Game Night // 4 //

Zase chvilku nebudu mít čas na psaní, ale ještě jsem stihla v rychlosti sepsat jeden díl, takže moc doufám, že se Vám bude líbit a čtení si užijete!❤😊 Atmosféra se začíná u kluků přiostřovat...🙈

BEZ VAROVÁNÍ

Brian sice věděl, že Michaela tím vyvede dost z míry, David byl pro něj zkrátka zapečetěná minulost, ke které se nechtěl vracet a už vůbec ho nechtěl rozebírat se svým životním partnerem, ale Brianovi to opravdu nahrálo do karet, a i když to bylo možná podlé, že svého nejlepšího přítele takhle podrazil, momentálně mu šlo víc o to vyhrát, ten nepořádek si pak klidně uklidí, pokud to bude s pocitem vítězství. Jenže teď když viděl ten Michaelův nasupený obličej, měl tušení, že i když je to typ, co by neublížil mouše, byl momentálně odhodlaný mu to vrátit i s úroky a Brian možná začal litovat toho, že s touhle menší válkou začal.

"Tak copak, Novotny, kde to vázne? Ať už se snažíš vymyslet cokoliv, jsem si víc, než jistý, že s Justinem známe odpověď... zkoušeli jsem spolu už takových věcí..."

Brian sám nevěděl, proč měl potřebu ho ještě popichovat, když to akorát znamenalo, že si to vyžere ještě víc... ale asi tím sám sebe uklidňoval.

Justin po něm však hodil pohled říkající, aby Mika moc neprovokoval, i on si totiž uvědomoval, že Brian tak trochu překročil čáru a bál se toho, kam ta hra teď bude směřovat, možná mu nedělalo dobře odpovídat na intimní otázky, natož je pokládat a do toho všeho se tu svlíkat, ale věděl, že může být mnohem hůř a začínalo se k tomu schylovat.

Jediný, kdo nějak tápal ve tmě, byl Ben, který netušil, co se kolem něho děje... z velké části za to mohl ten fakt, že začínal být naprosto sjetý, ale i tak si celkem uvědomoval tu dusnou atmosféru, co by se teď dala dost jistě krájet.

"Neboj se, Briane, už jsem to vymyslel..."

"Konečně," uchechtl se Brian a popotáhl ze svého jointu s pohledem upřeným na Mika.

"Co... na... vás... ten... druhý... miluje... nejvíc?"

Kdyby právě teď nespoléhali na to, že ty svíčky kolem nich jim zajistí alespoň minimum osvětlení a místo toho by loft byl ozářený světly jako obvykle, všichni v místnosti by mohli zřetelně vidět ten horor, co právě přejel Brianovi přes tvář.

"Copak, Kinney, ztratils slova?" rýpnul si do něj Michael pobaveně.

Avšak on byl asi jediný, kdo se momentálně bavil, Brian byl kousek od toho vstát a z loftu odejít, Justin se chtěl propadnout klidně do samotného pekla a i Ben si uvědomoval, že tohle bylo nejhorší, co mohl Michael položit za otázku.

Podělaněj Michael!

"Okey, tak začneme s tebou Justine... co na tobě Brian miluje nejvíc?" obrátil se k němu, když viděl, že Brian se nemá k odpovědi.

"Eh... um... no... já... m-můj zadek, asi?" Justin se pokusil o smích, ale ve skutečnosti mu do smíchu nebylo ani trochu.

Nikdy nepřemýšlel nad tím, co by na něm mohl Brian milovat nejvíc a už vůbec o tom spolu nikdy nemluvili, však Brian nikdy ani neřekl ta slova, tak jak by Justin mohl vědět, co na něm miluje... upřímně, kdyby nad tím měl fakt přemýšlet, ten zadek by ho napadl taky.

"No, Briane, je to pravda?"

Já tě kurva nesnáším!

"Možná bychom si měli dát chvíli pauzu, ta whisky se začíná ozývat..."

Brian byl na sebe pyšný, že to dokázal říct, jako by o nic nešlo a jako by opravdu jenom potřeboval na záchod vyprázdnit si močák, což jako potřeboval... nebyl ale natolik blbej, aby si myslel, že ostatní mu to sežrali jako jediný důvod, proč navrhl pauzu, to mu ale bylo jedno, ztratil se v koupelně dřív, než mohl kdokoliv cokoliv říct.

"Fuck!" ulevil si, když si uvědomil, že nefunguje světlo a on tam byl v úplné tmě. Nehodlal se však vracet pro podělanou svíčku a tak v naději, že si nepomočí podlahu, našel po tmě záchod a vykonal svoji potřebu. Jestli jsem si právě vymaloval zeď svojí močí, tak...

Kluci mezitím nadále seděli v kroužku na podlaze a v tichosti. Justin si stále přál, aby se někam propadl, Ben raději popíjel jednu skleničku za druhou a Michael se nemohl zbavit toho samolibého výrazu, za který ho chtěl Justin praštit. Věděl, jak moc je jejich vztah citlivý a že jim trvalo dlouho dostat se na úroveň, na jaké jsou teď, a i když jde jenom o pitomou hru, ta otázka pravděpodobně spustí řetězec událostí, které doufal, že už mají dávno za sebou.

Brian si opláchl obličej - a podlahu - a následně se se vztyčenou hlavou vrátil zpátky mezi ně, Justin se tvářil jako by byl na pohřbu, Ben vypadal čím dál víc zhuleně a Michael se nedočkavostí pomalu třásl.

"Takže, kde jsme byli?" zavtipkoval Brian ve snaze se uvolnit.

"U Justinova zadku... nebo teda, zda je to věc, kterou na něm miluješ ze všeho nejvíc?"

Brian si fakt myslel, že se zvládnul nějak sebrat a vrátit se mezi ně odhodlanější, jenže když Michael použil tu otázku znova, jeho srdce opět kleslo níž do jeho kalhot.

"Ne... není," odpověděl Brian pevným hlasem.

Justin po něm střihl pohledem, nebyl si jistý, zda tahle odpověď znamenala, že je něco, co na něm Brian miluje víc... anebo to, že na něm nemiluje ani ten zadek.

"Divné," řekl Michael. "A co teda na něm miluješ?"

"Řekl bych, že to Justin neuhádl, zbytek už není důležitý..."

Ani se neodvážil na Justina podívat, věděl, že tohle už víc v hajzlu být nemůže, ale co mohl dělat? Přiznat se tu k tomu, že na Justinovi ze všeho nejvíc miluje ten jeho úsměv, kterým dokáže rozzářit celou místnost a zlepšit jeho náladu o milion procent? To by byla sebevražda. Takže radši risknul to, že to s Justinem teď bude pár dní na bodě mrazu.

"Okey. Hádám, že se to, Justine, nedozvíš," zasmál se Michael. "Tak teda, co Justin nejspíš miluje na tobě?"

Brianovi na jazyku hned přistála myšlenka na jeho penis, ale věděl, že je to stejně stupidní jako to, že si Justin myslí, že mu jde jen o jeho zadek, jen zkrátka nebyl schopný vymyslet nic jiného, protože sám do dnešního dne nechápal, že ho Justin vůbec miluje.

"Nemám tušení," přiznal Brian a rovnou vyskočil na nohy, aby si sundal kalhoty.

Michael si užíval vítězství, aniž by si vlastně uvědomoval, co pravděpodobně právě způsobil, chtěl to Brianovi vrátit a to se mu podařilo, o ničem jiném nepřemýšlel.

Justin se následně taky zbavil kalhot, ačkoliv už mu to nepřišlo ani trochu zábavné a doufal, že někdo konečně řekne, že by s tím mohli přestat... třeba Ben, který by v téhle místnosti měl mít nejvíc rozumu, jenže ten byl soudě dle jeho výrazu v trochu jiném světě.

"Ty nám taky neřekneš, co to teda je?" obrátil se Michael na Justina.

Jesus, sklapni už konečně! Problesklo Brianovi hlavou.

"Jeho srdce," špitl Justin.

"Srdce?" zakuckal se Michael.

"Ano. Možná ho nerad ukazuje, ale já moc dobře vím, jak obrovské a dobrosrdečné ho má..."

Michael byl zaskočen tím, že Justin byl schopný odpověď takovým stylem, ačkoliv Brian ani nebyl schopný říct, co on miluje na něm. To podle něj o jeho obrovském srdci totiž moc nevypovídalo.

A Brian, který tam jen tiše seděl a ani nedutal, byl Justinovými slovy naprosto vyveden z míry. Moje srdce? Vždyť přeci žádné nemám!

"Můžeme teď prosím pokračovat dál?" zeptal se Justin, snažíc se dostat z téhle zapeklité situace.

"Jasně," odpověděl Michael s úsměvem. "Stejně jsi na řadě... tak co sis pro nás připravil?"

"Váš největší sen?" plácl Justin ve snaze odlehčit celou hru normálními otázkami.

Brian se na něj chtěl podívat, zda se náhodou nezbláznil takhle jim nahrávat do karet, ale pak si uvědomil, že není v situaci, aby si mohl vyskakovat. Takže ten jen zatnul zuby a čekal, až se ti dva vyjádří...

"No, Ben by chtěl ze všeho nejvíc, aby se z jeho knihy stal bestseller."

Justin se usmál a podíval se po Benovi, který se momentálně víc soustředil na strop a usmíval se, jako by tam viděl, kdo ví co...

"Bene, jsi v pořádku?" zeptal se Justin.

"Huh? Jo, jasně... co bylo za otázku?"

"Maikeyho největší sen..."

"Ach, no, on by rád..." Ben zničehonic vyprskl smíchy a nikdo nechápal, co se děje. "Promiňte. Řekl bych, že by se rád setkal s Kapitánem Astro," znovu se začal smát.

A v tu chvíli to nebyl jenom on, ale i Justin s Brianem, kteří se sice snažili zachovat si poker face, když viděli, jak se Michael cítil dotčeně, že se mu jeho partner vysmívá, ale nakonec se prostě neovládli a atmosféra byla najednou o něco příjemnější.

"Přes Kapitána Astra jsem se dostal už dávno, zlato... víš přeci, že můj největší sen je, aby bylo manželství legální i v Pitts... nedávno jsme o tom mluvili."

"Jesus," zakroutil Brian očima a zatloukl tím další hřebík do vztahu s Justinem, kterému v tu chvíli zmizel úsměv z tváře.

"Ach, pravda... promiň... ta kombinace whisky a Brianova prvotřídního zboží se mi začíná dostávat na mozek... ale něco mi říká, že se mám svlíknout?" podíval se po ostatních.

"Ne celý, prosím tě," zasmál se Michael.

Ben se vyhoupl na nohy a snažil se udržet si nějakou stabilitu, zatímco se zbavoval svých kalhot. Jen tak tak minul jednu ze svíček, když je hodil opodál.

"Kriste! Já ten loft ještě hodlám používat!" rozčílil se Brian.

"Promiň, Briane..." Ben se zatvářil provinile.

Brian byl připravený odpovědět nějakou jedovatou poznámku ve stylu, že jeho omluva by mu byla hovno platná, kdyby mu to tady zapálil, ale Justinova ruka, která spočinula na jeho stehně, ho dokázala uklidit.

"V pohodě, profesore, jen se mi to tady snaž nezapálit."

"Udělám, co bude v mých silách," uchechtnul se. "A jsem na řadě, mám ten pocit?"

Všichni mu na to přikývli a čekali, co z jeho zhuleného mozku vypadne za kravinu. A Brian ještě k tomu v naději, že to bude něco, co zajistí, že si ty trenky bude moct na sobě ještě nechat.

"Um, takže, kluci, povězte mi... co je nejhorší vlastnost toho druhého?"

Ani Brian, ani Justin a ani Michael si nebyli jistý, zda se jim to otázkou snažil pomoct anebo je naprosto potopit, protože odpověď na to oba znají moc dobře, ale pravděpodobně to akorát přilije olej do ohně.

"Justinova tvrdohlavost..."

"Brianova neschopnost vyjadřovat, co cítí..."

"Wow to bylo rychlé," zachichotal se Ben.

"A tebe to překvapuje, nic snazšího si jim dát nemohl," postěžoval si Michael.

V jeho očích to možná byla snadná otázka, ale v Brianově a Justinově hlavě se právě odehrával boj, který zahrnoval to, jak moc asi ten druhý opravdu nesnáší tuhle vlastnost na svém partnerovi. A nebyl si jistý, zda ty trenky za to stály.

"Tak, aby se neřeklo," začal Brian. "Dám vám pro jednou taky něco snadného, co byste oba měli vědět... jméno vašich ex z posledního vztahu?" usmál se Brian ironicky.

Brian si právě teď nebyl jistý, kdo ho zadusí dřív, jestli Justin, který už měl po krk tohohle zbytečného rýpání, co mezi sebou Michael s Brianem vedli nebo Mike, který nemohl uvěřit, že Brian vytahuje Davida znovu. Jen Ben si užíval svoje vlastní myšlenky a moc se nesoustředil na to, že se právě kolem něj schyluje k vraždě...

"Nemůžeme se na to už vykašlat? Myslím, že jsme si všichni řekli svoje a je na čase to zabalit," oznámil Justin.

"Těsně před finále, Sunshine? Jsem si jistý, že jsme jen kousek od vítězství," pohladil ho Brian po vlasech.

"Jo a taky od toho, abyste se vy dva pozabíjeli... tahle hra se začíná vymykat kontrole..."

"Myslím, že z té už se vymkla, když Brian začal vytahovat věci, které neměl."

"Nemůžu za to, že se svým současným přítelem nedokážeš mluvit otevřeně o svěm 27 minutovém ex-příteli."

"No alespoň Ben ví, co na něm miluju nejvíc, na rozdíl od Justina..."

"Jesus Christ! Přestaňte, oba dva!" Justin rozčíleně vyskočil na nohy.

"Co se děje?" zeptal se zmateně Ben, který se do teď víc soustředil na plamen svíčky.

"Hra skončila," oznámil Justin a odpochodoval do ložnice.

Z venku se v tu chvíli začaly ozývat hromy a blesky tak hlasité, že odpovídaly momentální atmosféře v loftu. Nebýt té zatracené bouřky tak se Justin radši sebral a utekl pryč. Ale už ani ta ho neděsila tolik jako to, co se tu bude teď nejspíš odehrávat...