Nový díl.
JUSTIN
'Jenom si myslíš, že mě potřebuješ... byl jsem tvůj první a tak... ale věř mi, že nepotřebuješ. Pokud toužíš po lásce, tak si najdi holku a vezmi si jí... ale na mě zapomeň.' Přesně tak zněla Brianova odpověď, kterou podtrhl následným nastoupením do auta a doslovným útěkem přede mnou. Cítil jsem se fakt hrozně. Když jsem cestou k Daph narazil na Lindsay a Mel, viděl jsem v tom příležitost a myslel jsem, že se to podaří, že to vyjde podle mých představ, ale věřte mi, že tohle nebylo ani v jedné z mých představ. Miluju ho a on mě ani nechce znát. Jak se někdo může chovat takhle, tak bezcitně? Jako by k životu lásku nepotřeboval? Vždyť to přeci nejde, každý potřebujeme milovat a být milován... tak proč je pro něj tak těžké to přijmout?
Daphne: "Bože, ty vypadáš."
J: "Díky, můžu dál?"
Daphne: "Však už jsi tady."
Bral jsem to jako ano a vydal jsem se do jejího pokoje, kde jsem se rozvalil na její posteli. Rozplácl jsem se tam jak placka - zoufalá bezmocná a zamilovaná placka, která doufá, že se stane zázrak.
Daphne: "Tak co se stihlo od včera stát?"
J: "Byl jsem za Debbie..."
Daphne: "Kým?"
J: "No taak."
Daphne: "Jo, jasně, už vím."
J: "Skvělý. No a ta mi dá se říct poradila, ať se nevzdávám, že Brian je teď kvůli mně takovej jinej... tak jsem běžel za tebou, abychom vymysleli plán, co dělat... cestou jsem narazil na Brianovo lesbičky a pomohl jim s nákupem v naději, že se k němu nějak dostanu... to se povedlo, jenže to nedopadlo podle mých představ - stejně mě poslal do háje."
Daphne: "Ouch."
Jo to je dost přesná reakce 'Ouch' ono to totiž fakt bolelo a bolí. Ale rozhodně to není reakce, kterou chci slyšet, já potřebuju řešení, plány, rozuzlení, cokoliv, co mi pomůže se k němu dostat natolik, aby se přestal snažit se mě zbavit a časem... kdo ví, třeba ta jeho fobie z lásky prostě zmizí a my spolu budeme šťastní do konce našich životů. Jsem naivní já vím... ale to občas neuškodí, třeba to přinese i nějaké ovoce.
J: "A co takhle, že bys mi poradila, co dělat?"
Daphne: "Já? Vypadám snad na to, že vyznám ve vztazích a tak podobně?"
J: "Jsi holka."
Daphne: "A to znamená, že vím všechno?"
J: "No... mohla bys!"
Daphne: "Mě z tebe omejou."
J: "To se ti nedivím. Jenom jsem fakt zoufalej a začínám mít pocit, že je to beznadějný,"...Já bych se snad i rozbrečel nemít dostatečné sebeovládání.
Daphne: "Tak něco vymyslíme."
Daphne se zdála celkem optimistická, ale já jsem měl po dnešním fiasku dost skleslou náladu, i přes to jsem se ale plně účastnil na vymýšlení plánu a nakonec jsme došli k jedinému možnému závěru.
BRIAN
Měl jsem pocit jako bych tomu dítěti vzal hračku. Bože, když to říkám takhle, přijdu si jak pedofil a tuhle zvrácenost mezi svoje touhy fakt řadit nebudu. Ve skutečnosti bych řekl, že v nějakých směrech je na svůj věk i vcelku vyspělý a něco na něm je... kurva nic na něm není nijaký!
Zbytek dne jsem si jakékoliv myšlenky o tom vlezdoprdelkovi zakázal, ale když jsem byl tak zavřený doma a nic nedělal kromě nějakých věcí do práce, nešlo vždy všechno podle plánu a párkrát se do mé mysli přikradl... ale šlo spíš jen o takové zbytky toho, co se stalo. Pro mě se zkrátka nic nezměnilo - bylo to jen sex, nic víc, nic míň.
Když nakonec přišel večer, byl jsem rád, že konečně můžu vyrazit do ulic. Moje kroky nemohly směřovat jinam, než k Woody's. Jako první jsem uviděl Emmetta s Tedem u kulečníku a další pravidelnou zákaznici v podobě Debbie a Vic jí opět věrně doprovázel, musel jsem se nad tím pousmát a zašklebit zároveň. Hned na to jsem si na baru objednal Jima Beama.
Maikey: "Dnes si tu nějak brzy,"...Objevil se zase s tím svým veselým alá chiropraktik mě chce šukat úsměvem.
B: "A ty pozdě, už jste si konečně užili?"
Maikey: "Jen jsme spolu volali."
B: "A proto se směješ, jak po dávce tvrdých drog?"
Maikey: "Ty jsi dneska zvlášť protivnej... co se stalo?"
B: "Nic se nestalo!"
Maikey: "Nekecej, vidím to na tobě."
B: "Já říkám, že se nic nestalo, jasný?"
Maikey: "Jasný, ale něco mi říká, že se stalo TOHLE,"...Ukázal kamsi a já se tam hned podíval.
B: "Kurva,"...Ano byl tam, zas tam byl, v celé své podělané kráse s odhodláním mě snad zabít.
Maikey: "On 'ne' nebere jako odpověď."
Myslel jsem, že mě snad trefí! Poznal jsem hodně natvrdlých lidí, ať už v tom nebo onom smyslu, ale tohle bylo teda něco... něco, co asi nerozdejchám, pokud toho malýho červa nezabiju! Copak nechápe, že nemám zájem? Že už mi dal, co jsem chtěl a o víc nestojím? To je pro něj nezávazný sex opravdu tak cizí pojem? No, jasně, co si budeme povídat, než potkal mě, byl pro něj sex všeobecně cizí pojem... a možná jsem to tak měl nechat, místo toho jsem neodolal a teď ho mám na krku. Všichni si myslí, že jsem za něj zodpovědný, když jsem ho šukal, ale já jsem zodpovědný jenom sám za sebe a stejně tak ona za sebe... takže cokoliv, co se mu stane při honu na mě, není můj problém. Jen už toho mám opravdu dost!
Maikey: "Dokonce s sebou opět přitáhl kamarádku... bojí se, že sám tu nepřežije?"...Uchechtl se.
B: "Vím já? Ostatně mě to vůbec nezajímá."
Byl jsem už připravený na tu možnost, že prostě zdrhnu a půjdu místo toho do Babylonu, tam za mnou aspoň nemůže, když není plnoletý, ale pak jsem si řekl, že tohle je sakra můj bar a že nikdo, ani žádné 17leté děcko, mě z něj nevyžene.
Jenže jak jsem si myslel, že proti němu budu muset udělat nějaká opatření, tak ten kluk mě přesvědčil o úplném opaku... vlastně mě i celkem šokoval. Šel proti mně s úsměvem, který mě nenechal chladným a těsně u mě otočil pohled a jen kolem mě prošel... skoro jako bych tam nebyl! Co to má být? Nová taktika? Nebo snad konečně pochopil, že já nejsem k mání?
No comments:
Post a Comment