VAROVÁNÍ 18+
Brian's POV
Ten včerejší telefonát s Justinem měl všechno uvést na pravou míru a já měl mít jistotu, měl jsem se zeptat, proč přijede a jestli to bude natrvalo, ale místo toho jsem se zmohl jen na připitomělé "Na jak dlouho?" fakt povedené Kinney! Ale on sám mi to nakonec tak nějak objasnil, sice nepřímo, ale znělo to dost věrohodně, což mě popravdě docela děsí, protože pokud je opravdu jediný důvod, proč sem přijede, že chce všechny po dlouhé době vidět, tak to znamená jediné a to to, že se za pár dní zase vrátí do svého nového domova, což je něco, co mi mé nalomené srdce naprosto zničí!
Musím přiznat, že mě docela mrzelo, že nechtěl, abych ho vyzvednul na letišti, obzvlášť, když jsem to někdo, jako já, kdo to nabízí, poněvadž dřív bych ho opravdu nevítal s otevřenou náručí na letišti, jen abych mu nějak nenaznačil mé city k němu, ale teď bych ho tam přede všemi klidně zlíbal a umačkal objetím, jenže on si potřebuje něco zařídit a já to musím respektovat, i když je pravda, že by mě těšilo, kdybych byl první, za kým by po příletu šel.
Neměl jsem ani ponětí v kolik přiletí, natož v kolik dorazí ke mně, takže mé nervy byly docela na pochodu, každou chvíli jsem kontroloval hodiny, telefon a vchodové dveře, i když mi bylo naprosto jasné, že dřív jak odpoledne nepřijde a bohužel bylo teprve ráno, během kterého jsem se snažil nějak zabavit, ale věděl jsem, že něco takového se mi doma nepodaří, takže jsem zamířil na místo, kde s tím opravdu nebude problém...
Debbie: "Můžeš mi říct, co tady děláš?"...Pustila se do mě hned při příchodu.
B: "To se takhle ptáš všech svých strávníků nebo jenom mě, protože mě máš nejradši?"
Debbie: "Víš moc dobře, jak to myslím, ty pitomče."
B: "Musíš mi neustále nadávat?"
Debbie: "Jo, protože si natvrdlej."
B: "To máš pravdu... Avšak úplně někde jinde."
Debbie: "Brr, tohle si nech pro Justina."
Jakmile vyslovila jeho jméno, tak jsem zase znervózněl a dokonce jsem si byl nejistý v oboru, který znám jako svoje boty... Ten strach z toho, že sex se mnou už pro něj nebude to, co dřív, že třeba v New Yorku poznal plno jiných a především mladších kluků, kteří mu to poskytli a já mu teď zkrátka nebudu stačit... Opravdu nemůžu uvěřit tomu, že se bojím právě tohohle, no i když je pravda, že za těch pět let, co jsme byli spolu tak jsem se toho bál každým dnem, že mi ho přebere nějaký mladší, hezčí a pevnější kluk a taky si dobře vzpomínám, že jednomu se to podařilo, ale teď musím od toho houslisty odpoutat myšlenky, protože je tu někdo důležitější, komu je musím věnovat.
Debbie: "Copak, nějak ti strnul úsměv?"
B: "Ono je těžký si při rozhovoru s tebou udržet."
Debbie: "Nebo spíš při rozhovoru, co se týká Justina."
B: "Vždyť to říkám, ty o něm totiž mluvíš pořád."
Debbie: "Protože vím, že ti to pomáhá, i když si to nikdy nepřiznáš, natož pak mně."
B: "Tohle rovnou přeskočíme a dostaneme se k té pointě, po které tak toužíš."
Debbie: "Tak dobře, neměl bys náhodou doma čekat na Justina?"
B: "Nevím proč, když bude chtít tak si mě najde."
Debbie: "A není to náhodou tak, že čekání na něho tě ničí tak ses rozhodl, že se nějak zabavíš a kdo by ti to mohl zajistit lépe než já, že?"
B: "Je mi jasné, že tě těší, když ve mně můžeš číst, jak v knize."
Debbie: "To ani ne, spíš mě těší vidět tě, jak moc ho miluješ a jak se na něho těšíš."
Sakra práce, já tak nenávidím, když mě zažene do kouta a já pak nevím, jak odpovědět, abych Justinovi buď neublížil anebo naopak neprojevil city, které k němu cítím, což sice nevím, proč se o to vůbec ještě pokouším, když v podstatě o tom, že Justina miluju, vědí i na Marsu, ale tak co, dokud nebudu mít jistotu, že se mi Justin nadobro vrátí tak budu předstírat to, co obvykle!
Debbie: "A v kolik ti vůbec přijede?"
B: "Nemám ponětí, řekl, že si ještě něco zařídí a pak přijde."
Debbie: "To tě asi pěkně žere, co?"
B: "Jak to myslíš?"
Debbie: "Ty víš moc dobře."
B: "Víš ty co? Dej mi radši něco k tomu jídlu, ty vědmo."
Debbie: "Hned to bude, pane Kinney."
Jakmile se mi podařilo dostat se ze spárů jídelny a především Debbie, tak jsem se vydal ještě za jedním člověkem, se kterým jsem už nějaký čas nemluvil a je pravda, že mi dost chybí a nebylo by na škodu mu říct o Justinovi a třeba zkusit... Já ani nevím, jen to musím zkusit...
B: "Ahoj, Maikey,"...Pozdravil jsem ho po příchodu do krámku.
Maikey: "Briane, ty ještě žiješ?"
B: "Pořád se držím."
Maikey: "Tak to jsem rád."
B: "A co ty, jak žiješ se ženou a tím děckem?"
Maikey: "Máme se skvěle, vlastně mi schází jen jedna věc do toho, aby to bylo naprosto perfektní."
B: "Neříkej, že chcete další dítě?"
Maikey: "O tom jsme zatím neuvažovali, ale vůbec to není špatný nápad."
B: "Proč já nedržím hubu? Tak co to teda je, Miku?"
Maikey: "Ty."
Nevím, jak popsat ten pocit, který jsem v tu chvíli pocítil, protože byl doslova nepopsatelný... Maikey byl 20let mým nejlepším kamarádem a já to pak všechno zkazil, jen proto že jsem ho obviňoval z toho, že mě Justin opustil kvůli té jeho atrapě domova, i když jsem věděl, že jsem si za to mohl jen já sám, ale od té doby se nám nepodařilo úplně se udobřit, jenže teď se zdá, že by se vše mohlo změnit...
B: "Chyběl jsi mi."
Maikey: "Ty mě taky, takže doufám, že mi zase na pár měsíců nezmizíš ze života."
B: "Pokusím se, pokud ovšem nebudu mít něco na práci."
Maikey: "Copak, objevil si nový klub?"
B: "Přijede Justin."
Maikey: "Vážně? Kdy?"
B: "Dneska."
Maikey: "To je skvělý, musíš mít radost a jako natrvalo?"
B: "To nevím, ale budu to muset zjistit."
Maikey: "Tak na co čekáš? Mazej!"
B: "Jdu na to."
Pokud jsem dokázal udobřit se svým nejlepším kamarádem tak si snad musím udržet Justina, nemůžu přece dovolit, aby zase odešel, i kdybych ho měl unést a uvěznit v nějakém sklepení!
Když jsem dorazil domu tak jsem se loft pokusil dát do nějakého normálního stavu, za tu dobu, co byl pryč, jsem neměl potřebu to tady nějak udržovat, ale asi je načase s tím zase začít, protože kdo by chtěl žít s bordelářem, že?
Poté jsem si dal jednu příjemnou, dlouhou, horkou a relaxační sprchu, po které jsem se vyfiknul tak, jak to má Justin nejraději... Černá košile bez rukávů, modré kalhoty, které mi obepínají zadek a samozřejmě bez trenek a nějaká ta vůně taky nebyla k zahození. Poté jsem objednal jídlo, ke kterému se předpokládám nebo spíš doufám ani nedostaneme a následně jsem ho netrpělivě začal vyčkávat... Mé oči tikaly z hodin na dveře a ze dveří na hodiny, až se mi téměř točila hlava. Popravdě jsem si začínal myslet, že dneska nedorazí, když v tom se najednou rozeznělo klepání na dveře a zdálo se mi, jako kdybych už podle klepání poznal, že je to on. Došel jsem až ke dveřím a těšně u nich jsem se zastavil, protože jsem se ještě před tím, než je otevřu, snažil nějak podvědomě povzbudit, ale musím přiznat, že to se mi opravdu nepodařilo, takže jsem nakonec raději otevřel a udělal jsem dobře, protože to, co jsem spatřil, bylo to nejúžasnější na celém širém světě...
J: "Ahoj,"...Na tváři se mu vykouzlil ten nejkrásnější úsměv.
Připadalo mi, jako kdybych ho neviděl celou věčnost, všechno na něm bylo naprosto dokonalé a já téměř nebyl schopný vydat ani hlásku. Mé oči pořád upřeně hleděly na jeho ústa, která jsem chtěl okamžitě ochutnat, ale byl jsem tak mimo, že jsem ani nebyl schopný si ho k tomu polibku přitáhnout.
J: "Briane?"...Ptal se po nějaké chvíli, co jsem na něho jen beze slova hleděl.
B: "Jsi dokonalý,"...Vykoktal jsem.
J: "To ty jsi dokonalý."
V ten moment jsem na něj nemohl už jen koukat, to bych se mohl rovnou zabít. Chtěl jsem jej mít okamžitě u sebe, potřeboval jsem znovu zažít to, co jsem zažil naposledy před jedenácti měsíci, zkrátka jsem ho potřeboval celého!
B: "Pojď ke mně."
Přitáhl jsem si ho k sobě za bundu a pevně jsem jej objal kolem pasu, rukou jsem ho hladil po vlasech a utápěl jsem se v jeho modrých očích, které na něm tak moc miluji a poté jsem se svými ústy začal pomalu přibližovat k těm jeho a následně jsem ho na ně začal líbat a on mi to něžně oplácel. Připadal jsem si jako v ráji, jeho rty byly tak jemné, ale zároveň tak šťavnaté a ta chuť byla naprosto k nezaplacení, po chvíli jsme již proplétaly i naše jazyky a z něžnosti se stala dravost, za které jsme ze sebe začali shazovat oblečení.
B: "Chyběl jsi mi,"...Vydechl jsem mezi polibky.
J: "Chci tě."
B: "Jak moc?"
J: "Hrozně moc, potřebuju tě."
B: "Proč mě potřebuješ?"
J: "Chci, abys mi to udělal."
B: "Řekni to!"
J: "Ošukej mě!"
V tu chvíli jsme ani jeden z nás nechtěli něžné milování, potřebovali jsme se tak moc, že pro nás bylo těžké stát na nohou, takže jsme se oba sesunuli k zemi a já ho překulil pod sebe. Líbal jsem ho a mezitím klouzal dlaněmi po jeho štíhlém, ale zároveň mužném těle, zatímco on svíral v rukách mé pozadí a svou erekcí mi tlačil do bříška. Poté jsem se rty začal přemisťovat přes jeho krk až k jeho ztuhlým bradavkám, které jsem párkrát stiskl jemně zuby a poté jsem jazykem sjel až k jeho pupíku, kterému jsem se chvíli věnoval, a on sténal, zatímco se mi prohraboval ve vlasech.
J: "Briane,"...Frustrovaně zavzdychal.
Od pupíku jsem se přemístil až k linii jeho trenek a zuby jsem je z něj začal stahovat a pomalu se mi naskytoval pohled na jeho do ruda zbarvený penis. Jakmile jsem ho vysvobodil z posledního kousku oblečení, tak jsem jeho penis olízl od kořene až ke špičce, kterou jsem následně začal sát a dráždit zuby. Justin se prohýbal v zádech a sténal jak smyslů zbavený a já ho po chvíli pojal do úst celého. Za tu dobu jsem pomalu zapomněl, jak dobře chutná a jak mohutný ve skutečnosti je, zdálo se mi, jako kdyby snad byl ještě větší, snažil jsem se mu poskytnout to nejlepší vykouření a těšně něž dosáhl orgasmu, jsem přestal.
B: "Otoč se!"...Přikázal jsem.
Justin se okamžitě přetočil a já si nasadil kondom, který jsem vytáhl z kapsy kalhot. Ale ještě než jsem do něho vstoupil, jsem ho začal připravovat, nejprve jen prsty a poté jsem zapojil i jazyk, kterým jsem ho laskal a dostalo se mi ne jednoho zasténaní a vzdychání. Následně jsem se od jeho dírky vzdálil jazykem a naopak jsem se do něho začal dobývat svou erekcí, hezky jeden kousek za druhým abych mu neublížil, a po chvíli jsem v něm byl celý. Hrudí jsem se přitiskl na jeho záda a pomalu jsem se začal pohybovat v jeho útrobách, Justin zaklonil hlavu, takže jsem se krásně dostal k jeho rtům a okamžitě jsem je dravě opečovával, zatímco jsem zrychloval a zesiloval své přirážení, až jsem se v něm nakonec pohyboval jako ďábel a po chvíli jsem dosáhl toho nejúžasnějšího orgasmu, po kterém následoval i ten Justinův!
No comments:
Post a Comment