Dárek // 5 //

BEZ VAROVÁNÍ

Justin's POV

Brian a holky se chovali trošku podivně, nejdřív mi to připadalo zvláštní, ale pak jsem si řekl, že jsou to prostě oni a navíc, když se neviděli tak dlouho, tak je to nejspíš normální! A pak díky dalšímu sexuálnímu zážitku s Brianem jsem na to už ani nepomyslel a usnul v Brianově mužné náruči, ale on se mě pak rozhodl vytrhnout z říše snů s tím, že nám domluvil sraz s kluky a s Debbie, abychom zapili můj přechod do země mrtvých a ačkoliv se mi vůbec nechtělo a nejradši bych s ním strávil zbytek života v posteli, tak se mu nakonec povedlo mě z ní dostat a vydali jsme se pro Debb domů... Počítal jsem s tím, že tenhle večer bude utrpení dokud jsem neotevřel Debbiiny dveře...

"PŘEKVAPENÍ!!!"

J: "Proboha,"...Vydechl jsem.

Skoro se mi šokem zastavilo srdce, tohle mě vůbec, ale vůbec nenapadlo! Na chvíli jsem myslel, že se radostí rozbrečím! Bylo to neuvěřitelné, všude samé balónky a ozdoby a jeden velký nápis "Všechno nejlepší Sunshine!" Bylo to prostě dokonalé!

J: "Co? Co?"

Debbie: "Všechno nejlepší Sunshine."

J: "Vy jste se zbláznili."

Ted: "To ne my... To on,"...Upřel svůj pohled na Briana.

J: "To ty?"

B: "Já."

J: "Tak pro to ty tajnosti."

Emmett: "A obvinění z toho, že s námi spí,"...Všichni neodolali smíchu.

J: "Tys jim to řekl?"

Ted: "Neodolal."

B: "Musel jsem se podělit."

J: "Já bych tě... Zlíbal."

B: "To klidně můžeš,"...Přisál se na mé rty.

Debbie: "Hele to si nechte na potom,"...Kárala nás.

Jennifer: "Děkuju Debb... Všechno nejlepší zlato."

J: "Děkuju mami."

Maikey: "Všechno nejlepší a hodně zdraví Justine."

J: "Díky Maikey."

Ben: "Taky se přidávám."

J: "Vážím si toho Bene."

Najednou se odněkud vynořily Lindsay a Melanie s dortem a všichni hned začali zpívat Happy Birthday... Dokonce i Brian.

J: "Děkuju, děkuju!"

Lindsay: "Nemáš za co."

J: "Takže vy dvě jste to taky věděly?"

Melanie: "Brian nás zasvětil."

J: "Tak takhle ty."

B: "To víš,"...Mrkl na mě.

J: "Ty jsi blázen... Děkuju."

B: "Nemáš zač,"...Políbil mě.

Emmett"Tak už se konečně pusť do dárků."

J: "Ty jsi víc nadšenější než já."

Emmett: "Miluju rozbalování dárků, ale ještě víc miluju vidět tu radost, kterou z nich člověk má."

J: "Tak já se do toho pustím."

Takových dárků jsem snad v životě neviděl! Dostal jsem všechno možné od oblečení přes potřeby pro malíře až po malé spotřebiče do kuchyně! Měl jsem tu dárek úplně od každého, bylo to perfektní! Teda skoro od každého, ale s tím jsem tak nějak počítal! Vlastně co víc by mi mohl dát, když mi uspořádal tak úžasnou párty! Já toho chlapa prostě miluju!

Najednou mě Brian chytil zezadu kolem pasu...

B: "Tak co líbí?"

J: "Moc, děkuju... Jsi úžasný."

B: "Nemáš za co,"...Políbil mě.

J: "Ty dárky jsou skvělé... Koukej, dokonce jsme dostali toustovač do naší kuchyně."

B: "Vidím, že jsi s dárkama spokojený."

J: "Ani nevíš jak."

B: "Tak to si to ode mě nechám pro sebe."

J: "Od tebe?!"

B: "No, ještě nějakej tu je, ale tak když si spokojený, tak ti to dávat nebudu."

J: "Bri- Briane!"

B: "No co?"

J: "Prosím!!!"

B: "Nene."

J: "Pěkně prosím, smutně koukám."

B: "A co z toho budu mít?"

J: "Neuvěřitelnou radost svého přítele a taky možná žhavou noc."

B: "O tom už by se dalo přemýšlet."

J: "Víc žhavých nocí?"

B: "Hmmm."

J: "Nekonečno žhavých nocí?"

B: "Souhlasím."

J: "Tak co, co to je?"...Naléhal jsem.

B: "Tady to je,"...Dal mi do ruky obálku.

Nedočkavě jsem ji téměř roztrhal, ale pořád jsem se snažil být co nejšetrnější a když se mi do ní podařilo dostat myslel jsem že se zblázním od radosti...

J: "Briane ty jsi se zbláznil."

B: "Tak když to nechceš, pozvu někoho jiného,"...Škádlil mě.

J: "Ani omylem... Pane bože 14denní pobyt na Ibize... To se mi snad jen vysnilo."

B: "Tak si nezapomeň sbalit plavky."

J: "A budu je poteřbovat?"...Mrkl jsem na něj.

B: "Taky pravda."

J: "Moc děkuju... Nevím, co bych bez tebe dělal."

B: "Opaloval se v solárku místo na pláži."

J: "Hele ty jeden! Opravdu děkuju."

B: "Nemáš za co Sunshine,"...Políbil mě.

Debbie: "Tak co jsi dostal?"

J: "Dovolenou na Ibize."

Debbie: "Pane bože Briane ty jsi se zbláznil... To muselo být drahé."

B: "Co bych pro svoje sluníčko neudělal."

J: "To se hezky poslouchá."

Emmett: "A kdy mu dáš ty další?"...Vyhrkl.

J: "Další?"

Emmett: "Juj."

B: "Vážně Emmette ty víš kdy se vetřít."

Emmett: "Promiň."

J: "Ty pro mě ještě něco máš?"

B: "Jo."

J: "A kde to je?"...Ptal jsem se nedočkavě.

B: "Venku."

J: "Venku?"

B: "Ano přesně tam."

J: "Briane?"

B: "No tak běž se podívat."

Ihned jsem ho poslechl a vydal se podívat, co tajemného se nachází venku a když jsem vyšel ze dveří věděl jsem, že tenhle den už nemůže být lepší... Stálo tam auto s obrovskou mašlí na střeše a bylo prostě dokonalé!

J: "Co, co, co? Co to má znamenat?"

B: "Už mě nebaví být tvůj řidič je na čase, abys měl vlastní auto."

J: "Ale vždyť to muselo být drahé, to přece nemůžu přijmout."

B: "Můžeš, vlastně musíš."

J: "Ale Bri..."

B: "Žádné ale... Radši ho běž vyzkoušet."

J: "Já tě tak moc miluju."

B: "Já vím... A teď už mazej."

To auto bylo úžasné, dokonalé! Já ani nevím, jak ho popsat, ale rozhodně to byl ten nejlepší dárek v mém životě a Brian je ten nejlepší manžel na celém světě! Ale nějak si nedokážu domyslet co ještě by pro mě mohl mít jelikož Emmett říkal dárky jako množné číslo! To jedině, že by mi koupil fotbalové hřiště vzhledem k cenám co musel dát za tyhle dary!

B: "Tak co? Spokojený?"

J: "Ty jsi normálně chodící zázrak... A to jsem myslel, že pro mě nic mít nebudeš."

B: "Jsem dobrý v zatajování co?"

J: "Ten nejlepší,"...Věnoval jsem mu polibek.

B: "Jsem rád, že jsem ti udělal radost."

J: "Ani nevíš jak velkou."

B: "Večer mi to můžeš ukázat,"...Mrkl na mě.

J: "Bude mi potěšením,"...Políbil jsem jej.

B: "Tak půjdeme dovnitř nebo tu zmrzneme."

J: "Souhlasím."

Emmett: "Tak co? Tak co?"

J: "Je to úžasný... Tak pro to s vámi strávil tolik času."

Ted: "To víš, chtěl, aby to bylo perfektní."

J: "A taky, že je."

Ted: "To jsme rádi."

Emmett: "Briane dáš už mu konečně ten třetí?"

J: "To přece nejde, nevím, co dalšího bych měl ještě dostat."

Emmett: "S jistotou vím, že se ti to bude líbit."

J: "A jak to?"

B: "Protože jsem ho dal na starosti tady našemu Emmettovi."

J: "Pane bože... Nová sada vibrátorů?"

Emmett: "Haha opravdu vtipné... I když špatnej nápad by to nebyl."

Ted: "Prostě už mu to dej Briane."

B: "Dobře, dobře."

Byl jsem tak moc nedočkavý a když mi ten dar Brian předal bylo mi jasné, že to bude něco pro mě výjmečného...

J: "Pane bože, jak... Jak si to sehnal?"

B: "To Emmett."

J: "Ale jak?"

Emmett: "Dejme tomu, že jsem musel použít své zbraně."

J: "Ale já jsem ho tak moc sháněl a když jsem ho konečně objevil zjistil, že na něho do smrti nevydělám... Tak jaký zbraně si použil?"

Emmett: "Řekněme, že ten malíř je neprofláknutý gay."

J: "Ani nevíš, jak jsem ti vděčný Emmette,"...I navzdory tomu, že Brian z toho bude mít pupínky jsem Emmetta políbil.

B: "No tak kroťte se,"...Hned se nás snažil zastavit.

Emmett: "Jsem rád, že se ti to líbí, ale hlavní zásluhu má tady Brian."

J: "Vážně?"

Emmett: "To on to všechno zařídil... Domluvil schůzku a taky to nebylo tak úplně zadarmo, jen díky mě to bylo se slevou."

J: "Briane ty si vážně blázen."

B: "Slíbil jsem, že pro tebe udělám cokoliv a když jsem viděl, jak moc po tom obraze toužíš.... No prostě jsem neodolal."

J: "Ani nevíš jak jsem ti vděčný."

B: "Neboj, večer mi to budeš moct dokázat."

J: "A bude to stát za to."

B: "S tím počítám."

Tohle jsou rozhodně ty nejlepší narozeniny v mém životě a nikdy na ně nezapomenu! Je až neuvěřitelné, že můžu říct, že na ně nezapomenu díky Brianovi!

Lindsay: "Můžete nám chvilku věnovat pozornost."

Melanie: "My rády bychom Justinovi věnovali ještě jeden dárek a vlastně i tak trochu Brianovi s Maikeym... Vlastně dalo by se říct, že všem."

B: "Tak nás nenapínejte... O co jde?"

J: "Nech je nadechnout Briane."

Melanie: "Rozhodly jsme se, že..."

B: "Že?"

Lindsay: "Stěhujeme se zpátky."

J: "Cože?"

Debbie: "Jak to myslíte?"

Maikey: "Jako že zpátky?"

Emmett: "Na dobro?"

Ted: "Hned?"

Všichni se jich hned nevěřícně ptali jestli to myslí vážně, jenom Brian na ně jenom koukal a zároveň sledoval Guse... Připadalo mi, jako kdyby se mu v ten moment změnil život tím, že u sebe zase bude mít svého syna!

Lindsay: "Ano stěhujeme se zpět na dobro."

Melanie: "Sice ne hned, ale bude to co nejdřív."

J: "A proč ne hned?"

Lindsay: "Musíme všechno zařídit... To není jen tak."

Maikey: "Ale jak to? Očividně je tohle momentální rozhodnutí a ne plánované."

Lindsay: "Vlastně za to může Brian."

J: "Brian?"

Melanie: "A tak trochu ty a vlastně i Maikey."

J: "Ale vždyť my nic neudělali."

Maikey: "Já už vůbec ne."

Lindsay: "Včera jsme vás slyšely."

J: "Co jste slyšely?"

Melanie: "Ten váš malý rozhovor."

J: "Rozhovor?"

Lindsay: "No o tom jak vám chybíme a že byste se chtěli víc vídat s Gusem."

J: "Vy jste to slyšely?"

Melanie: "Neúmyslně, jen jsme tak trochu procházely kolem."

Lindsay: "A navíc nám opravdu chybíte... A Gus se po vás pořád ptá a Jenny taky chybí táta."

Maikey: "A je to jisté? Opravdu jisté?"

Lindsay: "Na milion procent."

Maikey: "Pane bože, Briane slyšel jsi to?"

J: "Briane? Vnímáš?"

B: "Co, co?"

J: "Stěhují se zpátky."

B: "Jo, slyšel jsem."

J: "A ty nemáš radost?"

B: "Samozřejmě, že mám... Já jen, potřebuju... Na vzduch."

Zničehonic se vytratil ven a já ho hned následoval...

J: "Briane děje se něco?"

B: "Jsem v pohodě,"...Odsekl.

J: "To mi moc nepřipadá."

B: "Vážně Sunshine... Víc v pohodě být ani nemůžu."

J: "Jak to myslíš?"

B: "Tak, že konečně budu moct být se svým synem."

J: "Je to neuvěřitelné."

B: "Chtěl jsem, aby to byly narozeniny, na které nikdy nezapomeneš, ale teď na ně nezapomenu ani já,"...Políbil mě.

Stáli jsme na verandě, on mě svíral v náruči a líbal do vlasů a já mohl myslet jen na to, že život s Brian Kinneym je to nejlepší co mě mohlo potkat!