Thursday, November 5, 2015

Místo lásky a přátelství(25)

Nový díl.

BRIAN

Když jsem se ráno probudil, pokud se tomu tak dá vůbec říkat vzhledem k tomu, že jsem skoro nespal a umíral bolestí celého těla v té sedící poloze, tak se do mě pustila neskutečná zima, okýnka jsem měl doslova zamlžená a od pusy mi šla pára, klepal jsem se jednoduše jako ratlík a snažil jsem se všemožně zahřát, jenže ta deka a ani dýchání si na ruce nebylo zkrátka dostačující, v tu chvíli jsem si přál víc než kdykoliv, abych u sebe měl Justina a zahříval se jeho tělem, bohužel jsem ale nemohl, protože spolu nemluvíme, tudíž pozvat ho k sobě do auta by nemělo smysl a ani bych to neudělal, na to mám ještě nějakou hrdost zachovalou a abych šel rovnou za ním do stanu by taky nemělo smysl, protože jestli já mrznu v uzavřeném prostoru auta nedovedu si ani představit, jaká zima musí být jemu a těm čtyřem v těch stanech, možná, že se v tom autě nemám až tak špatně, měl bych pak Justinovi poděkovat, za to, že mě v něm donutil spát, ale to je jisté, že pak budu potřebovat zubaře, až mi jednu vrazí!
Musel jsem hned zase začít přemýšlet nad tím, co se včera stalo, i když v tom mám v podstatě dost bordel, já totiž ani nevím, co se vlastně stalo, v jednu chvíli se zdálo, že jsme s Justinem zase v pohodě, přeci jen muchlovali jsme se v autě a na tom nic špatně rozhodně nebylo a i když se pak snažil hrát si na nedostupného, tak jsem věděl, že se všechno začíná vyvíjet správným směrem, jenže pak se to stalo - slyšel jsem to, co jsem rozhodně slyšet neměl... Věděl jsem, že Justin tu noc před svým odjezdem někde strávit musel a nakonec se mi i potvrdila má domněnka, že to bylo zrovna u kluků, ale do včera mě ani nenapadlo, že by mohl spát přímo s Emmettem v posteli a ano vím, že vypadám jako nějaká žárlivá reklama na heterosexuála a taky to, že to je Emmett, který je nenapravitelně zamilovaný do toho účetního, ale přiznávám, že mi to hnulo žlučí, i když naprosto zbytečně, vím, že se mezi těma dvěma nikdy nic nestalo a ani nestane, i když přiznávám, že je pravda to, že když jsem Justina poznal, jisté náklonosti jsem si z Emmettovi strany k němu všiml, ale to bylo jen takové pošťuchování, které mi ale už tenkrát vadilo a když jsem se teď dozvěděl něco takového jednoduše to ve mně zahlodalo, proto jsem si taky nakonec ulevil, když se mi dostalo vysvětlení, že nešlo o nic víc než jen o to, aby se Justin pohodlně vyspal, jenže v tom momentu už jsme byli uprostřed hádky, ze které existoval jediný útěk - zavřel jsem se do svého auta a Justina jsem jako obvykle odbyl, což bude mít za následek pouze dvě věci, které mi on sám už vyjmenoval - naštvání a našlapování kolem sebe po špičkách!

Maikey: "Briane!"...Vzhledem k tomu, že ta okýnka byla stále zamlžená, vůbec jsem ho neviděl přijít a tak si dovedete představit, že jsem dostal málem infarkt, když mi na to okýnko zaklepal!
B: "Pro Krista!"
Maikey: "Můžu dovnitř?"
B: "Tak ale dělej, ne že mi sem pustíš tu zimu!"


Maikey rychle přeběhl na druhou stranu a nastoupil dovnitř, měl doslova fialová ústa, jindy bych řekl, že si s Benem zpříjemnili ráno vášnivým líbáním, ale teď jsem věděl, že musí být snad podchlazený, zkrátka jsem se musel začít smát!

Maikey: "Přestaň se-se smát, ty pi-pitomče,"...On dokonce zimou koktal.
B: "Ne-ne-nesměju,"...Protože jsem se mu doslova vysmíval svým imitováním jeho koktání.
Maikey: "Tam je taková kosa,"...Ukradl mi kus deky a přehodil jí přes sebe.
B: "Hele!"
Maikey: "Na chvíli to přežiješ, mu-musím rozmrznout."

Řekl bych, že má, co si zaslouží, to on byl ten, co na tenhle výlet chtěl strašně jet a ještě mi při té příležitosti odcizil Justina, ale uznávám, že mi ho bylo trochu líto, vypadal jako by vylezl z mrazáku a to více méně vylezl!

B: "Lepší?"...Ujišťoval jsem se po chvíli.
Maikey: "O moc, máš tu teplo oproti venku."
B: "Jo, říkal jsem si, že mi Justin udělal službu, když mi zakázal přístup k sobě do stanu,"...Uchechtl jsem se.
Maikey: "O něm jsem s tebou chtěl mluvit."
B: "Mám ten tvůj zadek vykopnout zase zpátky do mrazu?"
Maikey: "Jen chci vědět, jestli jste v pohodě?"
B: "Naprosto."
Maikey: "Briane?"
B: "Co ti mám říct? Jasně, že nejsme v pohodě, ale s tebou to řešit nehodlám."
Maikey: "Takže si teď budete hrát na tichou domácnost?"
B: "Nemám ponětí, co budeme dělat, ale až to budeme dělat ty a ti tři to můžete ignorovat, nic vám do toho není."
Maikey: "Fajn, už mlčím."
B: "To jsem rád."

Maikey následně zase vystoupil a vrátil se zpátky do stanu, já na sebe hodil nějaké oblečení, abych se hned po vystoupení neproměnil na kus ledu a vzápětí jsem se odvážil vylézt z auta, myslel jsem však, že mi při každém nadechnutí zamrznou plíce a v momentě, kdy ze svého stanu vylezli Emmett s Tedem nabalení snad do všech svých kusů oblečení, co s sebou měli, musel jsem smát způsobem, že mi ty plíce vážně začaly zamrzat!

Ted: "Co je ti tak k smíchu?"...Štěkl.
B: "Vy dva... Vypadáte jak klauni."
Ted: "Na rozdíl od tebe nám je přednější zdraví před vzhledem, jenže ty si i v mínus sto stupních vezmeš to nejvíc trendy oblečení."
B: "Alespoň někdo tady musí vypadat k světu."
Ted: "To ty rozhodně vypadáš, až budeme zakopávat tvou mrtvolu někde v lese, budeš ta nejvíc trendy mrtvola v okolí."
B: "Přesně to je mým záměrem... Co ty, Emmette? Jsi nějak nezvykle potichu, ty nemáš co říct ke svému outfitu?"
Emmett: "No... Já... Já... Myslím, že si každý může být v tom, v čem se cítí nejlíp, včetně tebe."
B: "Ahaa... A od kdy souhlasíš s mými názory a nebojuješ za ty svého kouzelného přítele?"
Ted: "To bych taky rád věděl."
Emmett: "Asi mi zamrznul mozek."
B: "Rozhodně."

Neodolal jsem a musel jsem se zase začít smát, Emmett se mě doslova bál a především toho, co mu udělám za to, že spal s Justinem v posteli a to si ani nebudu představovat, jak se ho třeba nějak omylem, no možná, že i naschvál, dotýkal, protože to už by strach mít měl a oprávněný, ale takhle si to jednoduše vychutnám, než mu oznámím, že ho opravdu nemám v plánu zabít, i když nejdřív jsem na to chuť vskutku měl!

Ben: "Proboha, to je zima."
Maikey: "Říkal jsem ti, ať nevylézáš ven takhle nalehko,"...Vyhrabal se za ním ze stanu stejně nabalený jako Ted s Emmettem.
B: "Co je to, sakra, za novou módu, být oblečený do všeho, co je k mání?"
Maikey: "Říká se jí 'přežívání,' ale koukám, že tobě to nic neříká."
B: "Ne, to opravdu neříká."
Ben: "Já osobně myslím, že půjdou s módou a taky na sebe hodím všechno, co půjde,"...Zase se vrátil do stanu.

Měl jsem dojem, že jsem tu s bandou naprostých šílenců, jenže pak mi došlo, že tohle není pouze dojem, ale holý fakt, oni jsou to vážně šílenci, ale uznávám, že praktičtí, možná se tvářím jako, že jsem naprosto v pohodě, ale ve skutečnosti mám pocit, že za chvíli zmrznu!
A k tomu jsem začínal mít dojem, že Justin buď to odmítá vylézt ze stanu a čelit mi anebo, že jeho už podchlazení dostihlo a on se teď ani nedokáže vyplazit ven, když v tom se stalo něco naprosto příšerného - Justin se přede mnou zjevil i se svým věrným psem Todem, který ho tak láskyplně opečovával v nemocnici a visel na něm jako klíště... Sakra, o co tu, kurva, jde?!

B: "Co ten tu chce?"...Zavrčel jsem.
Tod: "Taky tě rád znova vidím."
B: "Věř mi, že já tě rád nevidím."
Tod: "Věřím."
J: "Chtěl jsem nasbírat nějaké větve na oheň, abychom nezmrzli a..."
B: "Místo toho si sebral jeho?"
J: "Ne, narazil jsem na něj, když se on pokoušel o to samé."
B: "A ty větve máte kde? Utekly?"...Udivoval jsem se nad jejich prázdnýma rukama.
J: "Nevím, jestli sis všiml, ale mrzne a zmrzlýma rukama se nedá nic zvedat, přišli jsme si vzít něco, čím to budeme moct zvedat, třeba triko nebo tak a taky něco víc na sebe."
B: "A to on nemá svoje oblečení ve svým stanu?"
Tod: "Mám, ale Justin se nabídl, že..."
B: "Mohl si zdvořile odmítnout, vlastně pořád můžeš."
J: "Prostě ho ignoruj, Tode."

Prošel kolem mě i s ním bez povšimnutí a vydali se rovnou k Justinovi do stanu, nebudu vám lhát, že jsem nebyl daleko od toho vtrhnout tam za nimi a pohlídat si, co dělají! Jenže když jsem nakonec začal vnímat okolí a uvědomil jsem si, že se na nás nebo spíš na mě všichni koukali a viděli tu více méně žárlivou scénu, chtělo se mi propadnout se rovnou do samotného pekla... Tam by mi aspoň bylo teplo!

No comments:

Post a Comment