Nový díl. - 18+
JUSTIN
Tohle je naprostá noční můra plná neuvěřitelné frustrace a utrpení! Stačilo tak málo a z Briana jsem pro vztah se stal zase ten samý blb, který mě ignoruje a odhání kdykoliv má jen příležitost a to mě tak zatraceně vytáčí! Už vážně nevím, co víc mám udělat, abych pro něj byl něčím víc, než jen dobrým šukáním, kdykoliv si řekne... Chci prostě víc! Chci, aby byl jen můj, a chci, aby on chtěl, abych já byl jen jeho! Chci s ním mít vztah, který se nezakládá jen na sexu! Chci ho se vším všudy, i kdyby mě to mělo zabít! Jenže on je tak zatraceně tvrdohlavý, že to, co chci, v podstatě nemá vůbec žádnou váhu a šanci! Jsem zaseknutý v pekle ušitém mi přímo na míru... Tohle je zkrátka naprosté mučení!
Zatímco jsme se pomalou chůzí vraceli nazpět do chaty, Brian se tvářil, jako kdyby měl zaražené prdy a div se nepřerazil, když se snažil o mě třeba jen trochu nezavadit pohledem! To se nám to tedy opravdu náramně vyvíjí! Už se na mě ani nechce podívat, jen aby se neprozradil, aby neprozradil, co ke mně ve skutečnosti cítí... Chová se jak zabedněné dítě a já začínám doslova a do písmene z toho všeho šílet! Kéž by se našlo nějaké řešení nebo spíš nějaký zázrak, který by ho nakopnul správným směrem, který by ho přiměl nebát se svých citů ke mně... Já vím, chci toho příliš!
Maikey: "Jsi v pohodě?"
J: "Neměl bych být?"
Maikey: "Oba se už půl hodiny od té doby, co jste nás dohnali, tváříte jako by vás mučili a jeho se ptát vážně nehodlám, protože věřím tomu, že by mi do zadku vrazil větev... Takže - jsi v pohodě?"
J: "To nic není... Nic, co bych neznal."
Maikey: "Je blbej, ale miluje tě... Tomu věř."
J: "To řekni jemu."
Maikey na mě jen hodil soucitný pohled a dál radši nepokračoval v uklidňujících slovech, asi mu nejspíš došlo, že by mě to spíš momentálně ještě víc vytočilo a to dost! Nejraději bych po Brianovi hodil šišku nebo spíš šišky a pěkně velký tvrdý a špinavý... Zasloužil by si to! O tom není vůbec žádný pochyb!
David: "Dáme si menší pauzu!"
Emmett: "Paráda! Už sotva stojím,"...Úlevně se složil na zem a Ted se přidal k němu.
Ted: "Tohle je skvělý... Tady bych už zůstal."
B: "Jen klidně zůstaň!"
Ted: "Budeš mě ještě dlouho...?"
Maikey: "No tak dost... Nehádejte se furt."
Ted: "On si začal!"
B: "Tys mi poblil auto!"
Maikey: "A já to ukončuji, nebaví mě vás poslouchat... Nikoho z nás!"
Snad poprvé jsem byl rád, že Brian zmlknul, protože to jeho neustálé buzerování vůči Tedovi a vlastně vůči všem, dokáže pěkně vytáčet a právě teď několikanásobně!
David: "Justine, ty si nesedneš?"
J: "Nohy by mě pak bolely ještě víc."
David: "Tak si aspoň kousni svačiny, skoro si nejedl."
J: "Nemám chuť."
David: "Musíš jíst."
B: "David má pravdu, měl bys něco sníst... Jsi bledý."
Nevím, jestli mu to došlo, ale právě teď dával najevo starost o mou osobu a to nedává vůbec žádný smysl! Vždyť já ho nezajímám, tak o co se tu, sakra, pokouší?!
J: "Možná si dám za chvíli."
David: "Dobře."
Ach ano, je to tu zase! Dal najevo starost a tím to končí, už zase tu pro něj nejsem! Země plná jehličí, brouků a kdo ví čeho ještě, je pro něj momentálně zajímavější, než já! Vážně skvělé!
J: "Půjdu se trochu porozhlédnout."
Maikey: "To ti tenhle výlet nestačí?"
J: "Je to tu krásné, chci si to tady víc prohlédnout a možná pak něco nakreslit."
Maikey: "Tak se neztrať a nechoď nikam daleko."
J: "Neboj... Za jak dlouho odcházíme?"
David: "Šel bych za deset, ale dám ti dvacet."
J: "Díky."
Vzal jsem si láhev s vodou a chystal jsem se vyrazit na menší obhlídku okolí, ale stalo se něco, co jsem nečekal a popravdě ani nechtěl!
Maikey: "Měl bys jít s ním,"...Upřel pohled na Briana.
B: "Co prosím? Jsem snad chůva?"
J: "Nepotřebuju doprovod!"
B: "Vidíš!"
Maikey: "Ale taky se nepotřebuješ ztratit."
J: "Věřte nebo ne, ale větší šance je, že se ztratí on."
B: "Vtipné!"
J: "Ty si chodil v kruhu!"
Maikey: "Kdy si chodil v kruhu?"
B: "Nikdy!"
Maikey: "Fajn, to je fuk... Ale jdi s ním!"
B: "Vážně skvělý!"...Neochotně se sebral ze země.
Tohle mi ale ani trochu nesedělo! Měl kecy, to ano, ale ne tolik, kolik by jich normálně měl mít! Vždyť on by se mnou normálně jít neměl a to ani, kdyby ho Maikey před sebou doslova kopal, tak jak je možné, že šel a téměř bez řečí? Já buď sním anebo blázním, ale mám pocit, že šel, protože chtěl! Jo, blázním!
J: "Nemusel si chodit."
B: "Viděl si Maikeyho? Zmlátil by mě, kdybych nešel."
J: "To ti tak žeru."
B: "Nemusíš, nikdo tě nežádá."
J: "Samozřejmě... Žádáš mě jen o sex! A to taky jen v případě, kdy nás nikdo nevidí... Neboj, já nezapomněl na tvé požadavky!"
Brian mě zničehonic chytil za ruku a přitáhl si mě k sobě! Následně mě přitlačil ke stromu a tvrdě si podmanil mé rty, nehty jedné ruky mi zarýval přes tenké tričko do zad a druhou rukou se drsně prohrabával mými vlasy! A mezitím mě kolenem opravdu jemně třel v rozkroku...
B: "Je tohle snad žádání?"...Vydechl.
J: "Ne."
B: "Tak už mlč!"
Opět se vrhl na mé rty a spodní ret si vsál do svých úst a následně mi jazykem zajel do těch mých, na což jsme se oddali vášnivému líbání, zatímco mi Brian povolil knoflík u kalhot a zajel rukou pod lem mých trenek, u čehož jsem nedokázal odolat hlasitému zasténání! Třel mě tak pomalu, že jsem z toho málem zešílel, ale zároveň jsem si to neuvěřitelně užíval! Cítil jsem, jak se pomalu blížím k vrcholu, ale kdykoliv se tak téměř stalo, Brian ustal a soustředil se jen na mé rty, krk a klíční kosti a pak to celé započal od znova! Mučil mě a zároveň mi dopřával nepředstavitelnou rozkoš! Nakonec si však naslinil ruku, můj penis opravdu pevně sevřel a své tempo o hodně zrychlil, na což jsem mu bouřlivě vyvrcholil s hlasitým zasténáním do ruky!
J: "Páni!"...Vydechl jsem.
B: "Dlužil jsem ti to."
J: "To se vsaď, že dlužil,"...Roztáhl jsem svůj Sunshine úsměv od ucha k uchu.
B: "Ale teď už bychom se měli vrátit, než nás začnou hledat nebo hůř odejdou bez nás."
J: "Asi bychom měli."
Brian mi ještě věnoval jeden dlouhý polibek a následně jsme se vydali nazpět ke klukům a můj vnitřní pocit, který byl přesvědčený o tom, že to bude zase stejné, že zase bude předstírat jako bych tu nebyl se zmýlil! Snad ani na chvíli, při cestě do chaty, se ode mě neodpojil a dokonce se mnou i konverzoval... On se zbláznil! Nebo máte snad jiné vysvětlení? A dokonce i teď, když jsme zpět, se zdá jako by problém mé přítomnosti už nebyl problém! Tohle je divné!
No comments:
Post a Comment