BEZ VAROVÁNÍ
Justin skončil na pohotovosti kvůli předchozím událostem...
"Dobře, sedni si tady. Půjdu sehnat sestru... nebo někoho."
"Jen nešukej žádného sexy doktora. Opravdu tu umírám," Justin se v bolestech kousl do rtu.
"Nemůžu ti nic slíbit, ale udělám, co bude v mých silách," Brian se zazubil. "Počkej tady."
"Věř mi, nikam nepůjdu."
Brian se zasmál, ale mohl vidět, že Justin opravdu trpěl, což nebylo něco, co by si užíval. Takže se ihned začal rozhlížet kolem sebe ve snaze najít někoho kompetentního co nejrychleji. A když jeho oči spočinuly na sestře, skoro úlevou vydechl.
"Promiňte, madam. Potřebuju vaši pomoc. Můj pří... um, no, můj přítel má opravdu velké bolesti."
Sestra se na něj podívala se zvláštním výrazem ve tváři, než odpověděla, "Jo, jako každý tady. Musíte počkat, až bude řada na vás."
"Ale tohle je opravdová nouze."
"A tohle je opravdová čekárna. Takže... počkejte. Doktor se na vašeho přítele podívá hned, jak to půjde."
Oh, tohle je ten problém. Přítel. Ty hnusná homofobní mrcho!
Jen buď v klidu, Briane, buď zatraceně v klidu, povzbuzoval se v duchu.
"Je tu nějaká šance, že by se na něj mohl podívat o trochu dřív?" Brian se usmál, jak nejvíc nevinně to šlo. "Prosím?" skoro se na tom slově udusil a byl připravený té sestře říct největší 'polib si', jaké existuje.
Ona povzdechla a vypadala opravdu otráveně, ale nakonec se ukázalo, že by přeci jenom mohla mít duši. Duši, kterou by pravděpodobně dala samotnému Ďáblovi, pokud by to pomohlo vymazat homosexualitu z existence, ale to bylo Brianovi jedno, jen chtěl pomoct Justinovi... i když to znamenalo chovat se mile k téhle náně.
"Dobře. Uvidím, co svedu. Jak se jmenuje?"
"Taylor. Justin Taylor."
"A co má za problém?"
"Jeho záda. Něco se jim stalo... když jsme, um, když... no, na tom nezáleží. Na čem záleží je to, že ho to opravdu bolí."
"Dobře. Posaďte se. Zavoláme vás."
"Díky," usmál se na ni. Následně se otočil a zamumlal si pod vousy, "Krávo."
"No konečně. Co ti tak trvalo? Vykouření?" Justin se na něj zoufale podíval.
"Kéž by. Ale byla to jen jedna homofobní mrcha. Musel jsem se k ní chovat mile... jinak bys nejspíš musel čekat celý den."
Justin se natáhl pro jeho ruku a něžně ho pohladil. "Děkuju... žes ji nezabil."
"No, bylo by opravdu na hovno mít tvůj těsnej zadek jenom o návštěvách."
"Jsem si celkem jistý, že ve vězení je spoustu zadků."
Brian si odfrkl a zasmál se, "Tyhle zadky už nejsou těsné, věř mi."
Justin se taktéž zasmál, následně však bolestně zasténal. Každý pohyb příšerně bolel. "Zatraceně."
"Jenom vydrž. Snad tě dá někdo brzo do pořádku, abychom se mohli vrátit k našemu akrobatickému šukání," Brian se kousl do rtu a ušklíbl.
"Briane?"
"Jo?"
"Jedině přes mou mrtvolu. Nebo pokud to budeš ty, kdo bude dělat ty akrobatické části, protože já ne."
"Uh..."
"Jo, to už není taková zábava, co?"
Než Brian mohl odpovědět, ačkoliv jeho výraz už říkal vše, tak byli konečně zavoláni. "Hádám, že si o tom promluvíme později. Teď si pospěš, než změní názor a ošetří někoho jiného."
"Rád bych si pospíšil, ale budeš mi muset pomoct se zvednout."
"Kriste. Jsi jako sedmdesátník. Nemůžu se dočkat, až se o tebe budu starat, až budeš páprda," uchechtl se.
"Co?" Justin se na něj překvapeně podíval a snažil se zadržet úsměv.
"Co?" Brian předstíral, že neví, o co jde.
"Nic. Já jen, že jsi prakticky řekl, že spolu zestárneme."
"Jo, rozhodně bychom si měli pospíšit. Něco se očividně stalo i tvému mozku a teď máš slyšiny."
"Jasně, to si klidně dál namlouvej... ale já tě mám prokouknutého," Justin se zasmál, ale následně hlasitě zalapal po dechu. "Au, kurva... to tak strašně bolí..."
"To máš za to, jakej jsi chytrolín."
Když byl Justin konečně usazený v ordinaci, měl pocit, že právě vyhrál loterii, chůze bylo čiré peklo.
"Zdravím, jsem Doktor Butcher (Řezník)."
Brian s Justinem se na sebe okamžitě podívali. Butcher? No tohle opravdu začínalo skvěle.
"Máte problém se zády, že?"
"Uh-hm," Justin přikývl. "A opravdu to bolí."
"Rozumím. Jak dlouho máte bolesti?"
"Myslím, že asi... asi hodinu? Plus mínus."
"Dobře. A co přesně se stalo?"
Justin se podíval na Briana a doufal, že to vysvětlí, přeci jen on už byl v bolestech, nepotřeboval být ještě zostuzený. Ale Brian se díval kolem a předstíral, že tam ani není. Zbabělec, pomyslel si Justin.
"Um, no... měl jsem nehodu..."
"Jakou nehodu?"
"Uh... špatnou..."
"Budu potřebovat více informací. Spadl jste?"
"Ne."
"Ublížil vám někdo?" doktor se podíval na Briana a následně zpátky na Justina.
"Co? Ne! On by nikdy..."
"Dobře. Tak co se tedy stalo?"
"Uh, no, chtěli jsme věci trochu okořenit..."
"Uh-hm."
"Takže jsme se rozhodli zkusit něco nového..."
"A?"
"No, tohle je ponižující..."
"Věřte mi, není nic, co bych neslyšel."
"Oh, dobře," Justin se úlevně usmál. "Zkoušeli jsme novou... po-lo-hu."
"Jakou polohu?"
"Um, no, byl jsem... teda... já jsem, uh..." Justin se nervózně pousmál. "Jmenuje se to aqu-aquir-aquarius poloha."
Brian téměř vyprskl smíchy. Ale zmlkl v momentě, co uviděl Justinův vražedný pohled.
"Takže jste zkoušeli novou sexuální polohu?"
"Ano! Přesně tak!"
"Fajn."
"A zatímco jsme to dělali, mi něco křuplo v zádech... a, no, tady jsem."
"A jak přesně jste tu polohu dělali?"
"Oh, no, bylo to opravdu těžké," zasmál se a podíval se na Briana. "Briane, co kdybys tuhle část vysvětlil ty?"
"Ou, ne, díky. Vedeš si opravdu skvěle," Brian se usmíval od ucha k uchu a neskrýval své pobavení.
Justin ho znovu probodl pohledem... kdyby tak pohledy uměly zabíjet.
"Dobře teda. Dělal jsem most a Brian stál, zatímco můj zadek držel ve vzduchu a nohy jsem měl omotané kolem jeho těla, no a moje záda byla opravdu prohnutá a bylo to opravdu žhavé, ale... no, však víte... nedopadlo to dobře."
Doktor jen několikrát zamrkal s otevřenou pusou. Následně si odkašlal. "Um, dobře. Podívám se na to."
"Prosím."
"Sundejte si triko."
Tentokrát to byl Brian, kdo se podíval vražedně na doktora, jasně, Justin potřeboval být ošetřený, ale musel u toho být nahý?
"Briane, pomoz mi, prosím."
"Jasně," Brian k němu okamžitě šel a sundal mu triko.
"Dobře, tak kde přesně to bolí?" zeptal se doktor.
"Přímo tady," ukázal Justin.
"Takže vaše bedra?"
"Jo."
"Dobrá," doktor se ho dotkl a Justin okamžitě zalapal po dechu. Chvíli mu trvalo než dokončil vyšetření, zatímco pokládal všemožné otázky. Justinovi až slzely oči. "Za to se omlouvám. Každopádně, je to trochu oteklé, ale jinak nic nevidím."
"Ale opravdu to bolí."
"Rozumím. A pošlu vás na rentgen, abychom se ujistili, že tam není nějaké větší poškození. Ale zdá se mi, že máte akutní lumbago."
"Cože to?" Justinovi se ihned rozšířily oči.
"Nebojte se. V podstatě jste si zablokoval vaši bederní páteř. Několik dní to bude bolet a musíte odpočívat, nedělejte žádné prudké pohyby... rozhodně nezkoušejte žádné nové polohy... vlastně bude lepší, když se sexu bude obecně vyhýbat alespoň týden, no, možná dva týdny..."
"Dva podělané týdny?" Justin za sebou mohl slyšet zděšeného Briana.
"A napíšu vám něco na tu bolest."
"No to bude trochu problém... jsem alergický v podstatě na všechno."
"Oh, dobře. V tom případě můžete zkusit přikládat studené a teplé obklady na bolavé místo. A pokud se bolest nezmírní do týdne, plus mínus, vraťte se sem. Ale co bych vám rozhodně doporučil, je chiropraktik, aby se tohle už znovu nestalo."
"Já nemůžu uvěřit, že se tohle děje," Justin se vytočeně podíval na Briana.
"Co?" Brian tiše zamumlal a tvářil se nevinně.
"Budete naprosto v pořádku," ujistil jej doktor. "Zranění při sexu se stávají neustále."
Justin zavrčel, "No, už nikdy v životě. Budu dělat misionáře do konce života. A ty nemáš právo cokoliv namítat," rozčílil se na Briana.
Doktor se jen tiše zasmál. "Seženu vám vozík, abyste si došel na ten rentgen."
"Vozík? Tohle je prostě fantastické."
"Sestra vás tam vezme."
"Já ho můžu vzít," nabídl se ihned Brian.
"Dobře," přikývl doktor.
"Ale pokud se brzo nevrátíme, tak mě pravděpodobně na cestě zabil," uchechtl se Brian, ale když se podíval na Justina, trochu se zděsil, že by se to mohlo opravdu stát.
Jakmile sestra dorazila s vozíkem, Brian pomohl Justinovi se na něj posadit a následně se vydali na rentgen. Ani jeden z nich nemluvil, až dokud nebyli ve výtahu, kdy už Brian nedokázal být ticho.
"To byla docela zábava, ne?"
"Briane. Teď na mě nemluv."
"Ale no tak. Není to, jako kdybych to udělal naschvál. A nejsi jediný, kdo má bolesti... jakože dva týdny bez tvého zadku? To je podělaný očistec."
"Vážně, Briane, jsem takhle blízko k tomu ti dát důvod, abys taky potřeboval rentgen."
"Fajn. Už mlčím."
"Děkuju. Au, kurva," Justin bolestí zasyčel. "Vážně to nenávidím."
"Já vím," povzdychl si Brian a políbil ho do vlasů. "Promiň."
Pokračování příště...
No comments:
Post a Comment