You're the One I Need by 7Wildwaysup
BEZ VAROVÁNÍ
Představte si, že by se 9. díl 1. série odehrál trochu jinak.
"Ale tys to slíbil! Věděl jsi, že mám v plánu uvařit večeři a teď se na mě vykašleš!"
"Justine. Prosím. Věř mi. Tohle je ta poslední věc, co chci dneska dělat. Poslouchej mě. Pokusím se dorazit domů tak rychle, jak jen to půjde."
"Fajn, to je jedno. Přijď, kdy chceš."
Kurva! Nesnáším, že je Justin zklamaný kvůli mně, znovu. Ale můj starouš je zničený a i přes to, jak moc jej nenávidím, mu stejně vždycky pomůžu.
Odkládám tu chvíli ve své kanceláři jak jen to jde, dokončuju všechny své pracovní dokumenty na stole před tím, než zamířím do Union Hall.
"Synku! Pojď sem a dej si s chlapci nějaký drink."
"Tohle je můj syn. Manažer!"
Ušklíbnu se, když shlédnu dolů, na tyhle unavené, staré chlapy, kteří raději tráví večery tady, chlastají a vyhýbají se chvíli, kdy mají jít domů ke svým manželkám a děckám. Jsem tak rád, že tohle není můj život. Klidně by mohl být, kdybych skoro nezaprodal duši Ďáblu, abych se dostal na školu. Naštěstí jsem dostal stipendium na Pensylvánskou státní univerzitu. Jsou to ztroskotanci, poražení, už dlouho žijící nešťastný život od výplaty k výplatě.
"Synku. Pojď koupit svému staroušovi panáka."
Zamíříme k baru a on objednává tu nejlepší whisky. Jen to nejlepší pro mého otce, hlavně když platí někdo jiný. Ale seru na to. Příjmu panáka, protože vím, co bude následovat. Vždycky je to to stejné. Ale já už nejsem stejný. Změnil jsem se a je načase si pár věcí se staroušem Jackem vyjasnit.
"Jak se má můj bohatý syn? Máš pořád tu fajnovou práci, kde vyděláváš spoustu peněz? Kde že to vlastně děláš?"
"V reklamě."
Nemůžu uvěřit tomu, že si pořád nepamatuje, čím se živím.
"Jo jasně. No hlavně nepracuj příliš tvrdě. Měl by sis nechat taky nějaký čas na holky."
"Vždycky."
"Ale buď opatrný. Ony sice říkají, že nechcou svatbu, ale věř mi synku, nakonec ji chtějí všechny."
"Nemusíš o mě mít strach."
"Pořád klátíš tu blondýnu? Ta zcela jistě hledala něco víc. Jak že se vlastně jmenuje?"
"Justin. Můj blonďák se jmenuje Justin."
"O čem to kurva mluvíš?"
"O ptákovi! Mám rád ptáky, tati."
Bože, nemůžu tomu ani uvěřit, opravdu jsem to řekl. Když Justin mohl čelit svému otci, můžu i já.
Surově mě popadne za paži a odvleče mě stranou.
"Co jsi to kurva řekl? Můj syn nemůže být teplouš!"
"Opatrně tati, někteří chlapi by tě mohli slyšet!"
"Je to lež! Vezmi to zpátky!"
"Nemůžu. Je to to, co jsem."
Vymrští svou pěst směrem k mé tváři, ale já uhnu, vyhnu se jeho ráně, která by mi zcela určitě zanechala monokl. Ale dny, kdy mě Jack zmlátil a nechal mě chvějícího na zemi, jsou už dávno pryč.
"Ty zasraný bastarde! Měl jsem trvat na tom, aby s tebou šla na potrat! Stejně jsem tě nikdy nechtěl! Měl jsem tušit, že skončíš jako nějaká buzna!"
Bolí to slyšet z jeho úst, ne že bych to už nevěděl. Ale bolí to víc, než bych čekal. Nemůžu přestat přemýšlet nad tím, proč mě nikdy neměl rád. Otočím se a rozejdu se pryč, když jej slyším volat.
"Počkej! Synku!"
Stojím tady, dívám se na něj, když ke mně přejde blíž. Jak žalostný tenhle člověk je.
"Poslouchej. Jsem tak trochu na mizině. Nemohl bys pomoct svému staroušovi?"
Ani se mi nechce věřit tomu, jaké nervy tenhle chlap má, ale zároveň vím, že by nezapomněl. Jediný důvod, proč mě poprosil, abychom se dneska v noci setkali. Sám sobě se divím, proč se pořád vypořádávám se všema jeho sračkama. Proč vždycky doufám, že by se věci mezi námi mohly změnit. Sáhnu do vnitřní strany své bundy a vytáhnu obálku.
"Jednej s nimi uvážlivě. Protože to je naposledy, co tě zachraňuju."
"Nebuď takový! Prokaž mi trochu úcty."
"Jasně, stejně jako ty prokazuješ úctu mi?"
Otočím se a odcházím, tentokrát rozhodnutý se už nikdy nevrátit.
Obvykle mu dávám okolo pár set dolarů, ale dobře vím, že tohle je konec naší cesty. Můžu vidět, jak vykulil oči, když viděl v obálce 5 tisíc dolarů. To by mělo stačit na přetrhání všech našich vazeb.
Vím, že bych měl jet domů, ale místo toho, abych jel doprava, zabočím doleva a skončím v nějakém ubohém baru. Ten druh podniku, kde děvky natřásají své velké kozy a zavěsí se na každého, kdo jim koupí pití. Ten druh podniku, kde si jsem jistý, že Jack utratí všechny peníze z dnešního dne. Sedím v temnotě, sám u stolu, který je za zadní částí baru. Nemůžu si pomoct, ale musím myslet na to, proč mě mí rodiče nikdy nemilovali, zatímco pokračuju v opíjení se.
~~~
Slyším, jak někdo zatáhne za loftové dveře, ale Brian to není. Je to Michael.
"Kde je Brian? Už šel do Woody's?"
"Pracuje do noci."
"To si nemyslím. Byl jsem v jeho kanclu a nikdo tam nebyl."
Snažím se nedat najevo své zklamání a smutek, který sestupuje přímo do mého srdce, když mi Michael říká, že mě Brian pravděpodobně odbyl kvůli jinému klukovi.
"Možná že měl pracovní večeři?"
"Správně! Možná že právě teď šuká nějakého vysokého, tmavého a žhavého týpka. Někoho, kdo je víc jeho typ. Víš, on vlastně není moc na blonďáky."
"Nemáme na dveřích žádné zámky. Brian má svobodu, může si dělat, co chce."
Bože, nesnáším, jak moc mě bolí srdce, když ta slova vychází z mých úst.
"Ať tak či onak, tady není."
"Zkusím ho dohnat a odchytit ho v Babylonu. Nečekej na něj!"
Michael při odchodu zabouchne dveře a já cítím, jak moc se mi svírá srdce. Slíbil mi, že máme dnešní noc celou jen pro sebe. Jen my dva. Sám se divím, co tady vlastně ještě dělám.
~~~
Musel jsem usnout, protože mě teď vzbudil Brian, který vpadnul do bytu. Díky bohu, je sám. Nevím, jestli bych se zvládnul vypořádat s nějakým trickem, kterého by si přivedl domů.
"Sunshine! Bože! Chyběl jsi mi!"
Lehne si na mě, přitiskne mě do pohovky. Smrdí po whisky a já si nemůžu pomoct, ale přičichnu k němu, jestli ucítím nějaké známky sexu. K mému překvapení cítím jenom zatuchlinu z cigaret a tu jedinečnou vůni, která je pouze a jen Brian. Vjede mi prsty do vlasů a políbí mě s takovou vášní, až na mých rtech zanechá modřinky.
Něco mumlá, u toho tahá za svou bundu, jak se ji snaží sundat. Pomůžu mu, když pokračuje ve výkladu o svém večeru. Nemám tušení, o čem to mluví, ale je očividné, že je naštvaný a dost opilý.
"Zasraně nenávidím toho hajzla!"
"Ššššš. Uklidni se. Teď už jsi doma."
Přemýšlím, jestli se pohádal s Martym Ryderem, ohledně jmenování partnerem.
"Miluju svého syna!"
"Samozřejmě že ano. Jsi skvělý otec."
"Jsem lepší než on. Tvrdě jsem dřel, abych se dostal tam, kde teď jsem!"
"Ano, já vím. Jsi úžasný reklamní agent."
"Není to moje vina, že jeho život dopadl tak, jak dopadl!"
"Jistě že ne. Všichni jsme zodpovědní za svá vlastní rozhodnutí."
Páni. Skáče jako blecha, nějak si nejsem jistý, jestli zvládnu udržet konverzaci. Nemám tušení, o čem to mluví. Ale poprvé se mnou mluví o svých pocitech a to už něco znamená. Takže hádám, že jsme pokročili.
"Byl jen příliš zbabělý na to, aby se osvobodil, aby zkusil udělat něco lepšího pro svůj život!"
"Někteří chlapi jsou prostě slaboši."
"Miluju svého syna!"
"Já vím."
"Ale on mě nikdy nemiloval! Proč mě nikdy nemohl mít rád?"
Takže se jedná o jeho otce? Wow, nikdy nemluvil o svém otci.
"Chyběl jsi mi dneska. Přál bych si, abych tě vzal s sebou."
"Vážně?"
"Umíš si představit ten pohled, kdybych tě mu představil? Řekl jsem mu to! Řekl jsem mu to přímo do tváře! Dost nahlas na to, aby to jeho kamarádi-na-pití mohli slyšet! Jackův fajnový, výkonný syn má rád péra!"
"Oh můj Bože, Briane... Tys to řekl svému otci?"
Kolébá se, když stojí. "Víš, nejsi jediný, statečný, malý sráč v této domácnosti."
Natáhnu se a pevně jej držím, když znovu nalezne svou rovnováhu. Přitáhne si mě do své náruče, drží si mě blízko svému tělu. Jen těžko můžu uvěřit tomu, co slyším. "Miluju tě, Justine. Jsi to jediné, co potřebuju, ten jediný, koho chci."
Vím, že je opilý, takže mu pomůžu do ložnice a svléknu ho. Říká mi o Jackových zraňujících slovech a znovu se ptá, proč ho jeho rodiče nikdy nemilovali. Pevně jej držím u sebe, říkám mu, že já ho miluju, a že tady vždycky pro něj budu. Jsem na něj tak moc pyšný, že našel sílu přiznat svému otci, kdo je a koho miluje. Zvláštním způsobem jsem vlastně rád, že navštívil Jacka, i když si musel zažít bolest otcova homofobního opovržení. Ležíme v posteli, jeden druhého držíme a víme, že se věci mezi námi změnily. Už se nebojí vyjádřit své pocity a říct, že mě miluje.
***************************************
PROSÍM O HODNOCENÍ! 😇
No comments:
Post a Comment