbec, proč musím mít společné DNA s tou bezcitnou bestií, která se označuje za mou matku? Jak já doufal, že po tom, co všechno mi řekla o mém posmrtném životě s ďáblem, když zjistila, že to zkrátka rád dělám s chlapama, že už od ní budu mít na hodně dlouho pokoj, než se zase sejdeme v pekle, ale teď se zdá, že budu muset přetrpět její zhruba sté narozeniny a před sektou těch jejích pobožných kamarádek s flaškou rumu se chovat jako naprosto slušný chlapec!

Nechápu, z jakého důvodu mě potřebuje u toho rituálu, díky kterému se víc a víc přibližuje ke své smrti, ale jak se zdá tak mě to nemine a já se tedy budu muset chovat, jak nejlépe umím - lépe řečeno jako já!
Původně jsem jí chtěl zavolat s tím, ať se přestane zdržovat s oslavou své blížící se smrti a radši ať zajde do baru, přečte si pár řádků z bible, koupí si náhrobní kámen, na kterém bude napsáno "Matka století" a všem dá už konečně pokoj, ale nakonec jsem usoudil, že pokud mám být lepší než ona, tak musím čelit věcem, které si mi dokonce až hnusí, jako například strávit den se svou matkou, ve které se ve skutečnosti skrývá ďábel.
Co se asi tak dává k narozeninám pobožné fanatičce, jejíž manžel byl až do své smrti alkoholik prvního stupně, dcera je vylízaná hysterka a synovi prošlo postelí víc chlapů, než jí se vůbec snilo? No dalo by se říct, že krucifix a svěcená voda bude ideální dárek!

J: "Čemu se směješ?"
B: "Jen jsem nad něčím uvažoval."
J: "Jestli na mě dneska použiješ pouta nebo stuhy?"
B: "Hmmm, když už o tom mluvíš,"...Olízl jsem si rty.
J: "Ty si ďábel!"
B: "Ty teprve uvidíš, jaký jsem ďábel!"...Vrhl jsem se na jeho nahé tělo ležící vedle mě.

Justin byl položený na břiše a já ho okamžitě začal obsypávat polibky na zádech a hned na to jsem jazykem od jeho krku sjel po páteři až k jeho otvoru, s kterým jsem si chvíli hrál a Justin téměř kňučel slastí. Následně jsem se na něho obkročmo posadil a svůj penis jsem dal přesně mezi jeho půlky, ale neproniknul jsem do něho a ihned jsem se začal pomalu pohybovat nahoru a dolů a v tu chvíli jsem se cítil jako v nebi. Jakmile jsem se blížil k vrcholu tak jsem přestal a ze šuplíku vyndal ty slibované stuhy, kterými jsem Justinovi pevně svázal ruce za zády. Poté jsem si dva prsty potřel lubrikantem a do Justina nimi pronikl, on se okamžitě prohnul v zádech téměř jako luk a zadeček neustále nadzvedával a zase se pokládal na postel a tím se na mé prsty nabodával, zatímco jsem nimi kroužil. Když už jsem si byl jistý tím, že je dostatečně připravený tak jsem si jeho zadek nadzvedl nahoru, ale hlavu měl pořád přitisknutou k posteli, poté jsem si natáhl kondom a bez problému do něho pronikl. Tentokrát jsem nespěchal, chtěl jsem si vuchutnat každý pohyb v něm, byl jsem až něžný a jemný a to se Justinovi velice líbilo a jakmile se blížil můj orgasmus tak jsem přidal na síle a zrychlil a těšně před vyvrcholením jsem z něho vystoupil, sundal si kondom a svým horkým spermatem postříkal jeho záda, což zapříčinilo i jeho orgasmus.

J: "Ať už si před tímhle myslel na cokoliv, jsem za to vděčný."
B: "V tom případě si vděčný mojí matce."
J: "Co?!"
B: "Myslel jsem na ní."
J: "Počkat, ty si při sexu se mnou myslel na svojí mámu?"
B: "Ty si fakt pako! Ne, bylo to těšně před tím, než ses mě zeptal, čemu se směju."
J: "Uff! Už jsem myslel, že mě máš dost a tak ses snažil myslet na něco antivzrušujícího."
B: "Věř, že sebevrah ještě nejsem."
J: "A proč si na ní vůbec myslel?"
B: "To je jedno."
J: "No tak Briane, nemůžeš něco nakousnout a pak to zazdít."
B: "Tys to nakousnul."
J: "Briane, řekni mi to."
B: "Není co,"...Zvedl jsem se a odešel do koupelny.

To, že jdu na narozeninovou rozlučku se životem svý ďábelský matky, ještě neznamená, že to musí vědět všichni okolo a tím myslím především Justina a tu jeho fantazmagorii ohledně dárků, to by bylo támhleto a tamto a ono a nakonec bych jí do baráku přitáhnul celý obchodní centrum, ne to fakt nechci díky! Jak jsem řekl, strčím jí do ruky buď něco pobožnýho, nejpravděpodobněji hábit pro jeptišku anebo jednu flašku chlastu, kterou zaručeně ocení a hned na to se radostně zdekuju s tím, že jsem přežil další den s ďáblem, jehož osudem je mi zničit život.
Bože - kurva ne teď myslet na boha nemůžu, stačí že ho část sežeru v tom dortu! Ale ani si nedokážete představit, jak moc bych se z toho chtěl vykroutit a radši celej ten den prošoustat s Justinem, ale vzhledem k tomu, že bych tím spíš poškodil sebe, to budu muset překonat a jednoduše přetrpět pár písní od pánbíčkářských sester a taky tu mojí hysterickou sestru, splozenou omylem předpokládám.
Nečekal bych, že Justin stihne za takovou chvíli usnout, ale stalo se a já teď můžu maximálně pozorovat jeho klidnou tvář a doufat, že už se ze mě nebude snažit dostat žádné informace o té fúrii, vzhledem k tomu, že je jednoduší o ní přemýšlet, než o ní mluvit, přece jenom část uvnitř mě kvůli ní pořád bolí a možná proto se jí musím postavit čelem a ukázat, že ona mě ke dnu nedostane!
Ráno mě vzbudil telefonát od té patolízalky Claire, aby mi sdělila nebo spíš poručila, abych prý zítra nezapomněl přijít včas a s nějakým pěkným dárkem, že tam s ní prý nehodlá sedět sama, dá se říct, že alespoň něco máme se setrou společného a to nechuť trávit čas s tou alkoholičkou o samotě, jsem opravdu vděčný, že úloha jí vozit kamkoliv bude chtít náleží Claire, to já bych jí u prvního příkopu vyhodil a dupnul na plyn.

J: "Kdo to byl?"...Zeptal se v polospánku.
B: "To byl Ted."
J: "Tys ho přejmenoval na Claire?"
B: "Hele, co odposloucháváš cizí rozhovory?"
J: "Ležíš hned vedle mě."
B: "Máš si zacpat uši!"
J: "Proboha Briane..."
B: "Ser na boha Justine!"
J: "Tak fajn, co si hulil?"
B: "To bych taky rád věděl, jinak nedokážu vysvětlit, jak jsem se rozhodl pro něco tak pošahanýho."
J: "Bylo by super, kdyby si mi objasnil, o co jde?"

Do hajzlu! Jak já nesnáším mít před ním tajnosti, ale copak mu to můžu říct, když je naprosto jasné, že i když ví, že je to úplně nemožné, tak část něho by na tu oslavu se mnou chtěla jít a nejen proto, aby mi byl podporou, ale taky z důvodu, že i přesto, jak moc je moje rodina ujetá a nikdy ho mezi sebe nepřijme, jako mého partnera, tak by si to přál...

No comments:

Post a Comment