Nový díl. - 15+
BRIAN
Dorazil jsem do Babylonu kolem jedenácté a po Maikeym nebylo ani památky, bylo mi hned jasné, že se s doktůrkem zdrželi při zkoumání prostaty. A to se tak obával, že bych tu snad nebyl. Za to Ted s Emmettem tu podle všeho už nějakou dobu oxidovali, oba měli něco upito, ale zatímco Emmett se skvěle bavil na parketu s vysokým, pohledným, černovlasým klukem, se kterým bych si dal říct i já sám, Emmett má zkrátka vkus, tak Ted se zoufale topil ve skleničce, opakujíc jednu a tu samou větu pořád dokola na každého, kdo prošel "Ahoj, jak to jde?"
B: "Skvěle,"...Se smíchem jsem usedl vedle něho.
Ted: "Ty jsi tu teda scházel."
B: "Já vím, díky, že to zmiňuješ!"
Ted: "To tvoje sebevědomí."
B: "Chceš trochu? Mám ho na rozdávání. Třeba si pak konečně uvědomíš, jak patetický jsi."
Ted: "Nemůžeš mě raději ignorovat?"
B: "Jako všichni ostatní tady? Co bych to pak byl za kamaráda?"
Ted: "Ten nejlepší!"
Musel jsem se zasmát, někdy mu fakt dělám ze života peklo, ale když on mi to dělá tak zatraceně jednoduché! Nicméně je znát, že dneska na mě nemá vůbec náladu a já nejsem ten typ, co by kopal do někoho, kdo už je na zemi... fajn ten typ možná jsem, ale pro jednou si to odpustím.
B: "Chceš něco objednat?"
Ted: "Prosím?"
B: "Ptám se, co piješ? A hlavně neříkej sex on the beach."
Ted: "Skotskou, děkuju."
B: "Dobrá volba."
Jsem na tom opravdu už tak špatně, že jsem si z Teda udělal svého parťáka na pití anebo ho jednoduše shledávám jako dobré rozptýlení od myšlenek na Justina a toho nagelovaného kluka, co za ním dnes přišel do jídelny? Sakra, obě možnosti jsou ubohé.
Maikey: "Ahoj!"
B: "Maikey? Konečně! Už jsem měl za to, že... Ou, doktore, ty jsi tu taky?"
David: "Jo, je to problém?"
B: "Ne, vůbec ne, je skvělé tě tu mít."
Najednou nastalo trapné ticho, tedy existuje v klubu, kde hraje hudba na plné koule něco jako ticho? Dost těžko. Ale vy určitě chápete, jak to myslím. Během toho ticha jsme si s doktorem vyměňovali pohledy, které všechno říkaly za nás, zatímco Ted nás s napětí pozoroval při usrkávání svého pití a Maikey si soudě dle jeho výrazu přál, aby ovládal umění teleportace.
Emmett: "Páni, tady by se dalo dusno krájet. Ahoj, Davide."
David: "Ahoj."
Maikey: "Zlato, chceš si zatancovat?"
B: "Samozřejmě, miláčku,"...Neodolal jsem ironickému úsměvu.
David: "Moc rád,"...Vzal Maika za ruku a odploužil se s ním na parket.
Nebudu lhát, škubaly mi lícní kosti, přes Davida se asi nikdy nepřenesu, nelíbí se mi, já se nelíbím jemu a Maikey určitě skončí jako ten ublížený, ale je dospělý a má právo vlastní volby, do které mu nemůžu kecat, ale ten chlap se mi prostě nelíbí.
Emmett: "Mohl by ses už konečně přenést přes ten fakt, že spolu chodí?"
Ted: "A že nejsi jediný chlap v jeho životě?"
B: "A mohli byste vy dva prostě zmizet?"
Emmett: "Budeš se s tím muset jednoduše smířit... navíc David je zlatíčko."
B: "A ty budeš potřebovat za chvilku jeho služby, až ti něco zlomím."
Ted: "Radši se vzdálíme."
B: "Výborně!"
Na tyhle kecy jsem fakt neměl náladu, přes toho chlapa se nikdy nepřenesu, je mi jedno, jestli je to ten nejzlatíčkovanější chlap na světě, prostě ne!
"Dám si dvě tequily," zdá se mi to nebo právě slyším Justinův hlas?
B: "Justine?"
J: "Briane?"
B: "Co tady děláš?"
J: "To samé, co ty - objednávám si pití."
Dva fakty: První, Justin se mnou má očividně pořád nějaký problém, protože ještě před pár dny v mé blízkosti omdléval blahem a teď se ke mně chová jako k pytli hoven. Druhý, ty tequily si objednal dvě a pokud se nesnaží vyhrát nějakou soutěž v popíjení, je zcela zřejmé, že nebude pít sám.
B: "Jasně, to ti přeju,"...Dopil jsem zbytek své skleničky a šel jsem od něj pryč. Fakt jsem nehodlal zkoumat, co se s ním, sakra, děje.
Já jsem buď to dneska vstal levou nohou a všechno se mi sere před očima anebo se naopak všichni dohodli, že mě budou vytáčet nebo já fakt nevím, co to má, do prdele, znamenat!
Raději jsem tu páru šel upustit do zadní místnosti. Chvilku mi trvalo, než jsem našel někoho, díky komu mi ztvrdnul. Ale nebudu lhát, od chvíle, co znám Justina se nikomu pusou nepodařilo to, co jemu a teď to bylo ještě víc znát, když jsem věděl, že Justin se očividně rozhodl se mnou vytřít podlahu.
"Řekni, až se budeš blížit." To jako vážně? To ho musím varovat předtím, než se udělám? S touhle větou spíš zabil veškerou šanci na to, že k tomu vůbec někdy dojde. Proto jsem ho odstrčil, zapnul jsem si rifle a šel jsem pryč. Dneska jsem neměl jednoduše náladu ani na tohle.
Maikey: "To bylo rychlé."
B: "Nudil jsem se."
Maikey: "Jasně."
B: "Kde máš doktora?"
Maikey: "Emmett s Tedem ho drží jako rukojmí. Něco mi říká, že se ho snaží zaměstnat, abychom ma dva měli chvilku."
B: "Nevěděl jsem, že jí potřebujeme."
Maikey: "Briane, no tak... to mi to nemůžeš přát? Mám ho fakt rád... navíc i ty někoho máš."
B: "Prosím?"
Maikey: "Já vím, ty nehraješ na kluky, jsi single a tak... ale no tak, to nevidíš, že ten kluk s tebou něco opravdu dělá? Ráno bylo tak očividné, že tě představa, že byl s někým jiným..."
B: "Můžeš si to odpustit, Maikey, dřív, než se pozvracím?"
Maikey: "Dospěj už, Briane, sakra!"
B: "To mi říkáš ty? Jsi ve vztahu asi tak pět minut. Pamatuj na moje slova, až vám ta romance skončí."
Očividně se naštval, protože se sebral a šel pryč, ale on jednoho dne pochopí, že dělám jen to, co si myslím, že je pro něj nejlepší, nechci, aby se zranil, a mám jednoduše takové tušení, že s tímhle chlapem to tak dopadne.
Nicméně jsem ztratil veškerou chuť na to tady zůstávat, proto jsem se chtěl prodrat tím davem polonahých těl pryč, když v tom jsem vrazil do Justina.
J: "Briane, jsi v pohodě?"
B: "Opravdu tě to zajímá nebo se ptáš jenom tak?"
J: "Zajímá."
Viděl jsem mu na očích, že to myslí vážně a tak nějak mě to zahřálo u srdce, což je zvláštní, když žádné nemám, alespoň podle slov ostatních.
B: "Mám se..."...Ale tu větu už jsem nedokázal dokončit, protože jsem za Justinem uviděl toho kluka z rána, jak čeká na to, až se mnou Justin domluví a vrátí se k němu.
"Někdo na tebe čeká," pronesl jsem, jak nejklidněji jsem dokázal a následně jsem se otočil k odchodu. Vážně jsem měl pocit, že se dnes podělalo všechno, co se jenom dalo!
No comments:
Post a Comment