Maybe It's Time To Say Goodbye...?

Ahoj všichni,

asi začnu tím, že se omluvím za tu dlouhou a možná nečekanou (i když u mě asi zas tak nečekanou ne😬) odmlku... sama jsem ji rozhodně neplánovala, ale nějak se to všechno sešlo a já upřímně blog téměř úplně vypustila z hlavy. A když už jsem si na něj vzpomněla, tak mě představa, že bych měla jít něco napsat, úplně odrazovala.

Zároveň jsem ale i tak trochu měla možnost i popřemýšlet o tom, co s tímhle blogem budu dělat dál a začala jsem si tak nějak pomalu, ale jistě uvědomovat, že to tady takhle nemůžu vést donekonečna... přiznejme si, že je to tady mrtvé už nějakou dobu a já to spíš jen tak udržuju při životě, navíc Vás je tu jen pár a i když jsem vděčná za to, že se pořád najde někdo, kdo ty moje výtvory tady čte, přeci jen není zrovna motivující představa, že budu psát u počítače nějaký dvě možná tři hodiny povídku, kterou si ve finále přečte pět lidí, pokud vůbec... a já vím, že to není ničí vina, holt už není tak snadné od konce blog.cz můj blog dohledat ani ho někde propagovat, abych nějaký čtenáře nalákala, takže to je jednoduše neřešitelná situace😏.

Navíc už se blížím k 10 (no zatím k 9, ale chápete😃) letům, co tento blog vedu a to je něco, co by mě tehdy jako 16 letou, když jsem začínala ani ve snu nenapadlo a jsem na to rozhodně pyšná... jenže zároveň je to velká část mého života a já to nechci zbytečně prodlužovat dál, pokud se na to už jednoduše necítím, což snad chápete.

Rozhodně nechci ale říct, že z minuty na minutu s tímhle blogem končím - sakra, kdo ví, třeba budu za týden mluvit a přemýšlet úplně jinak, třeba mě zítra přepadne psací nálada a pojedu jak drak😃. Ale v mojí hlavě to je momentálně nastavené tak, že rozhodně chci dokončit povídku Maybe it's Too Late - nerada bych odtud odcházela s tím, že jsem Vám nedopřála konec, když mi tu povídku tady čtete už tolik měsíců a zároveň bych rozhodně chtěla tradičně napsat nějakou povídku vánoční, to se ale ještě uvidí, jak se na to budu cítit.

Ale jak říkám, zbytku Maybe it's Too Late se ještě určitě (doufám teda!!) dočkáte a je možný, že přeci jen ještě změním názor, protože co si budeme, tohle moje skoro ukončení blogu tu bylo už několikrát... ale zas to už samo o sobě něco vypovídá a to to že bych možná konečně měla poslechnout to, co cítím a co si myslím... no uvidíme, ale zatím asi spíš počítejte s tím, že se tady s tím během příštího roku asi rozloučím, i když mi to na jednu stranu fakt trhá srdce...💔

Každopádně teď Vás ještě poprosím o nějaké strpení, než tu něco vyjde, jsou Vánoce a já si chci užít pohodu a nic neřešit, ničím se nestresovat, pokud mě psaní přepadne, tak super, ale pokud ne, tak si myslím, že do konce roku tady už určitě nic nepřibyde. Ale pak se rozhodně pokusím vrhnout na Maybe it's Too Late, abychom se někam pohnuli.

Doufám, že jsem Vám moc nezkazila náladu a všem Vám přeji moc a moc krásné Vánoce a hodně štěstí do Nového roku!!!🎅🖤😘