Nový díl. - 18+
BRIAN
Být manažerem reklamní agentury je asi to jediné, co v mém životě v poslední době dává smysl. Všechno je jinak zmatek, ze kterého se asi za chvíli zblázním. Na jednu stranu musím řešit toho 17 letého puberťáka, co se na mě upnul natolik, že ani já už ho nemůžu setřást z hlavy a který teď když konečně docílil svého jako, že se o něj zajímám víc, než je zdrávo, až z toho doslova šílím, se najednou už nezajímá o mě a já nevím, proč mě to tak strašně štve, proč to jednoduše tak řeším, když bych měl být vlastně rád, že si našel někoho, s kým si může hrát na romantiku a všechny ty podobné kraviny, které shledávám jako naprosto ubohé, ale nevím... prostě mě dostal, ať se mi to líbí nebo ne. To však neznamená, že si z toho sednu na zadek a začnu mu podlejzat, mám snad ještě nějakou hrdost.
A na druhou stranu se teď musím zabývat i Maikeym, já ani nevím, proč mě ten jeho doktůrek tak moc vytáčí, možná proto, že jsem si do teď neuvědomoval, že Maikeyho život se netočí jenom kolem mě, že může mít i svoje vlastní zájmy a lidi, v tomhle případě jednoho člověka, který mu dá to, co já nemohl... ale fajn, i kdyby to tak bylo, ten chlap se mi jednoduše nelíbí a nechápu, proč mu Maikey skáče na ty jeho řečičky, já prostě vím, že mu nakonec ublíží, prostě to vím, ale asi bych se měl konečně smířit s tím faktem, že Maikey je dost starý a především samostatný na to, aby si život zařídil podle sebe.
Když jsem odpoledne dorazil domů, věděl jsem, že budu potřebovat nějaké rozptýlení a kdo jiný by mi tohle mohl zajistit, než můj vlastní syn?
Lindsay: "Můžeme si sednout tady,"...Lindsay konečně našla lavičku, která jí vyhovovala.
B: "Sláva, bál jsem se, že dojdeme na konec parku dřív, než nějakou najdeme."
Lindsay: "Jen chci, aby byl Gus na hezkém místě."
B: "Za A - to dítě ještě ani neví, že nějakej svět kolem něho existuje a za B - spí jako dřevo."
Lindsay: "Fajn, asi z toho dělám vědu."
B: "Asi poporodní hormony."
Lindsay: "Nic takového nemám!"...Šťouchla mě do žeber.
B: "Vážně?"
Lindsay: "Neštvi mě! A radši mi pověz, proč si nás vytáhnul ven?"
B: "Já vlastně vytáhnul jenom Guse, ty ses k nám přicpala."
Lindsay: "Pardon, že vám kazím pánskou jízdu. Ale teď vážně, proč si přišel? A neříkej mi, že sis chtěl vyzkoušet otcovství."
Vážně? Já přišel proto, že si chci odpočinout od svého momentálního života a ne proto, abych si o tom povídal a sděloval jí, co mě momentálně tak vytáčí.
B: "Neměl jsem důvod, prostě jsem chtěl přijít, tak jsem přišel."
Lindsay: "Briane? Jak dlouho se známe?"
B: "Dlouho, takže bys mohla vědět, že když něco říkám tak to tak i myslím."
Lindsay: "Já vím, že myslíš, ale to neznamená, že tě něco nemůže trápit... třeba jako Maikey?"
B: "To jako fakt? On si stěžoval?"
Lindsay: "Nestěžoval... jen jsme spolu mluvili a zmínil se, že nejste zrovna na stejné vlně ohledně Davida."
B: "Ten chlap je had a Maikey by to měl vědět."
Lindsay: "A jak ty to víš?"
B: "Prostě to vím!"
Lindsay: "Víš, co si myslím?"
B: "Ne to fakt teda nevím."
Lindsay: "Že žárlíš..."
B: "Bože."
Lindsay: "Žárlíš, protože tě Maikey vždy následoval na každém kroku, protože tě miluje a ty miluješ jeho, sice svým způsobem a nikdy nebudeš schopný být pro něj tím, čím by si přál, ale to neznamená, že ty city nejsou skutečné."
B: "Je to můj nejlepší přítel."
Lindsay: "Právě, nejen, že žárlíš, ty se bojíš, že ho ztratíš. A při tom zapomínáš, že ty sám máš ve svém životě někoho, s kým by si mohl být opravdu šťastný."
Přísahám, že mít před sebou něco, o co bych mohl třísknout hlavou, tak to snad i udělám. Já se, kurva, o tomhle bavit nechci! Nechci analyzovat svoje city k Maikeymu a už vůbec nechci poznávat nové city k Justinovi, protože tu žádné nejsou, rád s ním spím a ano možná je mi s ním dobře a chtěl bych, aby byl šťastný, ale to neznamená, že já jsem ten, s kým by měl svoje štěstí najít, protože nejsem. Já nevěřím na lásku, nevěřím na romantické řeči a ani se nechci vrhnout do světa vztahů a podobných kravin, chci být sám, užívat si života a nic neřešit, to je to, kým jsem a tím to jednoduše hasne!
Věděl jsem, že pokud hodně rychle nezmizím, tak mi Lindsay nedá pokoj, dokud na mě nezkusí všechno, co jenom jde, aby mě přiměla přehodnotit můj dosavadní život. Já vím, že Justin je podle ní zlatíčko a že by mi mohl obrátit život vzhůru nohama, podle ní k lepšímu, ale já vím, že by to bylo k horšímu a to nehodlám dovolit. Stejně tak nehodlám poslouchat ty její řeči o tom, jak je důležité, abych se s Maikeym udobřil a přál mu jeho štěstí, těhle blbostí mě jednoduše ušetřete. Proto jsem se v nejbližší možné chvíli sebral a šel rovnou k Woody's, kde naštěstí nikdo z těch cvoků ještě nebyl.
J: "Ahoj,"...Posadil se vedle mě.
Ach můj bože, to jako vážně? Nemohl radši přijít Emmett nebo Ted, vlastně i toho Maikeyho bych viděl radši, ale on, proč zatraceně on!? Ještě k tomu s tím jeho úsměvem od ucha k uchu, nahou polovinou těla a novým přírůstkem v jeho bradavce. Jen mě překvapuje, že ho nedoprovází i jeho nový přítel.
B: "Ztratil si košili?"
J: "Je za to 50% sleva na drinky."
B: "Tak to se máš."
J: "Dneska jsi tu nějak brzy."
B: "Ty mě hlídáš?"
J: "Jen vím, že chodíš dýl, jinak nic."
B: "Tak jsem dneska přišel dřív, vadí ti to?"
J: "Ne, vůbec ne. Jen vidím, že se něco děje a rád bych pomohl."
B: "Nepotřebuju tvojí pomoc."
J: "A co potřebuješ?"
B: "Aby se můj život vrátil zase do normálu a jelikož ty si důvod, proč se mi v první řadě rozpadá, tak mi rozhodně nepomůžeš."
J: "Chápu."
Začal se zvedat a v tu chvíli něco ve mně jako by mi najednou vrazilo facku a řeklo, že jsem totální idiot! To něco nechtělo, aby odešel.
B: "Počkej,"...Chytil jsem ho za zápěstí.
J: "Proč?"
Stačilo si vyměnit pár pohledů a netrvalo dlouho, abychom skončili v mém autě, kde jsme se mačkali na zadní sedačce ve víru naprosté vášně. Líbal jsem ho jako by na tom závisel můj život, jeho horká kůže byla doslova magnetem pro mé rty a dlaně. Zatímco on nemohl ovládat své mladé tělo, celý se chvěl, sténal, vzdychal, úplně se mi oddával. Pořád jsem z něho mohl cítit tu nevinnost, co jsem cítil o naší první noci. Ale přitom už jsem z něho cítil i tu dravost, s jakou ze mě strhával oblečení. S jakou mě líbal, s jakou se mě dotýkal. A když následně začal rukou klesat po mé hrudi a břiše až mému pulsujícímu penisu, myslel jsem, že snad vyskočím z kůže. Hladil mě a třel způsobem, že tvrdší už jsem být snad ani nemohl. A když vzápětí zapojil i svojí nadanou pusu, která mě sála a olizovala jako kornout zmrzliny, pomalu jsem křičel jeho jméno. To jméno, které jsem si nejdřív nemohl ani zapamatovat. Pak už jsem to jednoduše nemohl vydržet a dřív než jsem se udělal, jsem si navlékl kondom a vtlačil se do jeho pevného zadku a v podstatě ihned jsem vyvrcholil, Justin to musel cítit, protože hned na to se udělal i on.
Nechápu to, prostě to nechápu, ale ten kluk mě má jednoduše ve své hrsti. Je jedno, co řeknu nebo udělám, vždy si k němu zase najdu cestu. Zblázním se z toho!
No comments:
Post a Comment