BEZ VAROVÁNÍ
Justin přehodnocuje své rozhodnutí...
Vypadal tak smutně, když jsem se na něj díval, ale stejně jsem odešel... lítost bylo to jediné, co jsem teď cítil, když jsem se díval na spícího Ethana s vědomím, že jsem udělal největší chybu svého života. Sbírám si věci a odcházím. Nemůžu tu zůstat. Jen mi to připomíná, že jsem to já, kdo podváděl a porušil všechna naše pravidla.
Zavírám dveře co nejtišeji. Je 5 hodin ráno. Svlékám si oblečení, dokud nejsem pouze ve svém černém spodním prádle a plazím se do postele vedle něj. Lehám si a on mě přikrývá svou rukou i dekou. Doufal jsem, že bude spát. Najednou říká, "Nemyslel jsem si, že se vrátíš..."
Otočím se a podívám se mu do očí, vše, co vidím, je láska a strach smíchaný s trochou naděje. Přisunu se blíž a svoje ruce položím na jeho tváře a následně jeho rty přitáhnu k těm svým. Zpočátku je to něžně a jemné, ale postupně se naše polibky stávají čím dál víc naléhavější.
Líbá mě vášnivě a ukazuje mi tím, jak moc jsem mu chyběl, ukazuje mi svou lásku a potřebu a stává se naprosto zranitelným. Tázavě se mi dívá do očí a šeptá, "Jsi můj?"
Konec
😢
ReplyDelete