Wednesday, March 25, 2015

Zlomený(3)

Nový díl. - 18+

BRIAN

Tikal jsem očima z Justina na toho jeho houslistu a zase zpět, byl jsem jak šílený, v ústech mi najednou vyprahlo, potil jsem se, cítil jsem, jak mé tváře vztekem zrudly a doslova jsem slyšel své zběsile bijící srdce, které bylo jisté, že exploduje, pokud s tím něco neudělám! Nemohl jsem uvěřit tomu, že se to opravdu děje, že stojím čelem někomu, kdo mi Justina odvedl, ukradl, odcizil, jak jinak bych to mohl ještě vyjádřit? Řeknu vám jen jediné - nebýt tady Gus, nedopadlo by to dobře!


Melanie: "Sakra."
J: "Proboha... My nevěděli, že... Že tu jsi."
Melanie: "Opravdu to nevěděli, ani já to nevěděla!"
B: "Bydlí tady můj syn, proč bych tady nebyl?! Otázka je, co tu dělá on?!"...Pohlédl jsem na toho Justinova Iana... Ano vím, že je to Ethan, ale Ian mu sedí víc.
Ethan: "Asi bych měl počkat venku."
J: "Ne to..."
Lindsay: "Bude báječný nápad."

Podíval jsem se na Lindsay a pohledem jí děkoval, možná si dává za vinu, že Justin Ethana potkal, přeci jen, kdyby ho tenkrát nevzala na jeho vystoupení, nikdy by nevěděl, že existuje, ale já jí to za vinu dávat nemohu, byla to prostě jen náhoda, která spustila řetězec naprostých katastrof a nebýt právě teď Lindsay, asi by nastala další!

Ethan: "Já jdu."
J: "Za chvíli přijdu."
Ethan: "Jasně."

Počkali jsme až se za tím kudrnáčem zavřou dveře a poté nastala chvilka ticha, při které jsme se všichni propalovali pohledy...

Lindsay: "Odvedu Guse nahoru... Mel, pojď se mnou prosím."
B: "Já si myslím, že to nebude nutné."
J: "Souhlasím."
Lindsay: "Mel, pojď."
Melanie: "Jsem hned za tebou, zlato."

Tohle mi snad ty dvě udělaly naschvál, jako bych měl na čele vytetované "Prosím, nechte mě s ním o samotě!" nebo co já vím! Vždyť je to naprosto zbytečné, on se rozhodl pro Iana a mě vyškrtl ze svého života, to, že jsem ho včera políbil nic nemění, jen možná to, že se teď cítím jako ještě větší kretén než obvykle!

B: "Ian čeká."
J: "Ethan."
B: "To je fuk."

Otočil jsem se a zamířil rovnou do kuchyně, ihned jsem začal pátrat po něčem, co není dětský džus nebo něco tomu podobného, ale nejlíp láhev něčeho opravdu tvrdého, tak tvrdého, že se s tím buď můžu upít k smrti anebo láhev použít k tomu, abych si jí omlátil o hlavu... Nebo tomu pudlíkovi!

J: "Už zase přede mnou utíkáš?"...Vrazil za mnou do kuchyně jak hurikán.
B: "Já utíkám před tebou? To jsou mi ale novinky."
J: "Ano, utíkáš! Udělal si to i včera."
B: "Včera? My se viděli?"
J: "Nedělej ze sebe hlupáka, vrazil si mi jazyk do krku."
B: "To jsem včera udělal nejmíň polovině Babylonu, asi jsem byl v líbací náladě."
J: "Takže chceš říct, že to nic neznamenalo?"
B: "Pro mě určitě ne."
J: "Fajn,"...Otočil se k odchodu.
B: "Jako by to něco změnilo,"...Zašeptal jsem.
J: "Co prosím?"
B: "Nic."
J: "Řekl jsi - jako by to něco změnilo."
B: "A?"
J: "Co si tím myslel?"
B: "To, že i kdyby to něco znamenalo, ve skutečnosti by to nic neznamenalo pro tebe."

Justin zůstal stát jako přikovaný a jen na mě hleděl, svými modrými kukadly se topil do těch mých, bylo to tak intenzivní, musel jsem hlasitě polknout, byl jsem tak blízko k tomu se vrhnout po těch jeho velkých rtech, že jsem doslova zatínal pěsti, až se mi nehty zarývaly do kůže, ale pak jsem si něčeho všiml, Justin také zrychleně dýchal a své rty neustále smáčel jazykem, poznal jsem, co to znamená, takhle vypadal pokaždé, když mě chtěl!
A v ten okamžik jsem byl naprosto v háji, neovládl jsem se a za triko si jej k sobě přitáhl, jeho prsty okamžitě vjely do mých vlasů a své rty jsem přitiskl k těm jeho - jen přitiskl, čekal jsem na jeho reakci, na to, co udělá a vzápětí jsem cítil jak si jeho jazyk dobývá cestu do mých úst, v ten okamžik jsem jej začal divoce líbat a svými dlaněmi jsem putoval po jeho dokonalém tělem, vzápětí jsem jednou rukou zajel pod jeho tričko a prsty jsem mu drážil bradavku a druhou ruku jsem zastrčil do jeho trenek - cítil jsem, jak tuhne a on mi přitom sténal a vzdychal do úst, byli jsme oba na pokraji naprostého blaha!
Nedokázal jsem zastavit to vzrušení, tu touho po jeho mladém bezchybném těle, mohl jsem myslet jen na to, jak moc se chci ocitnout uvnitř něj, věděl jsem, že to, co děláme, je špatné, ale to mě nezastavilo, naopak mě ten strach z toho, že nás tu objeví buď ty dvě, nebo ten jeho houslista, ještě víc vzrušoval! Musel jsem si jej k sobě otočit zády a stáhnout mu kalhoty i trenky pod zadek, on se okamžitě zapřel o kuchyňskou linku a já si z kalhot vytáhl kondom, který jsem si natáhl a pak do Justina celý pronikl, on následkem toho hlasitě zasténal, musel jsem mu ruku přiložit na ústa, aby jej nikdo neslyšel a poté jsem začal přirážet, bylo to rychlé, bylo to tvrdé a bylo to úžasné a když jsme následně oba vyvrcholili, své čelo jsem přitiskl na jeho záda a oba jsme to hluboce, ale tak aby nás nikdo neslyšel, všechno vydýchávali!

B: "To bylo úžasné,"...Zašeptal jsem, když jsem z něho vystoupil.
J: "Jo, ale neměli jsme."
B: "Jestli toho lituješ, neměl si mě nechat."
J: "Nelituji, já jen... S někým chodím."
B: "Věř, že na to nejde zapomenout."
J: "Tohle byla chyba."
B: "Takže co?"
J: "Takže nic... Musím jít."

Justin si zapnul kalhoty a následně odešel - už zase! Přijde mi, že ten kluk ode mě víckrát odešel, než za mnou přišel! A ani si neumíte představit, jak mě to vytočilo, musel jsem vztekle kopnout do odpadkového koše a své rty semknout do přímé linky a ani nemluvím o tom, jak mi škubalo ve svalech!

Lindsay: "Doufám, že to za to stálo,"...Ozvalo se za mnou.
B: "Lindsay... Tys to...?"
Lindsay: "Slyšela? Nešlo to přeslechnout znělo to, jak když někdo někoho mučí... Příště byste se mohli snažit líp, aby vás nikdo neslyšel."
B: "Myslím, že žádné příště nebude."
Lindsay: "Pokud to slyšel Ethan, neházela bych flintu do žita."
B: " I kdyby slyšel, nechci, aby se mnou Justin byl jen proto, že houslista ho odkopne."
Lindsay: "A jak zní důvod, kvůli kterému chceš, aby s tebou byl?"
B: "Tak, že už musím jít... Dej za mě Gusovi pusu."

Rychle jsem si oblékl kabát a boty a následně jsem odtamtud zmizel nejrychleji, jak jsem mohl, než na mě začala útočit i Melanie, což by nejspíš bylo mnohem horší a jakmile jsem nasedl do auta, musel jsem pevně chytit volant do rukou a doslova jej drtit, potřeboval jsem ze sebe dostat ten vztek, ale na to by mi nejspíš nepomohlo ani to, kdybych někoho zabil, nejlíp toho podělanýho houslistu, do hajzlu!

No comments:

Post a Comment