Tuesday, September 24, 2019

Time does not heal all wounds - by Kali

Time does not heal all wounds by Kali

Dneska bych Vám ráda představila další autorku. Říká si Kali, a pokud mám být upřímná - tohle je nejspíš na nějaký čas jediná povídka, která tady od ní bude. Má sice parádní styl psaní, který se krásně čte a ještě líp překládá, ale všechny její ostatní povídky mají okolo 10, 15, někdy i přes 20 tisíc slov a upřímně - já osobně se ještě moc necítím na překlad tak dlouhých povídek.
Proto tady přidávám alespoň tuhle jednu, mi se hrozně líbila a něčím se mi vryla do srdce, ačkoliv musím Vás varovat, že je tak trochu… Smutná a depresivní (takže za normálních okolností to absolutně není můj šálek kávy :D), ale přesto krásná.

Tak si užijte čtení a příště přijdu zase s něčím veselejším. :)

- Veronika -

VAROVÁNÍ 18+

Krátký pohled na to, co se stalo po Brianově a Michaelově hádce.

Forgive sounds good
Forget, I'm not sure I could
They say time heals everything
But I'm still waiting

I'm through with doubt
There's nothing left for me to figure out
I've paid a price
And I'll keep paying

I'm not ready to make nice
I'm not ready to back down
I'm still mad as hell and
I don't have time to go round and round and round
It's too late to make it right
I probably wouldn't if I could
'Cause I'm mad as hell
Can't bring myself to do what it is you think I should

I know you said
Can't you just get over it
It turned my whole world around
And I kind of like it

I made my bed and I sleep like a baby
With no regrets and I don't mind sayin'
It's a sad sad story when a mother will teach her
Daughter that she ought to hate a perfect stranger
And how in the world can the words that I said
Send somebody so over the edge
That they'd write me a letter
Sayin' that I better shut up and sing
Or my life will be over


I'm not ready to make nice
I'm not ready to back down
I'm still mad as hell and
I don't have time to go round and round and round
It's too late to make it right
I probably wouldn't if I could
'Cause I'm mad as hell
Can't bring myself to do what it is you think I should

I'm not ready to make nice
I'm not ready to back down
I'm still mad as hell and
I don't have time to go round and round and round
It's too late to make it right
I probably wouldn't if I could
'Cause I'm mad as hell
Can't bring myself to do what it is you think I should

Forgive, sounds good
Forget, I'm not sure I could
They say time heals everything
But I'm still waiting

(Dixie Chicks; Not ready to make nice - https://www.youtube.com/watch?v=pojL_35QlSI)

Odpustit zní dobře
Zapomenout, nevím, jestli dokážu
Říkají, že čas vše zahojí
Ale já pořád čekám

Skončila jsem s pochybnostmi
Není nic, na co bych měla přijít
Zaplatila jsem
A budu platit pořád

Nejsem připravená udobřit se
Nejsem připravená držet se zpátky
Jsem pořád strašně naštvaná
Ale nemám čas to řešit dokola a dokola
Je pozdě to vzít zpět
A asi bych to neudělala, kdybych mohla
Protože jsem strašně naštvaná
Nemůžu se donutit dělat to, co bych podle tebe měla

Vím, že řekneš
Tak už se přes to přenes
Obrátilo mi to život vzhůru nohama
A mně se to tak nějak líbí

Ustlala jsem si postel a spala jak dítě
Bez výčitek, nebojím se jich
Je to strašně smutný příběh, když matka učí
Dceru, aby nenáviděla úplně cizího
Člověka
A jak můžou lidé za něco, co jsem řekla
Skoro ukamenovat
Napsali mi dopis
Abych nemluvila a zpívala
Jinak bude konec mého života

Nejsem připravená udobřit se
Nejsem připravená držet se zpátky
Jsem pořád strašně naštvaná
Ale nemám čas to řešit dokola a dokola
Je pozdě to vzít zpět
A asi bych to neudělala, kdybych mohla
Protože jsem strašně naštvaná
Nemůžu se donutit dělat to, co bych podle tebe měla

Nejsem připravená udobřit se
Nejsem připravená držet se zpátky
Jsem pořád strašně naštvaná
Ale nemám čas to řešit dokola a dokola
Je pozdě to vzít zpět
A asi bych to neudělala, kdybych mohla
Protože jsem strašně naštvaná
Nemůžu se donutit dělat, to co bych podle tebe měla

Odpustit zní dobře
Zapomenout, nevím, jestli dokážu
Říkají, že čas vše zahojí
Ale já pořád čekám

Justin se otočil, aby se vrátil do ložnice, ve které zůstal po té, co byl svědkem Brianovy a Michaelovy hádky pod schody, ale než stihl dojít ke dveřím, stanul tváří v tvář stejně unavenému Benovi. Byl opřený o zeď, měl zavřené oči, ale když vycítil Justinovu přítomnost, otevřel je a zkoumal jak blonďák vypadá... ztracený.

"Justine..."

"Bene, prosím... prostě... ne. Udělal vlastní rozhodnutí. A teď s ním musí žít."

"On tě miluje."

"Zatraceně zajímavý způsob, jak to dát najevo."

"Za dobu co tě znám, jsem tě nikdy neviděl se vzdát tak snadno, Justine. Možná, že je opilý, ale..."

Michael se vrátil zpátky nahoru, nesl tři hrnky kávy, každý si vzal jeden.

"Justine, vím, že jsem vždycky nebyl tak úplně prezident tvého fanklubu..." Justin si odfrknul. "Ale ten zmetek si tě nezaslouží. Znám ho prakticky celý život a on se nikdy nezmění. Je to pořád to týrané dítě s čipem na rameni. Ale ty jsi oproti němu vyzrál."

"Neměl jsem na výběr, Michaele," usrknul kávy. "Možná jsem tě měl od začátku poslouchat a prostě se po té noci posunout dál."

"Ale neposunul ses, ty malý, protivný pitomče."

"Michaele," okřiknul Ben svého manžela. Justin zvednul svou volnou ruku, aby je uklidnil.

"Byl jsem takový, Bene. Nechtěl jsem poslouchat. Ale teď chci, je načase se probrat a jít dál. Ale teď potřebuju jít spát, zítra mě čeká dlouhý let."

"New York."

"New York."
....

Justin nevěděl, jestli ve skutečnosti potom všem vůbec spal. Ale když jeho vědomí zaregistrovalo bzučení budíku, opatrně se přetočil a přejel rukou v místě, odkud zvuk přicházel. Bzučení přestalo a on se zhluboka nadechnul, natáhnul své dlouhé končetiny, až mu zakřupalo v zádech. Řasy se mu zatřepotaly, jak na chvíli přimhouřil oči, aby se mohly přizpůsobit. Rozmazaný tvar se mu začal spojovat v hlavě, a když se prudce posadil, poznal muže, který seděl v křesle a pozoroval ho.

"Co tady kurva děláš?!" Zasyčel.

"Nemůžu tě nechat odletět, aniž bych tě ještě naposledy viděl."

"Uvědomuješ si, že to přeháníš?"

"S čím?"

Justin vynaložil veškeré úsilí, aby nezačal křičet. Místo toho se přinutil šeptat.

"Tohle je Michaelův a Benův dům! A tys nebyl kurva pozvaný!" Justin odhodil přikrývku a vstanul. Cestou do sprchy si stáhnul spodní prádlo. VĚDĚL, že ho Brian následoval. Otočil se a pohlédl na muže, který s ním nyní udržoval oční kontakt a zavřel dveře.

"Myslel jsem, že jsem ti v loftu řekl jasně, co potřebuju."

"Tos řekl. Já to neakceptuju."

"Opravdu do toho nemáš co mluvit, Briane. Čekal jsem na tebe roky... Na to, až mi řekneš, že mě miluješ. A já VÍM, že mě miluješ. Ale už s čekáním končím! Miluju tě. Ale nemůžu být s někým, kdo je emočně tak moc oploštělý, že ani nevidí, co má přímo před sebou." Justin se otočil, aby pustil vodu a potom se otočil zpátky k Brianovi.

"Neřeším tvoje včerejší opilecké řeči ohledně mých představ o bílých, laťkových plotech, dětech a o čemkoliv dalším, cos říkal. Ale opravdový problém je to, že nejsi ochotný se změnit. Jsi tak moc posedlý tím, abys byl 'Brian - Kurva - Kinney - král Liberty,' a na nikom jiném ti nezáleží."

Justin si teprve teď uvědomil, že se Brian zbavil svého oblečení. S odfrknutím Justin vešel do sprchy a nechal si na vlasy dopadat vodu. Brian vstoupil za jeho záda a zavřel zástěnu.

"To není to, kým jsem."

"Já vím! My VŠICHNI to víme," Brian popadl mýdlo a v dlaních ho napěnil. Přinutil Justina, aby se otočil, takže byl zády přitisknutý na Brianovu hruď. Palci zatlačil do napjatých svalů pod Justinovými rameny a sjel jimi podél páteře. Soustředil se na každý obratel na své cestě dolů. Justin se nemohl ubránit vzdechu, který mu unikl z úst a zaklonil hlavu, aby ji nechal opřenou o Brianovo rameno. Tyhle pocity ho automaticky vzrušovaly a v jeho penisu zaškubalo, ačkoliv se snažil vzdorovat muži, na kterého se pokoušel zapomenout.

Brianovy talentované ruce přejely až k Justinovu zadku. Stisknul každou půlku zvlášť, aby z blonďáka vyloudil zasténání.

"Bože, tohle mi bude chybět."

"Drž hubu, Kinney, a už mě ojeď," Brian hrdelně zavrčel, což poslalo zajiskření přes Justinovu páteř až k jeho zadku. Posunul boky dozadu, aby se setkal s Brianovou už tvrdou erekcí.

Brian jej začal připravovat. I když to nepřiznal nahlas, miloval tohohle muže, který jej naučil nejdůležitější věc, kterou by správně měli učit rodiče své děti. Jak milovat. Jeho vlastní rodiče byli... Ne, o tom zas jindy. Teď potřeboval tenhle okamžik. Potřeboval teplo na jeho tvrdosti, a cítit jemnost kolem něj, bez které nemohl žít.

Jemně zatlačil dovnitř. Porušil těsný kroužek a ponořil se dovnitř tepla tak horkého, že měl pocit, jakoby hořel.

"Bože, Briane!"

"Shh. Nemluv," Nepřirážel. Jen zůstával na chvíli hluboko uvnitř. Omotal ruce kolem Justinových paží a přitáhnul si jej k sobě tak pevně, jak jen dokázal.

"Nechci, abys odešel. Nikdy jsem nechtěl," Zašeptal mu do ucha, než vsál jeho ušní lalůček.

Pomalu z Justinova těla vyjížděl, ale když zbývalo pár centimetrů, pohnul boky a tvrdě do něj přirazil zpátky. Justin zavrčel, když se jeho tělo pod tím pohybem otřáslo. Brian to zopakoval. Mučivě pomalu ven a potom tvrdě dovnitř. S každým tahem byli oba muži více vzrušení a Brianův rytmus se stal nevyzpytatelným. Justin sevřel svůj vlastní penis a začal na něm pracoval ve stejném rytmu jako byly Brianovy přírazy.

"K-Kurva... Udělej se do mě, Briane," přírazy se teď staly opravdu zběsilé a v dalších pěti tazích naplnil proudem semene tělo muže, kterého miloval, s tlumeným zavrčením.

"Tohle nijak nesmaže naše problémy, Briane," Justin lapal po dechu a opřel si čelo o sklo, jen aby byl vzápětí otočen. Ruka, která držela jeho penis, byla odstrčeně a nahrazena Brianovými ústy. Jeho prsty sevřely hlavu pohupující se nahoru a dolů. Zavřel oči a prohnul se v zádech, když se vyprázdnil hluboko do Brianova krku.

Brunet se postavil a tvrdě Justina políbil.

Z rádia v koupelně začala hrát písnička a Justin protočil oči nad tou ironií.

Now and then I think of when we were together
Like when you said you felt
So happy you could die
Told myself that you were right for me
But felt so lonely in your company
But that was love and it's an ache I still remember

You can get addicted to a certain kind of sadness
Like resignation to the end, always the end
So when we found that
We could not make sense
Well you said that we would still be friends
But I'll admit that
I was glad it was over

But you didn't have to cut me off
Make out like it never happened
And that we were nothing
And I don't even need your love
But you treat me like a stranger
And that feels so rough
No, you didn't have to stoop so low
Have your friends collect your records
And then change your number
I guess that I don't need that though
Now you're just somebody that I used to know
Now you're just somebody that I used to know
Now you're just somebody that I used to know

Now and then I think of all the times
You screwed me over
But had me believing
It was always something that I'd done
But I don't wanna live that way
Reading into every word you say
You said that you could let it go
And I wouldn't catch you hung up
On somebody that you used to know

But you didn't have to cut me off
Make out like it never happened
And that we were nothing
And I don't even need your love
But you treat me like a stranger
And that feels so rough
No, you didn't have to stoop so low
Have your friends collect your records
And then change your number
I guess that I don't need that though
Now you're just somebody that I used to know

Somebody
(I used to know)
Somebody
(Now you're just somebody that I used to know)
Somebody

(I used to know)
Somebody
(That I used to know)
(I used to know)
Somebody

(Gotye ft. Kimbra; Somebody that I used to know - https://www.youtube.com/watch?v=8UVNT4wvIGY)

Sem-tam si vzpomenu na časy, kdy jsme byli spolu
Třeba když si řekla, že si
K smrti šťastná
Nalhával jsem si, že si pro mne ta pravá
Ale cítil se s tebou tak osaměle
I tak to byla láska a tu bolest si pořád vybavuji

Člověk si může vypěstovat závislost na určitém druhu smutku
Rezignovat až do konce, a konec vždy přijde
A tak jsme jednou přišli na to,
Že náš vztah nebude dávat smysl
I tak si řekla, že zůstaneme kamarádi
Upřímně,
Byl jsem vděčný, že to mezi námi skončilo

Ale nemusela si mě kompletně odstřihnout
Předstírat, že se nikdy nic nestalo
A že mezi námi nic nebylo
A já ani nepotřebuju tvojí lásku
Ale chováš se ke mne, jako kdybychom se neznali
A právě to mě bolí
Ne, nemusela si dojít tak daleko
Nechat kamarády, aby Ti sbalili věci
A pak si změnit číslo
Hádám, že tohle nemám zapotřebí
Teď už jsi jen někdo, koho jsem kdysi znal
Teď už jsi jen někdo, koho jsem kdysi znal
Teď už jsi jen někdo, koho jsem kdysi znal

Sem-tam si vzpomenu na to,
Jak si mne využíval,
Ale vždycky se choval
Jako kdyby to byla moje chyba
Ale já to takhle nechci
Luštit význam každého tvého slova
Řekl si, že s tím nemáš problém
A já bych tě nepřistihla zavěsit hovor
Někomu, koho jsi kdysi znal

Ale nemusela si mě kompletně odstřihnout
Předstírat, že se nikdy nic nestalo
A že mezi námi nic nebylo
A já ani nepotřebuju tvojí lásku
Ale chováš se ke mně, jako kdybychom se neznali
A právě to mě bolí
Ne, nemusela si dojít tak daleko
Nechat kamarády, aby Ti sbalili věci
A pak si změnit číslo
Hádám, že tohle nemám zapotřebí
Teď už jsi jen někdo, koho jsem kdysi znal

Někdo
(Koho jsem znal)
Někdo
(Teď už jsi jen někdo, koho jsem kdysi znal)
Někdo

(Koho jsem kdysi znal)
Někdo
(Koho jsem kdysi znal)
(Koho jsem znal)
Někdo

Když se oba usušili, Brian se pokusil držet nahé tělo co nejdéle. Nezajímalo ho, že jejich těla začala chladnout.

"Nechoď."

"Musím."

"Změnilo by se to, kdybych to řekl?" Justin se zadíval do těch hlubokých, oříškových očí, které byly zality slzami a ucítil bolest a lítost.

"Říct to můžeš, ale nic by se tím nezměnilo. Já... Nechci, abys změnil to, kým jsi, jen abys byl se mnou."

"Justine..."
"Nehraješ na lásku, Briane. Nebo na vztahy. Gratuluju."

"K čemu?"

"Žes mě proměnil v toho nejlepšího homosexuála, jakým jsem mohl být," odtáhnul Brianovy paže a začal se oblékat.

"A teď padej, než tě Ben... nebo Michael najde. Protože Bůh mi pomáhej, pokud tady zůstaneš o minutu déle, nebudu schopný odejít."

"Prosím, Sunshine," Brian měl pocit, jako by se jeho srdce zlomilo. Justin se otočil zády k muži, kterého miloval a pevně stisknul víčka nad tichými slzami, kterého unikly z jeho očí.

...

Brian seděl v letištní hale a sledoval, jak letadlo pomalu pojíždí po asfaltu. Usrknul bourbon, který třímal v pravé ruce, když se letadlo naklonilo a začalo stoupat. Kola opustila zem a letadlo stoupalo stále výš.


Konec

***************************************
PROSÍM O HODNOCENÍ! 😇

No comments:

Post a Comment