Patience, Persistence and Determination… by 7Wildwaysup
Verča se opět vrhla na překlad u jiné autorky a její povídky jsou kolikrát docela kraťoučké, takže můžete počítat s tím, že v takovém případě jich vždy vyjde víc najednou jako tomu je dneska :) Každopádně hlavní úvodní slovo k této autorce si opět vzala na starosti Verča...
// A další změna! :) Tuhle autorku mi doporučila samotná Lorie a dokonce mi ona sama vykomunikovala povolení k překladu. Autorka totiž nebývá příliš aktivní na sociálních sítích, navíc si celkem dost střeží své soukromí a zjistit o ní nějaké informace, které bych Vám tady mohla napsat, nebylo vůbec jednoduché.
Jedná se o autorku, která si říká 7Wildwaysup. Povídky píše od května 2016, a jak sama říká - nechápe co dělala se svým volným časem před tím, než poznala QAF a než začala číst, později sama psát povídky. :D
Autorka to je vskutku plodná, na svém kontě má přes 80 povídek, z čehož jsou většina jednodílky, takže já mám o zábavu postaráno. :D Vrhla jsem se na několik z nich, postupně Vám budou všechny představovány. :) Jednu z nich tady máte i dnes, tak si užijte čtení a nezapomeňte na komentáře, nebo alespoň hvězdičky. :)
Děkuju moc. //
BEZ VAROVÁNÍ
Brian přemýšlí o Justinově snaze získat si jeho srdce.
Byla to jako každou jinou noc: jídelna, Woody's, Babylon. Stejně jako tomu bylo včera a stejně jako tomu bude zítra. Pil jsem, tancoval jsem, pil jsem o něco víc, vzal jsem si Éčko a nechal jsem se unášet hudbou. Našel jsem uvolnění v jednom, ve dvou, pravděpodobně ve třech klucích, ale stejně jsem se cítil pořád uvnitř prázdný.
Byl jsem bezradný, pokud jde o to, co mi chybí. Věděl jsem jen, že potřebuje něco víc. Velkou nápovědou mělo být to, když jsem odešel od toho mizerného kouření - neuspokojen. Vyšel jsem přímo hlavními dveřmi ven z Babylonu a zamířil jsem vstříc své budoucnosti.
Stál pod lampou, zářící jako anděl. Bylo to jako by sestoupil přímo z nebe, aby zachránil mou duši. Samozřejmě že to jsem v tu chvíli neviděl. Pořád jsem jej od sebe odstrkoval.
Měl jsem několik výbuchů nálady, tvrdil jsem, že ho nemiluju. Ale samozřejmě jsem miloval. Jen jsem se to snažil popřít, utíkat, vystrašený jako zraněné dítě, které jsem hluboko uvnitř byl.
On byl trpělivý a odhodlaný. Sledoval mě, vetřel se mi do přízně a pronásledoval mě. Miloval mě. Ten malý pitomec ukradnul mé srdce. Ale oh, to už jsem věděl. Vždycky jsem to věděl. Jen jsem si to nechtěl přiznat. Bylo jednodušší to prostě popřít, než to přijmout. Ale to malé štěně mě dostalo na kolena a konečně mě dostrkalo i k mým citům.
Děkuju Bohu každý den, že to se mnou nikdy nevzdal.
***************************************
PROSÍM O HODNOCENÍ! 😇
No comments:
Post a Comment