Nová povídka.
BRIAN
Nespal jsem skoro celou noc a přesně proto se teď tvářím jako umučení Krista nebo minimálně jako zombie a před absolutním kolapsem mě může zachránit jedině hrnek opravdu silné kávy! A přesně proto jsem se teď stěží doplazil do jídelny a díky Debbiiným rychlým pozorovacím a chápajícím schopnostem, jsem nemusel ani nic říkat a ona mi okamžitě běžela pro svou pověstnou kávu...
Debbie: "To už zase nedorazil domů?"...Přiřítila se zpátky.
B: "Co?"...Povytáhl jsem nechápavě obočí.
Debbie: "Nejsem hloupá! Vím, že se mezi vámi už pár dní něco děje a že skoro nespí doma."
B: "Chci si vypít kafe a ne se zpovídat zrovna tobě!"
Debbie: "A já chci zase vědět, co se děje, takže mi odpověz!"...Dala ruce v bok.
B: "Debb, pokud to bude třeba, klidně odtud uteču i s tvým hrnkem... Takže buď tak hodná a běž chvíli prudit zase někoho jiného,"...Očima jsem ji doslova prosil.
Naštěstí to vzdala a udělala opravdu dobře, za chvíli bych jí totiž asi řekl něco, čeho bych později litoval a to momentálně opravdu nemám zapotřebí! Už takhle mám všeho až po krk a schází asi jen takhle málo a já naprosto vyletím z kůže! Tím, že mě ona bude ještě nutit se jí svěřovat, mi opravdu nepomůže! Všechno je momentálně jeden velkej bordel!
Jindy bych Debbiino kafe pomalu upíjel a vychutnával si jeho úžasnou chuť, dnes jsem ho však do sebe prakticky vyklopil a doufal jsem, že mě to po zbytek dne udrží na nohách a především při smyslech!
O co hůř mi ještě vlastně mohlo být, když se ve dveřích zjevila ta moje pošahaná partička idiotů? O dost! Tohle jsem teď opravdu nepotřeboval! Já se snad jednou zblázním!
Maikey: "Dnes si tu nějak brzy?"...Divil se.
B: "Nemohl jsem spát."
Emmett: "Vypadáš jak před umřením, minimálně."
Ted: "A hůř!"
B: "Nikdo se vás na názor neptal, tak co kdybyste drželi ty vaše klapačky?!"...Štěkl jsem.
Maikey: "Stalo se něco?"...Hned vyzvídal.
B: "Vy a tvoje pošahaná máti mi už pijete krev... To se stalo!"
Emmett: "Nejsme tady ani minutu a už..?"
Ted: "Emmette, dost nerozčiluj se nad ním, dnes je větší blbec, než obvykle...A že to už je co říct."
Chtěl jsem ho jako vždy nějak zazdít, ale nedokázal jsem to, místo toho jsem jen mlčel, hrál si s táckem a koukal do prázdna! Naštěstí už mi nikdo z nich nevěnoval pozornost nebo alespoň ne tu slovní... Maikey mě doslova propaloval pohledem!
B: "Musíš na mě tak civět?!"
Maikey: "Asi musím, když to dělám!"
B: "Tak to nedělej... Leze mi to na nervy!"
Maikey: "To dneska očividně všechno!"
B: "Když to víš, tak mě nech, místo toho buzerování!"
Maikey: "Jak chceš!"...Zvedl se a zamířil si sednout na bar, aby to mohl vášnivě rozebrat s tou dvouhlavou saní, které říká 'mami!'
Dnešek už se vážně rozjíždí na jedničku s hvězdičkou, a pokud se má ještě něco stát, tak ať se to, prosím, stane teď, když je ze mě ještě pořád v podstatě dobrovolně boxovací pytel, později už bych to asi nejspíš nezvládnul!
Kurva! Projelo mi myslí, když jsem se podíval ke dveřím, kterými právě vstupoval Justin... Vypadal skvěle, odpočatě, líp než já... Očividně se v noci dobře vypsal na rozdíl ode mě! Nejraději bych něco roztřískal, jaký mám na něho vztek!
Ihned zpozorněl a strnul, jakmile mě zahlédl, jeho výraz jako by úplně zkameněl a celkově jsem měl pocit, že má strach a že je nervózní... Přesně tak se cítím už několik dní já! Tak si ten pocit užij, Justine!
J: "Ahoj."
Emmett: "Konečně někdo, kdo tady přítomnému bručounovi spraví pocuchanou náladu."
Ted: "Svět se zase zbarví do růžova! Vyvěste prapory!"
B: "Nechtěli byste zmizet... Navždy nejlíp?"
Emmett: "Samozřejmě, jako mávnutím hůlky,"...Zvedli se a přidali se k Maikeymu a Debbie, aby nás společně s nimi mohli nenápadně pozorovat a rozebírat!
Justin se okamžitě posadil naproti mně a jen se na mě díval jako bych byl přelud nebo, co já vím, připadalo mi, že mi chce něco říct, ale koule na to to dokázat, asi ztratil někde po cestě! Ovšem i já sám bych si raději ukousl jazyk, než abych se choval jako nějaká lesbička!
J: "Promiň,"...Zašeptal.
B: "Za co přesně?"
J: "Že jsem nepřišel."
B: "To je dobrý, tenhle týden je to jen potřetí... Nedělej si s tím hlavu,"...Ironičtěji jsem znít nemohl.
J: "Musíš mě pořád shazovat?"
B: "Nemusím."
J: "Tak to nedělej."
B: "Nikdo nic takovýho nedělá."
Povzdychl si jako by on měl být ten, co má na to právo! Jsem to snad já, kdo chodí domů v noci anebo vůbec? Kdo se chová jako naprostý idiot, kdykoliv spolu mluvíme? Jsem to já, kdo s ním prakticky spíš vůbec nemluví? Ne! Takže to já bych si měl právě teď povzdychnout! Ale seru na to! Už takhle to ve mně pění!
B: "Kde si vůbec byl?"...Chtěl jsem dělat, že mě to nezajímá, ale to se nedalo tak snadno.
J: "U Daph."
B: "Zase?"
J: "Jo, my..."
B: "Utužujete vztahy?"
J: "Něco takovýho."
B: "Jasně."
Jestli si myslí, že mu budu věřit, tak je na omylu! Poznám, když mi lže, vždycky kření ten svůj malej, roztomilej nos a uhýbá očima a teď by se dalo říct, že mu nos skoro upadl a oči se někam odkutálely!
B: "A dnes přijdeš?"...I přesto, jak moc jsem na něho byl naštvaný, jsem si nedokázal představit další noc bez něj.
J: "Mám noční,"...Odsekl.
B: "Aha."
J: "Promiň."
B: "Nemusíš se mi pořád jen omlouvat."
J: "Já vím, já jen... To je jedno."
B: "Fajn... No asi bych měl jít do práce."
J: "Já nejspíš taky,"...Zvedl se a odešel, aniž by mě políbil.
Sakra práce! Já už vážně zešílím! Co se to s námi, do hajzlu, děje? Co se to děje s ním? Nesnesu to! Už je toho prostě příliš! Všechno se zničehonic najednou změnilo a on se mi teď pořád jen vyhýbá... Není se mnou, ani když může, natož když má něco na práci! Dřív by se na povinnosti vykašlal a byl jen se mnou, ale teď jako by všechno bylo důležitější, než já! Já, sakra, nevím, co se to děje a už z toho začínám doslova magořet!
Kdybych tam zůstal ještě o něco déle a viděl bych ho, asi bych něco udělal, nějakou scénu hádám, ale potřeboval jsem se toho ušetřit, atak jsem z jídelny prakticky utekl, ale nešlo to moc nepozorovaně...
Maikey: "Briane!"...Volal za mnou, když jsem mířil k autu.
B: "Co?!"
Maikey: "Já jen... Co je to s vámi dvěma?"...Přistoupil ke mně.
B: "Koho myslíš?"
Maikey: "Víš moc dobře!"
B: "Co kdyby ses zeptal jeho, očividně toho ví víc, než já."
Maikey: "Ale..."
B: "A řekni Tedovi, ať hne zadkem jinak je bez práce,"...Nasedl jsem do auta a rychle odjel.
Tohle už byl můj poslední hřebíček do rakve! Teď už prakticky všichni vědí, že s Justinem nemáme růžovou domácnost a já se jejich debilních otázek teď už nemám šanci zbavit! Ale co mě sere vic, je to, že chci Justina, ale on očividně nechce mě... Tohle je vážně k posrání!
No comments:
Post a Comment