VAROVÁNÍ 18+
Brian's POV
Opravdu bych ocenil, kdyby se mi jednou podařilo z Kinneticu odejít v přijatelnou hodinu a být tak s Justinem alespoň nějakou tu chvíli než půjde spát před další šichtou v jídelně, ale dneska se mi opět daří úplný opak, a už téměř nad těmi papíry usínám, jenže teď je moc důležité, abych všechno zvládnul, pokud chci dosáhnout svého cíle, takže mi nezbývá nic jiného než usrkávat hodně, hodně silnou kávu a domlouvat své ruce, aby udržela propisku!
Ted: "Briane, měl bys jít domu."
B: "Neměl bys pracovat?"
Synthia: "Ted má pravdu vždyť sotva udržíš oči."
B: "A proto tu mám tohle!"...Zvedl jsem hrnek s kafem.
Ted: "To ti nebude pomáhat věčně a přece si nechceš přivodit infarkt."
B: "A proč ne? Alespoň umřu mladý."
Synthia: "Jo s inteligencí idiota, jak můžeš žertovat o smrti?"
B: "Člověk má právo vybrat si, kdy zemře."
Ted: "Tak jo teď jsem přesvědčený, že bys měl jít domu, už plácáš nesmysly."
Synthia: "Jdu ti zavolat taxi."
B: "Jedna věc je mě vyhodit z vlastní firmy, ale zakázat mi řídit vlastní auto na to můžete zapomenout."
Ted: "Tak alespoň jeď opatrně."
B: "Rozkaz mami,"...Už jsem s nimi dál nediskutoval a zamířil domu.
Nebýt toho, že už jsem opravdu vyčerpaný na doraz a že už moc potřebuji být s Justinem tak by se ani jednomu nepodařilo mě z Kinneticu vyhnat, na to se mám až moc rád, abych se nechal takhle ovládat, ale pro jednou jsem jim přenechal vedení a radši jsem se vydal domu.
Ale mé tušení se vyplnilo a byl jsem zklamaný hned při příchodu, Justin spal na pohovce a na stole byla připravená vystydlá večeře a mně v tu chvíli bylo jasné, že jsem to zase posral. Políbil jsem jej alespoň na tvář jako takové gesto omluvy za to že to se mnou má tak těžké a pak jsem zamířil si dát sprchu. Najednou se otevřely sprchové dveře, ve kterých stál nahý Justin a následně vešel dovnitř...
J: "Konečně doma."
B: "Vím, měl jsem přijít dřív."
J: "To je dobrý, teď tam prostě musíš být, já ti to nezazlívám."
B: "Co já bych bez tebe dělal Sunshine?"
J: "Neumím si představit,"...Políbil mě.
B: "Mimochodem... chyběl si mi."
J: "Dokaž to!"
Na dokazování toho jak moc mi chyběl, si vždycky najdu sílu a moc rád, takže mi to nedělalo vůbec žádný problém. Přisál jsem se na jeho rty a jazykem jsem začal zkoumat vnitřek jeho úst a Justin mi to mile rád oplácel, zatímco si hrál s mým přirozením. Třel mě doslova šnečím tempem a to mě málem zabilo, po tak dlouhém dni jsem to potřeboval rychle a hned, ale Justin dál pokračoval ve svém tempu a následně jazykem zkoumal mé ztvrdlé bradavky. Málem jsem z toho zešílel a musel jsem si jej přitáhnout k velmi vášnivému polibku, po kterém mu okamžitě zfialověl a naběhl spodní ret, ale já se od něj jen tak nemohl odtrhnout. Poté jsem začal rty zkoumat i zbytek jeho těla a nakonec jsem se rukou začal věnovat i jeho penisu. Jeho sténání a vzdychání bylo pro mě rájem na zemi, mohl bych jej při tom poslouchat neustále a jen z pohledu na jeho vzrušené tělo dosáhnout silného orgasmu.
B: "Nasaď mi ho."
Miluju jeho způsob, jakým mi nasazuje kondom, ty doteky mě přivádějí k šílenství a jeho vzrušený a toužebný výraz přímo k zbláznění. Otočil jsem si jej k sobě zády a okamžitě jsem do něho začal vklouzávat, byl tak uvolněný, že to šlo velmi hladce a nezpůsobovalo mu to žádnou bolest za což jsem vždy rád tedy v případech, kdy o ní přímo žadoní, mu ji rád v přiměřených dávkách dopřeji, ale teď nebyla třeba. Začal jsem s jemním přirážením, které se stupňovalo, polibky jsem mu nanášel na každou část jeho dokonalých zad a jakmile se jeho zadeček sevřel tak mě to okamžitě přinutilo vyvrcholit a jeho orgasmus se dostavil ihned po mně.
B: "Co jsi uvařil?"...Ptal jsem se když jsme se vrátili zpět do ložnice.
J: "Čínu."
B: "Tak to bychom si ji měli dát."
J: "Vždyť je to studené."
B: "Mám snad mikrovlnku a přece to nevychodíme a navíc mám hlad."
J: "A ještě nějaký důvod proč bychom si ji měli dát?"
B: "Miluju tvojí čínu."
J: "Já vím,"...Políbil mě.
B: "Tak jdeme jíst."
J: "Souhlasím."
Moje předtuchy byly správné, bylo to opravdu výborné, za což si Justin rozhodně zasloužil polibek a samozřejmě taky pochvalu. Následně jsme zamířili do postele, kde mi Justin povyprávěl o tom jak ho Debb zase celý den peskovala a téměř sedřela z kůže a také o tom co už jsem v zájmu nás obou radši neposlouchal, že dostal spoustu spropitného za flirtování se zákazníky a poté mi usnul téměř jako miminko v náruči a já si dopřával pohled na jeho krásné tělo, při čemž jsem mi nakonec také podařilo usnout a oddat se nějakému příjemnému snu o Justinovi.
Ráno jsem postel zase již okupoval sám, poněvadž má teď Justin ranní směny, takže se ráno momentálně pořád probouzím sám, což mě trošku štve, ale my to musíme vydržet, než se to zase vrátí do starých kolejí. Když se mi podařilo dostat z postele tak jsem se vydal do sprchy, poté jsem se oblékl a vydal do Kinnneticu ze kterého se opět nevrátím dřív než večer.
Byl to zase zdlouhavý den plný otravného vyplňování formulářů, vymýšlení prezentací, uzavírání zakázek a neustálého doplňování energie v podobě silného kafe. Myšlenky mě pořád směřovaly k Justinovi a k plánům na dnešní večer, o které se rozhodně nehodlám připravit.
Ted: "Tady jsou poslední formuláře a pak už jeď domu."
B: "Bude se opakovat to co včera?"
Ted: "Ano musíš taky někdy spát."
B: "Vždyť já spím."
Ted: "Jo ty čtyři hodiny denně a přestaň konečně s tím kafem."
B: "Nebo mě to zabije že?"
Ted: "Ty tvoje žerty o smrti už mě taky přestávají bavit."
B: "Klid Tede já přece nikdy neumřu tak jste mi to vždycky říkali."
Ted: "Víš co? Vyplň ty papíry a pak mazej."
B: "Tede...?"
Ted: "Jo mám rád svou práci a tebe taky takže se se mnou nehádej!"
B: "Fajn."
Ted: "Fajn?"...Ptal se nevěřícně.
B: "Ano Tede fajn a teď už mě nech."
Ted: "Dobře,"...Odešel s vítězným úsměvem.
Chtěl jsem se s ním hádat nebo ho alespoň nějak uzemnit, ale když jsem v jeho očích viděl, jak moc mu na mně záleží i přesto jaký jsem kretén tak jsem radši zamknul pusu na zámek a poslechl jeho rady. Vyplnil jsem vše potřebné, připravil si práci na další den, abych si to alespoň trochu zítra zkrátil a mohl se domu vrátit dřív a poté jsem se oblék a šel pryč.
Ted: "A pozdravuj Justina,"...Řekl než jsem stačil vyjít ze dveří.
B: "Budu."
Ted: "Dobrou."
B: "Měj se a už běž taky domu."
Ted: "Půjdu."
Následně jsem nasedl do auta a vydal se domu za tím pokladem, ale cesta byla ještě poněkud dlouhá a bez toho abych alespoň slyšel jeho hlas bych to nevydržel takže jsem si vzal telefon a vytočil jeho číslo...
J: "Briane?"
B: "Ahoj Sunshine."
J: "Co potřebuješ?"
B: "Slyšet tě."
J: "Co jsi udělal s Brianem?"...Škádlil mě.
B: "Nezlob mě."
J: "Kde jsi?"
B: "Na cestě domu."
J: "To jako že řídíš a voláš zároveň, zbláznil si se?!"
B: "Klid Justine."
J: "Ale vždyť se ti může něco stát."
B: "Mně? Tomu sám nevěříš."
J: "Tak jeď pomalu."
B: "Neboj."
J: "Miluju tě."
B: "Za chvíli jsem doma, Sunshine."
Následně jsem s úsměvem na tváři zavěsil a užíval si ta slova, která nejsem schopný vyslovit, ale od Justina je slýchávám velmi často, moc rád je poslouchám, i když říkám pravý opak, ale to už jsem holt já.
Chtěl jsem si zapálit cigaretu, sice jsem si dokázal představit, jak by Justin šílel, stejně jako obvykle za to že kouřím za volantem obzvlášť v noci, ale kdo to nevidí, tomu to neublíží že? Chystal jsem se jí zapálit, ale moje nešikovné ruce ji upustily, sehnul jsem se pro ni a v momentě kdy jsem se zase narovnal mě velmi silně ozářily světla a v tu chvíli se tato poklidná cesta změnila na jednu jedinou prosbu - vidět ho alespoň ještě jednou - a následně jsem cítil pouze náraz, po kterém přišla tma...
No comments:
Post a Comment