Poslední díl. - 18+
BRIAN
Logicky jsem chtěl ty dveře rychle zavřít, nejlíp doslova zabetonovat, ale jen co jsem se o to pokusil, Justin proklouzl dovnitř, jako by mu to tady snad patřilo... nebo jako bych ho snad pozval dál! Tohle je opravdu ten nejvíc drzej, otravnej a nevychovanej puberťák, jakého jsem si jenom mohl vzít do postele! Koukal jsem na něj jako na blázna a chvílema jsem přemýšlel, že ho snad zabiju, ale při představě, že bych kvůli němu strávil zbytek života zavřený někde v cele ve vězeňském mundúru, jsem své pokušení potlačil, jak nejvíc se dalo a že to nebylo vůbec jednoduché. Já se snad budu muset přestěhovat na druhý konec světa a začít novej život pod novým jménem, jen abych se ho jednou pro vždy zbavil. Ach jo, jenom si vzpomenu na to, jak můj život vypadal ještě před týdnem a brečel bych, jak všechno bylo perfektní... teď jsem místo toho ve sračkách!
B: "Co tady, sakra, děláš?!"
J: "Dole bylo otevřeno, tak jsem..."
B: "Na to se tě neptám... co tady, sakra, děláš?!"
J: "Jen si chci promluvit."
B: "Jsi blbej nebo hluchej? Už jsem ti jasně řekl, že ode mě nic nedostaneš."
J: "To jsi řekl, já vím... ale kdyby si mi jenom dal šanci, uviděl by si..."
B: "Mohl bys to konečně pochopit? Nejsi můj milenec ani partner... dokonce ani kamarád."
J: "Ale mohl bych být!"
B: "Pane bože, ty si tak naivní dítě!"
J: "Nejsem dítě."
B: "Tak se tak přestaň chovat a běž pryč."
Začínal jsem z něho naprosto šílet, nejenže byl šíleně tvrdohlavej, ale kvůli jeho božskému sexy vzhledu, jsem i já začínal být tvrdý na jistých místech... jak je možné, že i když se s ním hádám, dokážu zároveň v klidu myslet na sex s ním? Co to se mnou děláš, kluku?
J: "Nejsem dítě."
Ani jsem se nenadál a Justin si najednou rozepínal bundu a odhodil ji kamsi na zem. Hned na to následovaly knoflíčky u košile... co to, sakra, dělá? Ničí mě?
B: "Co to děláš?"
J: "Dokazuji ti, že už nejsem dítě... a že zkrátka chci, co chci."
Jak je možné, že ještě před týdnem byl neposkvrněný a najednou je tak dominantní a vyspělý? Vážně stačila jedna noc se mnou a z něho se stal... tenhle krásnej... sexy... bože můj.
B: "Přestaň,"...Snažil jsem se s ním bojovat s posledními zbytky odhodlání.
Ale místo toho, aby mě poslechl, se jeho košile ocitla taky na zemi. A když se mi naskytl pohled na jeho mladé, ale přes to krásně mužné tělo s bělostnou pokožkou, moje srdce se rozbušilo. Nikdy u nikoho jsem necítil takový... NIC! Tohle musí přestat zkrátka!
B: "Dost,"...Šel jsem až k němu, sebral jeho košili ze země a dal mu jí.
J: "Chci tě a ty chceš mě, vím to."
Justin mě najednou začal líbat na mou nahou hruď, už jsem jenom čekal na to, kdy uvolní ručník, jež jediný mě chránil před tím, abych mu zcela podlehl.
Ale už jsem nemusel čekat ani na to, já mu zkrátka podlehl, ať jsem chtěl nebo ne... a já chtěl! Bylo mi jedno, že mu tím dám další záminku k tomu, aby se zdržoval v mém životě... já ho prostě fakt chtěl! Ale ten dominantní jsem tady zkrátka já.
Proto jsem chytil jeho paže, aby se mě nemohl dotýkat, a následně jsem ho natiskl ke sloupu. A potom jsem ztratil úplně veškerou kontrolu, jazykem jsem dobýval jeho ústa a následně jsem ho hladově líbal, zatímco on mezitím uvolnil můj ručník. V další vteřině klečel přede mnou a ochutnával mě. Nejprve pomalu, jenom špičku, olizoval ji, sál, hrál si s ní a já už jen z toho zažíval extázi. A pak jsem se ani nenadál a byl jsem v jeho ústech, jak nejvíc byl schopný unést. Bylo to ráj na zemi. Rozkoší jsem nemohl ani popadnout dech. Justin se sem tam pousmál, pyšný na to, že mi dělá tak dobře. Nejsem zvyklý na to, že někomu dávám až takové plusové body, ale on si to jednoduše zasloužil.
B: "Pojď sem."
Vytáhl jsem ho za ruce zpátky k sobě a opět jsem plenil jeho plné chutné rty. Následně jsem ho k sobě otočil zády tak, že byl předkem natisknutý na sloup a pevně ho objímal. Stáhl jsem mu kalhoty pod zadek a následně jsem roztrhl obal kondomu za pomocí zubů a navlíkl jsem si ho. Hned na to jsem do něj začal pronikat, hezky pomalu... chtěl jsem rychle, ale věděl jsem, že musím být opatrný, Justin ještě přeci jen není zvyklý. Postupoval jsem proto po kouscích, kdykoliv se Justin povolil, vnikl jsem do něj o další kousek, bylo znát, že ho to trochu bolí, ale nakonec veškerá bolest zmizela, tedy až na tu, která je toho vždy součástí, a já mohl začít přirážet. Držel jsem ho za boky a on na mě blahem vystrkoval zadek, chtěl mě v sobě co nejvíc. Musel jsem z toho slastí přivírat oči, nemluvě o tom, jak jsme byli oba hlasití při projevování té rozkoše. Není se proto čemu divit, že v momentě, co jsme oba současně dosáhli vrcholu, sesunuli jsme se vyčerpáním k zemi.
Jak jsem tam tak vedle něj ležel, nemohl jsem zbavit představy toho, že by se tohle mohlo ještě někdy opakovat, třeba kdykoliv by se mi zachtělo... dokonce mi hlavou projela myšlenka toho, že bych ho třeba mohl mít jednou rád, už teď cítím, že... ale milovat ho? To nejde, všichni víme, že to prostě nejde, láska je blbost.
JUSTIN
Nevěřil jsem, že se toho ještě dožiju, doufal jsem, ale pomalu jsem ztrácel naději. A přes to tu najednou ležím vedle nahého Briana a obdivuji jeho krásu. Zažil jsem s ním právě to nejlepší a nejkrásnější, co jsem mohl. Já vím, že to neznamená, že mě hned miluje a přijme do svého života, ale vím i to, že je tu nějaká šance na to, že se mi toho nakonec podaří dosáhnout, poněvadž když se mi podařilo tohle a to se to zdálo jako zcela nemožné, musí se mi podařit i to, že mě nakonec bude milovat natolik, že nebude chtít, abych někdy odešel. A já ho už teď miluji natolik, že vím, že nikdy nechci odejít... prostě NIKDY!
B: "Myslím, že bys už měl jít."
J: "Já vím."
B: "Ty neodmlouváš? Dostal si rozum?"
J: "Řekněme, že vím, že se ještě uvidíme."
Brian na to nic neřekl, jen se tak sladce pousmál... zda za tím stálo spíš to, že si v hlavě říkal 'Tak na to zapomeň, chlapče,' než to, že by se mu ta představa líbala, nevím, ale hlavní je, že teď už si jsem vědom toho, že není schopný mi odolat. A ve výsledku mě možná bude potřebovat úplně stejně jako já jeho.
No comments:
Post a Comment