Nový díl. - 18+
BRIAN
Nevím proč a ani to nedokážu definovat, jen vím, že jsem celou noc ani nezahmouřil oko, což se mi asi nejspíš vymstí, ale já prostě nemohl spát, pořád jsem musel myslet na tu chlupatou kuličku a na to jestli je v pořádku. Ani za boha to nedokážu vysvětlit, přeci jen pro mě to představuje jen hromadu chlupů a nehorázně starostí v podobě krmení, sbírání bobků a projevování lásky což je u mě problém i v případě lidí tak natož u psa, ale já prostě nemohl z hlavy dostat obraz toho jak tam jen tak bezvládně ležela a jak byla krásná jako by i to že jsem nakonec zjistil, že ještě dýchá, mi udělalo radost. Měl bych se spíš zaobírat tím co mě až do teď ani nenapadlo a to mým autem, které jistě nebude vypadat nejlíp a blázinec mě jistě nemine, ale momentálně se spíš snažím dostat z hlavy tu obludnost... Sakra vždyť ona to žádná obludnost nebyla tak jak se sakra mám zbavit myšlenky, na to že bych jí chtěl pomoct? Ah už vím...
B: "Dobré ráno,"...Pošeptal jsem mu do ucha.
J: "Hmm?"...Zabručel.
B: "Musíš vstávat."
J: "Ještě ne."
B: "Musíš."
J: "A proč? Šichta mi začíná až za dvě hodiny."
B: "Já vím, ale já tě potřebuju."
J: "Na co?"
B: "Na tohle,"...Vzal jsem mu ruku a nasměroval jí do mého rozkroku, který už se pyšnil tvrdostí.
J: "Tak v tom ti nepomůžu,"...Škádlil mě.
B: "Sunshine,"...Zavzdychal jsem mu toužebně do ucha.
Na to mě až moc miluje, aby mě nechal trpět, takže netrvalo dlouho a jeho ruka se pomalejším tempem snažil uspokojit můj chtíč tam, kde jsem ho potřeboval nejvíce. Zatímco mě dráždil, jsem jeho rty drtil v návalech polibků a prsty jsem si hrál s jeho bradavkami, které už taky nabíraly na tvrdosti a následně jsem je i několikrát obkroužil jazykem a Justin mi za odměnu vydal ne jeden sten, který mě přímo nažhavil. Následně se jeho ruka vzdálila od mého penisu a zabořila se do mých vlasů, které si namotával na prsty a tentokrát jsem to byl já, kdo se ho snažil uspokojit, ale do svého snažení jsem zapojil i ústa. Nejprve jsem si hrál s jeho špičkou, jemně jsem ji okusoval a obkružoval jazykem, zatímco Justin sténal blahem a nadále si hrál s mými vlasy, ale pod návalem vzrušení už to bylo trošku drsnější, až jsem se začínal bát, že si budu muset koupit přípravek na zakrytí pleše, ale on to v tu chvíli potřeboval na usměrnění svého vzrušení a tak jsem ho v tom nechal pokračovat a svým způsobem jsem si v tom i liboval. Následně jsem celý jeho úd pojal do úst a přiměřenými pohyby jsem ho dováděl k šílenství a k velmi hlasitému vzdychání a sténání a přitom jsem sám sebe začal dráždit rukou v pomalejším tření.
J: "Briane,"...Zasténal když už bylo zřejmé, že mě chce ne-li potřebuje mít v sobě.
Jeho nohy jsem si vyvzdychl na ramena, ze stolku jsem si vzal lubrikant a začal ho připravovat a nejspíš také dovádět k šílenství. Následně jsem ho nechal mi nasadit kondom a poté jsem do něho začal vstupovat hezky jeden kousek za druhým, až jsem se v něm nacházel celý a mohl tak přirážet. Jeho nehty se mi zarývaly do zad, zatímco jsem své přírazy zrychloval a sílil a poté když se jeho útroby sevřely tak mi stačilo už jen jedinkrát přirazit a mohl jsem vyvrcholit. Poté jsem z něj vystoupil a k jeho vyvrcholení jsem mu dopomohl ústy, na což se mi poté začala zaplňovat jeho spermatem, které jsem spolykal a následně jsem mu polibkem dal ochutnat kousek sebe.
J: "Já z tebe jednou zešílím."
B: "Pročpak?"
J: "Sex s tebou je čím dál tím lepší."
B: "Takže se už nemusím bát toho, že bys vzal nohy na ramena?"
J: "No to nevím,"...Škádlil mě.
B: "Hele!"...Věnoval jsem mu polibek.
J: "Briane můžeš být sebevětší blbec, ale mě se jen tak nezbavíš."
B: "To jsem rád,"...Znovu jsem ho políbil.
Nechtělo se mi opouštět tu krásně vyhřátou postel, obzvlášť když se v ní nacházel Justin, ale jednou jsem si založil firmu tak jí taky občas musí řídit, takže jsem vlastně moc neměl na výběr. Zdlouhavým líbáním jsem se loučil s Justinem, následně jsem se oblékl a opustil klid domova, jenže když jsem sjel výtahem až dolu, vyšel ven a poprvé pořádně spatřil, cože se mi to stalo s autem tak jsem si téměř volal záchranku... Na předku byla velká promáčklina a světlo bylo jaksi v hajzlu, takže mi bylo jasné, že pokud mě v tomhle uvidí nějací muži zákona tak se můžu se řízením rozloučit a to jsem nehodlal riskovat takže mi nezbývalo nic jiného než si vychutnat čerstvý vzduch a velmi dlouho procházku.,. Bože jak já bych zabíjel...
Ted: "Nejsi nějakej zadýchanej?"
B: "Myslíš?"
Ted: "Ty si přišel pěšky?"
B: "Vidíš tu snad někde moje auto?"
Ted: "No právě, že ne."
B: "Tak se tak blbě neptej."
Ted: "A co s ním máš?"
B: "Odpočívá a teď mi dej důvod, abych tu zůstal."
Ted: "Tady je,"...Předal mi do ruky štos ne-li hromadu papírů.
Zamířil jsem rovnou do kanceláře, zabořil to do křesla, zapnul počítač a pokračoval v tom, co dělám každý den a téměř u toho umírám nudou, ale prachy jsou prachy, takže si asi nemůžu moc vybírat. Během toho prohrabování se v papírech mi zase něco přišlo na mysl, ale protentokrát což je velmi nepochopitelné to nebyl Justin a křivky jeho těla a především dokonalost jeho penisu, místo toho to však byly ty čtyři nohy a béžová hromada chlupů. Chtěl jsem jí za každou cenu dostat z hlavy, ale čím víc jsem se o to pokoušel, tím nemožnější to bylo. Nechápal jsem jak jeden pes, kterého jsem ještě k tomu srazil autem, a pravděpodobně už nežije, mi mohl tak moc změnit pohled na tyto stvoření vždyť já psy nenávidím tak co mě sakra okouzlilo na tomhle, obzvlášť když je to holka proboha.
Ted: "Briane?"...Vytáhl mě z mého přemýšlení.
B: "Co je?"
Ted: "Proč tu sedíš, když si téměř nic neudělal a tvoje myšlení je jaksi zaměřené na něco jiného, na něco blonďatého předpokládám."
V jednom měl pravdu blonďaté to bylo no spíš béžové, ale to je podobné jenže ve zbytku to do Justina mělo hodně daleko a to je taky důvod proč to nechápu měl bych myslet na něho a na to jak si ho vezmu tvrdě ve sprše a nebo něžně v posteli a ne na to, že bych se teď nejradši zvedl a jel zjistit jak na tom je ta obluda.
B: "Budu muset jít Tede."
Ted: "To je mi jasný."
B: "Zvládneš to tady?"
Ted: "Jako vždycky."
B: "Hele nech si to."
Ted: "Všechno je pod kontrolou."
B: "Dobře díky."
Ted: "Pozdravuj Justina."
B: "Jasně,"...Plácl jsem jako kdybych měl směřovat za ním, ale skutečnost byla trochu jiná.
Bože co mě to napadlo, já vážně jdu zjistit, jestli nějaká příšera přežila moje počínání v autě, které teď ještě k tomu ani nemůžu používat? Já jsem se asi vážně včera musel praštit do hlavy, jinak nedokážu pochopit, jak já něco takového můžu podstupovat.
Jakmile se mi podařilo asi po hodinové cestě dostat na místo tak jsem zamířil rovnou na recepci nebo jak se tomu kurva u veterináře říká a s mým štěstím tam nikdo nebyl takže jsem si ještě nějakých deset minut počkal jak nějakej idiot a začínal tohle svoje pobláznění přehodnocovat, jenže v momentě co jsem chtěl vzít nohy na ramena jsem byl zastaven...
"Jak vám můžu pomoct?"
B: "Chci se jen zeptat na jednoho psa nebo spíš fenu no to je asi jedno jen chci vědět jak je na tom."
"Jméno?"
B: "Jako moje nebo toho psa?"
"Nejlíp oboje."
B: "Neznám její jméno, já jí sem včera pozdě přivezl, srazil jsem jí autem a chci vědět, jestli je naživu."
"Ah ano měla to jen tak tak, ale zatím žije, jenže její stav je na tom špatně nejspíš jí budeme muset utratit."
To ani omylem sakra vždyť já jí sem včera přivezl, aby jí zachránili život, to jsem jí rovnou mohl nechat na tom trávníku, takže tohle nepřipadá v úvahu.
B: "A to nemůžete něco dělat?"
"Mohli bychom, ale je to velmi nákladné navíc už je to postarší pes takže není jisté, že by to pomohlo a denně tu máme plno psů, kteří potřebují naší pomoc a finance."
B: "Zaplatím to."
Kurva co jsem to právě teď řekl?! Jsem já vůbec normální? Ale v tu chvíli jsem prostě věděl, že to potřebuje a navíc že je v tomhle stavu, je moje vinna, takže není nad čím přemýšlet.
"Opravdu?"
B: "Řekl jsem to snad ne?"
"Jste štědrý muž."...Kdybych nevěděl, že jsem teď právě zachránil život nějaký hromadě chlupů tak bych věřil, že ta ženská se mnou dokonce flirtuje.
B: "Jo a nejspíš blázen."
Vysvětlila mi, co všechno s ní mají v plánu udělat a taky mi řekla veškerá zranění, která jí zastihla, a poté jsem s ní vyrovnal účty, které nebyly zrovna malé, ale pokud dokážou zachránit život tak proč ne.
"A mimochodem jmenuje se Maggie, to je všechno co jsme u ní našli jen známku se jménem."
Krásná holka musí mít i krásné jméno a to ona má. Ale věděl jsem, že tohle mi nestačí, potřeboval jsem něco víc než jí jen nejspíš zachránit život.
B: "Můžu jí vidět?"
"Dobře, ale jenom na chvíli je vyčerpaná."
B: "Děkuju."
Odvedla mě rovnou za ní a nechala mě s ní chvíli o samotě, ležela na pelechu v kleci a byla na kapačce a já v ten moment pochopil, proč tohle všechno dělám... Byla tak krásná celá do béžové a s šedivými fousky vzhledem k věku, který už jí zastihl. Měla nádherný dokonce očarující výraz, dělalo jí problém udržet oči, ale i tak se na mě snažila dívat, jako kdyby mi děkovala. Mezi mřížkami jsem prostrčil alespoň dva prsty a drbal jí na čumáku, zdálo se jako by si to i přes tu bolest užívala a já jsem se jí tím i snažil tak nějak omluvit za to co jsem jí způsobil. Následně jsem musel odejít, ale věděl jsem, že tohle není konec, jako kdyby se mezi námi během chvíle vytvořilo nějaké pouto, které nedokážu vysvětlit...
No comments:
Post a Comment