Všechno je jednou poprvé // 5 //

VAROVÁNÍ 18+

Brian's POV

Existuje mnoho způsobů, kterými bych mohl popsat to, co mezi sebou s Justinem máme. Mohl bych to říct, napsat a dokonce i předvést, ale nikdy bych dostatečně nevyjádřil ty pocity, které ve mně Justinova přítomnost vyvolává, dostatečně bych nevyjádřil tu lásku, kterou k tomuhle blonďatému štěněti cítím, nikdy bych dostatečně nevyjádřil to štěstí, které se s jeho příchodem objevilo v mém kdysi neexistujícím srdci. Za všechno dobré, co se v mém životě za posledních šest let stalo, vděčím jen a jen Justinovi a jsem přesvědčen, že by mě už nikdy nikdo nemohl udělat šťastnějším, než on. Vždyť on mi vlastně zachránil život, kdo ví, kde bych se teď nacházel nebo kým bych byl, kdyby se tohle slunce jednoho dne neobjevilo a neočarovalo mě svou dokonalostí natolik, že mě přinutilo cítit něco, co jsem myslel, že nikdy nemůže existovat, obzvlášť v mém srdci.

Nikdy jsem nikoho a nic nemiloval tak moc, jako tohle stvoření, které mě přijalo s každou mojí, ať už malou nebo velkou, chybou. Opravdu obdivuji jeho vytrvalost, jeho odolnost a výdrž. Tolikrát jsem se ho za těch šest let pokusil odehnat, těmi nejhoršími a nejpodlejšími způsoby, ale on to nikdy nevzdal. Nikdy se nevzdal mě a teď je řada na mých bedrech, tentokrát se nevzdám já jeho a už přesně vím, jak to udělat. Udělám to, po čem jsem vždycky hluboko uvnitř sebe tak moc toužil, ale strach z neúspěchu mi bránil, abych to uskutečnil, ale díky Justinovi jsem se to už nestyděl odhalit.

Po rozhovoru s Maikeym jsem se vydal do Kinneticu s pocitem, že pokud zvládnu udělat to, co chci a doufám, že i Justin, tak by se náš vztah mohl otočit o 180 stupňů k lepšímu a to je něco, co si nenechám jen tak utéct.

Ted: "Ahoj, Briane."

B: "Ahoj, Theodore, tak co sis pro mě připravil dneska?"

Ted: "No zhruba to samé, co včera..."

B: "Skvělý, to jsem mohl čekat."

Ted: "A taky tu máš nějaké klienty."

B: "Měli domluvenou schůzku?"

Ted: "Ne, ale prý s tebou potřebují mluvit... myslím, že s tebou chtějí jen podrobně projednat podmínky."

B: "Hned se nám ten den vybarvuje, tak já jdu na to."

Ted: "Dobře."

Bůh mi je svědkem, že svou práci miluju a dal bych za ni ruku do ohně, ale momentálně mi leze krkem, když se mi díky ní rozpadá vztah, takže jsem opravdu zvědavý, jak přečkám tuhle neplánovanou schůzku s bandou idiotů, kteří mě obírají o můj drahocenný čas, který bych mohl trávit s Justinem, s plnou hlavou myšlenek jen na toho mini andílka a ďáblíka v jednom.

Cokoliv, co mi řekli, jsem jedním uchem pobral a vzápětí druhým vypustil ven, na tyhle věci jsem momentálně ve své hlavě neměl místo. Mohl jsem myslet jen na to sluníčko, které mému životu dává podstatu a jiskru, bez které bych byl už dávno ztracený a sám.

Byl jsem tak moc rád, když jsem se jich konečně zbavil a rozhodl jsem se udělat to, co už dlouho ne. Dnes jsem se vydal z práce dřív, ale nešel jsem rovnou domů, ale zamířil jsem si ještě něco důležitého vyzvednout...

J: "Briane co, co tady děláš?"

B: "Přišel jsem tě vyzvednout."

J: "Ale já mám práci a neměl bys být náhodou v Kinneticu?"

B: "Dnes jsem odešel dřív a věřím, že Debb ti dá moc ráda volno," pohlédl jsem na ni.

Debbie: "S radostí."

J: "Ale, Debb..."

Debbie: "Neboj, vynahradíš si to, ale teď už běž."

J: "Ale..."

Neměl možnost to dopovědět, protože jsem ho chytl za ruku a zmizel s ním s jídelny, jak nejrychleji jsem mohl. Chvíli to vypadalo, jak kdybych ho unesl, protože způsob, jakým jsem ho naložil do auta, by tomu s jistotou odpovídal, ale já se chtěl jen vyhnout tomu, že by třeba utekl nebo vzdoroval. Když chtěl něco říct, tak jsem mu jen přiložil prst na ústa a očima jsem ho umlčel natolik, že celou cestu domů vážně nevydal ani hlásku.

Když jsme vyjeli výtahem až do posledního patra a dostali se do bytu, tak se rozhodl, že mlčení už v tuhle chvíli nepřipadá v úvahu.

J: "Tak dobře, Briane, můžeš mi říct, co tohle všechno znamená?"

B: "Tohle," šel jsem k němu a vášnivě ho začal líbat.

J: "Bri..."

B: "Pššš."

J: "Ty ses zbláznil."

B: "Já vím."

Tím naše konverzace skončila a naopak naše jazyky se v návalu vzrušení začaly proplétat. Pomalinku jsem ho začal dostávat z jeho oblečení a při tom jsem ho něžně líbal na krk a jeho ruce se věnovaly mým vlasům. Po chvilce přede mnou stál už jen ve svých spodkách a já jsem mohl vidět, jak moc po mně touží, jeho penis se chtěl dostat za každou cenu ven a já tomu napomohl. Klekl jsem si k němu a začal mu jemně líbat každý kousíček jeho dokonalé pulsující chlouby a při tom jsem v dlaních svíral jeho úžasný zadeček, takže stát na nohou pro něho bylo víc než nemožné. Kolena se mu třásla a on se rukama zapíral o má ramena, poté jsem mu začal sát špičku a jednu ruku jsem z jeho zadečku přemístil na jeho penis a několikrát přejel po celé délce, jeho vzdechy a sténání byly harmonií pro moje uši. Během chvilky jsem do úst pojal celý jeho úd a rukou mu hladil varlata, jeho blížící se orgasmus jsem doslova cítil ve svých ústech, ale než došlo k jeho vyvrcholení, jsem se vrátil zpět k jeho rtům a on naše polibky silně prohluboval a mezitím mi rozepínal košili. Poté, co mě z ní dostal, se jeho ruce objevily u mého pásku, který mi dravě rozepnul a to samé udělal i s mým poklopcem a za chvíli se mé kalhoty i trenky nacházely u mých kotníků a následně na zemi. Justin pokračoval v opečovávání mých rtů a zároveň mi rukou hladil můj tvrdý penis a já mu hladil jeho dokonalá záda. Za stálého líbání jsme se dostali až do ložnice, kde jsem ho jemně položil na postel, lehl si na něj a chvíli mu jen hleděl do očí a hladil ho po vlasech, on se na mě jen s láskou usmíval a poté mě něžně políbil...

B: "Nasaď mi ho," podal jsem mu kondom.

Udělal, o co jsem ho požádal a následně jsem si jeho nohy položil na svá ramena a jemně jsem do něho začal vstupovat a během chvíle jsem se v něm nacházel celý. Pomalu jsem se začal pohybovat v jeho útrobách a zároveň jsem ho něžně líbal a on si mě přitahoval za zadek blížk sobě. Ten svůj naopak svíral a to mě přivádělo doslova k šílenství. Nemohl jsem se dál pohybovat šnečím tempem, protože oba jsme to moc chtěli atak jsem zrychloval a zrychloval, jeho ruce mi na zádech začínaly vytvářet krvavé cestičky, ale to mě naopak přinutilo přirážet silněji a Justin mi do ucha sténal jak smyslů zbavený a jeho horký dech se odrážel od mého krku, poté své ruce přemístil do mých vlasů, ale já mu je obě pevně chytl a položil je za jeho hlavu a nepouštěl, stačilo už jen párkrát silně přirazit a Justin vyvrcholil, jeho horké sperma se po tak silném orgasmu nacházelo na mém bříšku a to mě přinutilo vyvrcholit hned po něm.

Zůstali jsme bez pohybu ležet a já se nadále nacházel v něm, nechtěl jsem z něho vystoupit, chtěl jsem v něm být už navěky. Zvedl jsem hlavu, kterou jsem měl doteď položenou na jeho hrudi a podíval se na něj. Měl přivřené oči, dech stále zrychlený a tváře úplně zarudlé, jeho rty byly do takového nepatrného kouzelného úsměvu a mně bylo jasné, že to, co jsme právě prožili, se mu líbilo stejně moc jako mně. Neodolal jsem a musel ho políbit, poté jsem z něho vyndal svůj penis a lehl si vedle něj na bok a on udělal to samé, atak jsme jen leželi a hledělli si do očí.

J: "Co to mělo všechno znamenat?"

B: "Chtěl si, abych ti připomenul, že jsme to my."

J: "Takže si to udělal jen proto..."

B: "Ne," nenechal jsem ho dokončit.

J: "Ale..."

B: "Ne!" políbil jsem jej.

J: "Briane..."

B: "Chtěl jsem to udělat, jasný? Nechci, abys byl naštvaný nebo abys třeba jen uvažoval nad tím, že..."

J: "Že co, Briane?"

B: "Že ode mě odejdeš."

J: "To bych neudělal, Briane."

B: "To nemůžeš vědět, Justine... už si to párkrát udělal a já nemyslím, že bych to znova zvládnul."

J: "Já nikam nejdu," políbil mě.

B: "To doufám, ale i tak jsem se rozhodl, že už nebudu v Kinneticu trávit tolik času a že chci taky zkusit to, o co si mě požádal."

J: "Co máš na mysli?"

B: "To rande přece."

Na tváři se mu vytvořil úsměv od ucha k uchu, ale v očích měl pořád takový nevěřícný pohled... no, kdo by se mu divil, že?

J: "Ale, Briane, nechci, abys to dělal jen kvůli mně."

B: "Dělám to i kvůli sobě a hlavně kvůli nám."

J: "Sám jsi říkal, že si nikdy na žádném nebyl, že to není nic pro tebe."

B: "A ty jsi řekl, že všechno je jednou poprvé a pokud mám vůbec někdy mít rande tak chci, aby bylo s tebou."

J: "To myslíš vážně?"

B: "Myslím," políbil jsem jej.

J: "Děkuju."

B: "Není za co, Sunshine. Ale mám jen jednu podmínku."

J: "Jakou?" zeptal se trochu vyděšeně.

B: "Bude to podle mě... všechno - kam půjdeme, co budeme dělat, možná i co budeme říkat a já nechci slyšet jednu jedinou námitku."

J: "Ale..."

B: "Justine!"

J: "Fajn, souhlasím, blázne jeden."

B: "To jsem rád, blázínku můj."

Kdyby tak věděl, co mám pro něj připravené a jak moc se toho bojím. Strach z toho, že se to celé pokazí, mě doslova požírá, ale musím věřit, že to dopadne podle mých představ a že neuvidím v Justinových očích zklamání.