VAROVÁNÍ 15+
V podstatě popis toho, jak Brian s Justinem zvládají první týden zákazu sexu...
"Briane, potřebuju si dát sprchu. Páchnu."
"Dobře," zamumlal Brian nepřítomně.
"Briane-"
"Jo?" podíval se na něj od počítače.
"Potřebuju se osprchovat."
"Jo, slyšel jsem tě na poprvé. "Oh, jasně," Brianovi došlo, co se mu Justin snaží říct. "Potřebuješ pomoc."
"Věř mi, taky z toho nejsem nadšený. Já jen, že jsem se už dva dny nesprchoval a to je zatraceně dlouhá doba. A jelikož jsou moje záda dneska trochu lepší, rád bych si dal sprchu a cítil se zase jako člověk."
"Dobře, dej mi minutu. Jen tohle dodělám."
Justin přikývl a začal se pomalu zvedat z gauče. Hýbání se pořád stálo za hovno, ale bylo to o něco lepší, tak trochu. Ale stále nebyla šance, že by se dokázal vysprchovat sám.
"Má štěstí, že se taky potřebuju osprchovat," řekl Brian, když k němu došel.
"Jinak bys mě prostě nechal shnít?" Justin zvedl obočí.
Brian se uchechtl a pokrčil ramenem. "Záleželo by na tvém chování."
Justin se na něj zamračil. "Víš, že někdy dokážeš být opravdu idiot?"
"Ano," odpověděl téměř hrdě. "Tak pojď, dám tě do kupy."
Pomalu spolu došli do koupelny, kde ta pravá zábava teprve začala. Svlékat Justina byla jedna z Brianových tří nejoblíbenějších věci hned za šukáním a líbáním Justina... ale právě teď to byla nejhorší věc vůbec. Vyžadovalo to veškeré jeho sebeovládání, aby nezačal líbat tu jeho krásnou bělostnou pokožku.
Když se Brian rozhodl vzít si nějaký čas v práci volno, aby se mohl o Justina starat, zatímco se zotavuje, nějak ho nenapadlo, jak těžké to bude trávit každou minutu dne v jeho blízkosti, nebýt schopný se ho dotýkat, natož dělat víc než to. Justinovi samozřejmě nevadilo, že se ho Brian dotýkal, když potřeboval pomoct dojít do koupelny nebo se obléknout nebo cokoliv, co sám nedokázal... ale ve chvíli, kdy chtěl Brian dělat něco víc sexy a žhavějšího, Justin ho okamžitě zastavil, což Briana neskutečně frustrovalo.
Takže nebylo žádným překvapením, že když si vlezli do sprchy, zatímco Justin byl otočený zády k Brianovi, že ten si nemohl pomoct a prostě civěl na ten jeho kulatý zadek. Byl tak blízko k tomu si kleknout a prostě zabořit svůj obličej mezi ty jeho půlky.
"Briane?" Justin se uchechtl a snažil se přijít na to, co Brianovi tak trvalo.
"Promiň."
Brian ihned zapnul vodu, následně si vzal sprchový gel, jehož velké množství si vymáčkl do rukou a začal Justinovi mýt záda v malých kruzích. Byl opravdu něžný, aby to Justina nebolelo. A dával si velmi na čas, Justinova kůže byla tak jemná a Brian si to pravděpodobně užíval ještě víc než Justin. Dva dny bez šukání svého blonďáka stály za hovno, ale nemoct se ho dva dny dotýkat bylo extrémně těžké.
"To je tak příjemný," Justin slastně zasténal.
"To se vsadím," Brian se usmál a olízl si rty.
A než se nadál, líbal Justinův krk, prostě sál tu citlivou kůži. Zkrátka se nedokázal zastavit.
A k jeho překvapení Justin nijak neodporoval, ani nic neřekl. Naopak zavřel oči a tiše vzdychal. Takže se Brian opatrně natiskl na jeho záda, už byl tvrdý jako skála, což mohl Justin ihned cítit. A prostě olizoval a sál Justinův krk a ušní lalůček, zatímco si rukou pomalu hledal cestu k Justinovu rozkroku.
Byl nadšený skoro jako nezkušený puberťák, který si měl právě sáhnout na svoje první péro.
Následně vzal jeho ptáka do ruky a jemně ho stiskl, už byl tak velký a pulzoval. Brian ho ihned začal hladit v pravidelných pevných tazích, zatímco Justin těžce oddechoval. Hlavu si položil na Brianovo rameno, ústa měl lehce pootevřená a prostě si to užíval.
Ale jak se nakonec ukázalo, užíval si to trochu příliš, protože jeho instinktem bylo prohnout se v zádech...
"Ježiši! Do prdele! Ne, ne, ne, ne! Proboha, to tak kurevsky bolí! Proč jsi to musel udělat?" Justin vyhrkl.
"C-co? Nezastavil jsi mě!"
"Tvým jediným úkolem bylo pomoct mi se vysprchovat... ne tohle!"
"Takže je to zase moje vina?"
"Prostě zmlkni, Briane, a pomoz mi vylézt ze sprchy. Au, au, kurva., já umřu. Nesnáším tě!"
Brian pouze protočil oči a zhluboka se nadechl. Tyhle dva týdny budou opravdu kurevsky dlouhé.
----
"Tohle mě kurva ubíjí," Brian zíval, zatímco se drbal na hlavě.
"Tebe?" Justin se na něj zuřivě podíval. "Já jsem ten v bolestech. Ani si sám nedokážu dojít na záchod. Podívej se na mě. Musíš mi pomoct do koupelny, protože já sotva stojím."
"Prostě řekněme, že trpíme oba."
"A jak přesně trpíš ty? A neříkej, že ti chybí můj zadek. Už je to ohrané."
"Um, no," Brian stiskl rty, aby zahnal úsměv. "Například... vzbudil jsi mě uprostřed noci, abych ti pomohl dojít se vyčůrat... což mi opravdu stěžuje vyspat se do krásy."
"Ty jsi takovej pitomec," Justin protočil oči.
"Opatrně, Sunshine. Víš, že bych tě tady mohl prostě nechat a vrátit se zpátky do postele."
"Jasně, to bys mohl. Ale to si pak budeš muset najít nový kousek těsného zadku."
"Tak teda hádám, že to nějak budeme muset přežít společně."
"Asi jo."
"Ale pospěš si, fakt se chci vrátit do postele."
"No, to bych fakt rád... ale potřebuju tvoji pomoc."
"S čím tentokrát?"
Justin si odkašlal. "Stáhnout mi trenky."
"To fakt? Nemůžeš udělat ani to?"
"No, ne že bych nemohl, ale moje záda jsou teď opravdu ztuhlá a zabralo by mi to dost času a jelikož se chceš tak strašně vrátit do postele, předpokládám, že bude lepší, když mi s tím prostě pomůžeš."
"Prostě to přiznej, jediný důvod, proč chceš, abych to udělal, je ten, že ti chybí moje dotýkání na tvém ptákovi... což bych mimochodem opravdu rád dělal, ale ty mi to nedovolíš."
"Ježiši, prostě si je stáhnu sám," Justin se prudce pohnul a okamžitě mohl cítit bodavou bolest v jeho bedrech. "Au, au, kurva. Panebože," v bolestech se kousl do rtu.
"Jo, asi bude lepší, když se vůbec nebudeš hýbat."
"Prostě mi je stáhni, Briane!"
"Dobře," Brian rychle udělal, co Justin chtěl. "Teda, to je poprvé."
"Co je poprvé?"
"Poprvé, co jsem tě svlíknul a ty nejsi tvrdej."
"Proboha. Ty jsi neuvěřitelný."
"Prostě čůrej konečně."
Potom, co se zdálo jako věčnost, se jim konečně podařilo vrátit zpátky do postele, oba byli zcela vyčerpaní. A Justin měl opět velký problém najít nějakou pohodlnou polohu... jedna věc byla, že ho to tak bolelo, ale že nemohl spát tak, jak chtěl, bylo příšerně otravné.
"Začínám se myslet, že bude lepší, když se půjdu vyspat na gauč. V téhle posteli je to jako zemětřesení," Brian si povzdychl.
"Oh. Ruším tě? Moc se omlouvám. Prostě svým zádům řeknu, aby přestaly bolet."
"Víš, co by pomohlo?"
"Povídej. Umírám touhou to vědět," Justin odpověděl ironicky.
"Proměnit bolest v rozkoš."
"Co?"
"Můžu tě vykouřit. To tě rozhodně rozptýlí od té bolesti. Pak budeš spát jako mimino."
Justin se zasmál. "Máš tak dobré srdce, Briane. Jen kdyby ses nesnažil z toho něco dostat."
"Já?" Brian se snažil tvářit nevinně. "Tohle by bylo jenom pro tebe. Cítím se blbě, že jsem tě dostal do téhle situace, tak mě nech ti to vynahradit."
"Um, no... opravdu si té nabídky cením, ale víš, jak moc si užívám, když mi ho kouříš, nebyl bych schopný být v klidu a po tom, co se stalo ve sprše, musím říct děkuju, ale ne. Nebudu to riskovat, ne dokud nebudu zcela v pořádku."
Brian si povzdychl. "Škoda. Chtěl jsem vyzkoušet novou techniku se svým jazykem."
Justin hlasitě polkl. Bylo to tak zatraceně lákavé. "Až mi bude dobře," odpověděl pevným hlasem. "Pak můžeš dělat, co chceš se svým jazykem."
Brian tiše zabručel. "Fajn," následně se otočil na bok, zády k Justinovi.
"Jsi naštvaný?" zeptal se Justin.
Brian si odkašlal. "Ne. Jen unavený. Dobrou noc."
"Okay. Dobrou teda."
Když se Justinovi konečně podařilo najít tu nejvíc pohodlnou polohu, ve které cítil nejmíň bolesti, začal pomalu upadat do spánku, doufajíc, že zítřek bude lepší.
"Justine?" zašeptal Brian najednou.
"Jo?" zeptal se Justin ospale.
"Mohl bys mě alespoň vyhonit?"
Justin se zhluboka nadechnul a snažil se zůstat v klidu. "Jediný důvod, proč tě právě teď nezabiju je ten, že bych tě musel požádat, abys mi i s tím pomohl."
Brian se zasmál. "Mám to brát jako ne?"
"Dobrou, Briane."
"Jsi sadista. Naprostý sadista."
----
Justin četl svoji novou knihu, kterou dostal od Lindsay, aby se během těch dvou týdnů nezbláznil. Ale měl opravdu problém soustředit se na skutečné čtení. Brian chodil po bytě pouze ve svých teplákách, bez trička, bez ničeho. Akorát dokončil svoje cvičení a vypadal tak zatraceně sexy, celý pokrytý potem, jeho vlasy byly trochu rozcuchané. Justin se kousal do rtu, skoro slintal, pokud by byl Brian jen trochu blíž, pravděpodobně by olízal celé jeho tělo a ošukal mu ptáka přímo na podlaze. Bylo to dlouhých šest dní a lhal by, kdyby tvrdil, že nebyl pekelně nadržený. Bolest byla teď už téměř snesitelná a tolik ho nerozptylovala. Takže nebylo žádným překvapením, že po šesti dnech bez sexu nebo jiného dotyku od Briana - no, pokud nepočítal ten krátký moment ve sprše, kdy se rozkoš změnila v peklo - chtěl, aby mu vyšukal duši z těla.
Ale stále bylo příliš brzo, ještě to nebyl ani týden, takže stejně tak moc, jako chtěl, aby ho Brian ošukal, nechtěl znovu skončit na pohotovosti.
Jenže když viděl Briana, jak k němu jde a vypadá jako Bůh, měl opravdu problém se ovládat.
"Jak to, že nejsi nadržený?" zeptal se Brian, když si k němu lehl na postel.
Justin vzhlédl od knihy a podíval se na něj, snažíc se vypadat zmateně. "Huh?"
"Já jen, že... už je to šest dní. Neříkej mi, že nechceš?"
"Které části 'vyhýbejte se sexu alespoň dva týdny' jsi nerozuměl?"
Brian se uchechtl. "Doktoři. Vědí hovno."
"Oh. Jasně. A ty víš všechno."
"No, možná ne všechno. Ale rozhodně vím, co dělat s tvým tělem," jeho prsty začaly brouzdat Justinovi po noze směrem nahoru. "A s tvým ptákem především," pomalu ho začal třít přes tepláky.
Justinovi se ihned zkroutily prsty na nohou. Jeho péro bylo teď tak citlivé. Ale stejně tak jeho záda. Ta bolest možná už nebyla tak šílená, ale taky chtěl, aby to tak zůstalo.
"Briane?"
"Ano?" usmál se a olízl si rty, zatímco třel hlavu jeho polotvrdého ptáka.
"Přestaň," Justin popadl jeho ruku.
"No tak. Sám jsi to včera řekl, tvoje záda už jsou lepší."
"Ano, lepší, ale pořád to bolí. Nechci znovu skončit na pohotovosti."
"Budu opravdu opatrný. Jsi tvrdý, tak mi neříkej, že nechceš."
"Já chci. Ale neudělám to. Teď mě nech vrátit se k mé knize."
Brian se zhroutil na Justinovy nohy a zoufale si povzdychl. "Uvědomuješ si vůbec, že mě vystavuješ velkému nebezpečí?"
"Co?" Justin pobaveně zvedl obočí.
"Jo. Moje koule jsou modré. Pták mě bolí. Víš, jak nebezpečné to je?"
"Velmi. Protože to očividně ovlivňuje i tvůj mozek."
"Nesnáším tě... jakože opravdu nesnáším."
"Na to si zvykni. Pořád před sebou máme osm dní."
"Zabij mě rovnou."
"Alespoň se máš na co těšit."
"Jo, na misionářskou polohu, že?" Brian si odfrkl. "Nebo už jsi ohledně toho změnil názor?" jeho jazyk si našel cestu do jeho tváře.
"Oh, děkuju za připomenutí," Justin se zasmál. "Zdá se, že před sebou máme taktéž celkem nudný sexuální život..."
"To se nestane. Sex a nuda jsou dvě slova, která prostě nejdou dohromady."
"Teď už jdou. Nejsem ochotný si ještě někdy projít takovou bolestí."
"Uznávám, že ta poloha, která tohle způsobila, nebyla moje nejšťastnější volba... ale slibuji, že už tě nikdy nenechám projít si něčím takovým."
"Děkuju," Justin se usmál. "Ale stejně tě nenechám mě ošukat, Briane. Musíš počkat ještě osm dní."
"Na to seru," Brian se překulil na záda a vstal.
"To má znamenat co?"
Brian neodpověděl, ale Justin už teď věděl, že ať má Brian jakýkoliv plán, nebude se mu to líbit.
----
"Někam se chystáš?" zeptal se Justin, když viděl, jak se Brian připravuje.
"Do Babylonu."
"Huh?"
"Jo. Potřebuju odtud na pár hodin vypadnout."
"To mluvíš vážně?"
Brian se navoněl svojí oblíbenou kolínskou. "Očividně. Prostě potřebuju na vzduch... a jiné věci."
"A co já?"
"Neboj se. Pečovatelka je na cestě."
"Kdo?"
"Emmett," Brian se zazubil. "Nabídl se. No hned po tom, co jsem mu pohrozil, že mu utrhnu koule."
"Vážně?"
"Víš, že bych mu je opravdu neutrhl. Úplně nejsem žhavej do toho se Emmetta takhle dotýkat."
"Ne, Briane. Vážně mě tady necháš, aby sis mohl jít zašukat, zatímco já se stále zotavuji?"
"No, sám jsi to včera řekl. Pořád jsi v bolestech a musíš se sexu vyhýbat ještě alespoň týden. Ale já jsem nadržený a už nechci čekat. Ale neboj se, do tří jsem doma, maximálně. A věřím, že se o tebe Emmett postará."
Justin na něj jenom nevěřícně zíral se zvednutým obočím. Ale došel k závěru, že nemá cenu cokoliv říkat, Brian už se rozhodl a nic by ho nezastavilo.
"Oh, to musí být Emmett," řekl Brian nadšeně, když uslyšel klepání na jeho kovové dveře a okamžitě je šel otevřít. "Jdeš pozdě."
"Ahoj i tobě, Briane."
"Pojď dovnitř."
"Ahoj, zlatíčko!" Emmett se zářivě usmál na Justina, který se mračil na gauči. "Přinesl jsem nějaké filmy a časopisy... a taky pár látkových masek, které ti pomůžou získat tu správnou zářivou pleť vzhledem k tomu, že už týden jsi neviděl slunce..."
Brian se musel zasmát. "Užijte si to, vy dva."
"Naser si," odpověděl Justin, očividně vytočený.
Brian na vteřinu ztuhl. Ale následně se otočil k Emmettovi: "Pokud bude mít bolesti dej mu na záda led nebo mu na ně nahřej ručník... cokoliv co zabere, dobře? Hlavně mu nedávej žádné léky, je na všechno alergický."
"Já vím, neboj."
"A ujisti se, že se nají a ať pije hodně vody."
"Určitě."
Brian se na chvíli odmlčel a podíval se na Justina. "A zavolej mi, kdyby cokoliv."
"Nebylo by lepší, kdybys tu s ním prostě zůstal?"
"Ty to zvládneš. Věřím ti, Honeycutte. Pamatuješ si, co jsem ti jinak slíbil?"
"Živě," Emmettovi se zkřivil obličej a nervózně se usmál. "Pomůžu mu se i vysprchovat, pokud bude třeba."
"To ať tě ani nenapadne. Tvým jediným úkolem je zajistit, aby byl v pořádku, dokud se nevrátím."
"Fajn. Budu mu dělat společnost... a pokusím se ho přesvědčit, že nejsi úplný kretén, který ho tu klidně nechá s chůvou, aby si mohl jít zašukat..."
"Naser si, Honeycutte."
"Díky, ale ne."
"Prostě se o něj postarej. Za pár hodin se vrátím."
"Jasně. Běž si vyšukat mozek z hlavy," Emmett se ironicky usmál. "Možná ti to dokonce pomůže být menší kretén."
Brian pouze protočil oči a zamířil ke dveřím, kde se na chvíli zastavil jako kdyby přemýšlel, jestli má opravdu jít... ale nakonec prostě odešel.
"Takže, chceš kokosovou nebo jahodovou masku?" Emmett se zazubil na Justina.
"Cokoliv. Je mi to jedno," Justin pokrčil rameny.
"Do-bře. Tak tedy film? Nebo chceš, abych prostě zmlknul a předstíral, že tu ani nejsem?"
Justin se na něj podíval, jeho obličej zjemnil. "Promiň, Eme. Vezmu si tu kokosovou."
"Dobrá volba. Je opravdu hydratační."
Justin se usmál a snažil se vypadat alespoň z poloviny nadšeně jako Emmett. Ale když ho Emmett začal připravovat na masku tím, že mu čistil pleť hromadou věcí, o kterých ani nevěděl, že existují, začal si to opravdu užívat.
"Sakra, to je opravdu příjemné."
"Jo, no, vím, co dělám," Emmett se zachichotal. "Někdy se nemůžu rozhodnout, jestli jsem lepší v péči o pleť nebo v dávání vykouření."
Justin se zasmál. "Rád bych ti pomohl se rozhodnout, ale..."
"Já vím, já vím, tvoje srdce patří Brianovi," povzdychl si a zasmál se zároveň.
"No, tím si teď nejsem tak jistý..."
"Je to idiot, co?"
"Co ještě je nového?"
"Jo. Ale musíš uznat, že zvládnul vydržet opravdu dlouho... šest dní bez sexu? To je Briana Kinneyho rekord."
"Asi jo. A vím, že jsme nikdy neřekli, že nebudeme šukat jiné lidi, já jen, že..."
"Jsi doufal, že nebude?"
Justin lehce přikývl. "A rozhodně ne v takové situaci."
"No, je to kretén. O tom se hádat nebudu. Ale miluje tě víc, než dokáže vyjádřit."
"Jo, já vím," Justin se usmál. "Ale za tohle se fakt omlouvám. Že tě přiměl sem přijít a hlídat mě."
"Víš, že tě miluju, zlatíčko, že ano? Nemusel mě k tomu nutit. Rád s tebou trávím čas."
"Díky, Eme. Já taky."
"Já jen, že..."
"Co?"
"No, měl jsem dneska mít rande... jmenuje se Mario, jeho péro je prostě obrovské... tedy alespoň z té fotky, co mi poslal, to tak vypadalo... a prostě se s ním dobře mluví, víš? Ne, že bychom mluvili," Emmett se zasmál. "Ale to je jedno. Snad nepotká nikoho jiného."
"Brian o tom ví?"
"Neřeš to, zlato."
"To znamená ano."
"To je v pořádku. Jsem tu s tebou rád."
"Ne, to není v pořádku. Jestli chce někoho šukat, to je jeho volba... ale nebude ti kazit plány. Takže jdi a vyšukej Mariovi duši z těla, dobře?"
"No, spíš jsem doufal, že to on vyšuká duši z těla mně..."
Justin se zasmál. "Prostě běž a užij si to."
"Ale co ty? Nenechám tě tady takhle."
"Jsem v pohodě, opravdu. Už to tolik nebolí a většinu věci můžu dělat sám... budu v pořádku, neboj se."
"Já nevím. Brian mě zabije, pokud se něco stane."
"Věř mi, nezabije. Teď už běž. A chci slyšet všechny detaily."
"Jsi nejlepší, Sunshine," Emmett ho rychle políbil na tvář. "Ale nejdřív ti dám na obličej tu masku."
"Dobře."
----
Potom, co Emmett odešel, se Justinovi nějak podařilo usnout. Ale zvuk otevírajících se dveří ho probudil. Ihned se podíval na hodiny, bylo chvíli po půlnoci, což bylo přinejmenším překvapující. Brian očividně neztrácel čas a ošukal někoho hned u vchodu do Babylonu.
Justin chtěl předstírat, že spí, ale místo toho nasadil naštvaný výraz a čekal, až se Brian ukáže. Chvíli mu to trvalo, ale nakonec se dorazil do ložnice.
"Ježiši, co to máš za hrůzu na obličeji?" Brian nadskočil, když ho uviděl.
"Co?" Justin nechápal.
"Máš něco na svém..." Brian mu prstem ukázal na obličej.
"Oh, sakra. Musel jsem s tím usnout," rychle si tu masku sundal.
"Vyděsil si mě k smrti."
"Promiň," zalhal. Brian si to zasloužil. "Jsi doma brzo."
"Jo, no, nudil jsem."
"Při tom, když tě kouřili nebo když jsi někoho šukal?"
"Ani jedno."
"Co tím myslíš?"
"Nebyl tam nikdo zajímavý. No, nikdo, kdo by mi mohl poskytnout to, co jsem potřeboval. Protože ten jediný, kdo to může udělat, je mimo provoz."
Justin se kousl do rtu, aby se neusmál. "Oh. Škoda."
Zdálo se mu to nebo co?
"Jo. Vypadá to, že budu muset počkat ještě jeden týden... snad mi do té doby neupadnou koule. Což mi připomíná... kde je kurva Honeycutt?"
"Um, tady ne."
"To se o tebe až takhle špatně staral? Já ho zabiju."
"Proč tě to zajímá? Ty jsi mě tu nechal."
"Jo, ale s ním! Ujistil jsem se, že budeš v pořádku."
Justin si odfrkl. "To je od tebe opravdu šlechetné."
"Pořád nasraný, co?"
Justin pokrčil rameny. "Každopádně, Emmett měl lepší věci na práci."
"Jako co? Nechat si udělat pedikúru?"
"Jako rande. O kterém jsi věděl, ale rozhodl ses to ignorovat, když jsi potřeboval, aby sem přišel, abys ty mohl jít ven a zašukat si. Takže jsem mu řekl, že by měl jít a užít si to."
Brian nasadil nevinný úsměv. "No, nikoho jsem neošukal, takže... vše odpuštěno?"
"Že jsi mě tu nechal v bolestech, aby ses mohl jít bavit? Rozhodně ne!" Justin zasyčel. "Tak snadno ti to neprojde."
"To mi došlo. No, když ti to nemůžu vynahradit tou novou jazykovou technikou, je tu něco jiného, co pro tebe můžu udělat? Něco, co nezahrnuje sex, samozřejmě."
"Jedna věc tu je..."
"Dobře," Brian se na něj nervózně podíval. "Co? Chceš, abych se svléknul a běhal nahý po ulici jako trest?"
Justin vyprskl smíchy. "Oba víme, že to by pro tebe nebyl trest. Miluješ být nahý na veřejnosti."
"Pravda," Brian se kousl do rtu. "Tak co teda?"
"Pojď sem."
Brian nadzvedl obočí. "Chceš mi dát facku?"
"Prostě sem pojď."
"Dobře. Asi si to zasloužím."
Brian se zhluboka nadechl a vlezl si na postel a pomalu se sunul k Justinovi. Jedno oko měl přivřené a čekal na tu facku.
"Obejmi mě," řekl Justin najednou.
"Huh?" Brian se na něj zmateně podíval.
"Jen mě obejmi a lež tady se mnou."
"Jo, to je vlastně opravdu dobrý trest. Cítit tvoje tělo, ale nemoct s ním nic dělat... jsi chytrý ďábel."
"Panebože, mlč a obejmi mě konečně."
Brian předstíral, že si zamyká pusu a konečně udělal to, co Justin chtěl. Něžně kolem něj omotal svoje ruce a následně ho pevně držel.
"Hezky voníš," Brian zašeptal po chvíli.
"Jo, Emmett na mě použil všechno, co našel."
"Alespoň jeho návštěva nebyla úplně zbytečná."
"Jo, je v tomhle opravdu dobrý. Byl vlastně docela smutný, že jsem mu nemohl pomoct rozhodnout se, jestli je lepší v péči o pleť nebo v kouření."
"COŽE?!"
Justin se pouze zasmál, ale Brianovi se vařila krev.
----
Očividně bude ještě jeden díl, který už pravděpodobně bude poslední, každopádně doufám, že vás povídka baví tak jako mě baví ji psát🖤
No comments:
Post a Comment