Nová povídka. - Jak koukám na Qaf od začátku, tak mám teď i chuť psát příběh, který by se více zabýval začátkem vztahu Justina a Briana, tak snad se bude líbit
BRIAN
varování: žádné
S Mikem, Emmettem a Tedem jsme jako obvykle seděli na snídani v jídelně a vyprávěli si vzájemně, jak jsme prožili noc - respektive, koho, jak a kde jsme ojeli. Ale dalo by se říct, že s příběhem jsme mohli tak maximálně přijít já a Emmett. Maikey se jako obvykle vyhnul svojí šanci na to si zašukat kvůli svým ubohým důvodům a Ted se tomu vyhýbá, aniž by vlastně chtěl, protože balící hlášky typu "Ahoj, jak to jde? Můžu ti koupit pití?" už jsou jaksi dávno z módy. Ale co, hlavní je, že já jsem si svůj večer produktivně užil, všechno ostatní mi může být ukradený, zvlášť Tedův (ne)sexuální pomlčka nudný život.
Debb nás jako vždy chodila kontrolovat a odposlouchávat naše konverzace, do kterých nezapomněla sama něco vložit a jako obvykle jsme se u jejích poznámek nasmáli. Následně jsme se všichni jako vzorní občané vydali do práce. Maikeyho jsem vzal autem, aby chudáček nemusel jít pěšky, když ho tam čeká další náročný den plný předstírání, že není gay.
Maikey: "Díky za svezení."
B: "Co bych pro tebe neudělal, že? Hlavně nezapomeň udělat šťastnou svojí nastávající."
Maikey: "Briane! Tracy není moje nastávající. Ale mimochodem, když už očividně mluvíme o našich drahých polovičkách, jak se má Justin?"...Škodolibě se usmál.
B: "Fuck you,"...Vyhodil jsem ho před obchoďákem a následně jsem se vydal dělat svoje kouzla jako manažer.
Večer jsem jako obvykle zavítal domů, abych se trochu zkulturnil a připravil k Woody's a hned na to jsem se tam vydal. No a sotva jsem vešel dovnitř a už jsem viděl toho neustálýho vlezdoprdelku, jak zpracovává Debbie s Vicem. No, dokud neotravuje mě, tak si může dělat, co chce, s kým chce... ale jak říkám - dokud neotravuje mě!
Maikey: "Viděl si to?"...Přiběhl ke mně.
B: "Co?"
Maikey: "On!"...Ukázal na něj.
B: "Copak tě máma neučila, že na lidi se neukazuje?"
Maikey: "Myslím to vážně, Briane, zbav se ho!"
B: "A proč bych to dělal? Tohle je svobodná země, může si být, kde chce."
Maikey: "Ne, pokud otravuje mojí matku."
B: "A ty sis všiml, že by jí to nějak zásadně vadilo?"
Nadechoval se k další odpovědi, ale když pochopil, že svého jednoduše nedosáhne, tak to vzdal a vydal se za Emmettem a Tedem, aby si jim stoprocentně postěžoval. Ale to mně už mohlo být někde. Navíc, Justin je svým způsobem sladkej, koukat se na něj mi tak úplně nevadí. Ale u koukání to taky musí skončit nebo ten můj velkej proslov o tom, že nevěřím na lásku, ale na šukání, pak nebude mít žádnej smysl, protože on by si můj zájem stoprocentně vyložil jako něco víc.
Trick: "Ahoj, můžu ti koupit pití?"
A od Justina se přesouváme k té zábavné části dnešního večera. "Jasně," odpověděl jsem a započal jsem svojí každodenní sváděcí hru.
Lepil jsem se na něho, šeptal mu do ouška, sem tam jsem rukou "zavadil" o jeho rostoucí rozkrok. "Ošukám tě... tvrdě," zavzdychal jsem u jeho rtů a chystal jsem se s ním vypadnout.
J: "Ahoj,"...Zjevil se u mě s tím svým štěněčím pohledem.
B: "Kriste!"
J: "Jen jsem..."
B: "Na tohle teď nemám čas."
J: "Kdo je to?"...Prohlédl si znechuceně mého tricka od hlavy, až k patě.
B: "Můj dnešní fuck."
Už mě nezajímalo, co dalšího z něj vypadne, ostatně jako mě to nezajímá nikdy a vydal jsem se se svým trickem do mého auta, kterým jsem nás dopravil do loftu. Rozdali jsme si to na pohovce a následně oba odpadli v posteli. Moje probuzení pak probíhalo jako obvykle "Kdo, kurva, jsi?"
Trick: "Ten, co si ho včera šukal."
B: "Oh, jasně... a byl si aspoň dobrej?"
Moje otázka se ho očividně dotkla a netrvalo dlouho a zmizel. Já se vydal do sprchy a následně jsem musel reagovat na hlasité klepání. Doufám, že jde někomu o život, protože jinak...
B: "Do hajzlu!"
J: "Musím s tebou mluvit."
B: "Kolikrát ti to budu muset ještě zopakovat? Zmiz odtud!"
J: "Moje máma se zbláznila... chce mě vzít k terapeutovi."
B: "No možná, že ho potřebuješ."
Dotkl jsem se jeho mladých citů a on po mně hodil ten klasický pohled, kterým si myslí, že mě dokáže vydírat, ale na tohle teď vážně nemám náladu.
J: "Můžu dovnitř?"...Ani nedokončil otázku a už se cpal dovnitř.
B: "Ne,"...Zabránil jsem mu ve vstupu.
J: "Ty tam někoho máš?"...Ptá se, jako by to snad byl zločin.
B: "Ne a i kdyby, tak ti do toho nic není."
J: "Prosím, chci dovnitř,"...Zkoušel na mě sváděcí techniku.
B: "Běž domů,"...Zavřel jsem mu před nosem.
Ještě chvíli volal moje jméno a bušil na dveře, ale když pochopil, že už mu neotevřu, tak se sebral a odešel. Rozhodnutí vzít si ho domů a zbavit ho jeho nevinnosti byl fakt blbej nápad... protože jestli to brzo nevzdá, tak si půjdu sednout za to, že jsem ho zavraždil.
Když jsem si následně uvědomil, že je sobota a že se nemusím hnát do práce, rozhodl jsem se, že jít si naplnit žaludek, je rozhodně skvělý nápad.
B: "Pro Krista!"
Ten kluk je vážně všude, začínám se bát, že když doma vlezu do skříně, tak ho tam taky najdu. Nejdřív mi zabral Woody's, následně Babylon a teď už i jídelnu... že já se na to nevyseru.
Ignoroval jsem ho a šel jsem se posadit ke stolu v naději, že za mnou nepůjde... a světe div se on na tom baru opravdu sedět zůstal. Za to Debbie se ke mně začala nějak nebezpečně hnát.
B: "Ahoj, Debb."
Debbie: "To je všechno, co mi řekneš?"
B: "Eh... hmm... venku je fakt pěkně."
Debbie: "Joo? A ty si fakt pěknej vůl."
B: "Co zas já?!"
Debbie: "Ty! Ten kluk támhle kvůli tobě nemůže ani domů."
B: "Jak kvůli mně? Můžu za to, že má šílený rodiče... to není moje věc."
Debbie: "Máš pravdu, to tvoje věc není... ale ty za něj máš zodpovědnost."
B: "Od kdy?!"
Debbie: "Od tý doby, co sis ho vzal domů a ošukal ho."
B: "Mám zodpovědnost jenom sám za sebe."
Byl jsem neskutečně vytočenej a raději jsem se sebral a z jídelny odešel dřív, než bych se dozvěděl ještě něco. Vážně mě přestává bavit, když mi lidi říkají, co je moje zodpovědnost. To, že si chtěl Justin zašukat, je pouze jeho zodpovědnost... rozhodně ne moje.
No comments:
Post a Comment