varování 18+
#JustinTaylor #BrianKinney #DebbieNovotny #MichaelNovotny
Justin
Stál jsem ve sprše pod proudem horké vody a každou chvíli jsem očekával příchod Briana. Už se mi na rtech vytvářel hříšný úsměv, když jsem uslyšel klapnutí dveří od sprchy a následně se na mě zezadu natisknulo Brianovo mužné tělo a jeho ruce se ovinuly kolem mého pasu a spojily na mém břiše. Zřetelně jsem mohl cítit, jak mě jeho erekce tlačí do pozadí a jeho dech mě lechtal a přes to neskutečně vzrušoval, jak se odrážel od mého krku, zatímco měl hlavu položenou na mém rameni.
B: "Dobré ráno, Sunshine," zašeptal tak smyslně, že jsem cítil, jak tvrdnu.
J: "Dobré," otočil jsem se k němu a zavěsil se mu na krk.
Brian mě stiskl v bocích a přitlačil ke zdi. Následně se na mě usmál se slovy "Vidím, že je tak akorát čas na to se postarat o tvojí ranní erekci."
Hned na to přede mnou padl na kolena a začal mě sát jako zmrzlinu či lízátko a spoustu dalších přirovnání bych rozhodně našel. Prsty na nohou se mi kroutily, zatímco on zrychloval tempo. Horko se rozlévalo celým mým tělem a já div nekřičel slastí, jakou mi Brian dopřával.
Vydechl jsem jeho jméno, když jsem ucítil, jak se do mě snaží vniknout prstem a rozhodně jsem mu v tom nijak nebránil, protože ta rozkoš byla najednou snad milionkrát větší. Moje nehty hned mohl zřetelně cítit zaryté ve svých ramenou a to, jak sykl bolestí, mě ještě víc vzrušilo a jeho vzrušila bolest samotná.
Olizoval jsem si rty, a když jsem cítil, jak se blíží moje vyvrcholení, už jsem si ret i kousal, zatímco jsem zakláněl hlavu a očekával, že každou chvíli budu.
"Bri," vydechl jsem těžce a hned na to jsem se mu udělal přímo do pusy, nemohl jsem to zkrátka zastavit, ale v jeho blaženém výrazu jsem mohl vidět, že mu to vůbec nevadí, ba naopak. Hned potom mi dal polibkem ochutnat trochu mě samotného.
B: "Vidím, že si spokojený," mohl jsem vidět, jak pyšný na sebe je za to, že mě dokázal dovést do samotného nebe.
J: "A moc," stále jsem těžce oddechoval.
B: "Hmmm," opět se přisál na moje rty.
J: "Myslím, že teď je řada na tobě," rukou jsem začal klesat k jeho rozkroku.
B: "Bude to muset počkat, dneska musím do práce dřív."
J: "Tak se aspoň budeš mít na co těšit večer."
Brian se pousmál a následně jsme vylezli ze sprchy a vzájemně se osušili. Já se během toho musel usmívat jako pitomec, nejen následkem toho, co jsem právě prožil, ale i při představě, co tak asi zažiju v sobotu... když mám ty narozeniny.
Teda narozeniny nejsou zrovna ta část, na kterou se těším, přeci jen už mi bude 20 a to není zrovna něco, co by stálo za oslavu... sakra, Brian mě očividně nakazil dobře, ale... řekněme, že se těším na to, co si pro mě připraví Brian.
B: "Bože, jak já se těším na víkend ."
Tím si Brian okamžitě získal moji pozornost a taky si toho hned všiml. Avšak doufal jsem v trošku jiné vysvětlení, než jaké mi dal...
B: "Otevřít si Kinnetic, bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělal, ale stále jsem v začátcích, které jsou dost vyčerpávající, proto si hodlám víkend pořádně užít a na práci ani nemyslet."
J: "Oh a co přesně budeme dělat?"
B: "Jsem si jistý, že něco vymyslíme... a Babylon to když tak jako vždy jistí stoprocentně... hlavně žádná práce a samá zábava."
Začínal jsem být trošku nervózní z toho, že si Brian třeba neuvědomuje, že jsou za pár dní moje narozeniny a představa, že je strávím v Babylonu, zatímco budeme s Brianem hledat další kořist k nám do postele, nebyla zrovna ideální. Chtěl bych strávit den ve dvou... nechci toho zas tolik, ne?
B: "Ale rozhodně se nech překvapit," vyslal ke mně úsměv a mrkl.
V tu chvíli jsem začal mít pocit, že možná pro mě má třeba přeci jen něco připravené a začal jsem věřit tomu, že se možná tváří jako, že nic neví, ale při tom má pro mě nějaké překvapení nachystané. Teda doufejme, že ne v podobě prostituta, však?
Brian mě následně vzal autem do jídelny na mojí ranní šichtu, ale chvíli mu trvalo, než mě z toho auta pustil, protože se zdálo, že mě má v plánu ulíbat k smrti... a rozhodně jsem si nestěžoval!
J: "Tak jo, fakt už musím jít nebo mě Debbie zabije a nedožiju se zítřka natož víkendu."
B: "To by byla škoda," olízl si rty a ještě jedné puse neodolal.
Hned potom jsem vtrhl do jídelny jako nějaká lavina, byl jsem pozdě sice jen o pět minut, což je v mém případě nic, ale i tak jsem věděl, že si to ještě pořádně vyslechnu.
J: "Debb, promiň... trošku jsme se zdrželi," zrudnul jsem jen jsem si na to vzpomněl.
Debbie: "V pořádku, hlavně se pusť do práce."
Stál jsem tam jak opařený a začal jsem se bát, že má horečku. Tohle je Debbie, má mě seřvat a napařit mi mytí hajzlíků. Teda ne, že bych o to stál, ale...
Debbie: "Nebuď tak v šoku, chci, aby ses těch narozenin dožil, tak krotím svoje rozhořčení."
J: "Oh, toho si cením," zasmál jsem se a vrazil jí pusu na tvář.
Hned na to mě čekala velká skupina strávníků, od kterých jsem si opět vysloužil pěkné dýško díky svému zadku a asi i úsměvu, kterého jsem nemohl ani za boha zbavit... jsem s Brianem tak šťastný, že to snad ani nejde popsat.
Debbie: "Doufám, že ti ten úsměv vydrží dlouho, lákáš nám sem víc zákazníků."
J: "Haha."
Debbie: "No co, je to pravda. A vůbec, co máš v plánu na svoje narozeniny?"
J: "Co?"
Debbie: "No nějaká oslava?"
J: "Ne, oslavu nechci, Debb... není toho zas tolik k oslavování."
Debbie: "Je ti 20, je toho hodně k oslavování. Hlavně mi neříkej, že tě pan Kinney opět nakazil svojí nechutí k oslavám něčeho, co za to podle něj nestojí."
J: "Neboj, Debb, je to z mojí hlavy."
Debb dala ruce v bok a zkoumavě mě prohlédla od hlavy až k patě, její pohled byl přímo až děsivý, abych pravdu řekl. Myslel jsem, že chce, abych se svých narozenin dožil.
Maikey: "Teda, co se tu děje, tváříš se, jak vrah, mami."
Debbie: "Snažím se tady Sluníčku vysvětlit, že svoje narozeniny musí oslavit."
Maikey: "Počkat, ty nechceš slavit?"
J: "Není důvod."
Maikey: "Shit... Brian?"
Debbie: "Taky si myslím."
J: "Ale nee!"
Oba se po sobě podívali a ani jeden mi nevěřili. Ono se asi ani není čemu divit, ale... já jednoduše nestojím o žádnou oslavu. I když možná to částečně kvůli Brianovi je, přeci jen on opravdu nikdy nebyl zastánce nějakých oslav něčeho tak zbytečného jako narozeniny a představa, že bychom se kvůli tomu akorát zbytečně dohadovali ne-li rovnou pohádali... ne to mi za to nestojí. Jenže jak tak vidím Debb s Maikeym, ti to asi nehodlají nechat jenom tak.
No comments:
Post a Comment