VAROVÁNÍ 18+
Brian's POV
Myslel jsem, že se na místě rozteču jak kostka ledu anebo horká čokoláda, jeho krása mě hřála u srdce nebo spíš na celém těle, doslova jsem byl vzrušený během několika vteřin a chtěl jsem se ho okamžitě zmocnit, tak moc jsem po něm toužil... Ale věděl jsem, že nemůžu, věděl jsem, že bych to zase podělal, kdybych se na něho vrhnul a tak jsem se pokusil ovládat, jak nejlépe jsem mohl, protože jsem byl rozhodnutý ho dnes dostat zpátky za každou cenu i kdybychom u toho měli oba umřít, protože já bez něho už žít nechci!
Byl tak hrozně sladký a roztomilý, nemohl ze sebe dostat jediné slovo a popravdě i mně to dělalo znatelné problémy, což je něco co se mi nikdy nestává, abych ze sebe nemohl dostat ani hlásku... Je vážně neuvěřitelné co se mnou jeho láska a dokonalost vyvádějí... Zbaví mě schopnosti mluvit a možná, že i dýchat.
Celého si mě pořád prohlížel, očima mě neustále sjížděl od hlavy až k patě a já vlastně dělal to samé... Zkoumal jsem každý centimetr jeho těla, každý kousíček jeho odhalené kůže a ze všeho nejvíc jeho rty... Z jejich dokonalosti jsem málem zešílel a téměř jsem se nemohl ovládat, jak moc jsem se na ně chtěl přisát... Můj jazyk se snažil probojovat skrze mé pevně slepené rty, které zabraňovaly, aby se dostal ven a doputoval rovnou do Justinových úst.
Bylo na čase aby jeden z nás promluvil protože bychom jinak stoprocentně skončili v posteli což by určitě nemělo dobrý konec stejně jako minule atak jsem sebral veškerou odvahu a začal s konverzací...
B: "Nechceš... Nechceš jít dál?"
J: "J-j-jasně,"...Nevím kdo z nás koktal víc.
Stáli jsem uprostřed obývacího pokoje a jen na sebe beze slova hleděli... On si prohlížel mě a já jeho a bylo dost znatelné, že jsme oba dost nervózní, ale s jistotou jsem nemohl říct kdo z nás víc... Situace už začínala být opravdu napjatá atak jsem se nadechl a snažil se to nějak zachránit...
B: "Nemáš hlad nebo tak něco?"
J: "Jako že bys vařil?... Usmál se.
B: "No to zas ne, ale objednal jsem čínu."
J: "Aha tak to neodolám."
B: "Tak pojď."
J: "Dobře."
Lehli jsme si na koberec a doprostřed dali zhruba tunu jídla a vychutnávali si každé sousto těchto delikates, ale já si nevychutnával jen jídlo, ale i Justina... Byl tak nádherný a přímo k sežrání, pořád se usmíval a pozoroval mě... Ten jeho úsměv mi tak moc chyběl, vždycky jím rozzářil celý tento byt a dal mi pocit štěstí a lásky, jeho roztomilost byla k nakousnutí a tělo přímo k zulíbání... Úplně jsem zapomněl na těch šest měsíců bez něho a zdálo se, že i on zapomněl, byli jsme jako by se nic z toho nikdy nestalo, jako bychom byli pořád spolu a šťastní... Ale nevím, jestli mě to těšilo anebo spíš děsilo.
Začal jsem si to víc a víc uvědomovat a došel až k tomu, že takhle to být nemá, že dnes večer jsme měli vše vyřešit, promluvit a zjistit jestli náš vztah má opravdu budoucnost, ale místo toho jsme dělali jako, že se nic nestalo za což bych měl být nejspíš šťastný, ale věděl jsem, že tohle nikam nepovede, věděl jsem, že pokud chceme aby to fungovalo tak si budeme muset promluvit...
B: "Víš, že to nerad dělám, ale měli bychom si promluvit."
J: "Já vím Briane, ale tak nějak jsem doufal, že když to budeme oddalovat tak to pak bude snazší."
B: "Vím, o čem mluvíš, ale tohle nebude snazší... Musíme se s tím poprat."
J: "Ale jak? Já to totiž nevím."
B: "Věř, že ani já ne... Na tohle já nejsem... Neumím řešit vztahové problémy."...Opravdu by mě zajímalo jak se mi povedlo tohle říct aniž bych se nezadusil.
J: "Ty si vážně řekl slovo vztah?"
B: "Sám netuším jak se to stalo, ale jo řekl."
J: "Chceš tím říct, že máme vztah?"
B: "To záleží..."
J: "Na čem Briane?"
B: "Na tom jestli mi odpustíš a vrátíš se ke mně."
J: "Chci to Briane opravdu moc to chci, ale bojím se toho... Bojím se že to nebude fungovat."
B: "I já mám strach, ale... Bože nemůžu uvěřit, že to řeknu... Ale já tě potřebuju, hrozně moc tě potřebuju."
J: "Já tě taky potřebuju."
B: "Tak se vrať... Vím, že chceš slyšet ta slova..."
J: "Nechci,"...Řekl klidným tónem.
B: "Cože?"
J: "Nechci... Teda chci a moc, ale nechci tě do toho nutit, nechci abys to říkal jen proto že to chci já... Uvědomuji si že jsem byl sobec a nutil tě udělat něco čeho se bojíš a proto ti chci říct, že to nemusíš říkat alespoň do doby než budeš připravený... Protože já vím, že mě miluješ."
Jen jsem přikývl a zamilovaně se na něho díval, byl jsem mu za to totiž vděčný... Chtěl jsem mu dnes říct, že ho miluju, ale věděl jsem, že na to nejsem připravený, věděl jsem že bych to řekl jen proto aby se vrátil a to jsem nechtěl, protože chci až to řeknu aby to bylo perfektní.
B: "Takže se vrátíš?"
Po čtyřech se přemístil až ke mně, chvíli se na mě s úsměvem díval a pak mě opravdu sladce a jemně políbil a v ten moment jsem měl v břiše tolik motýlků, že bych to asi ani nespočítal.
B: "To znamená ano?"...Potřeboval jsem to slyšet.
J: "Ano,"...Pošeptal mi do ucha.
A v tu chvíli jsem věděl, že už není na co čekat... Překulil jsem ho pod sebe a prohlížel si jej, rukou jsem ho hladil po tváři a poté na paži a on mě hladil ve vlasech a pak si mě za hlavu přitáhl k polibku... Líbal jsem ho jemně a vášnivě zároveň a Justin mi mezitím pomalinku rozepínal košili, pak jsem se od něho odtáhl, sundal mu triko a líbal ho na hruď a bradavky, které jsem i olizoval a jemně okusoval... Pak jsem se vrátil zpět k jeho svůdným rtům a jemně je opečovával a totéž jsem dělal s jeho krkem a ušními lalůčky a on mě hladil po zádech a nakonec se překulil a dostal mě tak pod sebe... Tentokrát to byl on, kdo svým jazykem zkoumal každou část mé hrudi a bříška, prohraboval jsem se v jeho krásných blonďatých vlasech a sténal jsem vzrušením... Začal mi rozepínat pásek a poklopec a pak ze mě pomalinku stáhnul kalhoty i s trenkami... Líbal mě na stehnech a pomalu směřoval až k mému pulsujícímu penisu, který čekal jen na jeho ústa, když se k němu dostal tak ho olízl od kořene až ke špičce a následně si ho zasunul do úst a já se okamžitě prohnul v zádech, kouřil mi ho opravdu pomalu, doslova šnečím tempem a já se málem zbláznil, ale věděl jsem, že si se mnou jen hraje před tím co bude následovat... Po chvíli strávené u mého penisu se začal vracet k mým rtům a já si ty jeho okamžitě podmanil... Následně jsem ho překulil zase pod sebe a dostal ho z jeho těsných kalhot a trenek a začal se věnovat jeho chloubě, jak ústy tak i rukou a Justin vzdychal jak smyslu zbavený...
B: "Nasaď mi ho."
Okamžitě to udělal a já si položil jeho nohy na má ramena a začal do něho opravdu pomalu vstupovat... Nejprve jen špičkou a pak celý, chvíli jsem byl úplně bez pohybu, aby si na mě mohl zvyknout a pak jsem se začal šetrně pohybovat a přitom jsem mu hleděl do jeho krásných modrých očí, ze kterých vyzařovala láska, pak jsem ho začal líbat a můj jazyk si hrál s tím jeho, svoje tempo jsem trochu zrychlil, ale pořád jsem byl rychlý jen tak abych nic neuspěchal, chtěl jsem se v něm nacházet už navždy, hladil jsem jej a nepřetržitě líbal... Nikdy jsem se při sexu necítil tak dobře, ale bylo to pravděpodobně proto, že tohle nebyl sex, ale to nejkrásnější milování v mém životě, cítil jsem se tak skvěle a šťastně a Justinův výraz nasvědčoval tomu, že je taky velice šťastný a to mě velmi těšilo a já jsem v tu chvíli byl připavený říct to, po čem tak moc Justin touží a vlastně i já..."Miluji tě," Pošeptal jsem mu do ucha a pak jsem se mu podíval do očí, on se jen usmál a sladce mě políbil... "Já tebe taky."
Takhle jsme se milovali až do chvíle kdy jsem oba vyvrcholili a zůstali u sebe ležet na zemi... Justin měl hlavu položenou na mé hrudi, já ho vískal ve vlasech a on po chvíli usnul. Byl jsem šťastný doslova jako blecha... Konečně jsem u sebe měl svou lásku...
No comments:
Post a Comment