Nový díl.
BRIAN
varování: žádné
Sebral jsem se a vydal se do nějaké hospůdky. K Woodymu to teda sice mělo hodně daleko, ale účel to plnilo stejný. Hned jsem si objednal Jima Beama a následně jsem trpěl chtivé pohledy přítomných nadržených žen, pro které jsem byl asi velice atraktivní a přitažlivý soudě podle toho, jak po mně slintaly. Být hetero, tak jsem rozhodně v ráji, ale místo toho jsem tu spíše tiše umíral hrůzou.
Nevím, z čeho jsem byl tak rozhozený, jsem zvyklý dennodenně vidět Justina mluvit s chlapama, ať už za účelem obyčejné konverzace nebo sexu, nikdy mě to netrápí... nebo nebudu tvrdit, že jsem s tím vždy na sto procent v pohodě, i já mám nějaké hranice, které když on překročí, tak to se mnou cloumá... ale nikdy bych z toho nedělal, kdo ví co. Ani teď nedělám, spíš mám pocit, že na mě všechno najednou dolehlo. Tahle dovolená měla být naše, měli jsme si ji užít spolu... místo toho jsme si sem vzali skoro celou naši rodinu, já jsem neschopnej na lyžích, tudíž zažít s Justinem nějaké dobrodružství je celkem nemožný a do toho si Justin očividně hledá na zábavu někoho jiného... jo rozhodně to na mě všechno dolehlo.
J: "Tady jsi, všude jsem tě hledal!"
Zaskočil mě, byl jsem tak pohlcený ve svých myšlenkách, že jsem absolutně nečekal, že by se tu najednou objevil. Část mě si ulevila, že je tady a ne někde s tím frajerem... ale druhá část mě si přála, abych se dál mohl sám utápět ve svých myšlenkách o tom, jak podělaná tahle dovolená je.
B: "Tak si mě našel,"...Utrousil jsem.
J: "Briane?"...Posadil se vedle mě se zvědavým pohledem.
B: "Hm?"
J: "Co se děje?"
B: "Co by se mělo dít?"
J: "To řekni ty mně... si kvůli něčemu naštvaný."
B: "Jsem v pohodě."
J: "No to vidím!"
B: "Jestli máš se mnou problém, tak si běž najít jinou společnost, v tom bys neměl mít problém,"...Vyprázdnil jsem do sebe skleničku a šel pryč.
Nechápu, co mě to popadlo, fakt ne a myslím, že ani Justin tomu vůbec nerozuměl. Choval jsem se jako idiot, zkrátka jako obvykle, když moje hrdost dostane na prdel a dneska rozhodně dostala.
Ušel jsem několik metrů a zastavil jsem se při výhledu na okolí, začínalo se pomalu stmívat a ta atmosféra byla tak nějak... kouzelná? Ten čerstvý vzduch byl úžasný. Všechno tu bylo úžasný... kromě mě. Já to ničil. Já... "AU!" sykl jsem, když mě něco praštilo do zad.
B: "Co to, sakra...?!"
Otočil jsem se a uviděl jsem Justina, jak se za mnou směje, v tu chvíli jsem pochopil, že po mně hodil sněhovou kouli. To snad nemyslí...
B: "Počkej, až tě dostanu!"
Rozeběhl jsem se k němu a měl jsem fakt co dělat, abych se v tom sněhu nepřizabil. Justin se přede mnou snažil utéct, ale měl smůlu, dostihl jsem ho a svalil na zem, při čemž jsem ho zalehl a on tak neměl šanci někam utéct.
B: "Co to mělo být?"
J: "Došel jsem k závěru, že potřebuješ kopanec do zadku, ale tohle mi přišlo zábavnější."
B: "Kopanec do zadku?"
J: "Jo, protože se chováš jako blb a já nevím, kvůli čemu... ačkoliv tušení bych možná měl."
Nevěděl jsem, co mu na to mám říct. Já vím, že se chovám jako blb, ale mluvit s ním o těhle věcech jako - co proč a jak... to zkrátka nejsem já. Proto jsem se z něho překulil na zem a jen zíral na nebe. Justin se po chvíli nadzvedl, aby na mě viděl...
J: "To proto, že jsou tady?"
B: "Co?"
J: "Štve tě, že tu nejsme jenom my dva?"
B: "Justine..."
J: "Nebo snad proto, že ti nejdou ty lyže? Protože jsem dneska mluvil s instruktorem, co by ti mohl pomoct."
B: "Žádnýho instruktora nechci, nejsem... počkat, co si to říkal?"
J: "Co?"
B: "Tys dneska mluvil s instruktorem?"
J: "Jo, chtěl jsem od něj nějaké rady zdarma, trochu jsem udělal oči a zabralo to... ale přeci jen by bylo lepší, kdyby ti pomohl přímo on."
Musel jsem se začít smát. Zase jsem zhodnotil situaci podle toho, co jsem viděl, aniž bych cokoliv věděl a zachoval jsem se jako pitomec. Ale to nemění nic na tom, že nejsem dítě... já nepotřebuju žádnýho instruktora.
B: "To se radši na těch lyžích zabiju, než abych žádal o pomoc instruktora."
J: "Ty jsi tak tvrdohlavej."
B: "Hmm... a to není jediné místo, kde jsem tvrdej."
Zase jsem ho zalehl a začal jsem líbat ty jeho úžasné rty. Opravdu hodně jsem doufal, že nepůjde nikdo kolem, protože by se mohli docela vyděsit.
J: "Jsem si celkem jistý, že ačkoliv sex pod širým nebem zní lákavě, tyhle podmínky nejsou ani trochu ideální... nechci mít zadek přimrzlej k zemi."
B: "Jo, je to na prd,"...Povzdychl jsem si.
J: "A už fakt přimrzám."
B: "Tak jdeme,"...Vyskočil jsem na nohy a následně jsem pomohl Justinovi.
Vyrazili jsme do chaty, kde ostatní spočívali ve společenské místnosti a vševědoucně si nás prohlíželi.
Maikey: "Kde jste byli hrdličky?"
B: "Daleko od vás."
Emmett: "Říkal jsem, že se před námi schovávají."
J: "Ale nee... tak to nebylo."
Možná to tak nebylo, ale nebudu lhát, nejradši bych se s ním někam schoval a užil si naši dovolenou jenom s ním. Mám svojí rodinu rád, ale někdy bych zkrátka uvítal být jenom s Justinem. Je zvláštní, jak moc mě ovlivňuje to, co jsem myslel, že ani neexistuje - láska.
Lindsay: "Zrovna se jdeme najíst, přidáte se?"
Ani jeden jsme nemuseli nic říct, naše žaludky to řekly za nás vzhledem k tomu, že nám v nich docela dost kručelo. A hned po večeři jsme se rozhodli vyzkoušet místní saunu. Vidět Justinovo tělo, pokryté kapkami potu a pouze s ručním kolem jeho beder... to byla doslova muka, jelikož jsem se ho nemohl ani dotknout!
B: "Asi umřu,"...Zašeptal jsem ho směrem.
J: "Je ti horko?"
B: "Ani nevíš jak,"...Olízl jsem si rty, zatímco jsem sjížděl jeho hruď, břicho... a rozkrok přes ručník... jak krásně se mu tam rýsoval.
J: "Ty si blázen."
B: "Jo, to rozhodně za chvíli budu, pokud tě neošukám."
J: "Myslím, že máš smůlu,"...Rozhlížel se kolem sebe, kde seděli ostatní a to dost spokojení tak, jak byli, tudíž se nezdálo, že by se někam chystali.
B: "Myslím, že když se teď nepozorovaně vypaříme, je tu dost velká šance, že nás tentokrát nikdo nevyruší."
Justin chvíli váhal, ale nakonec pochopil, že pokud máme mít jedinečnou šanci na to být jenom spolu, je to tahle a oba jsme ji rozhodně chtěli využít. Hned jsme se proto sebrali, hodili na sebe nějaké oblečení a utíkali na náš pokoj.
No comments:
Post a Comment